Test ojetiny BMW Z4 E89. Ideální auto na zábavu za málo peněz
Druhá generace atraktivního roadsteru Z4 (generace E89) sice přišla o variantu coupé, ale ta by stejně nedávala příliš smysl. Vůz nabízel kovovou stahovací střechu a zvyšoval tak všestrannost modelu. Na trhu se brzy objeví nástupce v podobě třetí generace, kterou BMW představilo nedávno a ta se opět vrací k plátěné střeše, která snižuje hmotnost a přidává na drsnosti. Znamená to jediné, že druhá generace se příliš neprodávala a také to, že na trhu ojetin se začne a vlastně už začíná objevovat za zajímavé peníze.
Tento test tak berte jako rozlučku s odcházející generací a také doporučení, jestli je to dobrá volba za rozumné peníze na příští sezónu. Vybral jsem si, samozřejmě, šestiválec a to ten atmosférický. Vrcholný model 35i a 35is si ještě drží vysoké ceny, ale také nabídne abnormální dynamiku. Pod kapotou “mé” Z4 od AAA Auto tluče srdce označované jako 23i. Nezní to dramaticky, ale je to řadová šestka o objemu 2,5 litru a s výkonem solidních 150 kW/206 koní. Točivý moment činí 250 Nm a auto rozhodně není žádný lenoch, na stovku vystřelí za 6,6 vteřiny, což je stejný čas, jaký to trvá ikonické 330i E46. Tato motorizace má jednu poměrně zásadní výhodu a tou je nižší váha. Ta činí 1480 kilogramů a je zhruba o 150 kilo menší, než je tomu u 35i a dokonce méně než třeba M3 E46.
I po tolika letech je Z4 druhé generace krásné auto, které na sebe strhává pozornost. Design je nadčasový a není potřeba ani M paketu, který tento kousek ani nemá. Za to má moc hezká kola, která autu velmi sluší a zvýrazňují jeho dynamické linie. Nestárnoucí design bych si dovolil přirovnat k trojkovému coupé E92, které také vypadá úžasně moderně a draze i dnes. Z4 je však ještě o level dále.
Uvnitř je architektura dost odlišná od ostatních modelů, to byla vždy výsada modelů Z. Je tu tedy zcela jiný volant, designový středový panel s otočnými ovladači a velmi strohé uspořádání. Náš model je ze začátku výroby, a tak tu trůní starý volič automatické převodovky, který do celku vůbec nezapadá.
Interiér je kvalitně zpracovaný s vytříbenou ergonomii a jako celek je Z4 uvnitř opravdu působivá. Všechno ale není perfektní – první věcí je foukání. Do Z4 prostě fouká zbytečně moc. Na vině je nízké čelní sklo. A problémy neskončí ani po natažení střechy – to se pak ze Z4 stane taková ulita, do které rezonují všechny zvuky. Také je tady zoufale málo odkládacích prostor. Nečekejte zbytečně praktické auto – Z4 je roadster a ne cestovní GT. BMW také citelně schází systém, který používá třeba Mercedes-Benz a to ofuk krku teplým vzduchem.
Pojďme jezdit, o tom je roadster především. Startuji a Z4 hlasitě vyštěkne. Motor se ustaluje na volnoběhu s výrazným hlubokým tónem. Zrychlení je krásně lineární, reakce na plyn ukázková a zvuk opravdu hutný a výrazný. Při řazení i odstavení plynu si Z4 decentně prskne do výfuku. Řadová šestka, především ta atmosférická, prostě zní geniálně. Ten kovový jekot zesilující s každou otáčkou jinde nezažijete. Takhle má znít sportovní auto. Přitom s tímhle řadovým šestiválcem není problém jet klidným tempem za směšných 8,5 litru na 100 km.
Nemusíte se ani bát, že by motor byl slabý, opravdu není a dynamiky má přesně tak akorát. Bude vás bavit ždímat každého koně, pracovat s otáčkami a poslouchat ten libový zvuk. Doporučuji však sáhnout po verzi s manuální převodovkou. Šestikvaltový automat od ZF není špatný, ale v malém roadsteru, který bude plnit roli auta na zábavu, nedává vůbec žádný smysl. Dokonce si ani nedovedu představit situaci, kdy by byl silnější třílitr vyloženě lepší volbou, snad jen v závodech na sprint. 23i jsou navíc výrazně levnější a přitom minimálně stejně dobré a zábavné.
Ano, zábavné toto auto rozhodně je. Z4 má totiž výborný podvozek, hlavně ten bez M Paketu. Není totiž nesnesitelně tvrdá a dá se s ní krásně pracovat na českých okreskách, kde neodskakuje a drží kontakt s vozovkou. Tady ale jedno pozor – Z4 je totiž záludná. Problém odkryje otevření kapoty. Motor je uložený přímo nad přední nápravou a ne za ní, jak by mohl klamat pohled zvenčí. Díky této koncepci je pak Z4 těžší na předek.
Přivést ji do přetáčivého smyku je díky silnému motoru jednoduché, ale chce to velkou dávku odvahy a potom hlavně spoustu řidičských zkušeností. Zadní kola díky své šířce a váze, kterou nesou (sedací část interiéru a pevná střecha) prostě drží jako zběsilá a jak se urvou, je těžké je srovnat. Roadsteru tak spíše svědčí rychlá jízda absolutně čistou stopou. Je to řidičské auto, které se musí umět ovládat. Řízení je příjemně tuhé, ale neposkytuje příliš informaci od kol, a tak není problém se v divokých driftech na řízení lehce ztratit.
Na co si dát pozor
E89 se potkala celkem se třemi řadami motorů a to N54 (35i a 35is), N52 (30i a 23i) a N20 (18i, 20i a 28i). Doporučoval bych především motory řady N52, které jsou velmi spolehlivé. Asi nejčastějším jevem u řadových šestiválců, především u N52, je únik oleje nebo jeho vyšší spotřeba. Na vině bývá často olejový separátor, který se po zhruba deseti letech nebo 200 000 km přihlásí o výměnu. Olej může unikat i přes těsnění do šachet svíček.
Čtyřválcové turbomotory N20 bych pak minul obloukem. Roadsteru ubírají kus poctivého charakteru a navíc nejsou dynamicky lepší. Největším problémem je však jejich spolehlivost, která není příliš dobrá. Motory karbonují, praskají bloky, uniká olej nebo se objevují problémy s rozvody. Mám pokračovat? U starších aut začíná být unavená převodovka, ale většinou za to může necitlivé řazení. Rozhodně by se nemělo stát, že rychlost nejde zařadit nebo vypadává. Bouchání diferenciálu, jeho skučení a křupání při manévrování na místě rovněž nejsou normální a obvyklé projevy. Svědčí o těžkém životě auta. Od věci ale nebude hned po koupi vyměnit v převodovce a diferenciálu olej, protože to zřejmě ještě nikdy nikdo neudělal.
Ve výsledku je Z4 výborné auto, které je levné na servis, spolehlivé, vypadá parádně a nabídne skvělé svezení. Takových roadsterů na trhu moc není. Pokud vůz koupíte se šestiválcem, bude se jednat i o dobrou investici. Taková auta už nejsou a nebudou.
« Když Král před fyzikou poklekl! Rytmus naboural půjčený Nissan GT-R Blíží se konec dieselu i u nás? Podle počtu prodaných vozů už nastal »
