Autojournal.cz

TEST Mazda 6 2.5G – Simply The Best

19. 12. 2013 • Mazda, Novinky, Testy •

Možná Vám bude celý tento test připadat, jako jedno velké PR. Třeba budete pochybovat o mé objektivnosti a nebo mě nařknete z úplatkářství. Ani jedno však nebude pravda. Mazda 6 je prostě dokonalé auto a nejlepší zástupce své třídy a jedno z nejlepších aut vůbec. Má pochopitelně své mouchy – v testovaném kusu například mdlý automat a nebo tristní rozhraní informačního systému a navigace, stejně jako neschopnost přehrávat USB disk tak, aby nezačal při každém startu znova od začátku. A to je asi tak vše. Ne asi! To je vše! Zbytek vozu je čistě geniální a jako celek funguje perfektně.

Takže mínusy máme za sebou a rovnou se můžeme věnovat tomu, jak tato Mazda jezdí. I když pojďme se první stručně mrknout na design. Ten je pochopitelně zcela subjektivní a názor si jistě uděláte sami na základě přiložené fotogalerii v tomto test. Myslím si však, že málokdo z vás řekne o tomto autě, že není hezké. Disproporce je přesně to slovo, které nová 6 nezná. Každá linka navazuje správně na tu předchozí a z každé strany a úhlu auto ladí ke zbytku. Nenašel jsem žádný úhel pohledu, kde by vynikla nějaká neforemnost či nesladění. Design vozu je poctou klasickým sportovně-elegantním tvarům. Je čistý a přitom adekvátně agresivní. Elegantní a zároveň dynamický. A navíc působí mnohem dráž, než toto auto opravdu stojí. Má nádech prémie. Nový designový směr pod názvem KODO se Mazdě rozhodně povedl. Důkazem budiž to, jak se za ní lidé otáčejí. Subjektivně tedy novou 6 vnímám jako krásné auto a poctu staré škole.

Uvnitř se projevuje moderna a pokrok, který japonská automobilka urazila. Mazda výrazně zapracovala na interiéru a jeho zpracování a ergonomie nyní působí až evropsky. Z japonských interiéru, mimo prémiovou třídu, se jedná o to nejlepší. Nutno podotknout, že interiér se nese v čistě funkčním a minimalistickém směru. Jsou tu jen ty nejnutnější ovladače a dekory. Výsledkem je pak velmi jednoduchá elegance a rozhodně to nepůsobí lacině. Navíc kožená perforovaná sedadla s elektrickým nastavením dodávají nádech luxusu a kromě toho ještě navíc dobře drží a jsou pohodlná. Škoda je jen multimediálního displaye, který je malý a rozhraní je graficky i funkčně silně za konkurencí.

Volant pošitý příjemnou kůží má tlačítka multifunkce rozložena tak, že se nad tím musel někdo zamyslet a jako starý a dávno zapomenutý známý mi hned při pravém stehně trčí dlouhá páka mechanické ruční brzdy, dnes již tak málo vídaného prvku. Ani po delším zkoumání počáteční euforie nemá moc důvodů opadnout. Do kapes ve dveřích se přesně vejde 1,5 l PET lahev. Celá palubní deska je z měkčeného materiálu, ovládací prvky i dekory působí kvalitním a hodnotným dojmem. Přímo na středovém tunelu je krásné hliníkové kolečko-joystick, které ovládá informační systém. Kde se v tomto případě opisovalo, je asi každému jasné…

Zvenčí i zevnitř Mazda přesvědčit dokázala a velmi příjemně. Jízda však slibuje ještě větší dávku nadšení. Mazda 6 je u nás v redakci po třetí a tak vím, co čekat. Tentokráte je však pod kapotou nejsilnější motorizace, kterou si nyní můžete koupit a to konkrétně atmosferický 2.5 litrový čtyřválec s výkonem 141 Kw a 256 Nm točivého momentu. Ano, Mazda kompletně kašle na nějaký downsizing a přeplňování. Díky technologii SkyActiv a vysokému kompresnímu poměru (14:1) dokáže tato jednotka splnit veškeré normy a ještě nabídne výbornou spotřebu, ale o tom až za chvíli. To nejlepší však je, že atmosferický motor nabídne naprostou kultivovanost (jen na volnoběh a v nízkém spektru otáček zní lehce naftově), ochotu jít do otáček, bleskové reakce na pokyny pedálem a také lineární gradaci výkonu. No řekněte, není to v dnešní době něco nevídaného? Šestka je poctou strojům pro řidiče.

V praxi se stádo 192 koní chová svižně a dynamika je přímo úměrná otáčkám motoru. Je příjemné s Mazdou jezdit uvolněně, ale pokud sešlápnete plyn na podlahu a necháte jednotku točit až k omezovači, věřte že zažijete malou nirvánu. S vyššími otáčkami slyšíte, jak se otevírá sání a ve vyšším spektru se Šestka odváže naplno a gradace se ještě více umocní. Pocitu, kdy před prudkou zatáčkou podřadíte do vysokých otáček a projedete ji pod plným plynem za řevu vytočeného motoru se rovná máloco. Šestka si navíc ještě odvážně prská a chrčí do výfuku. Motor Mazdy 6 je dokonce výrazně lepší, než profláklý boxer v Toyotě GT86 nebo Subaru BRZ. Není totiž mdlý ve středním pásmu, má větší apetit po otáčkách a výraznější nástup od volnoběhu. A co je ještě překvapivější – Mazda daleko lépe reaguje na plyn. Ano, mluvíme tady o zcela obyčejném rodinném autě za zcela obyčejnou cenu.

