Test Mazda CX-60 PHEV: Nejsilnější model historie má překvapivé mouchy, ale vypadá božsky
Nová vlajková loď je nejdůležitějším modelem, jaký Mazda představila za více než deset let. Má v sobě vše, co v uplynulém století vytvořilo firemní DNA: Od atraktivního zevnějšku a interiéru až po vynikající japonskou řemeslnou kvalitu, nejmodernější technologické inovace a špičkovou pohonnou jednotku.
Mazda designový jazyk Kodo dolaďuje k dokonalosti a musím uznat, že CX-60 vypadá opravdu fantasticky. Nejvíce se mi líbí pohled z profilu, kde vynikne dlouhá příď a mohutné c sloupky. Vůz je navíc opravdu veliký. Vždyť CX-60 má vnější rozměry 4745 x 1890 x 1680 mm, co do délky ji z nejbližších konkurentů překonává snad jen Hyundai Santa Fe. Rozvor 2870 mm je nadprůměrný, protože ale vůz nedisponuje sedmimístnou konfigurací, je kabina posunuta zcela vzad, čímž se značná část vzdálenosti mezi koly ztrácí ještě před kabinou.
Mazda je známá, že jde proti proudu a dělá si věci po svém. Jde to poznat i v interiéru, kde se snaží držet starých dobrých tradic. Nenajdeme tady žádné spojené velké displeje a infotainment se ovládá tím nejlepším, co kdy někdo vymyslel – kolečkem na středovém tunelu. Je to tady vlastně jako v BMW o generaci zpět. Ergonomie je perfektní, vše je po ruce a přesně tam, kde byste to hledali. I na pohled a dotek je vnitřek tohoto vozu velmi precizní.
Pokud bych měl hledat chyby, bude to grafika a rozhraní informačního systému, které není úplně nejlepší. Moderní technologie zaměřené na řidiče a posádku byly vylepšeny, aby zdokonalily špičkový zážitek z jízdy. Přelomový systém Mazda Driver Personalisation System pozná, kdo usedl za volant a automaticky tomu přizpůsobí podobu interiéru – polohu sedaček, volantu a zrcátek, nastavení HUD displeje, dokonce i nastavení zvuku a klimatizace.
Do výbavy nové Mazdy CX-60 PHEV kromě toho patří i kompletní řada pokročilých bezpečnostních systémů i-Activsense, takže jízda splňuje požadavky pro pětihvězdičkovou úroveň podle standardu Euro NCAP. Přibylo několik nových aktivních bezpečnostních systémů: See-Through View – monitorovací kamera nové generace se záběrem 360o umožňuje při parkování pohled skrz vozidlo, což významně zlepšuje viditelnost v malých rychlostech; systém Turn Across Traffic Assist; detektor chodců SBS-R; systém hlídání volného pruhu Emergency Lane Keeping; systém i-Adaptive Cruise Control (i-ACC); varovný systém BSM Vehicle Exit Warning.
To nejzajímavější na CX-60 je ale platforma. Japonci představili totiž zbrusu novou s pohonem zadních kol a podélně uloženými motory, což začíná být v dnešním automobilovém světě obzvlášť vzácné. Nová architektura navíc počítá se zakomponováním nových naftových a benzinových šestiválců! Naftový už je nějaký ten měsíc na českém trhu, a tak si tento model můžete dopřát i s plnotučným motorem. Bravo!
V tomto testu ale máme hybrid. Mazda CX-60 PHEV je první vlaštovkou značky mezi plug-in hybridy na evropském trhu. Do výbavy patří pohonná jednotka s benzinovým čtyřválcem Skyactiv-G 2.5 s přímým vstřikováním a velký elektromotor s výkonem 100 kW, dále zbrusu nová osmistupňová automatická převodovka a vysokokapacitní baterie s 355 V a 17,8 kWh.
