Test Maserati GranCabrio 4,7 S. Vymírající druh

Test Maserati GranCabrio 4,7 S. Vymírající druh

Autor: Ondřej Daňa,

5. 12. 2017 • Exkluzivní testy, Extrémní vozy, Luxusní vozy, Maserati, Novinky, Testy •

motor: 100%

převodovka: 100%

podvozek: 95%

zpracování: 95%

Radost z jízdy: 100%

Maserati GranCabrio není jen bezmezně krásné, ale stejně dobře i jezdí. Bude vás rozmazlovat vytříbeným luxusem, pohodlím a pokud budete chtít, nabídne sportovní zážitky, ze kterých se vám bude těžce usínat. Je to ideální společník pro každý den, který bude těšit všechny vaše smysly a získá si obdiv celého okolí.

Verdikt:

Italská sportovní auta jsou opravdovou špičkou ve světě motorismu, ať už se ocitnete za volantem Lamborghini, vzpínajícího se koně z Ferrari, nekompromisního Pagani, nebo si vychutnáváte jízdu podél azurového pobřeží v Maserati. Každý z těchto vozů v sobě nese nesmírné charisma, nádherný design a jedinečný charakter. Navíc je v nich cítit vášeň, která se projevuje v každém detailu, a určitá vzpurnost, jež přináší neopakovatelnou atmosféru na palubě. Italské vozy mají duši, které snadno podlehnete – a vlastně ani nebudete chtít odolat. Stejně jako jsem podlehl krásce, která na mě čeká před domem. Dlouhá, štíhlá postava, svůdné křivky, které rozproudí krev, a navíc je topless…

Maserati je doslova ztělesněním všech ingrediencí zmíněných výše a připadá mi, že v této automobilce si na svém italském charakteru zakládají tak nějak nejvíce. Vše je cílené na maximální požitek a vzrušení, a to nejen za volantem. Letmý pohled na exteriér vozu a podlomí se vám kolena. Ale pojďme popořadě. O vozech Maserati se toho na české automobilové scéně příliš nedočtete, a tak je mou povinností říct alespoň ty nejzákladnější údaje.

V roce 1914, kdy Enzo Ferrari ještě tahal Alfu Romeo na špagátku po zahrádce, se boloňští bratři Alfieri, Bindo, Carlo, Ettore a Mario rozhodli založit rodinný podnik pojmenováný dle jejich příjmení – Maserati. Do té doby bratři stavěli závodní vozy ve firmě Diatto v Turíně. Hned jeden z prvních vozů s Neptunovým trojzubcem na kapotě (také symbol města Bologna) vyhrál slavný závod Targa Florio a odstartoval tak ohromnou sportovní kariéru této značky.Pravidelně vyhrávali 500 mil Indianapolis, v roce 1957 vyhrál s vozem Maserati 250F světový titul Formule 1 argentinský pilot Juan Manuel Fangio a úspěchy opakoval i sezóny poté. Maserati vyhrávalo na Mille Miglia a kdybych tu napsal další jiný světoznámý závod, věřte, že i tam značka bodovala.

Sportovní historie této značky patří k té nejbohatší ze všech. Bohužel bratři Maserati prodali rodině Orsi a jejich působení v továrně skončilo. Orsi poté Maserati prodal dále, a to konkrétně značce Citroen, která v té době ještě byla na úrovni, a tak společně vyprodukovali modely jako Bora, Merak a Khamsin. Jenže poté francouzský výrobce zbankrotoval a Maserati odkoupil De Tomaso, který zanechal v historii značky silné šrámy. Výroba se soustředila na slabé hranaté modely BiTurbo, Shamal a třeba Ghibli II. De Tomaso vytvořil spolupráci s Chryslerem, který byl vlastněn jeho přítelem Lee Lacoccou a vznikl tak odpudivý Chrysler TC s trojzubcem v logu. Až v roce 1993 se Maserati dostalo pod vlastnictví FIATu, který ihned začal s revitalizací a svěřil péči o nové modely značce Ferrari, která o pár let později odkoupila celou firmu a udělala z Maserati svou luxusní divizi. První vlaštovkou byl model s nádhernými, bumerangovými zadními lampamy – 3200 GT vyráběné až do roku 2002. Ferrari vybudovalo pro Maserati novou továrnu v italské Modeně a vrátilo slavné značce ztracenou image a obchodní úspěchy. V současnosti je Maserati zpět pod taktovkou FIATu a konkretně spadá pod divizi Alfy Romeo. Maserati dalo světu skvostné vozy jako 3500, Sebring, Ghibli, Bora, Merak, a také famózní Quattroporte.

