Test Mercedes-AMG CLS 53: Vše hezké má svůj konec
Nechci začínat test negativně, ale nemá smysl chodit kolem horké kaše. Mercedes-Benz CLS to má spočítané. Vůz, který spustil revoluci pětidveřových coupé, bude po dvou dekádách ukončen bez nástupce. Jestli se nám bude stýskat, jsem zjišťoval ve společnosti jeho nejnadupanější verze – AMG CLS 53.
Jsem si poměrně jistý, že Mercedes-Benz CLS nebyl úplně první vůz jehož karoserie zapadala do šuplíku „pětidveřových coupé“, ale pro danou kategorii měl stejný dopad jako například BMW X6 pro kategorii SUV coupé (pořád mi tohle označení nejde přes ústa) – pojmenoval ji a vytvořil precedens, kterého se pak chytla řada dalších výrobců. Ve své první generaci šlo o designově neobyčejně odvážné auto a po právu se těšilo obří popularitě (jestli chcete tip na budoucí klasiku, sežeňte zachovalý kus první generace, ideálně s V8 a počkejte pár let), jeho současná – teď už definitivně poslední – generace ale rozhodně neměla na růžích ustláno.
Při představení jí byla vyčítána přílišná podobnost s nejlevnějším vozem s třícípou hvězdou na kapotě – modelem A. Tradičně přejímají nižší modely designové prvky vlajkových lodí, tady to bylo naopak a to nesli zákazníci těžce. Ve chvíli, kdy se světu představila varianta CLA, bylo vymalováno. CLS pak mohl zachránit už jen radikální re-design – toho se ale bohužel nedočkalo, protože roli vrcholného fastbacku převzal model AMG GT 4-Door. To je sice auto se zcela odlišnou filozofií, ale pro CLS to stejně znamenalo, že už jen čekalo na svůj konec.
Když tak před autem ale stojím, říkám si, jestli jsme ho nesoudili zbytečně tvrdě. S odstupem let totiž vypadá fantasticky. Klasická tříprostorová karoserie s nízkou linií střechy a elegantními tvary působí v době, kdy podobná auta prakticky zmizela z trhu, výjimečně. Auto dokáže zaujmout i bez toho, aby se zbytečně předvádělo. Žádné zbytečné kudrlinky nebo agresivní designová cvičení. Dokonce i specifikace je velice decentní – stříbrné auto na stříbrných kolech. Přesto z něj vyzařuje takové charisma a síla. V jeho karoserii je vznešenost a přirozená sportovnost, svoje svaly nedává najevo nijak okatě, jde z něj ale respekt. Je mi trochu smutno, že brzy opustí nabídku.
Dost ale patosu a smutnění. Přelaďme na veselejší notu, protože konec může být i příležitost k oslavě. A hned jeden důvod k oslavě se ukrývá pod kapotou. Řadový třílitrový šestiválec s dvojitým přeplňováním, který má výkon 320 kW a 520 Nm. Čísla ale chvíli stranou, tenhle motor je totiž technologická laskomina. O přeplňování se stará jak turbo, tak kompresor. Kompresor ale není tradičně poháněn řemenem, je ovládaný elektronicky a pohání ho starter-generátor. Díky tomu má okamžité reakce a nezatěžuje motor mechanickým odporem. Kvůli tomu musí mít CLS 53 48V rozvod, což znamená, že je to hybrid. Při představení šlo o vůbec první elektrifikovaný AMG motor.
Hybrid tu ale není primárně kvůli úspoře paliva. Od počátku je systém konstruovaný především kvůli výkonu. S elektrickou asistencí je příval výkonu bez prodlevy a motor působí jak kdyby měl atmosférické plnění. Žádná turbo díra, jen naprosto sametový zátah, který graduje až k omezovači. Je to zkrátka klenot. Překypuje charakterem, je příjemně ostrý a jako třešničku na dortu servíruje parádní zvukový doprovod. Z výfuku se line hezky nakřáplý zvuk, který je především v poslední třetině otáčkoměru opravdu intenzivní. Při ubrání plynu si umí auto dokonce hezky odplivnout. I uvnitř je to potěšení pro uši. A to si kvůli tomu ani nemusí pomáhat skrze reproduktory – pokud ano, nepoznal jsem to. Celé jeho vokální spektrum je ale naladěné s takovým citem, že v žádné chvíli neruší a působí naprosto přirozeně. Perfektně se hodí k naturelu auta.
