Test Lexus RX 450h
Nová generace modelu RX je na našem trhu žhavou novinkou, kterou automobilka představila teprve před pár měsíci. Nám se do rukou dostala jediná verze do zásuvky, tedy spíše poloviční varianta v podobě plug-in hybridu, který slibuje vysoký dojezd na elektřinu.
Má svůj styl a nebojí se ho
Ať už šlo o jakýkoli Lexus, se kterým jsme se v minulosti setkali, jednalo se vždy o vůz, jež neumí stárnout. Stačí se podívat na starší modely značky, které často lahodí oku ještě dnes. Designový jazyk by se dal přirovnat k určité avantgardě. Ani nové RX nepřišlo o svou autentičnost, která se podepsala do každého detailu vozu. Je prostě nezaměnitelný.
Na první pohled rozhodně upoutá nová maska, která se, navíc ve stejné barvě jako je karoserie, v horní části vpíjí do linie přední části auta. Doplňuje ji logo značky. Tohoto detailu si nejvíce všimnete na výrazných barvách, kterými v nabídce značka nešetřila. Vyzdvihnout tak musíme například měděnou Sonic Copper, která je opravdu exkluzivním počinem. Náš testovaný kousek byl oděn do příplatkového lakování v podobě červené Morello. Ta upoutá na míle daleko každého na ulici. K tomu navíc karoserii doplňují decentně zvolené prolisy umocňující jeho majestátnost. To vše podtrhují nová zadní světla, která jsou propojena, v dnešní době velmi oblíbenou, úzkou linkou vedoucí přes celé páté dveře. V ní se uprostřed skrývá ještě název automobilky v jemném fontu písma.
Páté dveře se otevírají vysoko, a tak nehrozí další boule na čele, tak jak se nám to stává u některých konkurenčních modelů. Kufr je poměrně prostorný a v této generaci zadní část vozu nedisponuje třetí řadou sedadel. Ani uložení baterie neukrajuje z velikosti zavazadlového prostoru, který tak dosahuje objemu 621 litrů. Oceňujeme nízkou nákladovou hranu. Pro velkou rodinu značka ideál, ani kabel se nebude nikde plést, protože se dá elegantně schovat do podlahy.
Zenové místo na dotek i prožitek
Po usednutí za volant nás pohltila atmosféra stvořená pro odpočinek a nic nerušící jízdu. Kabina je krásně vzdušná bez výrazně rušivých prvků. Napomáhá tomu v tomto případě kůže v barvě bílého písku s decentním dekorem dřeva a výbava Luxury. Malé detaily i perfektně slícované části podtrhují zenové prostředí, ostatně aby taky ne, přeci jen seděli jsme ve voze, které svou cenovkou vysoce přesahuje dva miliony korun.
Za volant se budete opravdu těšit, v cíli navíc nevysednete s bolavými zády, protože sedadla jsou mimořádně komfortní. Disponují také funkcí odvětrávání a vyhřívání. Nastavit se dají do všech možných i nemožných úhlů, a tak si člověk najde polohu velmi rychle. Nemají ale výraznější boční oporu, což je tak trochu předzvěst, že dynamická jízda tu není, a nikdy nebude, na prvním místě.
Potěší vyhřívaný volant, jehož nastavení výšky a vzdálenosti se dá upravit elektronicky, ozvučení Mark Levinson a také špičkové technologie i široký zástup bezpečnostních asistentů, které vám budou vždy při ruce a neslyšitelně zasahovat do jízdy. To vše ještě okoření absence – mnohdy nenáviděného – touchpadu, který ne vždy fungoval správně, a tak aniž by odpoutával pozornost od řízení. Místo něj je tak v místě mezi řidičem a spolujezdcem páka pro volení režimů jízdy a tlačítka pro ovládání vozu. Nechybí ani dva sloty na nápoje.
Novinkou na palubní desce je rovněž 14palcový displej – ten je ve stejné úrovni s palubkou, a tedy nevyčnívá zbytečně do prostoru. Jeho prostředí můžete znát už z nového modelu NX. Prakticky jde o infotainment se širším okrajem. Škoda jen, že se displej trošku více neroztáhl. Doplňují ho otočné ovladače pro ovládání teploty v kabině. Další užitečné funkce jako je například zapnutí klimatizace nebo vyhřívání sedadel se rovněž nachází v podobě piktogramů na obrazovce. Zbytek funkcí už si uživatel musí najít přímo v infotainmentu, což může občas odvádět až moc pozornosti od řízení.
Je tedy lepší si základní funkce jako vypnutí některých asistentů nastavit ještě před jízdou – například ten, který upozorňuje na překročení rychlosti a je opravdu otravný, byste hledat na dálnici opravdu nechtěli. Na první pohled to tak nemusí vypadat, ale vše je v menu logicky uspořádané a rychle se dostanete k čemu potřebujete – leč je nutné stále ťapat prstem po displeji. Kdybychom s vozem strávili delší čas, zřejmě bychom se s ním i lépe sžili a některé vypínání nebo zapínání funkcí zvládali i po slepu. Takhle to bylo občas trochu otravné.
