Test Maserati Grecale Trofeo: Nejlepší SUV, jaké jsme kdy řídili
Italská sportovní auta patří k tomu nejlepšímu na světě a ve své podstatě je jedno, jestli zrovna sedíte za volantem Lamborghini, splašeného koně ze stáje Ferrari, ultimativního Pagani, a nebo si užíváte pohodu při cestě napříč azurovému pobřeží v kokpitu luxusního a velmi osobitého Maserati. Všechna tato auta pojí ohromné charisma, úžasný design a vytříbený charakter. Pak tu je také vášeň, která jde cítit z každého projevu auta a jistá svéhlavost s neopakovatelnou atmosférou na palubě. Italky mají prostě duši a je velmi snadné jim podlehnout. Vlastně se ani nebudete bránit.
Ale pojďme popořadě. O vozech Maserati se toho na české automobilové scéně příliš nedočtete, a tak je mou povinností říct alespoň ty nejzákladnější údaje. V roce 1914, kdy Enzo Ferrari ještě tahal Alfu Romeo na provázku po zahrádce, se boloňští bratři Alfieri, Bindo, Carlo, Ettore a Mario rozhodli založit rodinný podnik pojmenovaný dle jejich příjmení – Maserati. Do té doby bratři stavěli závodní vozy ve firmě Diatto v Turíně. Hned jeden z prvních vozů s Neptunovým trojzubcem na kapotě (také symbol města Bologna) vyhrál slavný závod Targa Florio, a odstartoval tak ohromnou sportovní kariéru této značky. Pravidelně vyhrávali 500 mil Indianapolis, v roce 1957 vyhrál s vozem Maserati 250F světový titul Formule 1 argentinský pilot Juan Manuel Fangio a úspěchy opakoval i sezóny poté. Maserati vyhrávalo na Mille Miglia a kdybych tady napsal další jiný světoznámý závod, věřte, že i tam značka bodovala.
Sportovní historie této značky patří k té nejbohatší ze všech. Bohužel bratři automobilku Maserati prodali rodině Orsi a jejich působení v továrně skončilo. Orsi poté Maserati prodali dále, a to konkrétně značce Citroen, která v té době ještě byla na úrovni, a tak společně vyprodukovali modely jako Bora, Merak a Khamsin. Jenže poté francouzský výrobce zbankrotoval a Maserati odkoupil De Tomaso, který zanechal v historii automobilky silné šrámy. Výroba se soustředila na slabé hranaté modely BiTurbo, Shamal a třeba Ghibli II. De Tomaso vytvořil spolupráci s Chryslerem, který byl vlastněn jeho přítelem Lee Lacoccou a vznikl tak odpudivý Chrysler TC s trojzubcem v logu. Až v roce 1993 se Maserati dostalo pod vlastnictví FIATu, který ihned začal s revitalizací a svěřil péči o nové modely značce Ferrari, která o pár let později odkoupila celou firmu a udělala z Maserati svou luxusní divizi. První vlaštovkou byl model s nádhernými bumerangovými zadními světly – 3200 GT vyráběný až do roku 2002. Ferrari vybudovalo pro Maserati novou továrnu v italské Modeně a vrátilo slavné značce ztracenou image a obchodní úspěchy. V současnosti je Maserati zpět pod taktovkou FIATu a konkrétně spadá pod divizi Alfy Romeo. Všechny značky jsou zpět pod francouzskými křídly a vlastní je gigantický koncern Stellantis, kde Maserati přejímá pozici vlajkové značky.
Maserati dalo světu skvostné vozy jako 3500, Sebring, Ghibli, Bora, Merak, a také famózní Quattroporte a GranTurismo. Jenže ne vše je jen o vyloženě sportovních vozech, to by značku neuživilo, a tak se Maserati, jako třeba i Porsche, rozhodlo vstoupit do světa těch nejprodávanějších segmentů – SUV. První vlaštovkou bylo velké full size SUV s názvem Levante. Nově se značka zaměřuje i na trh kompaktních vozů této třídy a přivádí na svět Grecale. Nenechte se však zmást, nejde jen tak o nějaký derivát a pokus. Tohle je SUV, jako žádné jiné.
