TEST ojetiny BMW 123d Coupé – Kdysi revoluční diesel oslňuje i dnes.
BMW řady 1 Coupé je poměrně vzácné auto. Hatchbacků najdete všude plno, ale jen zřídka se někde objeví právě tato varianta a pokud vůbec, většinou je spojena s benzínovým šestiválcem. Dodnes si pamatuji, jak jsem několik let zpátky testoval tehdy novou 135i Performance, která byla skvostně divoká a fantasticky ovladatelná.
V dnešním testu se ke mě coupé dostává znovu, tentokráte již značně ojeté a navíc ve vrcholné naftové verzi. Tato kombinace je snad vůbec nejvzácnější a o to ve mě vzbuzovala větší zvědavost. Ve své době byla verze 123d přímo revoluční, byl to jeden z vůbec prvních dvoulitrových dieselů osazený dvojicí turbodmychadel a poskytující vysoký výkon 150 kW a obří kroutící moment 400 Nm. O dekádu zpátky to byly údaje z říše snů a dělají z malé a relativně lehké řady jedna doslova a do písmene naftovou raketu. S takovou raketou se musí zacházet velmi opatrně. Výkon a zejména točivý moment je totiž dobrý sluha, ale zvláště u vozů se zadním náhonem špatný pán.
Čtyřválec neduní, nevibruje, nezlobí. Můžete si sice povzdechnout, že v chladných ránech sýpe jako stařec, ale znovu opakuji, zkuste najít něco lepšího a zjistíte, že v malém autě charakteristické projevy vznětového motoru asi lépe neutlumíte. Projev motoru zůstává příjemný v celém rozmezí otáček, dokonce i v oblasti zásahu omezovače nemáte nutkavou potřebu ucpat své zvukovody čímkoliv, co máte právě po ruce. Copak ovšem zvuk, hlavně výkon a točivý moment se starají o nezapomenutelný zážitek z jízdy s BMW 123d.
Nástup krouťáku je okamžitý a vydrží celým spektrem otáček, na suché silnici budete ohromně rychlí a zatopíte i vyloženě silnějším autům. Jenže stačí deštík a karty se obracejí. Pokud jste na prudký nárůst kroutícího momentu proudícího na kola zadní nápravy připraveni, případný nastupující přetáčivý smyk ve spolupráci se stabilizačním systémem hravě zvládnete. A jestli zábavu za volantem vyloženě vyhledáváte, budete nadšení. Stabilizace jde vypnout jedním klikem a pak už je to jen na vás. 123d Coupé umí prodriftovat každou zatáčku, rovinku a je úplně jedno, jak rychle jedete. Stačí zatočit, přidat a už se kloužete.
Pozor si musíte dávat i při předjíždění – nejednou se mi stalo, že jsem změnu pruhu absolvoval v kontra. Bestiálnímu motoru navíc sekunduje fantasticky vyvážený podvozek a výborné řízení. Toto je ještě auto z doby, kdy BMW byla o maximální interakci a zapojení řidiče do děje. Ve volantu cítíte každý milimetr silnice a odpor posilovače je opravdu tuhý. To samé platí i o podvozku, který k vám našeptává prostřednictvím sedadel a přesně víte, co se pod vámi děje. Je to prostě nádhera. Jediným slabším místem je kulisa manuální převodovky, jak ostatně u BMW bývá zvykem, ale pořád tady funguje lépe, než třeba v E46.
Malé auto s minimálními převisy se skvěle ovládá v běžných i extrémních situacích, v nízkých i vysokých rychlostech, v příčném směru i řízeném smyku. Zatáčky jsou v jedničce to nejlepší, co vás může potkat. Díky optimálnímu převodu řízení si vystačíte na většinu začátek s překřížením rukou, ručkování nastupuje pouze v nejostřejších zákrutách. Tuhý podvozek se zdatně pere s nerovnostmi, k přednostem auta se počítá rovněž vynikající aerodynamika a celkové odhlučnění. Dovnitř nepronikají nepříjemné zvuky od prahů, podběhů nebo oken. Ještě nepadla zmínka o spotřebě. Ta se většinou pohybuje mezi šesti a sedmi litry, dynamická jízda spotřebu zvýší na osm až devět litrů. Je taktéž možné urazit 100 km se spotřebou 5,5 litru, ovšem tradičně se značným sebezapřením a maximální sebekontrolou.
Je mi jedno, že uvnitř je málo místa a interiér není nejkvalitnější nebo nejpohlednější. Je mi taky jedno, že toto auto se nelíbí každému. Uvnitř za volantem je to totiž absolutní slast. když už jsem zmínil E46, jedničkové coupé na mě působí jako její modernizovaná verze. Má tu správnou kompaktní velikost a v mnoha ohledech je ještě dotaženější a potěší i tužší karoserií. Navíc, tento kousek od AAA Auto měl už hodně nalítáno, těsně pod hranicí 200 000 kilometrů a na autě to nebylo skoro znát. Interiér nenesl velké známky opotřebení a vše fungovalo, jak má. Je to krásný příklad kvalitního auta z doby, kdy se nejednalo o vyloženě spotřební zboží. Pokud se o starší BMW staráte, odvděčí se vám mimořádnou trvanlivostí materiálů uvnitř i technikou pod karoserií.
Na co si dát pozor?
V první řadě se nemusíte bát o stav podvozkových komponentů. Ty jsou dimenzovány na vysokou zátěž (částečně hliníkové závěsy předních kol s dvojicí příčných ramen jsou odvozeny z BMW řady3 a 5, přičemž vzadu nalezneme odolné pětiprvkové závěsy). Zřídka se tak však mohou objevit vymačkané silentbloky přední nápravy, opotřebované rejdové nebo kulové čepy či zadní tlumiče. Při vyšším počtu najetých kilometrů se vyskytují zvlněné přední kotouče brzd. Tím však výčet možných nedostatků končí.
V interiéru se objevují zablokované CD měniče nebo zaseknuté zámky řízení v důsledku poklesu napětí v síti. BMW řady 1 upozorní samo řidiče (díky diagnostickému systému Condition Based Service) na nutnost provedení servisní prohlídky, přičemž systém sleduje výměny motorového oleje, opotřebení brzdových destiček (samostatně pro přední i zadní nápravu), stav brzdové kapaliny nebo filtru pevných částic. Všechny motory pod kapotou BMW řady 1 mají rozvodový řetěz.
« Toyota představila koncepční model Fine-Comfort Ride na palivové články. Audi představilo novou A7 Sportback s revoluční technikou. »
