Test ojetiny Citroën DS4: Individualista
DS4 je zvláštní auto. Je hezké, stylové a přitom tak rozporuplné. Navíc je i relativně exotické, protože jich moc nepotkáte, tedy u nás. Ve Francii je na každém rohu. Zřejmě je to dáno národem, my jsme holt konzervativní a DS4 je prostě velký úlet.
Proč? No, jen se podívejte – hatchback s tvary coupé a dvěma dveřmi navíc na zvýšené platformě a s prvky cross-overu. Je docela obtížné pochopit, čím chce DS4 být, ale v podstatě se dá smířit s tvrzením, že se jedná o stylový cestovní hatchback primárně pro dva pasažéry. Vzadu sice místo je, ale o rodinný vůz se rozhodně nejedná, o čemž svědčí i malý kufr. Design vozu se však povedl a osobně se mi velmi líbí. Zepředu agresivní výraz přechází ostrými linkami do opravdu povedené zadní části, která elegantně maskuje druhý pár dveří. Emoce přidají i výrazné blatníky. Testovaný model je doplněn o karoserii v barvě bílé barvě a spolu s kontrastními černými detaily umí zaujmout snad každého. Ať už se DS4 líbí nebo ne, zaujmout opravdu umí a to byl cíl celého projektu.
Interiér na první pohled zaujme svým prémiovým lookem. I tady se nese vše v kontrastním duchu mezi bílou a černou, která se střídá v čalounění celého interiéru. Jenže oku zkušeného neuteče fakt, že palubní deska je totožná s modelem C4 a tak DS4 vlastně nenabídne uvnitř téměř nic navíc. Teda vlastně ano – takzvané panoramatické čelní okno (které nahrazuje možnost připlatit si za normální střešní okno) a sportovní sedáky s prošívaným vzorem a logem DS. Prodloužení čelního okna až nad hlavu předních cestujících je však fajn nápad, který navíc slušně zvyšuje výhled z vozu.
Co už praktické není, je absence možnosti stahování zadních oken, protože by se nevlezla do dveří. A nejen zadní okna padla za vlast kvůli designu. Prodloužené lemování zadních dveří, které zasahuje až do C sloupku a schovává kliky, vás udeří do hrudi při každém otevření (zvlášť pro ženy to musí být opravdu “příjemné” ). Bez úrazu se obejdete jen pokud výrazně odstoupíte k zadku auta a otevřete nataženou rukou. Hmmm.
Prémiové vzezření interiéru kazí ještě neschopnost Citroenu doladit i drobné detaily, které jsou však viditelné. Tím myslím zejména kvalitu materiálů a jejich slícování. Plast na středové konzole odpovídá tomu, ze kterého se dělají hračky z Kinder vajíčka a navíc vrže. Ergonomicky je jinak vše správně a nic vyloženě neobtěžuje. Příjemné jsou pak zejména sedadla, která jsou pohodlná a umí nabídnout i dostatek bočního vedení.
Pod kapotou testovaného modelu tluče čtyřválcové dvoulitrové dieselové srdce s výkonem 160 koní a 340 Nm točivého momentu. Nezní to jako žádný svalovec, ale umí s DS4 pěkně zacvičit. Auto váží navíc jen malinko přes 1,3 tuny, a tak je dynamika opravdu velmi slušná. Motor navíc postrádá prodlevu turba, chce se mu do otáček a má takovou tu správnou naléhavost. Prostě to zadupnete a auto zatlačí a vyletí vpřed. Reakce na plyn jsou také rychlé a celkově se mi projev motoru líbí. Kultivovanost je také velkou předností a spolu s výborným odhlučněním kabiny si DS4 HDI zamilujete.
Kromě síly v klidném obalu se motor vyznačuje i skromností. Během celého testu přesáhla spotřeba jen docela výjimečně hodnotu sedmi litrů a při opravdu klidném jízdním stylu se lze dostat do okolí litrů šesti.