A já teď svírám klíč od současného zástupce rychlých sportovních GT – Maserati GranCabrio po nedávném faceliftu s novým motorem 4,7 V8. Tedy novým… V současné automobilové produkci je to podobný dinosaurus jako desetiválec v Lambu Hurracán a “védvanáctka” v Avantadoru. Ano, toto jsou jedni z posledních, co nabízejí fantastické atmosféricky plněné motory a už teď je jasné, že v příští generaci končí. GranCabrio je otevřenou variantou své uzavřené sestřičky Granturismo a společně tvoří produkt, na který jsou u Ferrari jistě velmi hrdí – luxusní GT s tou nejlepší technikou a dokonalým designem. Nechci se tady nějak výrazně rozplývat nad tím, jak krásné toto auto je, to vám řeknou fotky a video. Nicméně konstatovat, že Pininfarina vytvořila umělecké dílo, na kterém můžou všichni oči nechat, prostě musím. Na trhu neexistuje mnoho vozů, které by byly krásnější, a na které byste se beze slova mohli strnule dívat celé dny v kuse. Za svou kariéru jsem jezdil snad vším, ale to, jak hýbe krky Maserati, je naprosto bezkonkurenční a hovoří to samo za sebe. Dalším faktorem pak je, že Maserati je daleko exkluzivnější a není tolik vidět. Tak či onak, je to bezmezně nádherný kus auta!

A podobná pohádka pokračuje uvnitř. Interiér je vyroben s maximálním důrazem na kvalitu a vytříbené zpracování. Vše je potaženo jemnou kůží s dokonalými švy, dekory jsou z leštěného hliníku a všechna tlačítka a ovládací prvky jsou vyrobeny z těch nejlepších plastů. Nejen na pohled je tedy vše velmi příjemné. Celkový design a stavba interiéru se nese v duchu toho největšího luxusu a prioritou je komfort posádky. Budíky v kapličce jsou vyvedeny v klasické, bleděmodré barvě s vkusnou grafikou, středové konzoli pak dominují krásné, analogové hodiny zapuštěné hluboko v kůži a pod nimi umístěný centrální display multimediálního rozhraní. Osobně se mi velmi líbí tvar volantu s krásnými kulatými tlačítky s chromovým dekorem a obřím trojzubcem. Ovladače ve stejném designu pak nalezneme i vlevo vedle volantu. Velmi vkusné a hezké na pohled.

Příjemné je i zpracování pádel pro manuální řazení – padnou skvěle do ruky, jsou masivní a z hliníku. Samotná sedadla jsou ideálním kompromisem mezi pohodlím a potřebným bočním vedením. Dá se v nich dlouho cestovat a při ostré jízdě umí nabídnout skvělou oporu. Jejich prošívání navíc dokonale podtrhuje atmosféru luxusu a třešničkou na dortu jsou v kůži vylisované trojzubce na všech čtyřech hlavových opěrkách. Se staženou střechou si toho všimne každý a vpadá to skvostně. Tmavě hnědá barva interiéru je opravdu slušivá a ke kabrioletu této třídy se velmi hodí a navíc je i praktická, jelikož tolik neprozrazuje špínu a zaprášení, což je u otevřených vozů problém každého dne.

Zasouvám klasický klíč do zapalování a probouzím vidlicový osmiválec 4,7 litru z dílny Ferrari k životu a… ozve se ohromné zavytí, které po ránu vzbudí všechny vaše sousedy v okolí. U superaut to není nic překvapivého, ale GranCabrio zařve tak nějak nadstandardně moc. Zvuk by si celkově u tohoto auta zasloužil samostatnou kapitolu, ale o tom až později. Náš model je vybaven klasickou šestistupňovou automatickou převodovkou s hydrodynamickým měničem a s možností manuálního řazení pádly pod volantem. Maserati nabízí i možnost robotizovaného manuálu MC Shift, ten se ale více hodí do plnohodnotného MC Stradale. V otevřeném voze jde především o pohodu a tu automat podtrhuje dokonale. Ono celé GranCabrio svým pojetím vybízí k uvolněné jízdě – je to aristokrat, ne supersport.

Taková je i jízda v komfortním režimu. Osmiválec pod kapotou bublá, do vozu fouká jemný vánek, podvozek je příjemně pohodlný, člověk si užívá scenérii kolem sebe a úžasný výhled na dlouhou kapotu s vystouplými prolisy blatníků. Maserati své pasažéry rozmazluje a stimuluje všechny jejich smysly. Je to přesně to auto, které chcete vzít na projížďku do Monaca a pokračovat na Francouzskou riviéru. A nebo také stáhnout střechu a vyrazit na podvečerní kávu do centra, případně se jen tak bez cíle projet s krásnou slečnou vedle sebe. Reprezentativnost a aura Maserati bere dech. GranCabrio se tedy plně osvědčuje jako společník pro každý den – ve městě díky ideální světlé výšce zvládne jakoukoli překážku a podvozek je příjemně poddajný a pohodlný. Problém je jen s parkováním, protože GranCabrio je enormní – délka 5 metrů a šířka 2 metry umí znepříjemnit manipulaci. Jenže díky tomu dovnitř naložíte dva dospělé dozadu a nebudou trpět.

