Test ojetiny Mazda MX-5 NC: Ta nejlepší?
Mazda MX-5 je nejprodávanějším sportovním autem na světě. Tedy pokud ji vnímáte jako sportovní auto. Během 27 let existence měla výkon od 66 kW (90 koní) do 118 kW (160 koní), což se nedá označit za velké stádo koní. Ale o výkonu a dynamice v přímce MX-5 nikdy nebyla. Její kouzlo spočívá v nízké hmotnosti, obratnosti a jednoduchosti ovládání.
Třetí generace nesdílí s předchozími z konstrukčního hlediska vůbec nic. Základní zůstal jen recept zábavného roadsteru. NC opět přibrala. Hmotnost se pohybuje od 1100 kg do 1165 kg. Pod kapotu se dostaly nové motory. Základní motorizace měla objem 1,8 litru a výkon 93 kW (126 koní). Větší dvoulitr dostal až 118 kW (160 koní).
Vnější design Mazdy MX-5 se s příchodem třetí generace (označení NC) mírně změnil. Automobil získal několik ostřejších linií, zvětšil se ve všech směrech a působí mnohem moderněji než jeho předchůdci. Třetí generace se s menšími úpravami vyráběla až do letošního roku, což je na dnešní dobu téměř neuvěřitelné, že se udržela na trhu nových automobilů celých deset let.
„NC-čko“ ani dnes nevypadá zastarale. Byly k dispozici dvě verze: jedna s klasickou plátěnou střechou a druhá s pevnou střechou označovanou jako Hard-top. Ta při natažení vypadá na Mazdě lépe, ale vyžaduje složitý systém elektromotorů, což zvyšuje hmotnost vozu o zhruba 30 kilogramů. Malý roadster je ale nejvíce atraktivní bez střechy!
V interiéru „MX-5ky“ nenajdete žádné složitosti, což výrazně zlepšuje zážitek z jízdy. Vše je jednoduché, přehledné a snadno dostupné. Jediným prvkem, který není úplně intuitivní, je umístění táhla pro otevření víčka nádrže, které se nachází v přihrádce mezi opěradly sedadel (zasvěcení vědí).
Za zmínku stojí velmi dobrá sedadla, která i přes svůj nenápadný vzhled poskytují vynikající oporu jak v horní, tak v dolní polovině těla. Zároveň nejsou ani příliš tvrdá, takže jsou pohodlná i na delší cesty. Velkou pochvalu si zaslouží také umístění řadicí páky a skvělý tvar volantu, u kterého se výrobce vyhnul zbytečným složitostem. Jediné výtky směřují ke kvalitě zpracování některých plastových částí a k nešikovně umístěnému držáku nápojů ve výplni dveří, který nutí vyšší řidiče přesouvat levou nohu do méně pohodlné pozice. Jinak je ale interiér vozu přesně takový, jaký má být: dostatečně příjemný, aby člověku neztěžoval život, ale dostatečně nenápadný, aby neodváděl pozornost od zážitku z jízdy.
V testu od AAA Auto máme slabší verzi tohoto roadsteru s motorem o objemu 1,8 litru. „Osmnáctka“ se svými 126 koňmi (při 6500 ot./min.) sice na první pohled nikoho neohromí a údaj o točivém momentu (167 Nm) také neslibuje mnoho. Skutečnost je však jiná.
Díky plynulému výkonu, který s rostoucími otáčkami výrazně stoupá, velmi citlivým reakcím na plyn a slušné ochotě dosahovat vyšších otáček je celkový projev motoru velmi zábavný a rád se nechá točit až k hranici sedmi tisíc. Ani zvuk z výfuku není špatný a navzdory tomu, že auto není přehnaně tiché, jeho akustický projev vás nebude obtěžovat. Přidejte k tomu hmotnost vozu 1085 kg a máte stroj jako stvořený pro zábavné svezení. Pocitové dynamice ubírají pouze delší kvalty, za kterými stojí pětistupňová skříň převodovky, která je u testované motorizace použita.
Z pohledu jízdních vlastností je NC nejkomfortnější MX-5kou. Zároveň je však nejméně sportovní, kvůli vyšší hmotnosti a větším náklonům karoserie v zatáčkách. Rozhodně to však neberte tak, že jezdí špatně. Stále je to roadster, který vám dokáže vykouzlit úsměv na tváři. Kusy po faceliftu dostaly například upravený podvozek, který je tužší. Řešením může být i aftermarketové pružení od Bilstein.
Každodenní využitelností však třetí generace exceluje. Uvnitř je nejprostornější, nejpraktičtější a nejtišší. Polohu za volantem si najdou i osoby s výškou 195 cm. Problém nedělá ani tempo kolem 110 km/h se střechou dole. Přitom v prvních dvou generacích nad 80 km/h v kabině už dost fouká.
Na co pozor
Riziko koupě špatného kusu není tak vysoké, ale je důležité zaměřit se na několik klíčových věcí. Hlavní je zkontrolovat kvalitu a hladinu motorového oleje. Ze servisní historie byste měli zjistit, jak často byl olej měněn. Předepsaný interval 20 tisíc km je na auto příliš dlouhý, protože motor spotřebovává olej, a proto je potřeba jeho hladinu pravidelně kontrolovat.
Hliníková náprava z modelu RX-8 je velmi odolná, ale i tak bych podvozek zběžně zkontroloval, protože můžete odhalit případnou menší korozi, kterou je vhodné řešit ochranným nástřikem. Dále bych prověřil funkčnost skládací střechy a její těsnost, protože občas může zatékat do interiéru. A ještě jedna poznámka – i když většina nabízených ojetin má motor 1,8 MZR (93 kW), tajným tipem může být pořízení silnějšího 2.0 MZR s výkonem 118 kW. Nejen že lépe jede, ale má také standardně šestistupňovou převodovku. Mimochodem, při 100 tisících km nezapomeňte vyměnit olej v převodovce i v zadním diferenciálu.
« Jednodenní dálniční známka se v Česku stala prodejním hitem. Spousta řidičů si však před její koupí neuvědomí důležitou věc Test Audi RS 4 Avant Competition Plus: Supersport v rodinném balení »
