TEST MINI John Cooper Works – Chuligán
MINI v úpravě John Cooper Works patřilo vždy mezi mé oblíbené vozy kategorie hothatch. JCW sice nikdy nebylo nejrychlejší a nedrželo rekord na Ringu, ale nabídlo nespoutaný charakter pouličního rváče, který na všechny okolo plival a nadával, prostě takový chuligán. Jedná se o automobil, který byl v každém ohledu navržen pro největší možné potěšení během každého okamžiku za jeho volantem.
Nová generace tuto tradici stále ctí a navíc nabídne i větší motor, což je v dnešní době downsizingu dost nevídaná věc. Stará 1.6 byla nahrazena dvoulitrem s větším výkonem, přičemž váha auta se, i přes větší rozměry, podařila udržet na přijatelné hranici nepřesahující 1.3 tuny.
Nová karoserie a lepší materiály navíc zajistili lepší tuhost a vyšší obratnost. No a pak tu máme design… MINI se nebojí být odvážné, respektive hodně extravagantní. Zachována samozřejmě byla charakteristická diagonálně vedená linie od předního A sloupku k předním kolům, která tvoří přechod mezi kapotou motoru a předním blatníkem. Ta je totiž typickým prvkem designu i klasického MINI, jež zde mělo viditelný svar povrchových dílů karoserie. Sportovní varianta JCW navíc přidává agresivnější tvarování nárazníků, sportovní prahy a nebo třeba střešní křídlo. Výsledkem je opravdu hezké auto s adekvátním důrazem na své sportovní zaměření.
Největším a zcela zásadním doplňkem je pak obří centrální výfuk se dvěma koncovkami. Tady je na chvíli pozastavím – jedná se totiž o příplatkovou variantu, které oproti standardnímu výfuku JCW nabízí aktivní klapku. Jenže to by to nesměli dělat blázní z Worksu – aktivní klapka tady totiž neznamená, že se jen otevře nebo zavře koncová část výfuku, ale že plně otevře a aktivuje pravou koncovku, která je ovšem přímo napojena na svody bez jakéhokoli tlumiče! Ano, čtete správně. Když je výfuková klapka zavřena, vůz využívá jen levou koncovku, která má všechny tlumiče, ve sportovním režimu se i té otevře klapka auto začne lépe znít. V režimu race se pak aktivuje pravá koncovka, která proměn zvuk vozu v biblickou apokalypsu!
Aby to nebylo náhodou málo šílené, MINI se rozhodlo, že výfuk se aktivuje externím ovladačem u klíče vozu. Musíte ho navíc zmáčknout ve dvou intervalech a nechybí na něm nápis, že se zakazuje aktivovat na veřejných komunikacích. Jediné legální místo je okruh. Podobná výfuková soustava totiž nesplňuje žádné normy… samozřejmě jsem jezdil s aktivovaným výfukem všude! 
MINI nemá problém řvát jako rally auto. Mimochodem supersporty nejsou jediná auta, která jdou slyšet na 2 km, JCW má výraznější zvuk než třeba Carrera S a WRX STi. Neuvěřitelný výkon na malý čtyřválec! To, že výfuk prská celou dobu vás po chvíli nepřekvapí, ale pokud motor vytočíte a razantně pustíte plyn, tak si JCW plnohodnotně střelí do výfuku, což se děje i při řazení. Člověk občas lituje, že sedí za volantem a neslyší tu bestii zvenku.
Pod kapotou stylového šílence kluše 170 kW ze čtyřválcové dvoulitrové jednotky dopované velkým TwinScroll turbem. Zvýšení výkonu motoru proti tomu v MINI Cooper S bylo docíleno optimalizací přivádění vzduchu do a odvádění výfukových plynů z motoru a dále novým nastavením turbodmychadla. Modifikovány byly prvky jako vzduchový filtr, měřič množství nasávaného vzduchu, výfukový systém a katalyzátor, aby se minimalizovaly ztráty škrcením na sací a výfukové straně motoru. O přeplňování se stará turbodmychadlo TwinScroll, jehož dvě komory na turbínové straně živí výfukové plyny vždy jen ze dvou válců. Proti přeplňovanému motoru Cooperu S jsou písty i hlava válců zesíleny a jinak tvarovány a společně s ventily jsou také vyrobeny z jiných odolnějších materiálů. Přímé vstřikování benzinu pracuje s tlakem až 120 bar. Točivý moment byl navýšen na 320 N.m.
Konečně usedám za volant a jsem mile překvapen, pocitově je zde poměrně dost prostoru ve všech směrech a posed je jednoduše geniální. Auto používám celý týden na ježdění do práce a velmi mě překvapila jeho každodenní využitelnost. Oproti minulé generaci je znatelně komfortnější a při klidné jízdě mi neskutečně připomíná BMW řady 1. Je sportovně tuhé, ale přitom dostatečně filtruje všechny typy nerovností, do karoserie nepropouští rázy a dokonce i odhlučnění je na solidní úrovni. Převodovka řadí hladce, motor je tichý a nevadí mi vlastně vůbec nic.
Interiér jako celek je z mnohem lepších materiálů, měkčený, ukazatele mají lepší grafiku a tlačítka v leteckém stylu dodávají tradiční atmosféru. Ovladač infoteinment systému je nyní klasický iDrive po vzoru BMW a třeba při otevíraní oken se už nenabouráte, protože ovladače jsou nyní na dveřích a ne kdesi pod středovým panelem. Nechybí ani sportovní volant s tlustým věncem a úžasná ergonomická sedadla, která navíc zůstávají i komfortní. Takže ano, posun je tu obrovský a je to ještě víc funky, což cílovka ocení.
