Test ojetiny Mazda 6: Pozor na výběr motorizace
Mazda 6 nejnovější generace je nádherné auto, ale jezdí stejně dobře, jak vypadá? To se pokusíme zjistit v dnešním testu zánovního vozu. A proč zánovní místo nového? Je to jednoduché, ušetříte zhruba 300 000 Kč, přičemž stále máte auto ve slušné výbavě ve stavu nového, jehož tachometr čítá nájezd pouze pár desítek tisíc kilometrů. Koupě zánovního vozu se tedy rozhodně vyplatí!
V lednu 2014 se Mazda 6 stala vítězem soutěže Auto roku ČR, kde tento krásný Japonec porazil dokonce i domácí Škodu Octavia třetí generace. Během té doby vyšlo nespočet novinářských testů, kde šestka sklízela jednu chválu za druhou a bylo jedno, v jakém karosářském provedení nebo s jakou motorizací byla, prostě výsledek byl vždy fantastický. Auto má sice pár chyb a míst, kde za evropskou konkurencí trochu klopýtá, ale vynahrazuje to excelentním podvozkem a výbornými motory. I navzdory tomu jich na českých silnicích potkáte docela málo – roli v tom hraje menší (ale i tak velký) kufr, přičemž Češi kupují auta jen podle tohoto aspektu. Díky tomu si však docela dobře drží cenu a připadáte si v něm výjimečněji, než v nějakém Superbu nebo Passatu.
Auto je nabízeno ve dvou karosářských variantách, přičemž je zajímavostí, že Sedan je delší jak Kombi a cenovka je totožná. Dle mého názoru je Kombi o něco hezčí a elegantnější, Mazdě se tvar zádě povedl tak, že působí spíše jako shootingbrake, než kombík. Zepředu dominuje široká maska a od decentní mřížky chladiče se táhnou dvě linky přes kapotu až po čelní okno, což dodává na šířce a celkové agresivitě vozu. U nás hrají prim velká příplatková kola o rozměru 19 palců. Záď zdobí dvě rudé svítilny a chromovaný dekor mezi nimi. Dvojce výfuků pak dává najevo, že se nejedná o žádný asijský šmejd. Po designové stránce je to naprostá pecka, jako jachta na kolech. Nechybí LED světlomety a spousta chromovaných doplňků. Sakra, to je ale krásné auto!
V interiéru přichází mírné zklamání, alespoň prvních pár set kilometrů, než si člověk zvykne na jiné rozpoložení ovládacích prvků. Verzi před faceliftem ubírá spousta tvrdých plastů a starší informační systém, přičemž ani odkládacích ploch není nadbytek – hlavně přihrádka ve dveřích je titěrná. Testovaný model je však po modernizaci, která je zvenku velmi decentní, ale uvnitř se měnilo naopak skoro vše. Přepracovaný je středový panel, v němž je volně stojící a větší dotekový displej nebo moderněji vypadající ovládání automatické klimatizace. Kromě toho lze nově využívat nejen vyhřívání sedadel, ale také jejich odvětrávání. Nový je i kolébkový volič jízdních režimů a otočný ovladač multimediálního systému, který snad až příliš připomíná iDrive od BMW. To však nemění nic na tom, že se jedná o nejlepší technické řešení takového ovladače na trhu. V kapličce před řidičem je nyní i velký digitální displej zastupující roly palubního počítače a nebo třeba otáčkoměru. V čelním okně pak nechybí kvalitní Head-Up displej. Změnily se také dekory a číst palubní desky je vyvedena v umělé kůži
Japonci nikdy interiérům příliš nehověli. Jsem překvapen. Ne, nejsem překvapen, jsem nadšen! Provedení interiéru je parádní, stejně jako jeho ergonomie. Sedačky jsou pohodlné a zároveň tuhé na delší cesty. Volant pošitý příjemnou kůží má tlačítka multifunkce rozložena tak, že se nad tím musel někdo zamyslet. Ani po delším zkoumání počáteční euforie nemá moc důvodů opadnout. Do kapes ve dveřích se přesně vejde 1,5 l PET lahev. Celá palubní deska je z měkčeného materiálu, ovládací prvky i dekory působí kvalitním a hodnotným dojmem.
Hubenějším a normálním osobám budou nad míru vyhovovat sedadla. Sedíte s lehce nataženýma nohama, volant tak akorát a řadící páka s krátkými drahami je hned po ruce. Modernizované Šestky od roku 2015 už problémy se zastaralým informačním systémem a tvrdými plasty nemají. Vpředu je dostatek místa pro osoby jakéhokoliv vzrůstu a vzadu se pohodlně usadí taky každý. Někomu možná bude vadit velmi nízký posed, který já vítám. Zavazadlový prostor je dostačující, avšak na konkurenci lehce ztrácí – má 522/1648 litrů.