Roztáčím čtyřválec a vydávám se vstříc silnicím. Jedna z prvních věcí, které vnímám, je příjemně nastavený posilovač řízení, auto se vede velice jistě a i při vyšších rychlostech má řidič z řízení dobrý dojem. Překvapuje mě dost tuhé řazení šestistupňové převodovky. Její tuhou, ale velmi přesnou kulisu oceníte při jízdě mimo město, po městě ovšem trochu otravuje. Pokud se rozhodnete místo kochání se krajinou raději vytrestat pár zatáček, má tu pro vás DS4 mimo motoru ještě jedno překvapení a tím je podvozek. Auto jej má výborně naladěný a jen tak něco ho nerozhází a v zatáčkách podrží. I přes těžší diesel přichází nedotáčivost až daleko za limitem většiny víkendových závodníků, a když na ní dojde, nejedná se o nic zákeřně rychlého, auto se naopak pomalu začne sunout z jízdní stopy směrem ven.
A opravdu jsem se za volantem tohoto hatchbacku á la Gran Turismo bavil. I přes jeho zvýšený postoj je opravdu schopný, ale má několik věcí, které dokážou potrápit a nezkušeného řidiče vytrestat k první švestce u cesty. První z nich je tahání za volant pod plynem, které je opravdu při plné akceleraci markantní. A druhým faktorem je nervozita na brzdách. Při ostrém brzdění se záď vozu zákeřně rozkmitá ze strany na stranu. Je třeba to mít na paměti a počítat s tím. Poslední nepříjemnou věcí je horší tlumení rázů od přední nápravy a jejich přenos do řízení a občas má auto tendenci odskakovat. Pokud člověk zvolní a vydá se na dlouhou trasu, DS4 se přetransformuje do role luxusního GT a doveze Vás za plného luxusu a pohodlí až do cíle.
Jako celek je DS4 opravdu zajímavé auto, které je originální. Pojí dobrý komfort s výborným motorem a skvělým designem. Navíc přidává i něco ze sportovnosti a zábavy. Není pro každého a to je dobře. Tohle auto si zaslouží zůstat individualistou.
Servisní rady
Na servis jezděte každých 20.000 km nebo dva roky. U motorů 1.6 THP a 1.6 HDi (e-HDi) klidně po ujetí 15.000 km. Oba tvoří hodně karbonu. Motory THP mají řetěz, ale ne věčný. U 2.0 HDi je interval výměny řemene 150.000 km nebo 10 let, u 1.6 HDi 240.000 km nebo 10 let. U novější verze 1.6 BlueHDi je však interval pro rozvody zkrácený na 175.000 km nebo 10 let. Motor 1.2 e-THP vyžaduje výměnu rozvodů po ujetí 180.000 km nebo po deseti letech. Motory vyžadují olej 5W-30 splňující normu PSA B71 2290. U motoru THP je však nezbytně nutné používat olej Ineo First splňující normu PSA B 71 2312.
Závady a problémy
Klepání od přední nápravy: příčinou jsou tlumiče pérování
Klepavé zvuky z pravé strany vpředu: Z důvodu volného držáku sestavy čerpadla a zásobní nádobky na olej servořízení
Selhání posilovače řízení: Příčinou je ucpání jedné z hadic – podrobnosti v hlavním textu
Klepající tyčky stabilizátoru vpředu: levná závada
Selhávající elektromechanická parkovací brzda: Mají ji lepší verze. Základní používají mechanickou brzdu. Servisy měnily kompletní sestavu parkovací brzdy.
Vadné vstřikovače piezo VDO common-railu u motoru 1.6 HDi: do roku 2015, tedy verze pro Euro 5 s výjimkou e-HDi do roku 2013 a verze s 68 kW, která má spolehlivější solenoid Bosch. Vstřikovač selže ve své ovládací části. Zpravidla se mění všechny najednou, což majitele přijde draze.
« Test Kia e-Niro 64 kWh: Nejnormálnější elektromobil Test BMW C400X: Ideální společník se sportovním duchem »