Jízda, aneb překvapení i zklamání
JCW plní přesně, co slibuje a nabízí perfektní spojení řidiče, stroje a čisté radosti z jízdy. MINI JCW má na přeplňovaný motor skvělou odezvu na plyn a TwinScroll turbo táhne prakticky od volnobežných otáček až po omezovač. Výsledkem je lineární zátah a neutichající zaražení těla v sedáku. Řízení je příjemně tuhé už v normálním režimu, po stisknutí tlačítka sport však ztuhne ještě více (člověk se pak celkem nadře) a výrazně se změní odezva na plyn, samozřejmě k lepšímu – JCW pak reaguje a jde za plynem jako plnohodnotný sportovní vůz.
U nové generace mě však pár věcí i zklamalo. Tak třeba elektrické řízení už nemá tolik zpětné vazby a je až zbytečně citlivé. Testovaný model byl navíc vybaven automatickou převodovkou, která nebyla zlá, co se rychlost týká, ale rozhodně to není do hothatche to pravé. Nepotěšila ani docela vysoká spotřeba, která se málokdy dostala pod 9 litrů. Vůz bral spíše 13 litrů. Další věcí je pak samotný výkon. Moderní auta se natolik zrychlila i v běžných segmentech, že JCW už nepůsobí tolik rychlé jako tomu bylo dříve. Dokonce si myslím, že taková Octavia RS s téměř identickým výkonem jede úplně stejně. A ostatní vozy kategorie hothatch dnes mají přes 300 koní a jedou absolutní nesmysl a na ty už bohužel MINI JCW s průměrným výkonem těžce nestíhá. Takže ano, je tady sice upsizing, ale výkonu moc ne. Auto ve své podstatě dělá jen obrovský kravál, ale výkon je zcela průměrný. To se naštěstí nedá říct o podvozku!
O tom se přesvědčíte hned, co přijde série zatáček, vlásenek a podobných radost přinášejících úseků – MINI má prostě fenomenální podvozek – je tu sada s tužšími tlumiči, o 10 mm sníženou světlou výškou a mohutnějšími nápravovými stabilizátory. Standardem pro všechna MINI je nezávislé zavěšení všech kol. V kategorii aut s délkou 3,7 m stále rarita! Nová generace navíc nabízí tužší karoserii, minimální zkrut a maximální agilitu.
Až po pořádném seznámení a pochopením, jak s tímto vozem pracovat se řidiči odhalí možnost využít potenciál vozu na maximum a věřte, že to je bod, kdy zábava za volantem dosáhne stavu euforie! Podvozek JCW poslouchá na každý povel a jede přesně tam, kam mu ukážete. Důležitým poznatkem je nutnost vypnutí stabilizace, když chcete jet opravdu rychle – ta má totiž tendenci zasahovat i při minimálním prokluzu předních kol a zatáčky tak budete projíždět o poznání pomaleji, protože vám jednoduše vypne výkon na výjezdu z apexu.
Problém nastane až na horším povrchu, kde je spousta příčných nerovností a dír – JCW začne odskakovat a přední kola velmi rychle ztrácejí trakci. Určitě by pomohl samosvorný diferenciál, který bohužel v nabídce není, ale na větší vině jsou především naše silnice. Naopak se mi líbí, že má v genech pořád zlou bestii!
Občas se totiž rozhodne Vás bez milosti zabít a vyškolit každou chybu – špatný nájezd, vysoká nájezdová rychlost, trhnutí volantem, špatné brždění a třeba akcelerace ve špatnou chvíli. Uděláte něco z toho a odcestujete si do první švestky kolem silnice. To ale na JCW miluji! Ten pocit, že tohle auto se musí řídit a člověk musí být zkušený, aby si s nim užil tu pravou zábavu. Pokud však zvolíte normální dynamické tempo, tak Vás auto odmění klidným charakterem a skvělou ovladatelností. Je to takový schizofrenik.
Rychlé auto musí mít adekvátní brzdy a i tady JCW vystupuje z řady – brzdy nevadnou a brzdí jako šílené. Pedál brzd jde dobře dávkovat a nástup je lineárně progresivní. Je tu jen jedna věc, na kterou si je třeba dát pozor a to na nervózní chování při prudším brzdění.
Na dobré cestě se ukázalo, že Works funguje nad očekávání dobře. Ano má pár nedostatků, ale má charakteru a stylu na rozdávání. Tím největším nedostatkem zůstává průměrný výkon motoru a cena, která přesahuje milión korun, což je za auto, které nabízí téměř nulovou praktičnost prostě hodně. Než MINI odsoudíte je třeba pochopit, že tato značka nikdy nechtěla a nebude levná – je to stylová hračka pro lidi, kteří ji vnímají jako doplněk své osobnosti a nebojí se za to zaplatit.
Plusy
Design a image
Zpracování
Perfektní brzdy
Zvukový projev
Ovladatelnost
Zábavnost
Jízdní vlastnosti a podvozek
Minusy
Stísněný interiér
Malý zavazadlový prostor
Nevhodné vozidlo na dlouhé cesty
Pouze průměrný výkon motoru
Vysoká spotřeba
« Nissan 370Z dostal facelift Bentley představilo nový Continental GT. Má až 635 koní a stovku zvládne za 3.7 sekundy! »