Bohužel si u nás můžete tuto motorizaci koupit pouze s automatickou převodovkou (v USA leze s manuální) a ta Šestku trochu krotí. Není to nic markantního, ani vyloženě otravného. Jen je prostě průměrná, co se rychlosti reakcí týká. Jinak řadí plynule, logicky a hladce. Problém je v tom, že Šestka tak dobře jezdí, že by jste ji raději plně krotili jen Vy… A že z předchozích zkušeností se slabším dvoulitrem vím, jak skvělý manuál Mazda má.  U nejsilnější varianty si nemůžete moc vybírat výbavu, na druhou stranu testovaný model vybaven naprosto vším stojí 829.800 Kč. Cenu navýšili pouze dva možné příplatky a to metalický lak a navigace. Jinak máte zbytek ve standardu za 804.000 Kč. To je nabídka, co by se odmítnout snad ani neměla. Cenová politika nové Šestky je hodně vyzývavá.

Veškerou souhru pak korunuje podvozek. Mazda u nové generace použila vzpěry  McPherson namísto dvojitých lichoběžníků u minulé generace, což je technicky krok zpět. Trochu jsem se toho bál, ale Šestka je v této generaci navíc o více než 100 kilo lehčí, než její předchůdce. Váha 1300 kg je na takto velké auto prostě výborná. To se projevilo i na ochotě podvozku zatáček. Přední náprava se tvrdě drží cesty a nehodlá se jí jen tak pustit. Šestka má přirozenou nedotáčivost plynoucí z pohonu předních kol posunutou opravdu hodně daleko. Navíc do toho promlouvá ještě velmi nezvyklé nastavení nápravy zdaní. Víte, v dnešní době se běžná auta nastavují tak, aby byla za každou cenu stabilní a za limitem šla po předku, protože se to prostě běžnému řidiči lépe zvládá.

Jenže Mazda naladila zadní nápravu Šestky velmi dynamicky na úkor stability. Při rychlé jízdě tak zadek pomáhá utahovat stopu a stáčet auto do zatáčky. Pokud po nájezdu prudce uberete plyn, tak si Šestka čitelně hodí zadkem do strany. Je to parádní zábava a je neuvěřitelné, že někdo ještě takové auto mimo sportovní segment postavil. Přitom vše si Mazda 6 ponechává ideální cestovní komfort i na rozbité silnici. Elektronický posilovač řízení sice ubral něco ze zpětné vazby a citu, ale i tak nabízí relativně přirozený odpor, tužší chod a kalibrace je zcela přirozená – není ani otravně pomalé, ani příliš rychlé. Díky nízké hmotnosti se navíc ani neunavují brzdy a zvládnou toho opravdu hodně. Brzdy se dají velmi hezky dávkovat a pro plné brzdění je třeba pedál sešlápnout trochu tvrději, což pomáhá při sportovní jízdě. Nedostanete se tak k rychlému nástupu ABS a vždy budete brzdit přesně tak, jak zrovna potřebujete.

Největším problémem při prodeji benzínové Mazdy 6 budou předsudky vůči spotřebě. Většina lidí si prostě myslí, že musí žrát i cestu kolem trávy a že diesel je daleko lepší volbou. Ani jedno není pravda. S dieselem Šestka ztrácí nejvýznamnější kus charakteru, dynamiku a kultivovanost. Navíc spotřeba u dieselu není výrazně lepší. Benzínová 192 koňová verze v klidném režimu bere 6 litrů, v dálničním tempu se dá dostat i pod tuto hranici. Když Mazdu ždímáte do plna, tak si řekne maximálně o 9 litrů. A to je prosím na benzínový motor s takovou charakteristikou úctyhodná hodnota.

Mazda 6 je skvěle sladěným autem, které odveze celou rodinu, nabídne spoustu místa posádce a má i relativně velký kufr. A přesto, že je to zcela běžné auto, umí nabídnout dokonalou radost za volantem, která v dnešním světě vlastně nemá obdoby. Je to pocta staré škole, pocta řidičským strojům a nabídka, která by se neměla odmítnout. Děkujeme Mazdě, že stvořila tak dobré auto!

Plusy

• Špičková ovladatelnost, zpětná vazba podvozku, řízení a brzd
• Rozmístění ovládacích prvků na palubní desce
• Místo na nohy na zadních sedadlech

Minusy

• Pomalejší navigace, horší grafika
• Průměrná automatická převodovka

Cena v základní výbavě: 804 900 Kč

Cena v testované výbavě: 829 800 Kč

Základní výbava:Stabilizační systém DSC, šest airbagů, systém i-stop, technologie i-Eloop, starování tlačítkem, asistent rozjezdu do kopce, adaptivní tempomat, Bluetooth, multifunkční kožený volant s pádly, přední a zadní parkovací senzory, systém SCBS pro prevenci čelního nárazu v rychlosti do 30 km/h, hlídání mrtvého úhlu RVM, varování před neúmyslným opuštěním jízdního pruhu LDWS, dvouzónová klimatiazce, audiosystém BOSE, zadní parkovací kamera, alarm, kožené čalounění, vyhřívání předních sedadel, mlhové světlomety, přednárazový systém MRCC, zadní LED světla, bi-xenonové světlomety s natáčením do zatáček, 19” litá kola a další

Výbava testovaného vozu:Metalický lak (+12.400,-), navigace TomTom (+12.500,-)

« Dacia Duster jako pickup od rumunského úpravce Lamborghini Huracán oficiálně »