Autojournal.cz

TEST Mazda CX-5 2.0 Skyactiv-G AWD

22. 12. 2013 • Mazda, Novinky, Testy •

Mazda CX-5 si nás získala už ve své nejsilnější dieselové variantě a nedávno k nám také zavítala ve své základní motorizaci a s manuální převodovkou. Základ pro CX-5 však není nic jiného, než skvělý benzínový dvoulitr s technologií SkyActiv a výkonem slušných 160 koní. Nechybí také pohon všech čtyř kol. Tato konfigurace  tak slibuje zajímavou řidičskou alternativu v segmentu SUV a kombinaci skvělé užitné hodnoty při dobré ceně vozidla.

Japonským designérům se podařilo umně zkombinovat asijský dynamický design s evropskou usedlostí a výsledkem je ideálně tvarovaná karoserie. Říkaji mu Kodo a stejným směrem se vydala například nová Mazda 6. Není to ani možná příliš divoký design korejských vozů, který se za chvíli ohledí, ani nudná německá konfekce, kterou potkáváte na silnicích v jednom kuse. Každý si v ní zkrátka najde to své podle vlastních preferencí. Přední část působí robustně, elegantně a nese akcent sportovnosti. Osobně se mi velmi líbí propojená linka mezi světly a maskou chladiče. Zadní partie se také povedly, designérům nedošla invence po nakreslení předních částí jak se občas stává. Světla mají velikost tak akorát, zadní okno by mohlo být větší kvůli parkování. Nás konkrétně to ale nepálilo, testovaná CX-5 byla vybavena couvací kamerou i senzory. Nad zadním oknem je decentní spoiler z důvodu lepší aerodynamiky a autu dodává jakýsi sportovní šmrnc, stejně jako dvojitá chromovaná koncovka výfuku.

Interiér je oblast ve které japonské automobilky ty z evropy stále dotahují. Mazda CX-5 je však téměř na evropské prémiové úrovni a mezi japonským mainstreamem nemá konkurenci. Ergonomie je příkladná a vše je tam, kde by jste to čekali a na dosah ruky. Celkové zpracování a slícování je perfektní a to samé i provedení jednotlivých ovladačů a jejich materiálů. Na pohled tak interiér Mazdy působí velmi elegantně a kvalitně. Důležité však je, že je takový i na dotek a po důsledném prozkoumání. Dojem kazí pouze volný středový tunel z nekvalitního plastu.

Volant je potažen černou kůží a drží se opravdu velmi dobře. Má sportovně menší průměr a spoustu tlačítek. V těch se za chvíli vyznáte a zvládnete s nimi ovládat tempomat, rádio/navigaci a telefon. A co neumí volant, dotáhne do konce joystick na středové konzoli obsypaný dalšími tlačítky. Je kovový, působí poctivým dojmem a na rádio s navigací ani nemusíte sáhnout. Samotné rádio s integrovanou navigací působí značně aftermarketově a také se tak chová. Grafika je zastaralá a reakce jsou pomalé, tohle Mazdě moc nevyšlo. Jde o TomTom jednotku a připlácí se za ní pár tisíc, za víc ani nestojí. Kromě těchto dvou slabin však Mazdě není co vytknout.

Sedadla jsou pohodlná, to řidičovo elektricky nastavitelné a obě přední vyhřívaná. Vzadu je místa tak akorát pro dvě osoby, díky absenci střešního okna mají dostatek prostoru i nad hlavami. Do kufru o objemu 503 litrů už něco naložíte, kryje ho svinovací roletka. Po sklopení sedadel objem vzroste na 1620 litrů, jenom počítejte s vyšší nakládací hranou.

Dvoulitr dosahuje výkonu 118 kW při 6.000 ot./min. a maximálního točivého momentu 208 Nm při 4.000 ot./min. To stačí na maximálku 197 km/h a zrychlení na stovku za 10,5 s. Podle údajů výrobce si má testovaná kombinace říkat v kombinovaném provozu o příděl 6,6 l/100 km. My jezdili za 6,9 l/100 km. Mazda si jde prostě svou cestou a díky vysokému kompresnímu poměru 14:1 tak stále nabídne pořádný atmosferický motor, který nabízí dostatečnou dynamiku a skvělou spotřebu i v tomto velkém autě. Potěší pak hlavně skvělou kultivovaností a naprosto hladkým chodem. Jen při studených startech se kompresní poměr projeví vyšším volnoběhem a lehce hrubším chodem. Stačí však motor zahřát a vše je v naprostém pořádku.

Atmosferický dvoulitr ze sebe vydá maximální výkon až úplně nahoře u červeného pole a podle toho se s ním také musí jezdit. Není problém ho nechat jen tak převalovat a plynule se loudat městem na pátý a šestý převodový stupeň, převodovka je totiž poskládaná opravdu dobře. Pokud ale chcete jezdit dynamicky, musíte motor točit. Citelný zátah nabídne až v druhé polovině spektra otáček a akcelerace je pak velmi lineární, gradující a navíc podpořena velmi líbivým zvukem. Úplně nahoře navíc benzínová CX-5 nabídne hezké sportovní zabarvení zvuku, který vydává. Je to velmi příjemné a v třídě SUV již moc nevídané.

A ještě lepší je podvozek a jízdní vlastnosti. V tomto aspektu Mazda CX-5 deklasuje snad veškerou konkurenci a to včetně BMW X3 s M paketem. Vůz působí lehkých dojmem a stejně tak se chová v zatáčkách. CX-5 ráda mění směr jízdy, je obratná, stabilní a hlavně nezáludná, k čemuž přispívá dobře nastavené řízení, které včas informuje o možném problému se ztrátou adheze. Je opravdu působivé jak toto 1.5 tuny těžké SUV dokáže poslouchat na pokyny volantem a jak se drží silnice. Jasně, není to vyloženě řidičský stroj, což díky své koncepci ani být nemůže, ale v rámci segmentu se chová prostě velmi nadstandardně. Můžete s ní vymetat oblíbenou okresku, CX-5 bude ochotně měnit směr a vrhat se do zatáček, nabídne slušnou zpětnou vazbu, no a pak se zklidníte a pohodlně projedete městem. Nerovnosti a rázy filtruje perfektně a přitom je příjemně tuhá. Mimo silnici a v zimě využijete pohon všech kol a navíc zdoláte i mírnější terén.  Nezbývá, než tleskat.

CX-5 se na poli neprémiových středních SUV zdá jako jasná volba. Cenová politika je velmi příjemná a vůz nabídne skvělou techniku, výborné zpracování, praktičnost a především také fantastické jízdní vlastnosti.

Plusy

• ovladatelnost a nezáludné, dobře čitelné jízdní vlastnosti
• manuální převodovka
• relativně živý a úsporný motor
• rychle reagující systém vypínání motoru (i-stop)
• pohon všech kol
• zvuk
• kvalita interiéru

Minusy

• krátké zadní sedáky
• malý úhel otevření pátých dveří

« TEST Peugeot 208 GTi – Back To The Roots Nissan GT-R – Revitalizace interiéru od Carlex Design »