Test Mercedes-AMG C43 4Matic: Čtyři? A není to málo?
Náš zákazník, náš pán. Tak zní základní pravidlo podnikání. Tu a tam se ale musí pravidla ohnout, abychom nestáli stále na jednom místě. Někdy jste totiž tak přesvědčení o kvalitě svého produktu, že jste ochotni jít proti vůli zákazníků a ukázat jim, že ne každá změna musí být k horšímu.
Tohle je přístup, který si zvolil Mercedes. Protože zákazníci, alespoň budeme-li to brát podle těch nejhlasitějších v diskuzích, by nejraději na AMG nic neměnili. Mercedes je ale přesvědčený, že jeho nový produkt – nadupaný čtyřválec – je ta správná cesta a v novém „Céčku“ se vzdal jak šestiválců tak osmiválců a namísto hrubou silou chce bojovat technologiemi. A já minulý týden trávil za volantem nového AMG C43, který chybějící válce dohání technologií z F1 a přemýšlel, jestli je tohle jeden z těch případů, kdy zákazník neví, co chce, dokud mu to někdo neukáže.
Největší debata se samozřejmě spustí ve chvíli, kdy otevřete kapotu. Sem se nastěhoval čtyřválec M139L – to „L“ je důležité, protože značí podélné uložení. Poprvé jsme se s ním mohli setkat u AMG A45, ale otočení o 90 stupňů není oproti Áčku jediná změna. Nejzásadnější novinkou je elektricky ovládané turbo. To ve třídě A není a ani nebude. Podívejte se na obrázky a musí vám být jasné proč. Zkrátka by se pod kapotu nevešlo. M139L je prvním produkčním motorem, který s touto technologií přichází a díky ní má v rukávu několik es. Zaprvé je to výkon. Ten oproti šestiválci vylezl z 287 kW na 300 a Céčko je teď taky rychlejší. Na stovku mu stačí 4.6 sekundy – a to je na základní model docela nášup.
Elektricky ovládané turbo se taky postará o mnohem rychlejší a hlavně ostřejší reakce na plyn. Toho si všimnete hlavně na výjezdech ze zatáček, nebo při pružném zrychlení. Samotný fakt, že AMG vydolovalo z dvoulitru 408 koní a 500 Nm, je šílený. Ve verzi 63S umí dokonce ještě o 70 víc, ten ale používá zcela jinou technologii. Jeho turbo roztáčí 400V elektrický systém, zatímco tady jde o 48V mild-hybrid. Takže ne, ze 43 neuděláte 63 jen úpravou softwaru, jde o úplně jiný hardware. Ale to je přeci jedno, C43 má být vstupní branou do světa AMG a nemusí mít všechny vychytávky vrcholného modelu. I takhle už má elánu za dva, jeho technika zároveň nepůsobí tak mimozemsky.
Řada fanoušků se samozřejmě nemůže smířit se ztrátou dvou válců a já tomu rozumím. Důvody, proč tak AMG učinilo, jsou ale poměrně logické. Chtěli ostřejší pohonnou jednotku a původní šestiválec nebyl AMG motor, ale běžný Mercedes a neměli tak moc velkou kontrolu nad jeho projevem. A dnešní AMG je daleko samostatnější subjekt – proto se jejich modely již nejmenují Mercedes-Benz AMG, ale Mercedes-AMG, a víc vsází na vlastní řešení. M139 je tak prototypový motor, který v žádném běžném Mercedesu nenajdete a je ručně stavěný přímo v továrně AMG podle filozofie „one engine – one man“. To je samozřejmě především hezká marketingová omáčka. Jak se to projeví ve skutečném světě?
Realita je taková, že byť tenhle drobek ztratil trochu sametovosti, tak je mnohem agresivnější a to přeci od AMG chcete. Dvoulitr má tvrdší charakter, víc vás nutí hledat výkon ve vysokých otáčkách a celkově na něj prostě musíte být jak na psa, aby ze sebe vydal to nejlepší. Na turbo motor má až nečekaně rád otáčky, hezky graduje a na vrcholu je ostrý jako břitva. Samotné reakce motoru jsou přesné a okamžité, což ještě vylepšuje aktivní zavěšení, které se v race režimu zamkne a zlepšuje odezvu. Vlastně ani nemá špatný zvuk. Ten je vám přenášený do kabiny pomocí mikrofonu umístěného ve výfukovém potrubí: nejde tak o syntetický zvuk, pouze zesílený. Dvoulitr je ostrý, nechybí mu charisma a C43 s ním působí daleko víc jako sportovní náčin, a také nepřipomíná už tolik GT.