Maserati vzalo to nejlepší, co koncern nabízí a postavilo Grecale na platformě Giorgio. Tu vyvinula Alfa Romeo a stojí na ní modely Giulia a Stelvio. To jsou výborně jezdící auta a zejména verze Quadrifoglio učarovaly všechny milovníky sportovních vozů. Asi je vám už jasné, že Grecale je nutné brát vážně. Rozměrově se nejedná o malé auto, vždyť jeho rozměry měří na délku 4 847 milimetrů, široké je 1 979 mm a vysoké 1 667 mm. Rozvor dosahuje 2 901 mm. I když je tedy namířené proti Porsche Macan, dosahuje velikosti BMW X3. Je tedy výrazně praktičtější a prostornější než zmíněné Porsche. Na pohled to však není patrné, protože italský design je špičkový a Grecale lahodí oku svými vyváženými proporcemi. Nechybí tradičně tvarovaná maska chladiče, rozkročený postoj nebo ikonické otvory nad blatníky. Celkový design si bere ze supersportu MC20, takže jsou tady podobně tvarovaná světla umístěna horizontálně. Jo, je to sexy jižanka. Vím, že vzhled je subjektivní, takže vás odkáži do galerie, kde si můžete názor udělat sami. Za mě je to jedno z nejhezčích SUV světa.
Líbí se mi i interiér. Je klasicky italský a tedy svůj. Jasně, zpracování nedosahuje kvalit německé konkurence, což platí i pro ergonomii, ale autu to odpustíte, protože kabina tohoto vozu je speciálním a originálním místem, kde budete rádi trávit čas. Materiály jsou kvalitní a je tady plno hezkých detailů. Italové se rozhodli kokpit vyčistit od tlačítek a celý vůz se ovládá pomocí infotainmentu. Ten má zcela neotřelý tvar připomínající otevřenou knihu, kdy vrchní a spodní displeje na sebe navazují. Maserati šlo tak daleko, že se zde ovládají i světlomety a nebo dofuky sedadel.
Dá se na to zvyknout. Grafika je hezká, odezva slušná. Mezi těmito displeji je také volič převodovky v podobě tlačítek. Také velmi svébytné řešení, ale nijak to prakticky nevadí. Pokud potřebujete rychle měnit směr jízdy při parkování, můžete k tomu použít pádla, které v nízké rychlosti suplují funkce dopředu a zpátečku. Samotná pádla jsou nádherná, hliníková, velká a připevněna k sloupku řízení, což je pořád ta nelepší varianta umístění.
Pod kapotou testovaného vozu burácí revoluce. Testované Grecale Trofeo je totiž vrchol tohoto modelu a pohání ho famózní motor Nettuno. Ano, to je ta jednotka, která debutovala pod kapotou supersportu MC20 a nyní ji můžete mít i v praktickém a rodinném balení. Jen tady je přiškrcen na “pouhých” 530 koní a 620 Nm. Zrychlení? 3,8 na kilo! Maximálka? 285 Km/h! Zajímavostí Neptunova motoru je také fakt, že má dvě spalovací komory a kombinuje přímé a nepřímé vstřikování paliva. Taková technologie spalování je známá u závodních vozů a v současnosti je to jediný takový motor v běžné produkci. Výhody? Efektivita ve všech směrech. Na jedné straně to šetří palivo, na té druhé zlepšuje reakci a chuť po otáčkách. A že za to Nettuno umí vzít! Motor je doslova výbušný a k neutahání. S brutální vervou se žene do otáček a nabízí opravdu hutný zátah. Kdykoli a kdekoli. To, že italské koně jsou plnokrevné se říká často, ale až reálná zkušenost vám ukáže, jak moc. 530 koní dnes není žádná absurdita, ale tento motor jede v praxi tak, že vám přijde na mysl otázka, jestli tam náhodou není o jedno stohlavé stádo více. Pochválit musím i převodovku, Maserati používá ZF, která je prostě špičkou na trhu. Řadí hladce, rychle, logicky a nedělá nejmenší chyby.
A líbí se mi i zvuk. V této disciplíně jsem obzvlášť náročný, protože mám doma předchozí GranCabrio s motorem 4,7 V8, který stále nikdo zvukově nepřekonal a už nepřekoná. Jenže Nettuno zní na šestiválec přímo libově. Není to žádná umělotina, jako generátor náhodného hluku v Mkových BMW. Nikdy jsem neslyšel podobně melodicky znějící šestiválec. Dost to připomíná větší osmiválce s typickou uječenou basovou linkou, nechybí ani prskání a střílení při řazení, ale není to přehnané. Motor jde zběsile do otáček a s každou jednou cítíte nabírající intenzitu, která v posledním spektru otáček přerůstá v absolutní explozi. Pak další kvalt, prásk a vše začíná znova. Něco tak děsivého a vzrušujícího zároveň jsem dlouho nezažil a to sedím za volantem SUV střední třídy!