Stejně jako projev motoru. Nejde o žádného divocha. Miluje otáčky, je ostrý a živý, preferuje ale sametový chod a gradaci výkonu před neurvalým chováním. U AMG jsem si v posledních letech zvykli, že jde o nekompromisní kladiva, která musíte držet opravdu pevně v rukou. Ne však v tomhle případě. „Wow efekt“ tu neobstarává hovadská síla, ale úžasný charakter, díky kterému vás bude bavit auto pokoušet. Objevovat jeho různé osobnosti, které vyplouvají na povrch s tím, jak se drápe otáčkovým spektrem směrem k červenému pásmu. Motor působí hravě, živelně a díky jeho charismatu se zdá CLS 53 rychlejší, než ve skutečnosti je. Sprint na stovku mu zabere 4.5 sekundy, což v dnešní době dokážou i hot hatche. Takové drama do toho ale dokáže dostat málokdo.
Devítistupňový automat motoru zdatně sekunduje. Zatímco mu při běžné jízdě nechybí vychování, ve sportovním režimu je pěkně ostrý a při každé změně rychlosti s vámi lehce „kopne“. To ještě dotváří charakter AMG CLS 53.
Setkal jsem se s názorem, že by CLS bylo lepší s osmiválcem, já si to ale upřímně nemyslím. Auto už takhle váží ke dvěma tunám a s větším motorem by bylo těžkopádnější. Vyšší výkon by tak pomáhal spíš na rovinkách, ale tady je to spíš o perfektním vyvážením a řadová šestka v tomto ohledu zkrátka funguje precizně. Navíc umí být i úsporná. Při klidné jízdě se dá podívat někam k deseti litrům a dlouhodobý průměr není problém držet někde kolem dvanácti.
Interiér taky napovídá, že namísto chuligána jde spíš o gentlemana. Krom červených pásů, kontrastního prošívání a sedadel s charakteristickým potahem totiž nic nenaznačuje tomu, že sedíte v nejostřejší variantě. Prim tu hraje luxus. Celý interiér se topí v kůži, alcantaře a hliníku. Připadáte si víc jak na palubě privátního jetu než auta. I když tady je kabina poměrně stísněná. Takovým tím sportovně intimním způsobem, kdy máte pocit, že vás auto po zavření dveří doslova obalí. Hlavní pozornost na sebe strhává velká dvojobrazovka systému MBUX.
Ten je tradičně skvělý. Funguje rychle a je logický. Infotainment byl údajně vyvíjen tak, aby k němu nebyl potřeba manuál. Majitel se s ním má přirozeně seznamovat tak, že ho zkrátka začne používat a on ho postupně povede a bude mu odhalovat svá zákoutí. S tímhle tvrzením nemám problém. I přes to, jak se komplexní je naprosto intuitivní. Ovládat se dá buď dotyky nebo pomocí touch padu na středovém tunelu. Osobně ale nejraději využívám hlasové ovládání. Neznám jiný systém, kde by hlas fungoval tak spolehlivě a šlo s ním provádět i složitější příkazy než třeba „nastav navigaci do Brna“. Bylo by to na samostatný článek,a nechci tady tím ztrácet čas, nicméně Mercedes ukazuje, že stále existuje šance, že dotykové ovládání nebude primárním způsobem komunikace s autem.
Pro AMG modely má systém některé funkce navíc. Například aplikace „Track Pace“, která funguje de facto jako závodní telemetrie. Jen zvolíte okruh, popřípadě ho auto rozezná samo a už se dějí věci. Jinak tu jsou samozřejmě i takové vychytávky jako například navigace s rozšířenou realitou. Prostě nejvyšší liga.
Obrazovky si samo sebou můžete libovolně individualizovat, nastavit si oblíbený vzhled, profil zobrazení, barvičky a tak dále. Pro ovládání nekonečného množství věcí ale ani nemusíte sundat ruce z volantu. Levou obrazovku ovládáte čtyřsměrným tlačítkem na levém ramenu, pravou tím samým na pravém ramenu. Jednodušší už to být nemůže. O volantu jsem začal ale kvůli něčemu jinému. Je to v mých očích totiž jedno z mála slabých míst auta. Je sice překrásný, ale s dotykovým ovládáním se mi nepodařilo sžít. Tlačítka mají sice haptickou odezvu a jsou nastavená tak dobře, že se mi ani jednou nepodařilo omylem pomačkat něco, co jsem nechtěl (jako například u VW), ale zpětná vazba není dostatečná a systém na ně reaguje se zpožděním. Občas se mi tak stalo, že jsem něco zmáčkl dvakrát. Tohle opravdu není dobrý nápad.
