Test Mercedes-Benz A200: Auto jako doplněk
Hatchbacky od pradávna patřily k těm nejlevnějším způsobům osobní přepravy na čtyřech kolech. Přítomnost prémiových výrobců v tomto segmentu tak vždy působila trochu zvláštně a málokterý dokázal obhájit svoji cenovku. Podaří se to omlazenému „Áčku“?
Původní myšlenka vzniku třídy A byla přiblížit vozy s třícípou hvězdou ve znaku masám. V první generaci se mu to ale moc nepovedlo – a na vině nebyl jenom jeho slavný kaskadérský kousek v losím testu. Ukázalo se, že lidé by si dostupný Mercedes nechali líbit, většina ale trvala na tom, aby to byl stále Mercedes. A to se první generaci s karoserií miniaturního MPV zkrátka nepodařilo. Ta nejnovější na to jde zcela jinak.
Třída A byla od svého počátku považována za takové to typické „holčičí autíčko“ a testovaný kousek se ani nesnaží tvářit jinak. Růžový lak, světle modrý interiér. Vypadá spíš jako luxusní doplněk. Ale víte co, nechme stereotypy spát. Ani trochu mi to nevadí, protože zkrátka vypadá skvěle. Na trhu se nenajde moc aut, které by tuhle kombinaci unosily s takovou grácií, ale Áčku to sekne a ani jako 190 centimetrů vysoký chlap jsem se v něm necítil blbě. Pokud jde o změny po omlazení, vezměte si lupu, protože dokud vedle sebe nebudete mít před-facelift a facelift, asi si ničeho nevšimnete. Nejvýraznější rozlišovací znak jsou boule na kapotě (dříve pouze u AMG) a nová maska plná miniaturních hvězdiček.
Podobně se postupovalo i uvnitř. Vlastně jedinou hmatatelnou změnou je odstranění touchpadu na středové konzoli a místo něj je teď … díra. Která má zvláštní rozměr a pořádně se do ní nevejde ani telefon, takže tam prostě tak nějak jen je. Zvláštní rozhodnutí. Nemůžu ale říct, že by mi absence novinek uvnitř nějak vadila. Interiér áčka patří k tomu nejlepšímu, co svět hatchbacků poznal a skvěle se tu mísí kvalitní materiály, luxus a technologie. Palubní desce stále dominuje dvoj-obrazovka, na které běží systém MBUX, který je svižný a intuitivní a jako jeden z mála na světě se může chlubit funkčním hlasovým ovládáním.
Vlastně je Mercedes jediný výrobce, kde v autě raději mluvím, než abych se snažil trefit na dotykové ikonky za jízdy – i vaši spolujezdci si zvyknou, věřte mi. Je tu ale jedna změna, která mi radost neudělala – dotykový volant. To je věc, přes kterou se nepřenesu. Abych jen nehanil, nestalo se mi ani jednou, že bych si omylem zmáčkl něco, co nechci. Haptická vrstva je poměrně spolehlivá a nechtěným „ťápancům“ zabraňuje, ani z daleka ale neposkytuje takovou jistotu jako fyzické tlačítko a při každé interakci s volantem se tak chtě nechtě musí oči přesunout z vozovky směrem dolů. Co se místa týče, nemůžu si stěžovat. Vejdu se i za sebe a kufr má slušných 350 litrů. Vlastně si umím představit, že tohle auto bude stačit i menší rodině a nemusí tak nutně jít jen o městské vozítko.
Pár změn se dělo i pod kapotou a jak je dnes již v módě, nesly se v duchu elektrifikace. V případě verze A200 ale takové nenápadné. Jde totiž pouze o mild-hybrid, kdy vám startér generátor přidává nějakých 10 kW a jeho hlavní prací není šetřit planetu, ale vyhlazovat neduhy převodovky a zlepšit odezvu na plyn. Samotný motor je přeplňovaný čtyřválec o objemu 1.3 litru, který je ze společného vývoje s Renaultem.
Než ale začnete jásat, že váš Megan má motor Mercedes, tak zbrzdím vaše nadšení, protože Mercedes využívá společný už jen blok – veškeré ostatní díly jsou z jeho vlastní dílny. Do budoucna tak nehrozí ani vzájemná záměna při servisování. Výkon je 120 kW a 270 Nm a pro denní ježdění je to naprosto dostačující porce – vůbec se nedivím, že jde o nejprodávanější variantu Áčka. Samotný motor má navíc sympaticky živý charakter. S ochotou se vytáčí, výkon s otáčkami graduje a také má příjemně nakřáplý zvuk.