Svoji zásluhu na tom nese i nová MCT převodovka, která místo hydroměniče využívá vícelamelovou mokrou spojku. Změny rychlostí jsou tak ostřejší, rychlejší…a do motoru se můžete lépe opřít. Její charakter konečně odpovídá sportovnímu autu a každá změna rychlosti přináší větší drama. Při courání po městě je sice trochu tvrdohlavá a umí si zacukat, ale je to sportovní auto – nebylo navržené k pomalé jízdě městem. Jakmile ale otevřete kohouty, ukáže se vám v úplně jiném světle. Znamená to, že mi V6 nebude chybět? To rozhodně ne! Ale novinka ztrácí především na papíře, v reálném světě spíš získáte. Svůj potenciál ale umí Mercedes-AMG C43 dobře maskovat.
Oproti verzi C63 je 43 decentnější. Nemá rozšířenou karoserii ani průřezy na blatnících a kapotě. A to je dobře. Má jít o civilnější auto, které vám dovolí pohybovat se trochu inkognito a nepřitahovat tolik pozornosti. Přesto si ale pozornější všimnou pár rozdílů oproti běžným modelům. Především charakteristická AMG maska s vertikálními lamelami, čtveřice koncovek a výraznější bodykit. Samozřejmě se taky hrdě hlásí ke svému elektrifikovanému šnekovi – na blatnících je plaketka „Turbo Electrified“. Nemá to ale cenu zbytečně okecávat. Mercedes se s novým céčkem trefil do černého. Je to nádherné auto, které je prosté jakýchkoliv extravagancí, jeho design je perfetkně vyvážený a můžete ho mít i jak kombi. Na sedanu je ale něco tak přitažlivého, že já bych měl hned jasno, jakou karoserie zvolit. Nové céčko ale naštěstí nezůstalo krásné jen na povrchu.
V tomhle interiéru se už cítím jako doma. V poslední době se s ním setkávám nějak moc často. Ať už šlo o CLE, GLC nebo teď céčko. Ale vůbec mi to nevadí. Vypadá skvěle, má správný sportovní nádech, orientuje se na řidiče a je krásně vyrobený. Samozřejmě hodně spoléhá na dotykové ovládání a na volantu bych si ho klidně odpustil. Jinak je Mercedes jedna z mála značek, kde je infotainment tak vychytaný, že vás absence čudlíků až tolik neštve. Velké ikony, všechno hezky po ruce. Tohle je zkrátka jedna z nejlepších kabinu v segmentu. U AMG se ale nebudu zdržovat jak tady co funguje, to si můžete přečíst test právě GLC nebo CLE. Pojďme se podívat, co je tady jinak. Tak zaprvé – sedačky.
Parádní skořepiny, která jsou poměrně tuhé, ale skvěle drží tělo a ani při delší cestě nejsou nepohodlné. Pak je tu volant, na kterém můžete pomocí dvou otočných ovladačů rychle měnit veškerá dynamická nastavení auta. Funguje to skvěle, navíc si připadáte jako závodní profík. Ostatní novinky už patří do virtuálního světa. Například závodní zobrazení budíků, které možná nebude sedět všem, ale hlavně „race“ zobrazení head-up displeje, kdy se vám na sklo promítá velký otáčkoměr a signalizuje ideální čas na řazení – paráda. Pak jsou tu AMG aplikace jako AMG Performance, kde si můžete hrát s nastavením auta, nebo AMG Track Pace, kde jsou nahrané závodní okruhy a můžete tak sledovat telemetrii a zajeté časy. Lze si dokonce uložit vlastní okruh a sledovat, jak se na něm zlepšujete.
Možná vás ale ježdění po okruhu neláká a bude vás víc zajímat chování na silnici. Jak již padlo několikrát, C43 má být vstupní model a na každý den by nemělo přinášet příliš kompromisů. A víte co. Je to daleko lepší, než jsem čekal. Hlavně z pohledu odhlučnění je na tom velmi slušně a dělá to z něj parádní dálniční střelu. Jistě, podvozek je tuhý a na krátkých ostrých nerovnostech vám umí připomenout ty tří písmenka, co máte na kufru, ale v žádném případě bych ho neoznačil za nepohodlný. Navíc většina otřesů zmizí, jakmile překročíte městské rychlosti. Když se do auta dostane trochu setrvačnosti, podvozek najednou najde rytmus se silnicí a výrazně se uklidní. Poctivě kopíruje silnici a působí neuvěřitelně sebevědomě. Tohle je zkrátka auto, které bylo vyladěné pro vysoké rychlosti. A čím víc mu to dopřejete, tím lépe bude fungovat. Jako polykač kilometrů tak funguje výtečně. A umí jezdit i pod deset.