Než se vydáme jezdit, je potřeba si něco ujasnit. Pokud vám jde především o pohodlí, nemáte žádné sportovní choutky a najíždíte kupu kilometrů na dálnicích, sáhněte raději po běžné verzi a AMG nechte raději těm, kteří jsou ochotni podstoupit pár kompromisů v zájmu zážitků za volantem. Znamená to, že je AMG CLS 53 tvrdé? Ne. Ale rozhodně před vámi nebude tajit stav vozovky. Sportovní vzduchový podvozek ji zkrátka čte opravdu pečlivě a byť do kabiny nemlátí, tak rozhodně nejde o klidnou plavbu. Nerovnosti tlumí, ale stále si zachovává jistou tuhost. Jediné, kdy ho nachytáte na švestkách, jsou přejezdy krátkých nerovností, které se moc ani nesnaží tlumit. Ale je potřeba se na něj podívat z trochu jiného úhlu. Jako na vůz kategorie GT. Který má být schopný doručit zdrcující rychlost ale i vzrušení.
Při denním ježdění mě auto vlastně nijak neobtěžovalo. Ale je to skutečně o nastaveném očekávání. Těch 20 %, co chybí ve vychování, se vám totiž tisíckrát vrátí. Však uvidíte. V základu ale máte stále skvělý cesťák s dobrým odhlučněním, vynikající audio soustavou, použitelnými čtyřmi sedadly (vzadu tedy max 185 cm), opravdu velkým kufrem (520 litrů) a solidní spotřebou. Zároveň ale máte taky stroj na zážitky.
Stačí otočit voličem jízdních režimů na volantu a dějí se věci. Pokud tedy navolíte Sport+, tak se připravte na to, že jestli pojedete po asfaltu, který nedosahuje hladkosti skla, budou vám cvakat zuby a každá vlnka v zatáčce vás bude schopná popovézt o kousek blíže ke škarpě. Naštěstí si ale můžete navolit individuální režim. Na našich cestách mi fungovala kombinace všechno na doraz, podvozek do peřinky. A takhle se mi Mercedes-AMG CLS 53 ukázal v takovém světle, jak jsem ho nečekal. O skvělém motoru už jsem si psali, ale ono celé auto funguje skvěle. Čím rychleji jedete, tím jistěji podvozek působí. I přes svoje rozměry a hmotnost je CLS neobyčejně poslušné a hravé.
Čtyřkolka je sice nastavena poměrně nekonfliktně, ale stále má primárně poháněnou zadní nápravu a CLS se do ní na výjezdech ze zatáček rádo opírá. Oblouky tak opouští v dobře čitelných powerslidech, při kterých ale neztrácí trakci a jen s minimální korekcí na volantu neskutečně odjíždí pryč. Řízení je potom poměrně těžké (občas až ke škodě věci) a chybí v něm stopa jakýchkoliv informací, ale je žiletkově přesné a společně s jistou přední nápravou není problém těch pět metrů auta složit naprosto přesně tam, kam chcete. Absenci citu ve volantu navíc dohání podvozek, který naopak není nikterak shovívavý.
Teď si to prosím nevyložte špatně. Tohle auto rozhodně není žádná mrštná okresková štika, stále se nejlépe cítí v tempu tak na osm desetinek a spíš na širších cestách, ale kombinace živelného motoru, parádního zvuku a hravého podvozku vás donutí na chvíli zapomenout, že vlastně sedíte v limuzíně a budete se prostě šklebit jako pitomci. Ano, je trochu neohrabaný. Ano, brzdy se dají docela rychle unavit a ano, jízda na hraně není jeho nejsilnější stránka. Přesto je tak bezprostřední a upřímný, že jsem mu s každým kilometrem víc propadal. Je sice natřískaný moderní technikou, má ale takový autentický staroškolský říz. Vynikající auto.
Mercedes-AMG CLS 53 je všechno, jen ne to, co jsem čekal. Uhrančivě krásná karoserie ukrývá luxusní interiér, který je vlastně i praktický. Je to elegán, vážný pán, který ale umí zahodit sako, vyhrnout rukávy a rozbalit to, jak kdyby se nikdo nedíval. Je to fantastické cestovní auto, které dokáže vozit rodinu, hltat tisíce kilometrů, být naprosto nenucené, zároveň ale do vás ve správnou chvíli napere tolik adrenalinu, až se vám budou třást ruce. Není dokonalé, není pro každého a základní cenu 2.6 milionu (testované auto 2.9) je asi těžké obhájit, ale zcela neobjektivně jsem se do něj zamiloval. Mrzí mě, že končí, ale zároveň jsem nesmírně rád, že jsem ho ještě mohl zažít ve vrcholné formě. Díky, bylo mi ctí!
Plusy
– Skvělý motor
– Umí pobavit
– Luxusní výbava
– Design
– Spotřeba
Mínusy
– Dotykový volant
– Cena
– Tuhý podvozek
« Aquaplaning nebo smyky: Jak jezdit za aprílového počasí Jaký olej použít na dolití? »