Díky mild-hybridnímu systému má teď taky lepší vychování a přiblížil se kultivovaností většímu dvoulitru. Převodovka sice stále občas zaváhá, ale jinak je s tímhle prckem radost žít a díky jeho čipernému chování jsem často nechal zlákat k divočejší jízdě. Ale ani ta se naštěstí nepodepsala na nesmyslně vysoké spotřebě. Celou dobu jsem neměl problém pohybovat se mezi 6-7 litry.
Pojďme se ale podívat na to, jestli nové „Áčko“ dokázalo zapracovat na tom, „být skutečný Mercedes“. A ve zkratce – ANO. Je sice nejmenší z rodiny, ale na silnici to pro něj není handicap a chová se velmi dospěle. Já měl auto vybavené AMG paketem, který krom designových prvků přináší taky snížený podvozek a jestli trávíte většinu času ve městě, doporučil bych vám raději běžné provedení. Pokud ho ale budete využívat jako takové to auto na všechno, sedí k nátuře hatcbacku perfektně. A nebojte se, že by z něj „sportovní“ podvozek udělal kostitřas. Jen mu dodává potřebnou jistotu při svižnějším ježdění. Žít se s ním dá ale i při běžném denním courání za povinnostmi. Jak jsem předestřel, je tužší a rozhodně se nebojí vás informovat o stavu vozovky, ale dává si záležet na tom, aby se do kabiny nepřenášely tupé rány.
Podle mého ale není třída A auto, které by se mělo převážně zdržovat ve městě. Daleko lépe se cítí, když ho opustíte. A daleko lépe se budete cítit i vy, protože se umí i docela slušně odvázat. Živelný motor je sám o sobě velkou součástí charakteru, ale taky podvozek, který si nechá líbit daleko víc, než byste od růžového autíčka očekávali. Překypuje mechanickým gripem,a díky lehkému předku padá s radostí do zatáček. Rychlé a přesné řízení je vám taky zdatným pomocníkem a zapomínat nesmíme ani na citlivé brzdy.
Nejde vyloženě o sportovní svezení, ale jistota a přesnost vám dodávají kuráž k prozkoumávání limitů pneumatik a na hezké okresce není problém se trochu zapomenout a pořádně se svézt. Auto je tak jisté i na špatném povrchu, až mě překvapilo, že v testované verzi má vzadu pouze jednoduchou nápravu (víceprvek je standardem k silnějším verzím, nebo u aut, která konfigurujete s 19“ koly). I v této „oholené“ verzi ale jezdí Ačko výtečně. A oholené říkám kvůli tomu, že nebylo vybavené ani adaptivními tlumiči.
Po zkušenosti bych je ale ani nepovažoval za nutnost, protože jízdní vlastnosti jsou u těch pasivních velmi dobře vyvážené. Kde se mi ale nejmenší medvídě ukázalo jako platný člen svojí rodiny nejvíc, byla dálnice. Jakmile protnete dálniční maximum a vydáte se směrem k víc „autobahnovým“ hodnotám, dojde vám, s čím máte tu čest. Směrová stabilita a jistota ve vysokých rychlostech je naprosto ukázková. Tohle je skutečně pravý Mercedes.
Mercedes-Benz třídy A je ve skvělé formě. Stále raději jezdím menšími a jednoduššími auty, nerad ale slevuji z jistých požadavků a Áčko je přesně ten typ vozu, kde rozměry nejsou výmluvou pro kompromis. Jistě, můžete namítat, že hatchback za 1.2 milionu je prostě hloupost a nebudu se vám snažit tvrdit, že jde o racionální volbu, ale pokud nepotřebujete obří kufr nebo pět metrů délky, tak dělá všechno, co jeho daleko dražší sourozenci.
Mercedes-Benz třídy A přichází v omlazené verzi a byť změn není příliš, automobilka z něj dokázala konečně udělat poctivý Mercedes. Škoda, že zrovna ve chvíli, kdy je rozhodnuto o jeho definitivním konci.
Plusy
– Jízdní vlastnosti
– Interiér
– Skvělý mix vlastností
Mínusy
– Cena
– Občas váhající převodovka
« Pořiďte si elektronickou dálniční známku, než dojde ke zdražení Stockholm úplně zakáže spalovací auta už za dva roky »
