Test Mazda CX-3 1,8 Skyactiv-D. Útok na špičku třídy
Mazda si dělá dlouhá léta vše po svém. Tvrdohlavě odmítá jít s proudem a za každou cenu si razí vlastní cestu. Ať už jde o odmítání přeplňování u benzínových motorů, odmítání velkých dotykových obrazovek v kabině, odmítání elektrifikace (zatím) – zkrátka všeho, o čem nám ostatní automobilky tvrdí, že je povinnost. Pro někoho je to jen zbytečné mlácení hlavou o zeď, ale díky tomu na světě stále existuje automobilka, která má vlastní identitu a její vozy poznáte po pár metrech jízdy i se zavázanýma očima. Vyznačují se určitou jiskrou, zaměřením na řidiče, které se pomalu vytrácí. Já tu dnes nemám žádný řidičský model, jen obyčejný dieselový crossover: ale pro petrolheada může být potěšující zpráva, že i tento prcek se staví na zadní. Místo běžného downsizingu totiž přichází s upsizingem.
Mazda CX-3 není žádný nováček. Na ulici jich potkáte stovky a většina lidí ji už viděla. Vyznačuje se pro Mazdu typickou výraznou maskou s dvojitým žebrováním a úzkými světly, na které navazuje výrazný prolis táhnoucí se přes přední blatník až k zadním světlům. Auto má opravdu dynamické tvary a i díky malému bočnímu prosklení nepůsobí nijak zavalitě. Velice se mi líbí při pohledu z boku. S minimálním zadním převisem a poměrně výrazným předním vypadá auto jako připravené ke skoku. Mezi malými crossovery byste těžko hledali atletičtější postavu. Skoro mi přijde zbytečné ochranné oplastování. Auto ani nevypadá, že by se někdy mělo podívat mimo silnice.
To, jak je auto malé, poznáte především v kabině. CX-3 stojí na platformě Mazdy 2 – nikoliv Mazdy 3, jak napovídá název – a místa především na šířku není na rozdávání. Konstruktéři museli bojovat o každý milimetr a výsledkem je tak třeba umístění druhého držáků na pití pod loketní opěrku. Můžete si tedy vybrat – buď si odložíte jeden drink, nebo ruku. Nicméně z pozice řidiče si není moc na co stěžovat. Sedí se příjemně nízko (na crossover), volant padne perfektně do ruky a jsem příjemně obklopen interiérem, který se nese v duchu sportovního minimalismu.
Palubní deska působí až směšně jednoduše, ale nic vás zde neruší. Krom manuálního ovládání klimatizace zde nenajdete žádný čudlík. Ty se všechny přestěhovaly na konzoli mezi sedačky a vzdáleně připomínají i-Drive od BMW, a ergonomie tohoto řešení je výborná. Pomocí otočného tlačítka se ovládá operační systém, který funguje celkem svižně – jen pohyb jím chce trochu cviku. Funguje na principu menu a podmenu, takže stále lezete do nějaké nabídky a zase se z ní vracíte zpět. Po prvním dni mi ale přišlo ovládání logické a neměl jsem s ničím problém. Drobnou výtku si neodpustím k budíkům. Dominuje jim centrálně umístěný rychloměr, který má po levé straně malý digitální otáčkoměr, který je poměrně nepřehledný, a po pravé straně palubní počítač. Listovat v jeho nabídce musíte pomocí tlačítka, které je na volantu mezi tlačítky přepínání skladeb (info), takže ze začátku se mi dařilo spíš přepínat písničky, než data na počítači.
Zadní sedadla budou vyhovovat spíše dětem. Nastupuje se poměrně úzkými dveřmi a před koleny už mi nezbývá téměř žádné místo, nad hlavou také ne. Krátkou cestu bych zde přežil, ale na delší výlet to nevidím. Kufr nabídne celkem slušných 350 litrů, ale kvůli vysoké nakládací hraně a malému otvoru do něj není zrovna ideální přístup. Mazda CX-3 je tak auto vhodné spíš pro pár, nebo rodinu s jedním malým dítětem.
