Test ojetiny Lexus RX 450h
Hybridní technologie využívané v moderních automobilech, vyvolávají u lidí rozličné reakce. Někdo, jako například já, nechce ani slyšet o tom, že by měl vyměnit svůj benzínový klenot za něco, co je alespoň částečně poháněno bateriemi. Někdo naopak inovaci a vidinu snížené spotřeby a emisí vítá. My jsme vyzkoušeli během týdenního testu vůz značky, která odstartovala hybridní boom.
Lexus RX se ukázal ve své první generaci světu v roce 1997. O rok později se již začal prodávat a činil se až překvapivé popularitě. První generace tohoto Lexusu vydržela ve výrobě do roku 2003, kdy jej nahradila generace druhá, a i když měla základ ve svém předchůdci, přinesla do světa revoluční novinku. V roce 2005 se totiž představil Lexus RX 400h, a to písmeno “H” znamenalo, že se jedná o zcela první hybridní SUV vůbec. Každý, koho alespoň trochu zajímala auta, si jej chtěl vyzkoušet…
No a my zkusili hned třetí generaci, která se představila v roce 2009. Konkrétně 450h používá systém Lexus Hybrid Drive ve své druhé “generaci”, a pod tuhle kapotu ho stihli inženýři od Toyoty patřičně vylepšit. Zde je zapojeno celé ústrojí sério-paralelně a hlavní roli v něm hraje řídící jednotka PCU (Power Control Unit), která se skládá z měniče stejnosměrného napětí, jehož kvalitní transformátor dokáže přeměnit napětí z 288 V na 650 V. No a jelikož oba elektromotory Lexusu potřebují k pohonu střídavý proud, je tu také měnič stejnosměrného proudu na střídavý. Všechno to dohromady řídí samozřejmě klasická řídící jednotka (ECU). Vraťme se ale ještě k jednotce PCU, kterou Lexus o mnohé vylepšil. Oproti Lexusu RX 400h je tahle jednotka lehčí, tenčí a samozřejmě i účinnější. Nejsem bohužel elektrikář, abych Vám mohl dlouze vysvětlovat funkce, tak se především mrkneme na zoubek také spalovacímu motoru.
Motor, jemuž dělají dva elektromotory asistenty, je benzínový šestiválec o objemu 3456 ccm a je spojen s velmi chytrou převodovkou CVT. Jedná se vlastně o planetovou převodovku a má systém Al-shift, který pozná podle míry sešlápnutí plynového pedálu, jestli právě stoupáte, či jedete z kopce. I když je tahle převodovka bezestupňová, přesto má schopnost simulovat sekvenční řazení a převodové stupně.
Sedadla jsou velice příjemná, pohodlná a s širokým rozsahem nastavení, ale nějaké sportovní vlastnosti od nich však nečekejte. V zatáčce Vás podrží asi jako český byrokrat nás – obyčejné lidi při krizi, takže je lepší i od těch sedaček raději nic nečekat. Interiér je ale hodně komfortní, příjemný a především velmi prostorný. Oproti RX předchozí generace je to, co se týká kvality, skutečně veliký skok. Co mi ale trochu kazilo dojem, byl nešťastný design voliče převodovky.
Startujeme tedy, a o chodu motoru dává vědět pouze kontrolka, která se rozsvítí na přístrojové desce. Volič dáváme do polohy “D” a s patřičným citem se rozjíždíme. Při “nastartování”, rozjezdu (pokud máte nabité baterie) a do 45 km/h, jede Lexus automaticky na režim EV – tedy plně elektrický. Určitě znáte ten pocit, když sednete do sportovního auta a i když se chcete nejdříve s autem seznámit, stejně vám první rozjezd nedá, a zkusíte sílu toho všeho. Lexus na mě měl poprvé naprosto opačný efekt. Byl jsem zvědav, jestli se dokážu rozjet čistě za pomocí elektromotorů. A ono se to vážně povedlo, mám radost nejen ze sebe, ale i z Lexusu.
Když chci vyzkoušet jízdu čistě na elektřinu, jsem po chvíli trochu zklamán. Když nepočítám zklamání z toho, že jsem dobrovolně brzdou provozu, je tu jedna zásadní věc. Ne, že bych to nečekal, ale přeci jen… Baterie jsou vybité skoro zcela okamžitě, a tak se stejně po chvíli přidá i spalovací motor. Točivý moment máte k dispozici prakticky okamžitě, a tak, když “sešlápnete podlahu”, hybrid a především převodovka se postarají o zrychlení na 100 km/h za necelých 8 vteřin. A to už brzdou provozu rozhodně nebudete. Převodovka navíc sice umí vždy vybrat tu vhodnou náhražku převodového stupně, protože má simulovaných 6 stupňů. “Řadit” si ovšem sami nemůžete, ale je tu možnost alespoň samovolně podřazovat, což s touhle převodovkou vůbec není zábava. Takže z kopce raději jedu, jako bych na místě řidiče vůbec neseděl, a pouze nechám Lexuse rekuperovat energii a nabít tím akumulátory. Po jednom větším kopečku Vám RX 450h hlásí plnou kapacitu akumulátorů, což mi přišlo v danou chvíli spíše úsměvné.
