Test Mercedes-Benz GLC 300DE Coupe: Auto s bezednou nádrží?
Mercedes-Benz vždy patřil mezi automobilky, které problémy raději řešily, než aby přinášely nové. Například v bezpečnosti, kde se zasadil o sériové rozšíření airbagů, nebo v oblasti výkonu, kde přišel se vstřikováním. A samozřejmě nesmíme zapomínat na fakt, že vyřešil samotný problém s dopravou, když vynalezl automobil. A teď se Mercedes rozhodl vyřešit jeden z největších problémů naší doby.
A ten má jméno – plug-in hybrid. Pohon, který měl přinést ideální balanc mezi spalovacím autem a elektromobilem, namísto toho se z něj staly jen legislativní zkratky pro plnění flotilových emisí, které víc problému přinesly, než jich vyřešily. A mezi ty největší patří vysoká hmotnost, pomalé dobíjení, malý dojezd na elektřinu a vysoká spotřeba, když zrovna nemáte nabito. GLC 300DE všechny tyhle neduhy smete ze stolu. Tedy až na váhu, protože 2.4 tuny není zrovna málo, ale ten zbytek? Zatímco u plug-in hybridů běžně čekáte na nabití 2-4 hodiny, tady vám stačí 25 minut. Je taky běžné vídat tu větičku „30 elektrických kilometrů na den přeci stačí“. Mercedes si to nemyslí a nabízí jich rovnou 117. A spotřeba když zrovna není po ruce nabíječka? Klidně můžete dál frčet za něco mezi 5-6 litry. Mercedes totiž jako jediný páruje baterie s dieselovým motorem. Podařilo se jim tak postavit dokonalý hybrid?
Spalovací svět tu zastupuje poslední generace dvoulitrového čtyřválce o výkonu necelých 200 koní a 400 Nm. Jak se sluší a patří, je pod kapotou uložený podélně a preferuje zadní nápravu, což se značně podepisuje na jeho celkové kultivovanosti. Sám o sobě by byl motor pro GLC vlastně i dostatečný, ale pomáhá mu tu ještě elektromotor, díky kterému se celkový výkon zvedá na 335 koní a 700 Nm. Aby měl elektromotor z čeho brát, ukryla se v podlaze ještě baterie o kapacitě 32 kWh, což je jen tak mimochodem stejně, jako měla plně elektrická Škoda Citigo-e. Velkému SUV to má stačit na 117 kilometrů. Já se dostal na něco přes 80, ale během testu se teploty pohybovaly kolem 5 stupňů a součástí cesty byl i kousek po dálnici (GLC umí elektricky až 145). Věřím, že pokud bych se držel města, na stovku bych se dostal. A teď ruku na srdce, najezdíte v průměru denně víc? Když k tomu přičteme fakt, že ho lze nabíjet až 60 kW a stačí vám tak necelá půl hodinka k tomu, aby jste mohli dál upalovat hezky „zeleně“, bude tohle pro řadu lidí při běžném denním ježdění fungovat jako elektromobil. Jen s tím rozdílem, že když před vámi bude dlouhá cesta, nebudete muset tolik plánovat – prostě napustí plnou nafty.
Už při pohledu na papírové hodnoty vás asi nepřekvapí, když řeknu, že dynamika je vskutku působivá. Především pružností připomíná daleko větší motory. Studnice kroutícího momentu je téměř nevyčerpatelná a přístup k němu je díky elektromotoru velmi rychlý. Elektromotor se taky stará o vyhlazení neduhů převodovky a dieselového dvoulitru (ten je mimochodem velmi dobře odhlučněný) a celé ústrojí díky tomu působí až nečekaně uhlazeně. Svojí nenuceností a hutným tahem se může rovnat i šestiválcům z větších modelů.
Teď ale pojďme k nejsilnější stránce GLC 300DE. Tou je prakticky nevyčerpatelná nádrž. Když se vejdete denně do stovky kilometrů, asi se vám v nádrži dřív nafta odpaří, než ji vyjezdíte. Pokud se ale rádi vydáváte dál, tak s pravidelným nabíjením není problém jezdit za něco kolem tří litrů! A i kdybyste se dobíjecím stojanům vyhýbali, pořád se dá vcelku pohodlně držet nějakých šesti. V závislosti na vašem stylu jízdy můžete klidně ujet i pár tisíc kilometrů, než bude potřeba navštívit čerpací stanici.
Netradiční technika je ale zabalená až do nečekaně tradičního kabátku. Nové GLC totiž vypadá vlastně jako úplně normální auto. Žádné zbytečně extravagantní prvky, kudrlinky, klidně bych řekl, že je jeho design až konzervativní. A to je dnes, kdy se řada nových aut zbytečně předvádí a křičí do světa, až nečekaně svěží přístup. Nejsem tedy úplně fanda SUV coupe karoserií, ale to je věc vkusu. V nabídce je samozřejmě i klasické SUV. Se svými víc než 4,7 metry na délku a dvěma na šířku překvapí, jak je GLC velké auto, ale když hledáte něco pro rodinu, tak trochu prostoru navíc není nikdy na škodu.
