TEST NISSAN GT-R NISMO – NISMO Nürburgring Experience
Je 22. září. 2014, sedím v letadle směr Praha – Düsseldorf a pročítám si program následujícího dne, kde budu mít možnost prvního testu NISSANu GT-R NISMO. Po příletu se spolu s Petrem Kolářem z Nissanu ČR setkáváme ještě s člověkem z Polska, také zákazník a majitel Nissanu GT-R a míříme půjčeným autem směr Nürburgring. Na můj dotaz , kolik bude lidí, je odpověď: „ asi padesát, ale z Česka pouze Vy, po jednom z Polska, Slovenska a Maďarska, ostatní vše lidé z Německa, Francie a Japonska“.
Ano, celá akce NISMO se odehrává ne severní smyčce, kde mimochodem budu úplně prvně. S GT-R mám najety 3 sezony na okruzích, začínal jsem kurzy s kouči, ježděním v rámci klubu sportovních aut a na svém autě jsem absolvoval 3 ročníky amatérských okruhových závodů CarboniaCup. Tedy Most, Brno, Slovakiaring, Lausitzring. Nicméně severní smyčku jsem si ještě do teď nezasloužil, nebo jsem se k ní z mého pohledu zatím neprojezdil.
Jsme na místě, první zastávka v tradiční restauraci Pistenklause , kde je plná restaurace lidí od NISMa a zákazníků. Je tu pár lidí z konstruktérského teamu GT-R z Japonska, vítězové dvou ročníků GT Academy a testovací jezdci Nismo. Den před námi byl testovací a novinářský den, zítra již v komornějším kruhu, tedy pár zákazníků. Menu je objednané dopředu, pestrý předkrm , flákota poctivého hovězího „udělej si sám“ na kameni a tiramisu, po cestě bodne… U vína diskutujeme o zítřku s ostatními účastníky a zjišťuju , že jsem jeden z mála, který nemá Nismo ještě objednané…-) K tomuhle tématu přidávám jen „bez zkušební jízdy neobjednám ani Fabii“… , diví se… Končíme, hotel Lindner, spánek, zítřek bude dlouhý.
Kolem sedmé ráno rychlá snídaně , všechny nás nasáčkují do autobusu a projedou s námi jedno kolo s tímhle mamutem, podotýkám že vcelku zostra. Komentáře ke každému úseku a zatáčce. Celý den je kladen obrovský důraz na bezpečnost a mezi jednotlivými výjezdy na okruh probíhá v show-roomu Nissanu další a další prezentace trati, nebezpečí, videa a jsme hnáni na trenažéry , aby jsme ty NISMO „zkracovače času“ nerozštípali.
Dopoledne razíme na trať, a tady musím říct, že kdo tam nebyl a je fanda do motorsportu, nebo sportovních aut, jako by nebyl. Takže do teď jsem byl houby fanda, houby patriot motorsportu, tohle místo je v reálu obrovský zážitek a chápu , že se tu lidé chtějí projet i na motokole. O tom nic více, protože to chce jednoduše vidět a projet.
Na startu jsou vyskládané ve dvou řadách Juky Nismo, 370Z a 370 nismo (370Z různé ročníky) , celkem 16 aut pro nás , plus 2x GT-R Nismo a dalších nespočet GT-R různých roků výroby. Jo a jedna fajnofka Nissan GT-R Nismo GT3 označený „custumer racing“, ten ale nebude pro nás…-( Vyrážíme zajet stopu. Do ruky beru volant Juku , jedeme za jedním z testovacích jezdců Nisma , který vede stopu v GT-R. Stopa fajn, pamatuju si asi 2 zatáčky…-( Juke Nismo je prima autíčko na blbnutí , řídí se jednoduše, ale moc to nejede… Po jednom kole přesedám do 370Z Nismo, stejná akce, jen rychleji. O moc víc, jsem se o trati nenaučil, není to Brno …pamatuju si sotva 4 zatáčky. 370Z Nismo se chová moc dobře, je znát, že oproti 350Z je o dost širší, jak rozchody kol, tak gumy jsou širší. Krásně to řadí, je to hodně čitelné auto. Kdysi jsem projížděl 370Z (když to byla novinka) a porovnával s mým tehdejším 350Z, a přiznám se, že dojmy byly dost rozpačité. Nismo verze je kopnutá trošku někam jinak, poctivě sladěný auto, řazení dobrý , reakce plynu, zpětná vazba, podvozek paráda. Po chvíli to dostávám na limit adheze a JO! Tohle autíčko reaguje jedna báseň, taková řiditelná hračka, stabilní auto, dobře se koriguje ve smyku, podle mě je skvělou volbou za peníze, které za něj Nissan chce.