V hloubi futuristické přídě testovaného vozu od AAA Auto dřímá vznětový čtyřválec a hned chápu jakými technologiemi chtěli Japonci položit Němce na lopatky. Technologie Skyactiv-D, tedy jakýsi balíček technických vychytávek, používá výhradně motory s nezvykle nízkým kompresním poměrem. Výsledkem je mnohem klidnější chod i výkonová křivka motoru a hlavně údajně nižší spotřeba. Minimálně s prvními dvěma fakty nelze nesouhlasit. Klidný čtyřválec svojí dieselovou příslušnost nedává příliš najevo a místo klasického traktorového chodu, doprovázeného vibracemi a pazvuky přenášenými do kabiny se dočkáme jen klidného pobrumlavání, které si příliš nezadá s některými benzínovými kolegy.
Diesel 2.2 má i ve své slabší, 150 koní variantě obdivuhodnou dynamiku. Díky svojí technické pokročilosti je turbodíra sotva znatelná a i ve vyšších rychlostech umí 1430 kilogramů těžké kombi vystřelit s nevídaným elánem a nezávisle na otáčkách. Když už jsme u otáček, motor snáší celé spektrum zcela bez odmlouvání a přijde-li ke slovu kickdown a vytáčení na hranici červeného pole, začínající pěti tisíci, ani zde neprotestuje a hrne se mu vstříc. Spotřeba se po týdnu ustálila na 6 litrech a jednalo se zejména o dynamicky nadprůměrné nároky.
Dost bylo popojíždění po městě, sledování spotřeby a úrovně nabití i-ELOOP kondenzátoru. Konečně vytahuji Mazdu mimo město na okresky a nechávám podvozek pod karosérií z vysokopevnostní oceli předvést svojí show. Po několika zatáčkách v ostřejším tempu jsem fascinován tím, jak moc je celý vůz vyladěný. Vyvážené a až obdivuhodně hravé a komunikativní řízení je perfektním doplňkem k podvozku, jehož zprvu pohodlné nastavení nepustí kastli s nízkým těžištěm do větších náklonů.
Na přední nápravě se nacházejí vzpěry McPherson a elektrický posilovač je na sloupku řízení. I navzdory tomuto na první pohled obyčejnému řešení se Šestka chová absolutně dokonale a podvozek je bezkonkurenční. Nikdo jiný v kategorie neumí kombinovat komfort a mechanickou přilnavost tak skvěle, jako Mazda. Obratnosti napomáhá velmi nízká hmotnost, která dle motorizace činí 1380-1500 kilogramů. Přiblížit se dokáže pouze Ford Mondeo nebo Honda Accord, která už se nevyrábí.
Podvozek potěší ve městě, na dálnici i při rychlé jízdě na okreskách. Ve městě umí bez rázů žehlit přímé nerovnosti a přes velké výmoly se jen elegantně přehoupne. Na dálnici vynikne výborné odhlučnění od kol, o aerodynamickém ani nemluvím. Nepříjemná není ani jízda při 200 km/h. To nejlepší přichází na okreskách, kdy se na první pohled měkčí podvozek doslova lepí k asfaltu a auto drží jako přibité. Lehkému předku nevadí ani přehnaně rychlý nájezd a mírná nedotáčivost je okamžitě potlačena mimořádným gripem. Na výjezdu můžete brzy na plyn a 150 koní se žene směrem k další zatáčce. Uberte v prudké zatáčce plyn a auto lehce vystrčí záď do strany, jak zábavné! Řízení je strmé, rychlé, citlivé a přesné… Jen až moc přeposilované a uvítal bych víc zpětné vazby.
Už nám zbývají jen brzdy a spojka. Obě tyto důležité části vozu si zaslouží pochvalu. Brzdy se dají dobře dávkovat a jejich účinek je nadmíru dostačující, dokonce ani nevadnou tak rychle, jako u konkurence, za což můžeme děkovat nízké hmotnosti. Spojka zabírá už odspodu a hlavně koncern, převážně nový Superb, by si z ní měl vzít příklad.
A na co si dát pozor? Předchozí modely měly problémy hlavně s častým rezavěním podvozkových částí, ale na to si tu ještě pár let počkáme, pokud se vůbec dočkáme. Nejlépe kupujte co nejméně ojetý vůz s jasnou servisní historií zakoupený v České republice – můžete si nechat vše ověřit v autorizovaném servise. Zároveň se zkuste vyhnout autům s velmi vysokým nájezdem.
Mazda 6 zaujme i cenou oproti konkurenci. Za sumu lehce překračující 900 000 Kč máte auto s parádním motorem, podvozkem i interiérem, kterému ve výbavě téměř nic nechybí, navíc vypadá tak dobře! Za zánovní kusy s minimálním nájezdem dáte lehce přes 450 000 Kč. Verze před faceliftem koipite klidně nad hranicí 300.000 korun. Auto sice není tak komunikativní jako starší generace, ale i tak je to na dnešní poměry nadprůměr – ”Mazda kouzlo” tedy rozhodně má. Pokud sháníte prostorný sedan nebo kombi a chcete se vyhnout nudným standardům, určitě je to doporučeníhodný stroj. Má jen jediné větší mínus, a tím je absence silnějšího benzínu v nabídce. Konkurence dokáže nabídnout mnohem více než 192 koní v případě motorizace 2,5G.
« Test ojetiny Ford Ranger: Spolehlivá volba Test ojetiny Ford C-Max II: Překvapí spolehlivostí »
