Test Mercedes-Benz Marco Polo 300 d RWD AirMatic
V dnešní uspěchané době je občas těžké rozlišit, co vlastně považovat za domov. Byt, dům, chatu, kancelář nebo auto? Kdybychom to měli brát podle času, který tam trávíme, tak první tři varianty vyhrají u málo koho. Stále častěji tak slýcháme nadávat své známé a kamarády, že „v autě žijí“. No jo, ale co když to nebude jen metafora. Co když se v autě opravdu dá žít a vlastně vám to ani nebude vadit?
Na první pohled ho odhalí málokdo. Marco Polo z venku vypadá v podstatě jako běžný Mercedes třídy V. Bystřejší si všimnou přidělané markýzy na straně spolujezdce, jinak se jedná o poměrně nenápadný povoz. Což je rozhodně dobře, protože při cestování po všech koutech světa asi nebudete chtít upozorňovat na to, že váš stan na kolech má cenu pražské garsonky. To ale neznamená, že se jedná o šedou myš. Véčko ostatní dodávky převyšuje pořádnou dávkou elegance a sebevědomí. Cokoliv od „A“ sloupku dál je samozřejmě krabice – u dodávky to jinak nejde – ale přední část je stvořena podle nejlepšího receptu stuttgartské automobilky a ostudu vám určitě neudělá.
Stejně tak interiér. Troufnu si říct, že podobnou atmosféru na palubě vám jiné dodávka nenabídne. Po velkých plastových plochách ani stopy, materiály i zpracování snesou přímé srovnání s osobáky a celkově to tak nějak připomíná spíš privátní jet, než obyčejnou dodávku. Mercedes na to šel od lesa. Nepáral se s tím a prostě sem vrazil palubku z minulé třídy C – jen s minimálními změnami. Nápad to byl skvělý, protože interiér je opravdu příjemné místo. Zvolené materiály odpovídají odvážné cenovce a zpracování je až na pár drobných zaškobrtnutí vynikající. Vše je na svém místě, výhled ven výborný a vše jen nahrává pocitu, že sedíte jen v malinko větším osobáku.
Facelift přináší nové výdechy klimatizace se sportovním, turbínovým vzhledem, stejně jako nové budíky na přístrojové desce. Zjednodušený design nyní řidiči umožňuje lepší orientaci. Nové čalounění z kůže Tartufo Nappa pak ještě více podtrhuje eleganci vozu a přidává se po bok kůže Lugano a Nappa ve stávající nabídce šesti možných čalounění ve světlém či tmavém provedení.
Skrze hlavní obrazovku nyní promlouvá systém MBUX, který je hezky barevný a rychle se hýbe. V dnešní době se jedná o jeden z nejlepších infotainmentů. Co se hlasového ovládání týká, je to vůbec ten nejlepší. Umělá inteligence zde funguje výborně. Přes velkou obrazovku si můžete v položce Moje Marco Polo ovládat veškeré kempovací funkce vozidla.
Trochu archaicky ale působí klasické analogové budíky s barevným displejem palubního počítače uprostřed. Ne, že by byly špatně čitelné, nebo nepřehledné. Jen už jsem si zvykl, že si u nových aut přizpůsobím zobrazovaná data svým požadavkům. Klasickým budíkům holt odzvonilo. Široký středový panel s ohromným dekorem nabízí jen nejnutnější tlačítka a analogové hodiny. Vypadá to čistě, jednoduše a luxusně. Celkově je interiér vyveden jen z těch nejlepších materiálů. Na dveřích je precizně zpracované ovládání elektrických sedadel s vyhříváním a odvětráváním. Nechybí ani ambientní podsvícené celého vnitřku s volitelnou barvou.
Pozice za volantem je klasická židle, sedí se vysoko a vzpřímeně. Sedačky nejsou špatné, ale uvítal bych delší sedák – hádám, že se jedná o ústupek kvůli otáčení sedadla směrem vzad – a také lepší loketní opěrku, tahle je moc úzká a ruka má stále tendenci utíkat.
Dost už ale o obecných věcech. Marco Polo si nejspíš nebudete kupovat kvůli hezkému interiéru nebo designu, to jsou spíš takové milé bonusy k jeho hlavnímu účelu. A ten je poskytnout vám bydlení na kolech. A já vám říkám, že můžete klidně zahodit klíče od své garsonky, ve které musíte poslouchat uřvané dítě od sousedů a odevzdat se absolutní svobodě, kterou vám tohle auto poskytne. Po otevření zadních posuvných dveří na vás dýchne útulný interiér s velice pěknou a moderní kuchyňskou linkou a něčím jako plovoucí podlahou.
Při prvním otevření mi vážně padla brada. Ne z luxusu, ale z toho, jak příjemně a domácky interiér působí. Najednou ve mně začala doslova bublat touha nechat vše za zády a pustit se do objevování světa. Máte k dispozici vše, co potřebujete. V autě je tekoucí voda, velká lednice, dva plynové sporáky a kupa úložných prostor. Někdo namítá, že chybí záchod, já jsem za to spíš rád. Každá benzinka, každá vesnická čtyřka má záchod. Když na to dojde, tak les je plný záchodů, tak proč vozit svoje výměšky s sebou a pak se jich pod rouškou tmy s potlačením veškeré sebeúcty zbavovat v nejbližším příkopě.