Vracíme se na oběd, … další školení o trati, trenažéry, diskuse nad dojmy z trati. Už jsem netrpělivej dát GT-R Nismu pořádně napít 99 octanu a prohvízdat gumy.
Po obědě už jen ve skupince 5 lidí odjíždíme zpět na trať, kde pro nás jsou připraveny vozy GT-R (aktuální verze) a 2 auta GT-R Nismo. První pro srovnání zajíždím sériové auto, což je dobré, jelikož moje GT-R je dnes již upraveno a srovnání s Nismem není úplně relevantní. Sedám do druhého sériového GT-R, tentokrát na místo spolujezdce vedle
jednoho z testovacích borců Nisma. Jméno jsem, omlouvám se, nezaznamenal. Řekl mi, že jezdí 2 roky pro Nismo a má za sebou několik sezon v FIA GT1. chlapík za to umí solidně vzít, je vidět obrovská zkušenost a znalost trati. Velký respekt jak k jeho řidičskému umu, tak k tomu, co lze dostat ze sériového auta. Na můj dotaz , jaké má obuté gumy odpovídá, sériové Dunlopy GT600 DSST, tj. standart…To bylo pro mne velké překvapení, nedovedl jsem pochopit, co vše snesou a jak i na tomhle silničním obutí lze zajet trať. Vysedám z auta, přiznávám, že mám o dost posunuté vnímání rychlosti a možností ovládání auta, moc díky.
Je to tu…sedám do GT-R Nismo, konečně… Design jasně napovídá, že jde o jinou verzi auta. Celé je to zvýrazněno červenými liniemi, což je hlavní pointa exteriéru. Nejvíce je odklon od série znát z pohledu zezadu, tady auto působí o dost subtilnějším dojmem. Interiér je trochu zajímavější, výraznější, ladí detaily do červené, ale to je spíš o faceliftu…Nyní už kontroluju gumy, jak vzorek, tak to, co je obuto…opět Dunlop. Auto je zahřáté, sedačky skvěle drží, použili skořepiny, místo klasických. Posez je tedy o něco níže, ideal. Trochu jsem překvapen z brzd, na první pohled totožné s klasickými v GT-R. Vedle mě sedá jeden z testovacích jezdců, nikoho z nás nepustí na trať samotné (to se dá pochopit). Jedeme…první zatáčka, levá, esíčko dolu. První dojem, plyn se zkrátil tak o 40% , tedy je ostřejší a člověk buď jede, nebo parkuje..-) Na toto si chvíli zvykám, je to dost citlivé, i když záběr pedálu má nástup po první pětině rozsahu (o to více později). Po pár zatáčkách mi hlavou proběhnou dvě věci…skvělý podvozek a škoda že nemám čtyřbodové pásy…-). Podvozek je velmi, ale velmi čitelný a o moc lepší, než u série. Není to ale závodní věc, pořád použitelné na ulici. Začínám „trochu“ brzdit…tady bohužel, musím konstatovat, že nejslabší stránka série je také nejslabší stránka NIsmo verze. Auto by si zasloužilo více brzdného účinku, rozhodně. Přichází delší úseky a dávám tomu „napít“ … Výkon je výše než u série, je to znatelné hned.
Auto nijak neškube, vše je sladěno na jedničku. Kdykoli na to šlápnete prudčeji na výjezdu z apexu, auto vás v tom nenechá a bez zaváhání jede tam, kam cca potřebuji. Moc dobře se chová na otáčkách, plynulé reakce a řekl bych, že díky podvozku je i o něco více (ne však zásadně) zpětné vazby od kol. Auto dostalo fajnový přítlačný křídlo a konečně konstruktéři pochopili, že brzdy jsou potřeba chladit, přední spoiler má nasávací otvory vedení vzduchu k brzdám. Přítlak křídla nelze úplně definovat, jelikož auto sedí lépe i díky podvozku a má jinak tvarovaný přední spoiler, nicméně hodnotím kladně. Co se motoru týká, je znát jiný průběh výkonu a kroutáku, vše je takové uhlazené, i když pedál plynu je ostřejší. Projevuje se i jiná charakteristika výfuku a dle zvuku máte pocit, že tomu více svědčí vyšší otáčky, kde turba foukají strašně hladce a až do omezovače se to celé s vámi přátelí. Domnívám se, že turba jsou použita jiná. Převodovka je velmi rychlá, to je ale i sériová…těžko překonatelné o nějaký zásadní rozdíl, řadí a řádí… Dvě kola po 21km za námi sotva se to zahřálo.