Uvnitř je to přesně to, co od nového Mercedesu očekáváte. Obrovské zaměření na technologie a luxus. Začnu ale negativně. GLC nemá kryté prahy. V zimním období se tak stane z nastupování bez umazání kalhot docela výzva. Když už jste ale uvnitř, tak vás obklopí sportovně střižený interiér orientovaný na řidiče, který nabízí na SUV až nečekaně příjemnou pozici za volantem. Z pohledu materiálů a zpracování si není na co ztěžovat, osobně bych jen dekor imitující uhlíková vlákna nahradil dřevěným a bylo by to přesně podle mého gusta.
Nejvýraznějším prvkem kabiny je samozřejmě obří dotykový displej, na kterém běží systém MBUX. Já jsem trochu konzerva a pořád jsou mému srdci bližší fyzické čudlíky, ale musím říct, že Mercedesu se podařilo infotainment dobře přizpůsobit dotykovému ovládání. Je logický, svižný a vlastně ani moc neobtěžuje. Navíc se dá většina věcí ovládat pomocí hlasu, takže jim to tady nechám projít. Kde už ale nebudu tak shovívavý, je dotykové ovládání volantu. Haptická zpětná vazba je dostatečná a ani jednou se mi nestalo, že bych si něco pomačkal omylem. Dotykové plošky ale nejsou fyzicky odlišitelné, a při každé operaci se stejně musím podívat, co vlastně mačkám.
Z pohledu vnitřního prostoru je to SUV coupe se vším všudy. Tento typ karoserie zkrátka přináší jisté kompromisy. Vepředu je místa na rozdávání, vzadu bude vyšší postavy omezovat nižší strop a zmenšení se dočkal i kufr – ten nemá ani 500 litrů. Na tom tedy nese z části vinu i baterie, která ukousla nějakých 140 litrů. Rozhodně ale potěší možnost sklápět zadní sedačky 40:20:40
Na silnici ale žádné kompromisy nečekejte. GLC se učilo od větších sourozenců a je to sakra znát. Je teď výrazně dospělejší. Můžete mít i takové vychytávky, jako plně vzduchové adaptivní odpružení i s natáčecí zadní nápravou. Testovaný kousek jím tedy vybavený nebyl, ale nemůžu říct, že bych za volantem trpěl. Běžné adaptivní tlumiče v kombinaci s nivelačními měchy na zadní nápravě se totiž ukázaly jako příkladně komfortní i přes to, že jsem brázdil silnice na zimních „dvacítkách“. Auto je hezky po „mercedosovsku“ příjemně měkoučké a to až do té míry, že se nebojí v zatáčkách trochu víc naklánět, ale neberu to jako mínus. Není to sportovní model. Naopak vítám tu nenucenost a plavnost. To, s jakým nadhledem se nese po silnici a přes nerovnosti se jen tak přelévá, je zkrátka uklidňující. V kombinaci se skvělým odhlučněním kabiny se z GLC stává ideální parťák na polykání tisíců kilometrů. Každá jeho buňka doslova volá po klidné jízdě. Na sportování tak můžete úplně zapomenout. Řízení je sice hezky navážené a přesné, plyšový podvozek dostatečně poslušný, ale vysoké váze neutečete a především si při rychlé jízdě připadáte, že děláte něco, co se nesluší. Jak přijít do Národního divadla v montérkách, tohle je zkrátka Benz. Jízdní vlastnosti jsou ale hezky vyvážené a díky preferenci zadní nápravy není problém si se zatáčením trochu pomáhat plynem. GLC tak působí klidně, čitelně a velmi poslušně.
Je vidět, že novinka hodně těží z toho, že Mercedes s jejím omlazením poměrně dlouho otálel a mohl tak čerpat ze zkušeností z GLE, popřípadě GLS. Do menšího brášky se totiž podařilo dostat podobnou porci vychování a luxusu, přitom díky menšímu půdorysu nepůsobí tak nepatřičně ve městě ani neohrabaně na okreskách. Mercedes-Benz GLC se mi vlastně aktuálně jeví jako nejlepší SUV, co má třícípá hvězda aktuálně v nabídce. Dost velké na to, aby zvládlo rodinné povinnosti, ale ne až tak, aby vám někde překáželo. V kombinaci s dieselovým plug-inem má navíc sílu jako medvěd a dokáže fungovat jako nezastavitelný dálník i jako běžný elektromobil. Vlastně jsou to pohodlně dvě až tři auta v jednom – a tomu odpovídá i cenovka, která se v případě testovaného fešáka vyšplhala skoro na 2.5 milionu (základ se těsně vejde pod dva). Jestli je to hodně nebo málo, nechám na posouzení už vám. Za sebe ale můžu říct, že málo aut na trhu dokáže takhle vyždímat moderní technologie, zároveň ale zůstat tak příjemným a nevtíravým společníkem do každé situace.
Plusy
– Komfortní podvozek
– Technologie
– Dojezd na baterie
Mínusy
– Cena
– Malý kufr
« Elektrickým Mustangem Mach-E přes celou republiku a v zimě? Žádný problém, žádné omezování Nabídka zánovních aut na českém trhu vloni opět mírně klesla, v Polsku a na Slovensku naopak roste »
