Test Mazda CX-5 2.5 Skyactiv-G194 AWD: Nechci se vzdát atmosféry
Japonci jsou obecně známí svým konzervativnějším přístupem k hektickému chrlení jednoho nového modelu za druhým. Nejsou jim samozřejmě cizí nejmodernější technologie, to právě naopak. Co se ale týká použité techniky a designu, jen neradi se odchylují od zavedeného a prověřeného řešení. Tohle vše zajišťuje jejich pověstnou spolehlivost. Ve stejném duchu se staví k tomuto pojetí i firma Mazda se svým modelem CX-5.
Mazda CX-5 je také jedním z modelů, kde se s nějakými překotnými modernizacemi nespěchá. Nejednou jsme byli svědky u výrobců jiných značek, kteří ve snaze oslovit co největší skupinu zákazníků chrlí jeden model za druhým a pak je zase houfně svolávají do servisu kvůli nějakému průšvihu. Mazdě se tyto problémy téměř vyhýbají a jakoukoliv svolávačku vždy velmi těžce nese.
Model Mazda CX-5 v jejím současném hávu je téměř neměnné auto už od roku 2017. K nějakým téměř neznatelným úpravám designu samozřejmě došlo, ale i tady šlo ve své době uvedení už o tak nadčasový design, že se jedná spíše o kosmetické záležitosti. O trochu širší je tak například maska chladiče, jiné tvary mají v některých částech oba nárazníky a lehce jiná je grafika světlometů.
Určité modernizace doznal i interiér. Jedná se ale taktéž jen o drobné změny. Asi tou nejvýraznější je použití nově 10,25“ obrazovky multimediálního systému. Ta není dotyková jako u většiny současných automobilů, ale ovládá se otočným voličem na středové konzoli po vzoru BMW. V současné době je to pro mě stále nejvíce ergonomicky vychytané řešení, které prostě dosud nebylo překonáno. Dotykového panelu se tady nedočkalo ani ovládání klimatizace. Tomu nadále přísluší klasický panel s velkými otočnými ovladači pod výdechy. Japonská automobilka se prostě dotykovým řešením brání a za mě jí za to patří jen uznání, ačkoliv už to v dnešní době působí skoro jako osamocená pirátská loď uprostřed dotykového oceánu.
I z těchto důvodů jsem se v Mazdě CX-5 cítil naprosto skvěle. Její ergonomie je něčím, na co jsou řidiči zvyklí už spousty let. Stačí jeden letmý pohled a hned jsem tady doma. Není si potřeba na nic zvykat. Vše je tady na svém správném místě. Interiér působí vzdušně, všude kolem je spousta místa, posez je hodně vyvýšený a způsobuje tak spolu s decentními sloupky perfektní výhled ven. Pohodlně na mě působí i sedadla, která jsou spíše tvrdšího ražení, což mi ale vyhovuje. Ani po několika hodinové dálniční jízdě nepozoruji otlačenou zadnici, a ven z auta mě vyhání pouze přestávka na toaletu. Pro jízdu v zatáčkách bych ocenil hlubší provedení sedáku a výraznější boční vedení. Mazda CX-5 ale není žádný vrchař se zapnutými stopkami, a tak je tato věc ihned zapomenuta díky perfektnímu nastupování za volant. Zadní sedadla jsou standardem. Pro střední postavy je místa na nohy poměrně dost, ale s výškou blížící se 190cm už musí kolena trochu od sebe a na pohodlí honosných dlouhých kombi rozhodně nějaké centimetry chybí.
Mazda samozřejmě nabízela i dieselové motorizace, ale postupem let se přece jen zákazníci naučili spojovat tuto značku hlavně s benzínovými agregáty. Historicky už totiž k pár průšvihům ve spojitosti s diesely u japonským značek a to nejen u Mazdy došlo. Naopak paradoxně jejich benzíňáky patří k nejspolehlivějším na světě. Často se jejich nájezdy nepočítají v tisících ale skoro v milionech kilometrů. Nejinak je tomu i u tohoto kousku CX-5, která pod kapotou ukrývá atmosférický 2,5litrový zážehový čtyřválec. Dalším důkazem toho, že zákazníci vědí o pověstné spolehlivosti benzínových agregátů Mazdy je i to, že dieselovou variantu v roce 2021 volila pouhá 3% řidičů.