GTR Nismo vnímám jako závěr v evoluci několika let GT-R R35 verze, kdy Nissan počínaje verzí 2010 vždy něco málo vylepšil, zdokonalil, odstranil chyby. Rok co rok bylo auto o chlup dále, nicméně žádný z modelů 2010-2014 nepokládám vývojově za další krok evoluce, ale doladění drobných nedokonalostí ve velmi dobrém autě a samozřejmě tradiční color face lift… každý rok je IN jiná barva , tady volbě Nissanu moc nerozumím. Jsem toho názoru, že červená patří na Ferrari, s modrou jezdí pošťáci a policejní Passaty , hnědočervená patří na Seaty a podobný dvojkový koncerny. Pokud bych měl navrhovat konfigurátor pro Nissan , pak bych nechal v políčku barva pouze 3 varianty, bílá, černá a tmavě stříbrná (gun metallic tuším). GTR Nismo toto jen potvrzuje…bílá a černá s červenými doplňky…jak jinak.
Tedy GTR Nismo je dokončením evoluce R35 a tam jsme ho asi všichni chtěli vlastně od začátku mít. Nejrychlejší, nejstabilnější, bez přehřívání (možná-pro posouzení bych potřeboval 15minut zátěže v kuse a jiný okruh…). Přes to se závodními sedačkami, se kterými můžete do města, ale na okruhu se do auta v helmě vejdete. V GT-R se sériovými sedačkami je problém mojí výškou počínaje a výše, tj, 178+ cm…, dlouho budete hledat helmu menších vnějších rozměrů. Auto, které perfektně sedí, ale do práce to zvládne bez mezipřistání u zubaře na opravu zubních výplní. Auto, které je sice o dost cenově výše, než série (cena se liší i v rámci Evropy, SK aktuálně cca 3,900tis s DPH) , ale ono sladění od Nisma a dotažení vývoje R35 za ty Kč podle mě je fair.
Pokud se mě ale zeptáte, zda bych své auto vyměnil za Nismo, pak nevyměnil. Mám model 2010, který prošel řadou úprav a oproti Nismu jednoznačně nikterak dokonalými úpravami, tedy auto má sice vyšší výkon i kroutící moment, ale zdaleka není tak sladěné. Nevím jak to říct a nekecat… Zkrátka, GT-R a také NISMO verzi od nynějška mám rád , respektuji, řízení je pecka. Nicméně můj model GT-R 2010 specifikace „Honza na okruh“ je výkonnější, rozladěnější (nikoli rozladěný) než NISMO, v mezních situacích dává méně prostoru a více přes hubu, pokud to přepísknete. A to je právě ten moment, který rozhodne. Nikdy s mým autem nezajedu to, co s Nismem, nicméně více si zajezdím. To je to správné slovo ZAJEZDÍM. Není to o tom, co je a není řidičské auto…imaginární , neurčité, subjektivní. Člověk musí vnímat že jede, musí být pro mne auto čitelné, musím vnímat limity , musím slyšet motor a přes to být ale rychlý a schopen auto zvládnout.
Všeobecně k Nissanu GTR a Nismu bych rád řekl, že vnímání lidí tohoto auta je dost jednostranné. Postavili téměř dokonalý stroj, který je nadupaný elektronikou (jako většina současných supersportů, u GTR jen více čitelných údajů vytažených na lcd, příp. přes COBB jednotku…) a spojení s herní konzolí ho hned pasovalo na auto, které řídí za Vás. GTR má podle mě 3 obrovské plus:
- Úžasný motor, který zvládne rozsah výkonu a funguje, když mu dáte péči (platí i pro převodovku)
- Perfektní rozložení hmotnosti, což pokládám za hlavní výhodu (vypněte stabilizaci a poznáte to)
- Elektroniku, která je neustále 2 roky před ostatními
Tedy verze Nismo toto vše dotáhla k dokonalosti, funguje to, jede to, je to rychlejší a lepší. U mého upraveného vozu si škrtám bod 3, ale pořád zbývá motor a vyvážení plus více prostoru pro řidiče…a o to mi jde.