Vraťme se ale k té Affalterbachské části jeho osobnosti. Oproti nabušené C63s tady pár věcí chybí. Širší přední náprava, vzduchový AMG podvozek, baterky a zadní kouzelný samosvor s integrovaným elektromotorem a převodovkou. Nemusí to být ale špatná zpráva, protože díky tomu je taky o dost lehčí. Konkrétně o nějaké 3 metráky a váží teď 1.8 tuny. Než začnete plnit komentáře tím, jak jsou dnes auta těžká, je potřeba si uvědomit, že Céčko už není to 4.5 metrové auto, jakým bylo. Dnes je podobně velké jako Éčko generace W210. A tahle hmotnost je vlastně stejná, jako u E55 AMG W210 – a to bylo slabší, nemělo pohon všech kol a ani zdaleka nebylo tak nacpané technologiemi. Tenhle výsledek mi tak přijde skvělý. Dnešní podvozky a pneumatiky si s tím navíc už dokážou bez problémů poradit. Nepůsobí tak těžším dojmem, než nějakých deset let staré auto, které vážilo 1.5 tuny.
Samozřejmě tu pomáhá AMG adaptivní podvozek se speciálně laděnými pružinami a zadní natáčecí náprava, která je v základu společně s pohonem všech kol. Ten má fixní hnací poměr 31/69 ve prospěch zadní nápravy. Díky tomu nabízí AMG C43 dostatek jistoty se zachováním zadokolkového charakteru. Řízení je přesné jako žiletka a céčko se neobyčejně rychle vrhá do zatáček. Hádám, že to bude z velké části zásluha natáčecí zadní nápravy. Jakmile naznačíte volantem, auto jak kdyby do zatáčky spadlo. Pocitově mi připadá hbitější než menší A45 AMG. Ovladatelnost a jistota je obrovská. To auto vám doslova buduje sebevědomí, protože z vás reálně dělá lepšího řidiče. Na volantu stačí minimum práce, ochota zatáčet a stabilita je přesto obrovská.
V nájezdu je lehce nedotáčivé, pak zaklekne a neuvěřitelně se zklidní. V tom zlomku vteřiny je vše krystalově čisté a dopraví k vám všechny informace potřebné k dobrému výjezdu. A na plyn můžete jít velmi brzy. Tady těží z preference zadní nápravy, která vás hezky vytlačí. Pokud se ale těšíte na driftovací monstrum, tady nepochodíte. Dopředu jde stále poměrně značná část výkonu a celková nastavení auta je spíš do lehké nedotáčivosti. Pokud chcete do zatáček padat dveřmi napřed, budete potřebovat dost odhodlání a taky místa. Auto má totiž tendenci neustále odjíždět, rovnat se a hledat grip. Je škoda, že není možnost mít sportovnější zadní diferenciál ani za příplatek. Ten by mohl doručit ještě o kousek hravější chování na limitu. Není to tak auto plné testosteronu, které musíte neustále krotit a vší silou se ho snažit udržet na silnici. Jde mu hlavně o přesnost a přístupnost. Rychlosti dokáže naučit každého, protože vám dává na všechno dost času a ukazuje vám, kam až můžete zajít.
Stále je ostré, vzrušující, ale nejde z něj strach. V žádnou chvíli nemáte pocit, že má víc výkonu než dokáže zvládnout a vy si tak dovolíte ho drtit naplno. A vlastně si tak připadáte, že jedete daleko rychleji, protože jste schopni výkon reálně využít. Je to jedno z těch aut, kde se zdá, že je všeho tak akorát. Jak výkonu, tak rychlosti a můžete si ho tak dosytosti užít i na okreskách. I přes zástup moderní techniky se tak zdá, že C43 udělalo trochu krok zpě, a přináší příjemně čistý řidičský zážitek, kdy se vás nesnaží ohromit čísly, nechce vás prolisovat skrz sedačku – namísto toho přináší až nečekaně klasický zážitek ze sportovní jízdy, kdy nemusíte jet vyloženě na 10/10 abyste si jízdu užili. Vlastně mě až překvapilo, jak dobře jsem se s ním bavil. Mercedes si za tenhle komplexní balíček dovedností říká minimálně 2.1 milionu.
Mercedes-AMG C43 stojí někde na půly cesty. Není tak kultivované jako běžné Mercedesy a není ani tak chuligánské a zběsilé, jak od AMG čekáte. Daleko víc sází na přesnost a čistě sportovní zážitek. A podle mého dělá přesně to, co se po něm chce. Jako vstupní brána do světa AMG má být jakýmsi mixem obou světů bez toho, aby v kterémkoliv z nich dělal zásadní kompromisy. A tenhle úkol plní na jedničku. Oproti svému předchůdci je to jiné auto, ale s čistým svědomím řeknu, že lepší. Je nacpané technologiemi, na každý den je vyzrálejší a při rychlé jízdě působí peprněji. Holt, nová doba, nová pravidla.
Plusy
– Vzhled
– Ovladatelnost
– Výbušný motor
– Sportovnější chování
– Každodenní použitelnost
Mínusy
– Nemožnost připlatit za sportovní diferenciál
– Cena
« Stát spouští dotace na nákup elektromobilů, vyčlenil si miliardu Rady na snížení spotřeby, kterým není dobré věřit: Co vám opravdu pomůže ušetřit? »