Tato kombinace motorů dosahuje výkonu 327 k/241 kW a mohutného točivého momentu 500 Nm. Tím pádem jde o nejvýkonnější Mazdu pro běžný provoz v historii. Z 0 na 100 km/h se Mazda CX-60 PHEV dostane za pouhých 5,8 sekund. Při provozu pouze na elektromotor vykazuje Mazda CX-60 PHEV vynikající ekologické vlastnosti. Kombinovaná spotřeba podle WLTP je pouhých 1,5 l/100 km a kombinované emise CO2 podle WLTP pouze 33 g/km. Při čistě elektrickém pohonu s rychlostí do 100 km/h má Mazda CX-60 PHEV dojezd přes 60 km. V reálném světě při teplotách kolem patnácti stupňů je však realita o něco skromnější, přes 50 km byste se však s lehkou nohou měli dostat bez problémů. Wallbox nabíjí baterii výkonem 7,2 kW, což do plna trvá zhruba dvě hodiny a dvacet minut. Z klasické domácí zásuvky je to bezmála osm hodin.
Zbrusu nová platforma sice preferuje zadní kola, CX-60 je však čtyřkolkou, kde se v případě potřeby připojují ta přední. Výše zmíněná technika navíc dostává zcela novou osmistupňovou převodovku bez hydrodynamického měniče točivého momentu, který je mezi spalovacím motorem a převodovkou zastoupen elektromotorem. Baterie je umístěna mezi přední a zadní nápravu co nejníže, aby se snížilo těžiště vozu. V kombinaci s pohonem všech kol, to výrazně vylepšuje ovladatelnost vozu.
A jak tedy jezdí? Dynamika s nabitou baterií je opravdu skvělá a vůz ihned peláší vpřed a spolupráce dvou motorů je v tomto případě velmi lineární. S vybitou baterií ale CX-60 na elánu hodně ztrácí nejen pocitově, ale i v tabulkách. Zatímco se šťávou zvládá zrychlení na stovku kolem šesti sekund, bez ní je to o čtyři více. Výtku bych měl k naladění spolupráce pohonů. Pokud se vůz pohybující na elektřinu přepne do spalovacího režimu, doprovází to velmi výrazný pazvuk. Také převodovka si občas umí cuknout, až nepříjemně často. Ještě více mě však rozčilovaly přehnané reakce asistenčních systémů. Zejména upozornění na nepozorného řidiče, které pípá snad pořád. Také asistence jízdy v pruzích vám zasahuje do řízení i tam, kde pruhy nejsou a předkolizní systém občas varuje před překážkou, která na silnici není, nebo je úplně mimo stopu vozidla. Škoda. Jsou to sice softwarové detaily, ale opravdu mě iritovaly.
Mazda CX-60 je vybavena dvojitou lichoběžníkovou nápravou vpředu a víceprvkem vzadu. Náš kus obouvá dvacetipalcová kola s pneumatikami 235/50 R20. Podvozek je standardní neadaptivní. Mazda je známa sportovním laděním jízdních vlastností, ale dvoutunová CX-60 lehkonohá rozhodně není, ani nemůže být. Tuhost karoserie je příjemná, ale podvozku bych na tuhosti rozhodně ubral. V českých podmínkách tak vůz pořád poskakuje a bouchá. Není to nic hrozného, ale na komfortu to ubírá. Stopu vůz drží dobře, ale rozměry a fyziku rozhodně neukecáte. CX-60 má ráda spíše běžné tempo a to rychlejší ji vyhovuje na dálnicích. Reálná spotřeba kombinovaného provozu se pohybovala mezi 9 a 10 litry, což také není úplně málo.
Mazda CX-60 je rozhodně krásné auto s výtečným interiérem a velmi dobrou architekturou platformy. Hybridní systém by však zasloužil doladit a to samé platí i pro asistenční systémy, převodovku a tuhost podvozku.
Plusy
– Design
– Síla pohonného ústrojí
– Vzhled a ergonomie interiéru
– Zpracování
– Platforma
– Vnitřní prostor a praktičnost
Mínusy
– Rozhraní infotainmentu
– Cukání převodovky
– Přechody mezi pohony
– Tužší tlumení podvozku
– Přehnané reakce asistenčních systémů
« Čínský BYD už prodává čtvrt miliónu elektromobilů za měsíc Proč jsou názvy modelů elektrických aut někdy tak hrozné? »