Závěrem… nejlepší zážitek tohoto dne??? Jízda v GTR Nismo? Ne! Jízda s jedním pánem v GTR Nismo time attack car. Na konci testu GTR, kdy vyprávím na dotaz jednoho s organizátorů dojmy z auta , mi nabídne ať zaběhnu ke kamionu a houknu na Michaela, ať mě ještě sveze…Vůbec jsem toho týpka neznal (více jezdím, než sleduju youtoube) , přijdu k němu, zrovna svačil , povídám… Prý tě mám vytáhnou na trať? On odpoví: jasně, chceš řídit? Samá sranda…no nic,.jdu k autu …ha…testovací kamufláž kára…hmmm bude to zajímavý…jdu zleva, on se diví, že chci opravdu řídit…otevřu dveře , tam volant.. nojono 
První GTR Nismo co přivezli a „nepřevařili“ volant na druhou stranu..nechápu…Sedám tedy na své obvyklé místo, nemám volant, divný pocit. Ptám se Michaela: Jaký máš nejlepší čas na Ringu? Se na mě zle podívá , konec srandy asi…odpoví: Jak to myslíš, jak nejlepší čas? Přece ten, co je v Showroomu pod skleněnou podlahou , ten rekordní čas. 5 sekund mi to dochází, pak přikývnu, zapřu nohy a on řekne jen „Enjoy your race“. Později zjišťuju, že to byl Michael Krumm, držitel aktuálního rekordu s GT-R Nismo.
Po tom se dvě kola dělo něco, jako když vidíte přírodní úkaz, který víte, že vidíte, ale jelikož vás učili ve škole, že neexistuje, nemůžete to pochopit. Sešlápnutí plynu, co trakce unese, v druhé zatáčce už lituju, že nemám čtyřbodový pásy. Držím se ničeho (to jediné v GT-R k držení je) a zapřený nohama o podlahu vnímám ty géčka a reakce. Jak byste zrychlili čas, ale včetně Miachaela, nebo možná já začal být lehce zpomalenej jak v matrixu. Po pár zatáčkách mi dochází, že bych místo otevřený pusy a vykulených očí mohl občas sledovat jeho práci s autem, abych něco okoukal. Koncentrace , kterou Michael při jízdě má, je neuvěřitelná, absolutně nic jiného nevnímá, mnohonásobné korekce auta na hranici gripu v každé zatáčce , řazení , zejména podřazování v plynulejších úsecích severní smyčky a u horizontů, kdy každé podřazení zapadne přesně do otáček tam, kde auto sedne do zátahu motoru. Rozptyl otáček naprosto minimální, využívá pouze vrchní třetinu. V některých místech kde není vidět za horizont , když Michael řadí pořád nahoru v plným zátahu, několikrát pochybuji o svém ateismu. Dojíždíme do cíle, ten robot vedle mě se probere a zase si dělá srandu, jestli to bylo dost rychlé…Nadechuju se (asi po šestý za celý okruh…jinde nebyl prostor) a odpovídám , že by mě zajímal čas. Řekl, že jezdí stále velmi podobné časy a rozptyl má kolem 5s, pokud jede „very fast“. Tak si hodíme jen foto na závěr a letos už nám vánoce vyřešený… Jo…a takové ty řeči hrdinů, co se svezou s nějakým závodníkem a říkají „Jako jel fakt hustě, ale víš co , jemu věříš, že to nerozbije, je to profík“, HOUBY! Něco na téhle úrovni nevěříš ani prd, jen se modlíš!!! A to mám srovnání vlastní jízdy a jízdy se zkušenějšími jezdci a závodníky, než jsem já, tedy nejsem úplnej „civil“. Nene, tady končí fyzika a nastupuje jen zoufalé doufání v momentální vypilované reakce. Za celou jízdu bylo jen málo situací, které nebyly na hraně , šlo skutečně o reakci buď a nebo… Díky ježíšku. (Nissane ČR)
Za tento článek bych chtěl v prvé řadě poděkovat mému kamarádovi Janu Marečkovi, který měl jedinečnou možnost otestovat nový Nissan GT-R NISMO na nejslavnějším okruhu světa!
Autor článku: Jan Mareček
.« Porsche Cayenne GTS a nový základ nabídky Audi Service Mobil – rychlá pomoc na cestách »