Otevírání dveří chce cvik
Že se jedná o trochu revoluční automobil, dokazuje i otevírání dveří. Klika je tu totiž spíše na ozdobu, než aby plnila svou běžnou funkci. Abyste se dostali do vozu, je nutné stisknout tlačítko na vnitřní straně. S taháním byste tedy příliš neuspěli. V podobném duchu je to i při vystupování, kdy je nutné stisknout páčku tím správním směrem – my jsme s tím samozřejmě trochu bojovali, než jsme si zvykli, co je správně. Úprava otevírání navíc umožnila panel umístit na dveřích o trochu níže, což umožnilo opticky prodloužit palubní desku až na bok – vidět je to nejvíce u spolujezdce.
Když se přesuneme ještě do zadní řady, tak místa je tu na rozdávání a každý se bude cítit královsky. Dostatek prostoru před koleny a nad hlavou ocení zejména dlouháni. Testovaný kousek měl navíc ve výbavě panoramatickou střechu, skrze kterou lze pozorovat například hvězdy na nočním nebi. Atmosféru dokáže umocnit už jen správně zvolená hudba z repráků Mark Levinson. CD si už tady ale nepustíte.
Na jedno nabití až 50 kilometrů
Testovaný vůz byl plug-in hybrid s 2,5litrovým atmosférickým agregátem a dvěma elektromotory. Celkový výkon dosahoval 309 koní a ač se auto dostane z nuly na sto za 6,5 sekund, realita je občas trochu zkreslená. Obzvlášť, když RX používá k rozjezdům elektřinu, bude vám to tedy připadat na oko mnohem rychlejší. Tato verze má navíc vzhledem k nízkým emisím EL značky, které majiteli zatím umožňují čerpat výhody nejen při zónovém parkování v Praze.
Největší výhodou modelu před konkurenčními plug-in hybridními automobily je dojezd až 65 kilometrů čistě na elektřinu (stejně vysoké číslo nabídne Toyota RAV4). Napomáhá tomu baterie o kapacitě 18,1 kWh. Při našem testování jsme zjistili, že realita není zas tak daleko od pravdy. Podařilo se nám totiž ujet něco okolo 50 kilometrů na jedno nabití.
Soužití s plug-in hybridem je ale specifické a tato verze se hodí pouze pro určitou škálu uživatelů. Pokud totiž nebudete plně využívat potenciál vozu, akorát se prohnete při placení u čerpací stanice. Jindy totiž velmi úsporné auto, se stane opakem hned v okamžiku, kdy se baterie vybije a nastoupí na řadu plně spalovací jednotka, byť v hybridním režimu. To si pak auto umí říct o šest litrů ve městě a o osm na dálnici. Což ale na dvoutunové auto není zas taková tragédie, ne?
Jako na pohádkovém koberci
Samotná jízda s vozem je exkluzivní, podvozek je skvěle vyladěn. Jediné, co mu to trochu kazí, jsou velká kola. Kdyby byla o palec menší, nebylo by co vytknout. Takhle si musíme postěžovat na retardéry a menší nerovnosti, jejichž přejetí jsme v kabině občas pocítili. Jinak je odhlučnění na perfektní úrovni, není potřeba ani při jízdě na dálnici snižovat hlasitost rádia, když si chcete poklábosit se zadní posádkou.
Projev motoru je také slušný, v hybridní módu ale přeci jen při akceleraci zaslechnete známý vysavačový zvuk vzhledem k e-CVT převodovce. Ten ale v tomto případě není tak otravný. A když si budete chtít elektřinu šetřit na horší časy, pak se můžete těšit alespoň na rozjezdy s ní. Ty jsou skutečně mrštné. Jízda je jinak kultivovaná a auto drží jako přikované k silnici vzhledem k nízkému těžišti. Pozor však na prudké zatáčky a neuvážená rychlá rozhodnutí, v takových případech už se do řízení vkládají stabilizace a asistenti, aby předešly jakékoli nebezpečné situaci.
RX samo o sobě nevybízí přímo k dynamickému až závodnímu tempu, spíše se zaměřuje na jiné kvality jako je komfort, hýčkání a celkový relax. Pro zábavu a blbnutí za volantem raději zvolte sportovní LC 500, testovaný kousek je spíše pro kliďase, kteří už vědí, co od života chtějí.
« Varování před koupí elektromobilu bez předem vyžádané diagnostiky baterie Škoda Auto zvýší ve Vrchlabí výrobu převodovek o 30 procent, přijala 250 lidí »
