Test ojetiny Mercedes-Benz CLS 250 CDI Shooting Brake
Je to přes 16 let, co Mercedes-Benz představil odvážné, čtyřdveřové coupe CLS. V tehdejší době to byl velký úlet a auto poslalo všechny do kolen. Bylo zbožňováno, obdivováno a hlavně posloužilo jako vzor pro ostatní zástupce této třídy. Ano, první CLS dalo za vznik třídě čtyřdveřových coupé a Mercedes-Benz si zaslouží velký obdiv, že měl odvahu s tak radikálním modelem vůbec vstoupit na trh. V současnosti na trhu jezdí již třetí generace modelu CLS, která úspěšně navázala na původní generaci a doladila ji ještě o krok blíže k dokonalosti. V tomto testu se však podíváme na ojetého zástupce generace druhé a to v provedené combi, tedy Shooting Brake.
Mercedes-Benz si rád opakuje radikální řešení, a tak u druhé generace představil verzi kombi pod honosným názvem Shooting Brake, kterým se dříve v Anglii označovaly lovecké kombíky. Jenže CLS Shooting Brake opravdu není myslivcův sen. Je to kombi, které upřednostňuje formu a styl na úkor praktičnosti a nutno podotknout, že vypadá opravdu skvostně. Coupé-kombi s bezrámovými okny, svalnatými tvary a agresivní siluetou je na světě. CLS Shooting Brake designově přímo odkazuje na epický supersport SLS, ze kterého si bere přední masku a prolis kapoty. Profil bočních oken a prolis v zadním blatníku přímo navazuje na předchozí generaci CLS. Tvar světlometů je však úplně jiný, ty přední jsou osazeny technologií LED i mimo denní svícení a zadní jsou oproti předchůdci výrazně větší a zasahují do boků karoserie. Třešničkou na dortu jsou vkusně umístěná zpětná zrcátka na stopkách.
Změny v interiéru jsou také výrazné, CLS se odkloňuje od kulaté architektury a za vzor si bere tehdejší třídu E, přičemž se ale vzdává typických, ostrých linek a na místo nich je palubní deska příjemně zjemněná. Typickým prvkem stále zůstává velká plocha dekorů a palubní deska obšitá hrubou kůží. Sportovnost však navazuje i tříramenný volant s velkým množstvím leštěného hliníku. Opravdu vkusná záležitost. Novou pozici dostal volič převodovky, který se z klasického, středového tunelu přesunul vpravo pod volant. Příjemným detailem jsou integrované hodiny nad panelem rádia. Dozadu si sednou jen dva lidé, sedadla totiž dělí středový tunel, ale místa je ve všech směrech dost. Pocit stísněnosti se tak dostavuje především díky svažující se střeše a nízkému profilu oken.
A co nám to vlastně tluče pod kapotou? Motor 250 CDI – čtyřválec o zdvihovém objem 2143 ccm disponuje dvěma turby a výkonem 150 kW. Nejvyšší točivý moment 500 Nm je dostupný již od 1.600 min-1 do 1.800 min-1. Nejsilnější čtyřválec je opravdu povedený. Jednotka na volnoběh neslyšně pobrukuje, po nastartování a chvilkovém nýtování se během několika málo desítek sekund utiší a do kabiny tak žádné výrazné rušivé vlivy nepronikají. Tah je zcela lineární, turbo díra neznatelná a jednotce se chce do otáček. Hrubší chod čtyřválcové koncepce se projeví až opravdu ve vysokých otáčkách, ale i tak se jedná o jeden z nejlepších čtyřválcových dieselů na trhu – BMW je však v tomto segmentu motorů o krůček dále.
Za takto dobře odvedenou práci si navíc motor řekne o skromný přísun potravy. Během celého týdne jsem jezdil se spotřebou do 6 litrů. Při opravdu ostré jízdě se hodnota přesunula lehce přes 6! Při stokilometrové rychlosti točí agregát na šestku 1.700 min-1 a spotřeba paliva se ustálí na velmi dobrých 4,2 litrech nafty na 100 km. Zrychlení na 130 znamená nárůst spotřeby na 6,2 litru, otáčky poskočí na 2.300 min-1. Pochvalu si zaslouží i samotná převodovka 7g-tronic, která řadí logicky, plynule a nedělá výrazné chyby. Po čase jsem si zvykl i na ovladač pod volantem a zjistil jsem, že je to daleko praktičtější řešení.
A co podvozek? CLS stojí na stejné platformě jako třída E, ale nabídne plavnější jízdu. Navíc díky vzduchovému podvozku, kterým ale nebyl testovaný model vybaven, si můžete volit nastavení dle libosti. Místo toho měl vzduchové měchy pouze na zadní nápravě. Byl jsem potěšen faktem, že auto téměř nezná náklony, a pokud se nějaký už dostaví, tak je to opravdu v absurdních nájezdových rychlostech. Pokud patříte k lidem, kteří podezírají Mercedes-Benz z toho, že jeho řízení je absolutně nesportovní a nekomunikativní, tak vás musím ihned vyvést z omylu. V komfortním nastavení je řízení sice měkčí, ale i tak nabídne adekvátní zpětnou vazbu, no a po přepnutí do sportu pochopitelně ztuhne a pak je opravdu skvělé, přesné a vždy víte, kam směřují kola.
