Test Mazda6 2.5 Skyactiv-G. Lépe jezdící auto byste pohledali
Nebudu to zastírat nebo dlouze popisovat a řeknu to hned na začátku – nová generace Mazdy 6 je skvělé auto a zejména pak z řidičského hlediska se jedná o naprostou špičku mezi rodinnými auty. Tentokrát navíc nezůstalo jen u toho, že výborně jezdí.
Po designové stránce je to naprostá pecka. V naší bledě modré metalíze nádherně vylezou elegantně sportovní křivky a celkově dynamicky tvar karoserie. Nejvíce se mi líbí, jak působí dlouze a majestátně. Jako jachta na kolech, která jsou v 19-palcovém provedení stejně působivá, jako zbytek auta. Šestka nedávno prodělala už druhý facelift, která její atraktivitu dále akcentoval.
Je tu více chromu, hlavně na přední části, kde byl zvýrazněn rámeček masky chladiče. Vůz dostal i novou a více protaženou kapotu, která navazuje až na nově tvarované světlomety s technologií Full-LED. Přepracovaný byl také přední nárazník a několik dalších minoritních detailů. Výsledek? Sakra, to je ale krásné auto! Tak čistě a krásně tvarovaný vůz budete ve stejné třídě hledat jinde jen těžko. Je to pocta čistému sportovnímu designu.
Modernizovalo se i uvnitř, i když jen decentně. Mírně přepracovaný je středový panel, v němž je větší dotekový displej nebo moderněji vypadající ovládání automatické klimatizace. Kromě toho lze nově využívat nejen vyhřívání sedadel, ale také jejich odvětrávání. Nový je i kolébkový volič jízdních režimů a otočný ovladač multimediálního systému, který snad až příliš připomíná iDrive od BMW. To však nemění nic na tom, že se jedná o nejlepší technické řešení takového ovladače na trhu. V kapličce pčed řidičem je nyní i velký digitální displej zastupující roly palubního počítače a nebo třeba otáčkoměru. V čelním okně pak nechybí kvalitní Head-Up displej.
Mazda 6 ve výbavě Revolution je něco úžasného. Interiér čalouněný bílou kůží je doplněný o spoustu kvalitních měkčených materiálů, ze středu palubní desky vyčnívá povedený displej informačního systému (ten by mohl být trochu rychlejší) a vše završuje působivé zpracování. Tady prostě dostává KO většina konkurentů. Nechybí přepychová výbava jako vyhřívání všech čtyř sedadel, audiosoustava Bose nebo spousta bezpečnostních systémů jako adaptivní tempomat, automatické nouzové brzdění, držení v pruzích, hlídání vozidel při couvání z parkovacího místa, hlídání mrtvého úhlu a další. Pozice za volantem je parádní, sedadla jsou příjemná a místa je všude dostatek (s konkurenty typu Superb III se však rovnat nemůže). Kufr má objem 480 litrů.
Mazda u benzínových motorů stále opovrhuje downsizingem a přeplňováním. Místo toho šestku pohání výhradně atmosférické čtyřválce 2.0 a 2.5 litru. V hloubi futuristické přídě testovaného modelu dřímá 2.5-litrový řadový čtyřválec s technologií Skyactive, díky které má vysoký kompresní poměr 14:1 v nižších otáčkách. Výkon činí 194 koní při 6000 otáčkách a točivý moment 255 Nm při 4000 otáčkách za minutu. O přenos této síly se stará klasická automatická převodovka se šesti stupni a přední kola. Adhezi v zatáčkách zajišťuje náprava McPherson vpředu a víceprvková vzadu. Motor tak s autem vážícím 1350 kilogramů nemá moc práce. Délka je 4870, šířka 1840 a výška 1450 milimetrů.
Zrychlení z nuly na stovku zabere jen 7.8 sekundy a maximální rychlost je naprosto dostačující, dokáže dosáhnout rychlosti 223 km/h. Když už se bavíme o číslech, za zmínku stojí i spotřeba, která hraje jasně ve prospěch oproti konkurenci. 2.5G totiž umí bez problému jezdit za dlouhodobý průměr okolo 7.5 litrů.
Při klidné jízdě se jedná o plavné a i na 19-palcových kolech, velmi pohodlné auto. Podvozek dokáže filtrovat většinu nerovností a do kabiny propustí jen opravdu velké výmoly. Aerodynamické odhlučnění je parádní i v rychlostech blížících se 200 km/h a to stejné platí i o motoru – držíte-li ho v nižším spektru otáček. Více tlumících materiálů bych si pak uměl představit v podbězích, protože hrubší asfalt o sobě umí dát znát a je to snad jediná věc, která šestku dělí od prémiového segmentu. Bál jsem se absence turbodmychadla na dálnici, aby se motor netrápil a nemusel pořád podřazovat, ale točivý moment je dostupný už velmi nízko, a proto není potřeba tahat za levé pádlo a nechat ho točit nesmysl.