Stačí ale na 1,7 tuny těžkou Mazdu motor bez přeplňování turbem? 2,5 litrová atmosféra disponuje výkonem 194 koní s 258Nm točivého momentu. Nejsou to žádné oslnivé hodnoty, ale svižnou jízdu Mazda umí. Je třeba počítat s tím, že ve spodních otáčkách je projev trochu ospalý. To nejlepší se dostavuje až kolem 6000ot/min. s čímž pak také souvisí výraznější apetit po Naturalu 95. Já vím, absence turbodmychadla přidává k pověstné spolehlivosti Mazdy, ale tady mi zrovna trochu chybělo. Spotřeba se dá s velkou porcí sebeovládání stlačit pod 8 litrů, ale běžnou jízdou počítejte spíše s litry deseti.
Auta podobně velkých proporcí dokáží být i úspornější. Mazda se sice snaží spotřebu i emise tlačit dolů vypínáním dvou krajních válců, to ale funguje jen při ustálené rychlosti a do rychlosti 130km/h. Atmosférické srdce CX-5 se ale nechá docela ochotně vytáčet, a ani u svého maxima neobtěžuje hlukem posádku dovnitř kabiny. Když už jsem zmínil i tuto vlastnost, tak musím pochválit celkové odhlučnění kabiny. Ta je opravdu na vysoké úrovni a cestování s Mazdou je tak příjemně tichým zážitkem i ve vysokých dálničních rychlostech. Dovnitř nepronikají žádné pazvuky od podvozku, motor je slyšet jen vzdáleně, a aerodynamicky hluk je odizolován velmi pěkně.
Společně s 2,5 litrovým benzínem je spjata výhradně i šestistupňová automatická převodovka. Jedná se o hydrodynamický měnič a její práce je doslova vzorem vychovanosti. Změnu převodových stupňů jsem poznal jen podle měnících se otáček. Jakékoliv cukání je jí cizí a je radost s ní jezdit. Pohon všech čtyř kol Mazda řeší mezinápravovou spojkou.
To co mě na Mazdě CX-5 mimo jejího přátelského interiéru bavilo asi nejvíc, byl její podvozek. A o tom je Mazda především. Je skvěle pohodlná, a na to že nemá adaptivní podvozek, jako většina jejích konkurentů, v mnoha případech mi jízda s ní přišla dokonce lepší než u aut, která právě adaptivní podvozek mají. V zatáčkách se krásně vodí a ochotně mění směr. Síly v řízení jsou pro pohodově zaměřené jezdce příjemné.
Sportovněji ladění řidiči mohou brblat nad přílišnou odtažitostí, ale ti stejně sáhnou jinam, pokud budou chtít nějaké sportovní zážitky. S nerovným povrchem okresek třetí třídy si Mazda poradí hravě, a i když jsem nechtěně ve větší rychlosti odbočil na hodně rozbitou silnici a se známým zkoprnělým pocitem nohou a zadku co teď přijde, jsem se dočkal jen plavného přežehlení všech děr. Mazdě jsem v tu chvíli děkoval, jak zachránila moji nepředvídavost s naprostou elegancí. Ani jednou jsem se nedočkal nepříjemných ran od podvozku nebo nepředvídatelného odskakování.
Mazda mě svým podvozkem naprosto ohromila. Takový povrch, kde bych jinak „udělal kolo“ přeplula s takovou něžností, že dodnes nechápu. Mazda je v tomto ohledu vážně skvěle pohodlným rodinným SUV, a spící děti dokážete přepravit do cíle jako v opravdovém kočáru aniž byste z nich vytřásli duši.
Mazda CX-5 je právem nejprodávanějším modelem značky Mazda u nás. Její atmosférický motor už je v dnešní době skoro raritou, a dokud ho zcela nezabije elektrifikační šílenství, český zákazník ho bude stále milovat. Kdo si žádá pohodlí a ticho na palubě spolu s vědomím, že servis navštíví pouze za účelem výměny filtrů a oleje, ví dobře kam má jít.
Plusy
- skvělý podvozek
– odhlučnění kabiny
– spolehlivý motor
- nadčasový design
– příjemné nastupování
Mínusy
- vyšší spotřeba
« Tomáš Ouředníček pojede Dakar s Hiluxem v barvách Toyota Gazoo Racing Czech Ojetých elektromobilů je na českém trhu 3x než před covidem »