Pod kapotou se nacházel nový diesel o objemu 1,8 litru, kterému se podařilo splnit požadavky nové emisní normy i bez nutnosti vstřikování močoviny. Je to i díky na diesel malému kompresnímu poměru 14,8:1, který umožňuje spalování paliva za nižší teploty a tím pozitivně ovlivňuje množství produkovaných škodlivých částic. Výkon motoru je 85 kW a 270 Nm, což je pro 1350 kilogramů těžké auto zcela dostačující. Po zahřátí je motor příjemně tichý a kultivovaný. Díky nízko posazenému krouticímu momentu ho nemusíte dvakrát pobízet, aby auto uvedl do pohybu.
Jediné, co mě na něm trochu rušilo, byla prodleva turbodmychadla. Motor měl najeto teprve tři tisíce kilometrů, takže se dá počítat, že se jeho charakter bude ještě měnit, ale při každém přeřazení jakoby turbo ztratilo dech a po přidání plynu se zlomek sekundy nic nedělo, než motor opět zatáhl. Skvěle je na tom ale se spotřebou. V kombinaci s vynikajícím šestistupňovým manuálem jsem se i v městě držel pod 5,5 litry. Mimo něj se dalo jezdit i o litr méně. Po plném zajetí si umím představit, že ještě nějaká ta deci ubyde.
Mazda si mezi řidiči vydobyla jméno také výbornými podvozky a i v případě jejich crossoverů často slýcháme slovo sportovní. U CX-3 by s tímto označením byl trochu opatrný – minimálně v dieselové variantě ale pořád mohu s čistým svědomím prohlásit, že se jedná o jeden z nejlépe jezdících malých crossoverů na trhu. Auto prakticky nezná nedotáčivost a perfektně reaguje na povely volantu, který má skvěle nastavený posilovač. Jízda je díky komunikativnímu podvozku dostatečně jistá a můžete si dovolit i rychlejší tempo beze strachu, že vás auto někde zklame. Z celkového nastavení je cítit, že pro Mazdu je řidič stále nejdůležitější prvek vozidla, nikoliv zástup elektronických pomocníků.
Díky podvozku a fantasticky přesnému řazení s krátkým drahami se budete těšit, až se před vámi cesta začne kroutit. Je pravda, že je podvozek trochu tužší – určitě se nedočkáte francouzského pohupování přes nerovnosti – ale nemohu říct, že by to v jakékoliv situaci překročilo únosnou míru. Auto vás nikdy nebude naklepávat, výborně si poradí s nerovnostmi, jen vás prostě bude víc informovat o profilu vozovky pod koly. Tohle beru spíš jako plus. Jízdně se rovná o velice vyzrálý produkt a nemusíte se omezovat pouze na ježdění po městě. Byť na dálnici bych ocenil lepší odhlučnění podběhů.
CX-3 výrazně dražší, než dárcovská Mazda 2, stále je ve své kategorii nabízena za zajímavou cenu. Mnou testovaný diesel s pohonem přední nápravy začíná pod půl milionem. Pokud sáhnete po jednom s fantastických benzínů, bude vám stačit o téměř sto tisíc méně. Pokud vás peníze netrápí a chcete pohon všech kol, začínáte pod šesti sty tisíci. A pokud chcete všechno, tak se bavíme o nějakých sedmi stech dvaceti tisících. Konkurenční Volkswagen T-Roc v plné výbavě olizuje milion korun.
Mazda CX-3 dále boří konvence. Nabídne výborný podvozek a řízení, které zaujme i nadšené řidiče. Ty spořivé zase potěší úsporný a silný motor. V interiéru je občas znát stáří modelu, ale to nic nemění na tom, že jízdně patří ve své kategorii na špičku.
Plusy
Úsporný motor
Jízdní vlastnosti
Výborná manuální převodovka
Spotřeba
Mínusy
Omezený přístup do kufru
Horší odhlučnění
« Nová Škoda Fabia prošla losím testem. Výsledek překvapí Test Aprilia Dorsoduro 900. Super moto? »