Co ale podvozek? Od luxusní SUV by člověk nejspíš čekal více komfortu. Neříkám tím, že není komfortní, ale své chybičky v tomhle směru také má. Dokáže sice absorbovat většinu děr a nerovností, ale co je opravdu nepříjemné, je přejíždění propadlých kanálů. Někdy se tomu prostě nevyhnete a pak ucítíte v kabině opravdu děsivou ránu. A dokonce ji i uslyšíte, i když je celý Lexus skutečně bravurně odhlučněn. Dostáváme se ale do prvních zatáček a zjišťujeme, že Lexus, i přes svou váhu (přes 2,1 tuny), se do nich vrhá s úctyhodnou ochotou. Drží stopu překvapivě dobře, nijak zvlášť se nenaklání, a tak jsou průjezdy pro řidiče okořeněné malou špetkou zábavy. Podíl na tom má také docela přesné řízení. Ovšem je dost gumové a jestli čekáte, že v něm ucítíte, co všechno se pod předními koly děje, vyvedu vás z omylu.
No ale nakonec si chci nechat to, co jistě zajímá v tomhle autě asi nejvíce. Kolik nám to tedy “sežralo” průměrně benzínu na 100 km jízdy? Budete se divit, ale 7,5 litru! A to jsme nejeli nikterak ekologicky. Chvíli jsme si hráli na EKO blázny, poté jsme si opět užívali síly motoru a průměrně si vzal Lexus skutečně (bezmála) 7,5 litru. Na auto těžké přes 2,1 tuny a s výkonem skoro 300 koní – sakra dobré, ne?
Takže závěrem. Chcete se za volantem SUV bavit? Poříďte si tenhle hybridní Lexus a budete nevěřícně kroutit hlavou, jakou srandu si užijete, když se budete soustředit na “EKO jízdu” s tím, že budete chtít co nejméně využívat spalovací motor. Možná zním momentálně šíleně, ale je to tak. Ona je to opravdu zábava, pořád si totiž budete říkat: “Zvládnu to ještě lépe?” …a skutečně, budete se snažit v tomhle překonat sám sebe a odlehčíte své peněžence. Když Vás EKO hrátky přestanou bavit, můžete si naplno užívat té síly všech zúčastněných motorů.
Motor má řetězové rozvody, olej se mění obligátně po 15000 kilometrech. Nevýhodou vlastnictví staršího Lexusu může být snad jen fakt, že docela dost dílů neseženete z druhovýroby, ceny za servis jsou ale v rozumné výši. Celkově je RX 450h spolehlivým vozem s nadstandardní výbavou, řidičsky však není zas tak zábavný jako jeho konkurence. Vůz, který stál jako nový přes 1,5 mil. Kč dnes koupíte zhruba za 400 tisíc korun. Budete mít ale poměrně omezený výběr. Poměr ceny ojetin a použité výbavy ve spojení s vysokou úrovní techniky je velmi dobrý.
Mezi novými auty je i díky státní podpoře znatelný zvýšený zájem o plně elektrické a hybridní vozy nebo vozy na CNG. Na trhu ojetých vozidel jsou ale prodejní trendy odlišné. Zákazníci se alternativních pohonů stále trochu bojí. Na trhu nových aut vykazují nejlepší prodejní výsledky auta jezdící na stlačený zemní plyn (CNG). Těch se jen za první pololetí letošního roku prodalo téměř 300. Hybridní a plně elektrické vozy zaujaly v rámci alternativních pohonů druhé místo s počtem 245 aut. Již dva roky po sobě tak v prodejích předběhly dříve nejoblíbenější auta na LPG.
I když trh s ojetinami zpravidla kopíruje prodejní statistiky nových vozů, je zde znatelné několikaleté zpoždění. U ojetin jsou mezi motoristy stále nejoblíbenější auta na LPG. Řidiči si je oblíbili pro jejich nenáročnost a značné úspory na provozních nákladech. Oproti loňskému prvnímu pololetí je však v zájmu o LPG vozy patrný drobný propad.
Samotnou kapitolou jsou hybridy a elektromobily. Z alternativních paliv jsou v podstatě nejmladší a lidé k nim nacházejí cestu celkem pomalu. Oproti loňskému prvnímu pololetí sice dvojnásobně vrostly jejich prodeje, ale zájem potenciálních zákazníků je zatím spíše vlažný. U hybridů zaznamenáváme každoročně lehký nárůst v prodejích, čisté elektromobily jsou v našich autocentrech ale stále spíše raritní záležitostí. Obecně platí, že u každé nové technologie chvíli trvá, než jí zákazníci začnou důvěřovat. Stejné je to i v tomto případě, vychází z dat, které nám poskytl prodejce ojetých vozů AAA Auto.
« Audi představuje e-tron S a Audi e-tron S Sportback Test BMW 220d Gran Coupé »