Naopak při ostřejší jízdě vítám jeho chuť po otáčkách a možnost točit jej až do 6300 otáček za minutu. Reakce na plynový pedál jsou v dnešní době přeplňování něco vzrušujícího a sametový zvukový projev je decentní a pro uši líbezný. Zní jako čtyřválec křížený s řadovým šestiválcem. Líbí se mi hezky lineární nástup výkonu a výkonnostní špička. A že to nepojede? V kombinaci s nízkou hmotností je stádo 194 koní více jak dostačující a auto umí být slušně rychlým společníkem. Troufám si tvrdit, že Mazda své atmosféry dostala na vrchol a dva a půlka je jedním z nejlepších, čistým vzduchem plněných, motorů vůbec – díky kombinaci nízké spotřeby, dynamiky, rychlých reakcí a příjemnému zvuku.
S vyššími otáčkami slyšíte, jak se otevírá sání a ve vyšším spektru se šestka odváže naplno a gradace se ještě více umocní. Pocitu, kdy před prudkou zatáčkou podřadíte do vysokých otáček a projedete ji pod plným plynem za řevu vytočeného motoru se rovná máloco. Šestka si navíc ještě odvážně prská a chrčí do výfuku. Motor této Mazdy 6 je dokonce výrazně lepší, než profláklý boxer v Toyotě GT86 nebo Subaru BRZ. Není totiž mdlý ve středním pásmu, má větší apetit po otáčkách a výraznější nástup od volnoběhu. A co je ještě překvapivější – Mazda daleko lépe reaguje na plyn. Ano, mluvíme tady o zcela obyčejném rodinném autě za zcela obyčejnou cenu.
Řízení je sice poněkud přeposilované, ale na druhou stranu velmi rychlé a přesné. O spojce a kulise řazení se tady bavit nemusíme, protože nejsilnější verze je dostupná jen s automatem. Nemusíte ale zoufat, protože se jedná o jeden z nejpovedenějších automatů. Neoplývá sice nejvyšší rychlostí řazení, ale dokáže nabídnout skvostně hladkou změnu převodu a vždy ví, co zařadit.
Největším esem v rukávu je podvozek. Ten mimo komfort nabízí rychlé reakce na jakkoliv minimální pohyb volantu a překypuje jistotou. Řídím skoro pět metrů dlouhý sedan, ale připadám si jako v o kategorii menším autě. Změny směru jsou bleskurychlé a podvozek dokáže dobře držet stopu i na méně kvalitních vozovkách. Jedničku dostává vyvážení auta, protože nedotáčivost na suchu nepřichází prakticky vůbec a na kluzké vozovce jen při přehnaně rychlých nájezdech. Pokud však naopak na mokru či sněhu hrubě uberete plyn v zatáčce, dokáže lehce vystrčit záď do strany. Rychlosti, jakých dokáže dosáhnout v zatáčkách, jsou překvapivé a někdy až hrozivě vysoké. Nezbývá než smeknout před tímto kusem techniky a doufat, že bude minimálně stejně dobrá i v budoucnu. Brzdy jsou tuhé a dobře dávkovatelné.
Mazda 6 2.5G velmi zaujme i cenou oproti konkurenci. Za sumu lehce překračující 900 000 Kč máte auto s parádním motorem, podvozkem i interiérem, kterému ve výbavě téměř nic nechybí, navíc vypadá tak dobře! Auto sice není tak komunikativní jako starší generace, ale i tak je to na dnešní poměry nadprůměr – ”Mazda kouzlo” tedy rozhodně má. Pokud sháníte prostorný sedan do milionu a chcete se vyhnout nudným standardům, určitě je to doporučeníhodný stroj. Má jen jediné větší mínus, a tím je absence ještě silnějšího motoru v nabídce. Konkurence dokáže nabídnout mnohem více než 194 koní a novodobá verze MPS by byla určitě super motorizací pro fanoušky sportovní jízdy. O tom si však můžeme nechat jen zdát.
Základní cena: 716 400 Kč
Testovaný vůz: 900 900 Kč
Plusy
Dokonalý vzhled
Útulný interiér
Bohatá výbava
Přijatelná cena plně vybaveného vozu oproti konkurenci
Kultivovaný motor
Nízká spotřeba
Velmi jistý podvozek
Rychlé řízení
Minusy
Nákladnější servis oproti konkurenci
Absence silnějšího motoru
Absence pohonu všech čtyř kol u benzinových motorů
« Jaký je rozdíl mezi hypersportovním a supersportovním autem? Novou Mazdu 3 jsme prohnali po mokrém okruhu. Je skvělá »