Lásku k této vášnivé Italce prohloubí i její hravost a perfektní ovladatelnost. Výbušný motor totiž potřebuje adekvátní podvozek, který mu dokáže stíhat a i tady mé nadšení nepolevilo. Grecale Trofeo totiž používá vzduchový podvozek, kdežto slabší deriváty této řady mají klasický adaptivní. Na první dobrou vám to může znít zvláštně, že nejsportovnější verze sází na vzduch, ale výsledek je velmi přesvědčivý.
Auto není přehnaně tvrdé ani v nejsportovnějším módu Corsa a v obyčejných režimech se dá nazvat dokonce příjemně komfortní. Člověk se za volantem cítí jistě a ví, že se o kola může opřít, nikam mu auto neodskočí a vždy bude správně reagovat na povely od volantu. Samozřejmostí je pohon všech kol, který upřednostňuje zadní nápravu, kam umí poslat až 100 procent výkonu. Většinou se tak jedná o zadokolku a v případě potřeby vůz připojí přední nápravu do poměru 50:50. Pokud se rozhodnete využít potenciál podvozku naplno, ujistěte se, že víte, co děláte. Trofeo je zatraceně schopné a rychlé, ale nedá to nikomu zadarmo.
Musíte auto řídit plynem, což už dnes není tak docel běžné. A také pracovat s přenosem hmotnosti. Pokud přestřelíte nájezdovou rychlost, umí být nedotáčivé. To platí i pro prudkou akceleraci před apexem. Je to auto, které tlačí zadními koly a netahá vás ven těmi předními a je třeba k němu takto přistupovat. Pokud tuto techniku zvládnete, odhalí se vám auto, které je fantasticky odladěné a vyváženě. A také auto, které má až nepochopitelnou porci mechanické přilnavosti. Během testu mi hodně pršelo, ale Trofeo se i na vodě pohybovalo jako atlet. Tam, kde by ostatní odpochodovali v děsivém powerslidu do první švestky, Grecale se jen zatřepalo a našlo další porci gripu.
Připomínám, že se stále bavíme o SUV. O autě, které váží přes dvě tuny. A přesto mi vyrazilo dech svými jízdními schopnostmi. Je agilní, poslušné, hravé a neskonale zábavné. Nikdy jsem neřídil SUV, které by bylo takto schopné. A ne, neumí to ani Porsche, natož třeba taková X3 M, která je vše, jen ne opravdu sportovní. Řízení by sice sneslo ještě větší tuhost, ale rozhodně potěší strmostí (ne přehnanou) a přesností. Dokonce je v něm i něco cítit, a tak víte, co se děje s předními koly. To už v moderních autech zvykem nebývá. No a pokud zvolníte a budete auto využívat, jako praktický velký dostavník, zjistíte, že je velmi jednoduché s ním žít. Vzduchový podvozek je komfortní a jeho velká kola rozhodí jen opravdu ostré příčné nerovnosti. Na poměry této výkonové třídy opravdu pohodlný vůz. Bravo!
Maserati Grecale Trofeo je úkaz a auto, o kterém jednou budu vyprávět svým dětem. Ztělesnění supersportovního SUV (jakkoli nepatřičně to může znít), nádherného designu a perfektních jízdních výkonů vás zcela pohltí. Je to auto o emocích, zážitcích a také světlá naděje, že se dnes ještě dělají opravdová řidičská auta. Charakter a vášeň je něco, co v chladných německých strojích nezažijete. Je jedinečné díky svému projevu a pocitům, které ve vás zanechá. Je to jako bláznivá zamilovanost, kterou nemůžete vyhnat z hlavy a srdce! Bude vás rozmazlovat vytříbeným luxusem, pohodlím a pokud budete chtít, nabídne sportovní zážitky, ze kterých se vám bude těžce usínat. Je to ideální společník pro každý den, který bude těšit všechny vaše smysly a získá si obdiv celého okolí. Grazie di esistere!
« Výsuvné kliky dveří mohou být nebezpečné, varuje ADAC Vyproštění vozidla: Kdy ho za řidiče nezaplatí pojišťovna? »
