Test Mitsubishi ASX 1.6 HEV: Musíme si pomáhat
ASX, stěžejní model značky, na jehož druhou generaci jsme museli čekat 13 let a prožít tři facelitfy první generace. Čekání je konečně u konce. Akorát nové ASX není až tak úplně Mitsubishi. Mělo sice vlastní vývoj, základ ale využívá z Renaultu Captur, což samo o sobě nemusí být špatně. Podařilo se ale Japoncům dát crossoveru dostatek vlastní chuti?
Nové Mitsubishi ASX je dokonalou ukázkou současného automobilového trhu na starém kontinetu. Některým výrobcům se zkrátka nevyplatí vyvíjet specifické modely ušité na míru evropské legislativ a sahají tak do bezpečných vod aliančních spoluprácí. Místní náklady na bezpečnost, asistenty a samozřejmě elektrifikaci, vyžadují obrovské náklady na vývoj a prodeje na lokálních trzích by taková auta nemusely zaplatit. Takto si můžou automobilky rozdělit náklady na vývoj i výrobu, což jim dá trochu času k tomu, aby se mohly rozhodnout „co dál“. V historii se taková situace stala už několikrát a určitě se tak teď neděje ani naposledy. Ve finále je důležitá jediná věc – aby z toho těžil zákazník.
Co do designu, tak nové ASX má skutečně říz. Jeho kompaktní karoserie vypadá díky zužující se linii oken a svalnatým blatníkům překvapivě maskulaturně. Testovaná červená mu navíc skvěle sekne.
Podobně milé překvapení vás čeká i uvnitř. Všechny kontaktní plochy jsou měkčené, je tu dekor s imitací dřeva a celé to tak nějak hezky drží pohromadě. Vzhledem k pořizovací ceně, která startuje pod půl milionem, si tady skutečně není na co ztěžovat. Snad jen tedy pokud měříte kolem 190 centimetrů. Interiér je totiž hodně stísněný.
Jelikož jde o moderní vůz, tak prim tu samozřejmě hraje velká dotyková obrazovka. Ta má krásné zobrazení, ale díky širokým rámečkům už vypadá trochu zastarale a infotainment samotný by zasloužit trochu kofeinu, aby nebyl tak ospalý. Naštěstí podporuje bezdrátové CarPlay, takže mě to většinu času příliš netrápilo. Především mě to netrápilo z toho důvodu, že Mitsubishi (tedy spíš Renualt) nešlo all-in do dotykového ovládání a stále nám tu nechalo dostatek hejblat na hraní. Ve finále si tak vystačíte s čudlíky a ty se nesekají nikdy.
Vzadu to samo sebou nebude pro dvoumetrové čahouny – však má ASX jen 4.2 metru – pro děti ale bude místa víc než dost a především jim udělá radost dvojice USB a 12V zásuvka. Kufr o základním objemu 440 litrů taky rozhodně neuráží. Zadní lavice ale dá posouvat a lze ho zvětšit až na 550 litrů – a to už sousedi budou závidět.
Pojďme ale mrknout pod kapotu. Do testu mi padlo plně hybridní provedení, které využívá tři motory. Základ je atmosférická šestnáctistovka o skromném výkonu 94 koní a 148 Nm. Pomáhá ale ještě elektromotor a startér-generátor – ve výsledku tak máte k dispozici slušných 145 koní. Tohle stádečko poskytuje solidní dynamiku, auto je hezky pružné a díky elektrickým berličkám se můžete těšit na rychlé reakce na plynový pedál. Všechno to ale na kompaktní crossover působí zbytečně složitě. Třemi motory to totiž nekončí. Ještě je tu multi-módová převodovka, která má čtyři rychlosti pro spalovací motor a dvě pro elektromotor.
Při klidném cestovaní tenhle ansámbl funguje až nečekaně harmonicky. Pokud začnete ale požadovat trochu víc dynamiky, začnou se objevovat trhlinky v ráji. Celé ústrojí se ne vždy domluví na tom, co kdo bude dělat a dochází tak ke zmatku, který se projevuje jistou váhavostí. Převodovka má totiž až 15 režimů, které si automaticky upravuje dle podmínek a občas se mozeček auta prostě zavaří. Tohle je pohonné ústrojí, které bude zkrátka svědčit pouze velmi defensivním řidičům, pro které je plynulá jízda a spotřeba na prvním místě. V takovém režimu umí ASX jezdit velkou část cest na elektřinu a vystačí i s méně než pěti litry. Ostatně celý hybridní systém funguje chytře. Má baterii o kapacitě 1.2 kWh, což je samozřejmě málo na dlouhé jízdy čistě na elektřinu, ale autu to dává dost prostoru k tomu, aby při každé příležitosti vypínalo motor a klidně 60 % cest jste schopni ujet na elktřinu, kterou si auto samo ukládá z přebytků. ASX taky umí rekuperovat až 50 kW, takže si při jízdě po městě většinu času vystačíte bez brzd.
Pokud byste ale přeci jen klasičtější pohon, nesmutněte. V nabídce je ještě přeplňovaný tříválec, který se obejde bez baterií i přímého vstřikování a taky 150 koňový čtyřválec. Na opačném konci spektra pak leží plug-in hybrid. No zkrátka – pro každého něco.
Co se týče chování na silnici, tak tenhle Japonec se chová jako Francouz. Automobilka tvrdí, že ladění podvozku si každý výrobce dělá u sebe pod střechou, hádám ale, že samotný základ do jisté míry předurčuje výsledné chování a rozdíly jsou nepostřehnutelné. Řízení je lehoučé a přesné, podvozek ve většině situací dostatečně komfortní a auto jako takové na vás neklade téměř žádné nároky. Popis jízdních vlastností u podobných vozů je vždy trochu oříšek, protože není moc o čem psát. Což je svým způsobem i dobře, protože i v moderní produkci stále existuje řada věcí, co se dá pokazit. V případě ASX vám s potěšením můžu říct, že jezdí jako auto. Ničím extra nepřekvapí, ani nezklame. Dělá to, k čemu bylo stvořené a já jsem s tím naprosto v míru. Ne každé auto musí být vzrušující, výjimečné nebo zajímavé. Někdy prostě stačí, že slouží.
Proč dát přednost Mitsubishi před Renaultem, když jde vlastně o stejná auta, si už musíte vyřešit sami. Možná se vám víc líbí znáček na klíčích, možná máte blíž dealerství, možná vás láká standardní pětiletá záruka. Já vás od ASX ale rozhodně nebudu zrazovat, protože je to vlastně fajn auto.
Plusy
– Design
– Ergonomie
– Výběr pohonů
– Cena
Mínusy
– Pomalý infotainment
– Komplikovaný pohon
« Auta z Východního bloku, na kterých rozhodně neproděláte Ceny nafty atakují cenová minima: Litr lze tankovat o 8 korun levněji oproti dálničním čerpačkám »