A jakmile si odbudete obchodní schůzku, dojedete na svou oblíbenou okresku v kopcích nad Monacem… najednou stačí zmáčknout tlačítko s nápisem SPORT a GranCabrio se přetransformuje do totálního maniaka. Ja vím, stejnými tlačítky disponuje každé moderní auto, jenže tady to není jen o přitvrzení a lepší odezvě. Ve voze chytnou saze a totálně se zblázní. Řízení rázně ztuhne, to samé platí pro podvozek, odezva na plyn je absurdně okamžitá, motor dává plný výkon a převodovka ho pustí až do omezovače. No a pak si všimnete, že výfuk si zapomněl vzít denní dávku prášků proti schizofrenii a ukazuje své druhé, maniakální já. Zvuk, který vydává se nedá snad ani popsat, je to zemětřesení biblických rozměrů a regulérně z něj mám husí kůži. Je to mix mezi klasickým, vysokootáčkovým řevem osmiválce Ferrari a typickým projevem amerických muscle cars. Asi neexistuje nic lepšího nebo jsem to ještě zatím neslyšel, ale už chápu proč se o vozech Maserati říká, že mají nejlepší zvuk na světě. A to jsem ještě nezmínil pornografické meziplyny a střílení do výfuku při každém ubrání plynu. Jednou jsem takhle večer seděl s kamarády v oblíbeném baru, když mě jeden přemluvil na projížďku. Když jsme se vrátili, kluci radostí křičeli, že slyšeli naši jízdu po celou dobu… v baru. Tak hlasité auto je. A i kdyby jezdilo úplně špatně, tak bych si ho koupil už jen kvůli tomu zvuku.

Jenže ono špatně vůbec nejezdí! Překvapila mě tuhost řízení a jeho přesnost. Je tužší než ve Ferrari 458 a poskytuje lepší zpětnou vazbu. Maserati totiž stále používá mechanický posilovač a je to jedna báseň. Podvozek ve sportovním režimu odhaluje svůj potenciál a v zatáčkách funguje výborně. GranCabrio drží zvolenou stopu, neodskakuje a je ukázkově stabilní. Nerozhodí ho ani náhlé přenosy váhy ze strany na stranu v ostře projetých esíčkách, a nezaznamenal jsem ani výraznější kroucení karoserie. Na tak velké auto funguje opravdu brilantně a sportovní jízda bez střechy a za řevu vytočeného osmiválce je prostě výborná. Co lze ale cítit, je váha. Toto auto totiž váží bez sto kilo dvě tuny, a to opravdu není málo. Není to nic, co by kazilo dojem z jízdy, ale je třeba počítat s tím, že vůz nemá agilitu malého, lehkého sporťáku. Díky tomu klame i pocit z výkonu motoru – 440 koní je poměrně hodně, ale ve spojení s váhou to není pocitově něco, z čeho byste si sedli na zadek. Teda pokud jste zhýralý motoristický novinář… GranCabrio dosprintuje na stovku za 4,8 sekundy a umí jet 286 km/h (limituje ho plátěná střecha), což jsou velmi solidní údaje.

Převodovka ve sportovním režimu pouští motor do omezovače a je vhodné si ji přepnout do manuálního režimu, kde můžete řadit pomocí krásných pádel pod volantem. Ty jsou stacionárně umístěna na sloupku řízení a příjemně padnou do rukou. Ani jednou se mi nestalo, že bych pádlo nenašel. Reakce na pokyny jsou promptní a převodovka řadí opravdu rychle. Navíc ve výkonovém maximu kolem 7.000 otáček je přeřazení doprovázeno příjemným kopancem a strhujícím zabubláním výfuků. Ještě se musím vrátit k motoru, protože pod kapotou je opravdový klenot. Modernizovaný osmiválec 4,7 s atmosferickým plněním je naprostý poklad. Reakce na pokyny plynovým pedálem jsou okamžité a naprosto ukázkové. Chuť do otáček nezná mezí a jeho zátah je nekončící. A navíc je tady ta gradace a lineární zátah. Není nic lepšího než silná atmosféra, ať se turbomotory smaží v pekle!

A jelikož se jedná o automobil s klasickou koncepcí vše vepředu a pohonem zadních kol, tak je citelně přetáčivé. Stačí v zatáčce pořádně přidat a už je v driftu. GranCabrio se ale krotí lehce, stačí kontra, práce s plynem a hned je úsměv na tváři. Chuť jet bokem mu opravdu nechybí a někdy vás překvapí, že si hodí zadečkem i při ostré akceleraci v přímce. Pokud se to přežene, vždy tu jsou brzdy, které auto spolehlivě zastaví a nevadnou. A jak je na tom se spotřebou? 300 km dlouho trasu po dálnici jsem absolvoval se spotřebou 9 litrů, ve městě si řekne o nějakých 16 litrů a kombinovaně záleží na způsobu jízdy. Ostře si řekne o 30 litrů, svižně o 16 a výletově budete jezdit kolem 11 litrů na sto kilometrů.

Maserati GranCabrio není jen bezmezně krásné, ale stejně dobře i jezdí. Bude vás rozmazlovat vytříbeným luxusem, pohodlím a pokud budete chtít, nabídne sportovní zážitky, ze kterých se vám bude těžce usínat. Je to ideální společník pro každý den, který bude těšit všechny vaše smysly a získá si obdiv celého okolí. Grazie di esistere!