Zadní část vozu je navíc úžasně variabilní. Zadní lavici můžete dle libosti posouvat, lze vytáhnout stoleček, zvednout střechu, abyste se nemuseli krčit – je to na vás. Ať jste kdekoliv, můžete si rozbalit mobilní kancelář, vyřídit pracovní záležitosti a dál pokračovat v cestě. S trochou prostorové představivosti a základními znalostmi Tetrisu lze také otočit přední sedadla vzad a užít si naplno pojízdný obývák s přáteli. Vězte, že má něco do sebe to zapíchnout uprostřed ničeho, popít nebo si zahrát karty za doprovodu opravdu kvalitního ozvučení a krásného ambientního osvětlení. Jakákoliv jiná forma campingu vám odteď bude připadat podřadná.
No a když už je čas jít na kutě, máte na výběr. Buď si vyklopíte střešní stan, což je až komicky jednoduchá záležitost – jen odjistíte dvě pojistky a strčíte do střechy, o vše už se pak postará automatizovaný mechanismus. Zde na vás čeká příjemná dvojpostel i s roštem a nosností přes 200 kilogramů. Pokud vám ale lezení do patra nevoní, není nic snazšího, než elektricky složit zadní lavici, která ve složené poloze navazuje na matraci v kufru a vytvořit si lůžku přímo v zadní části vozu. Volba je na vás. V případě nutnosti se tak v autě důstojně vyspí čtyři lidé. Jen nastavit nezávislé vytápění a dobrou.
Dosud však měl Marco Polo, potažmo třída V, jeden deficit – absenci silnějšího motoru v nabídce. To je naštěstí minulostí a nový model 300 d nabízí celých 240 koní výkonu a mohutný točivý moment 500 Nm. Už od studeného startu je motor velmi kultivovaný a uvnitř jej téměř neslyšíte, po zahřátí je situace vlastně perfektní. Takto odizolovaná kabina je ve třídě MPV jedinečnou záležitostí, což je vlastně i celé auto. Pohyb po městě je zcela plynulý a nová devítistupňová převodovka řadí velmi rychle a plynule. O její práci nebudete mít ani tušení. V ucpané metropoli si ani jednou necukla. Pokud mi v minulosti něco scházelo, byl to právě tento agregát. Zrychlení za 7,9 vteřiny na stovku je opravdu slušná hodnota, ale daleko citelnější je to u pružného zrychlování třeba na dálnici. Právě v této oblasti vůz v minulosti trpěl nejvíce.
Mezi další inovace nové generace motoru patří kombinace hliníkových válců a ocelových pístů, spalovací proces využívající stupňovitý výklenek pístů a svrchní vnější vrstva válců NANOSLIDE® pro snížení tření v motoru. Většina komponent snižující emise je nainstalována přímo v motoru. Integrovaný technologický přistup sestávající ze spalovacího procesu využívajícího stupňovitý výklenek pístů, dynamické vícecestné recirkulace výfukových plynů a umístění emisní soustavy hned u motoru se stará o snížení spotřeby i emisí. Díky blízkosti motoru, izolované pozici jednotlivých komponent a recirkulaci výfukových plynů systém netrpí na tepelné ztráty a funguje neustále v ideálních podmínkách. Výsledkem je opravdu příznivá spotřeba. V rámci rychlostních limitů můžete jezdit lehce nad 7 litrů, dynamicky pak kolem 9.
Jak se říká, to nejlepší nakonec. Tím je u Mercedesu V bez debat podvozek. Není sice standardní výbavou, ale za příplatek necelých 56 tisíc korun je dokoupit vzduchový polštář Airmatic skoro povinnost. Naprosto se změní charakteristika auta a já můžu říct posledním zbytkům dodávkových poskakujících projevů sbohem a šáteček. Airmatic funguje na výbornou. Jízda s Véčkem je tak naprosto srovnatelná s běžným osobním vozem, bez jakýchkoliv pazvuků výtečně tlumí nerovnosti, po silnici se skoro vznáší, ale není přehnaně houpavá, aby se někomu z cestujících snad udělalo špatně. Charakteristiku podvozku je možné i lehce upravit například volbou jízdního režimu Dynamic. Véčko je pak sebejistější v zatáčkách a více mu sedí ostřejší jízda, komfort je ale stále na špici. Výhoda vzduchového podvozku spočívá i v tom, že dokáže měnit světlou výšku. Disponuje módem, po jehož zvolení se měchy přifouknou a celé auto se přizvedne o pořádný kus, skoro jako offroad. Zvládne pak i rozbité cesty v lehčím terénu. Na druhou stranu si ve vyšších rychlostech umí přidřepnout, nebo držet konstantní výšku nad silnicí bez ohledu na zatížení.
Mercedes-Benz V Marco Polo je úžasný nástroj svobody. Poskytne vám plnohodnotné bydlení zabalené do hezkého kabátku s výbornými jízdními vlastnosti. Prakticky celý svůj svět můžete vozit s sebou. Umožňuje-li to vaše práce, můžete klidně prodat byt a skrze počítač s internetem pracovat odkudkoliv a objevovat přitom svět. Naložte ho na loď a procestujte Ameriku, Asii, je to na vás. Testovaná verze stála sice dva a čtvrt milionu, ale můžete-li si to dovolit, určitě nebudete litovat. S Marco Polem si totiž nekoupíte jen auto, koupíte si svobodu – a na co jinak vydělávat peníze, než na to, abyste mohli naplno žít.
Plusy
– Atraktivní design
– Prostornost
– Jízdní vlastnosti
– Variabilita interiéru
– Dá se v něm bydlet
Mínusy
– Málo odkládacích prostor vepředu
– Krkolomné otáčení předních sedadel
« Test BMW i4 eDrive40: Nejlepší elektromobil současnosti Nové BMW řady 7 se představilo v České republice »