Abych nezapomenul, CLS je zadokolka (může být ale také 4Matic) s velkým krouťákem a výkonem, a tak při prudké akceleraci se na výjezdu ze zatáčky objeví přetáčivost – stačí lehké kontra a díky přesným reakcím řízení, je vše opět na správném místě. Shooting Brake ale pochopitelně není sportovní náčiní, od toho je tu model z divize AMG, a tak nejlépe funguje jako luxusní, dopravní prostředek. Je neskonale pohodlné, plavné a skvěle se řídí. Je to jedno z těch aut, za jehož volantem se cítíte fantasticky. Naprosto bez dechu mě nechává stabilita vozidla. I na české rozbité dálnici nevyžaduje stálé korekce volantem. Auto prostě drží směr a poslouchá na slovo. Skvělé sladění motoru a převodovky dokazuje i ukázková setrvačnost, a tak při ubrání plynu jedete plynule dál a automat vás neomezuje. Tím rovněž Mercedes-Benz šetří palivo. Tohle je auto, ve kterém bych projel Evropu tam a zpět a nebyl unaven.
Dálniční cestování ještě dále zpříjemňuje partička asistentů, a to zejména hlídání jízdy v pruhu a radarový tempomat Distronic Plus, který ve městě umí auto zcela zastavit a zase rozjet. Na semaforech k nezaplacení, a to samé platí pro dálnici, kde za vás bezpečně převezme kontrolu nad vozidlem. Ve vysokých rychlostech na dálnici radar dokáže správně detekovat zatáčející svodidla a snížit rychlost auta před zatáčkou. V noci pak každý ocení Inteligent Light System. Natáčení paprsku do zatáček, prodlužování osvětlené plochy na dálnicích nebo přepínání dálkových světel probíhá naprosto plynule a zcela automaticky.
Na co si dát pozor
Pozor si dejte zejména na vzduchový podvozek Airmatic, kdy u prvních aut zlobila elektronika a dříve nebo později vám odejdou měchy či kompresor, což není zrovna levná záležitost. U automatické převodovky občas pozlobí mechatronika, což zapříčiňuje zanedbaná výměna oleje, který je nutno měnit nejpozději po 80 000 kilometrech, když ho vyměníte už v 50 000, jen si pomůžete. Problém se pozná nechutí podřazovat a přepínáním do nouzového režimu.
Motory jsou vcelku bezproblémové a pozor si dejte hlavně na vrcholné osmiválce, kde záleží, jak se k nim choval minulý majitel. Proto je nejlépe kupujte od důvěryhodných prodejců a raději připlaťte za vůz v dobrém stavu. AMG jsou navíc docela ceněným zbožím. Auto si vždy nechejte zkontrolovat v oficiálním servise nebo člověkem, který se v těchto vozidlech vyzná a dbejte na jasnou servisní historii. Občas pozlobí turbo, vstřiky nebo rozvody, tak jako u každého jiného vozu. Mnohdy lze postřehnout i vyklepaný podvozek ze špatných silnic. U slabších motorizací se může stát, že jsou uhoněné a před smrtí. Bonusem je i auto zakoupené v České republice, protože dovezené kusy se často stáčejí.
Klasická malá prohlídka s výměnou oleje a olejového filtru vyjde zhruba na 4-5 tisíc Kč dle motorizace. Velká, podrobnější prohlídka, která zahrnuje i výměnu kabinového filtru je za 6-7 tisíc Kč. Výměna palivového filtru si vyžádá 1600-3000 Kč, vzduchového 900-2800 Kč. Výměna oleje v automatické převodovce 4.5-6 tisíc Kč. Svíčky jsou otázkou 2.4-5.5 tisíc Kč, žhaviče 5.5-8.5 tisíc Kč. Nová chladící kapalina vás obere o 1500 Kč a výměna klínového řemene o 1.7-2.9 tisíc Kč. Výměna brzdové kapaliny: 890 Kč, brzdové destičky na přední nápravě 3.9-6.5 tisíc Kč, na zadní 3.3 tisíc Kč. Kotouče i s destičkami jsou už otázkou 10.5-12 tisíc Kč vpředu a 8 tisíc vzadu. A takové čelní okno vás oškube o 15 tisíc.
« Veteránem jezdí na nákupy a jiné auto nepotřebuje: Škodu Rapid si sám zrenovoval Test Subaru Forester 2.0ie-S ES Sport: Tichý vládce lesa »
