Test ojetiny Fiat 500x 1.4 MultiAir
Pár měsíců nazpět jsem zkoušela ojetý Fiat 500, navenek se jedná o roztomilé autíčko a vždy jsem si říkala, že je pro ženu jak dělané, nicméně je bohužel extrémně malé, takže mě nakonec moc neoslovilo. Verze Fiat 500x je už trochu vyspělý crossover, který nabízí nejen komfort a styl, ale ani jízdní vlastnosti vůbec nezaostávají. Testování tohoto modelu stálo opravdu zato.
Vždy, když testuji nějaký model, představuji si, zda bych jej chtěla vlastnit a řeknu vám, fakt chtěla. Designově se odrazil od klasické verze Fiat 500, takže si ponechává spíš holčičí styl, ale nabyl na prostoru a komfortu.
V interiéru se člověk cítí příjemně, nad hlavou se rozkládá velké panoramatické střešní okno dělené na dvě části, z čehož část u řidiče můžete odkrýt manuálně odtažením krycí látky. Zadní okno je stabilně odkryté. Propouští do vozu spousty denního světla a určitě musí být velice romantické skrz něj koukat v noci na hvězdy. Použité materiály jsou kvalitní a je vidět, že Fiat posouvá své hranice dál. Design je spíše minimalistický, nikde není mnoho tlačítek, spoustu obrazovek a spousty dalších věcí navíc.
Co mi trochu chybělo na multifunkčním volantu bylo ovládání hlasitosti hudby, abych nemusela hledat otočné kolečko na středovém panelu. Nicméně ovládání je ukryto pod volantem, což není ergonomicky úplně nejlepší. Co, ale na volantu nechybělo, bylo ovládání tempomatu. Většina ovládacích prvků ve vozidle je tvarována do kruhu, a tak tomu je i u hlavových opěrek a tím se propojuje daný styl vozidla. Ovládání klimatizace je též jednoduché, a to klasicky kruhovými kolečky, na které jsme si už nejspíš všichni zvykli. Co se týká zavazadlového prostoru, tak objem činí 350-1000 litrů.
Pětistovka sice není typickým zástupcem levného auta, je to trochu lifestylová záležitost, čemuž pochopitelně odpovídá vybavení, přesto poměrně dobře ukazuje, jak velký kus cesty FIAT urazil. Počínaje plasty palubní desky, přes výplně dveří, ozdobné dekory, chrom a konče ovládacími prvky, vše vypadá kvalitně a poctivě.
Náš 500X je poháněný nejsilnějším benzínovým motorem 1.4 T MultiAir o výkonu 140 koní a s kroutícím momentem 230 N.m. I dnes tento motor působí moderně a inovativně. MultiAir totiž supluje roli škrticí klapky a je to znát z rychlé reakce motoru na přidání plynu a hbitého padání z otáček při řazení. Navíc se ukazuje, že systém s elektrohydraulickým ovládáním sacích ventilů funguje i s rostoucím počtem najetých kilometrů, neboť ani mechanici specializující se na italská auta s ním nemají výraznější potíže.
Ráda testují jízdní režimy, ale ne vždy znamená režim sport u automatické převodovky opravdu citelnou změnu, často je to o tom, že so o něco déle podrží převody a tím je zrychlení malinko znatelnější. To ale není případ tohoto modelu, při režimu sport motor doopravdy ožije a už při jemnějším sešlápnutí plynového pedálu auto jede, jak o život. Nejlepší bylo, že jsem již od začátku počítala s tím, že se žádná výrazná změna nestane a ono tomu bylo naopak. Jedná se o živé auto, které se nebojí využít svých 103 kW naplno.
Motor je opravdu parádní, má dost síly, hezký zvuk a opravdu příjemné reakce. Mezi přeplňovanými motory rozhodně patří mezi to nejlepší a nedivím se, že už dnes má kultovní status. Špatně na tom není ani spotřeba, svižnou jízdou po okrskách jsem se pohybovala do 7 litrů. Pokud zklidníte, není problém jezdit pod 6. Tento motor mě vážně nadchl a to o malých turbomotorech často neříkám.
Ráda bych pochválila i řízení, zkráceně řečeno, bavilo mě to. Mám ráda lehké ovládání volantu, abych mohla pohodlně zatočit i jednou rukou, ale ne přecitlivělé, aby při každém milimetrovém posunutí volantu auto cuklo a tady to bylo vše splněno. Testovaný model od AAA Auto měl na tachometru něco kolem 43 000 km. Tyto kilometry ale nejsou nijak znát a Fiat 500x jede, jako kdyby vyjel včera ze salonu.
Pod šik karoserií se ukrývá technika Jeepu Renegade. To znamená jediné – základ s předním pomocným rámem, asymetricky uloženými rameny upraveného systému McPherson a víceprvkovou zadní nápravou. A to i v případě, že máte pohon pouze předních kol a za 4×4 jste si nepřiplatili. 500X tak má obrovský trumf oproti konkurenci, která si musí vystačit s jednoduchým podvozkem s vlečnými rameny. Třeba takový Opel Mokka, Renault Captur nebo Peugeot 2008.
Použitá konstrukce totiž znamená jediné – auto je nečekaně komfortní, jisté a vrhá se s chutí do zatáček. Marně si vybavuji jiný crossover, který by takto přesvědčivě fungoval na točité silnici, ve městě i na dálnici. V kombinaci se strmým a přesným řízením se tak jedná o překvapivě zábavné svezení. Hmmm, kdo by to byl čekal od zvednutého hatche s retro designem malého pětikila!
« Změna bodového systému: Přehled změn v dopravě v roce 2022 Test Hyundai i30 N Fastback: Okruhový Transformer »
