Test Lexus LC500 Yellow Edition
Třetí rande rozhodlo. Má bezmezná láska k tomuto vozu vzplanula téměř okamžitě. Stačil letmý pohled na křivky karoserie, doširoka vystouplé boky a zužující se zadní linie střechy, aby ještě více vynikla šířka pozadí. Klínovitý tvar s nízkým střešním pontonem a dlouhou kapotou je neuvěřitelně sexy. Přední světlomety se nepodobají ničemu na trhu a vůz strhává daleko větší pozornost než jakýkoli italský supersport.
Tolik vykroucených krků, mobilů fotících z okolních aut a zvednutých palců jsem ještě nezažil. Je to vlastně studie, koncept chcete-li, který unikl na běžné silnice. V záplavě standardní automobilové šedi působí jako zjevení. Pokud něco o Lexusu víte, asi tušíte, že celkový tvar vozidla je jasným odkazem na model LFA a LC je tak jeho soudobým pokračovatelem. Jsem zamilován!
Lexus LC500 se mi ro rukou dostává ji potřetí a pevně doufám, že ne naposled. Kdykoli se naskytne možnost, okamžitě přijímám a těším se za volant. Opravdu neznám lepší velké coupé a to nemluvím jen o této cenové kategorii. Aston Martin DB11 může být exkluzivnější, ale ani omylem lepší. LC500 je ideálním strojem, který umí nejlépe kombinovat výbušnou povahu sportovního hrubiána spalující zadní gumy na požádání s absolutním komfortem a luxusem na palubě. Ano, opravdu mluvím o značce Lexus. Ta, která hlásá konec tradičním pohonům a silně protlačuje hybridní technologie, postavila jedinečně auto pro řidiče.
Toyotu však nyní, více než dříve, podezírám z lehčí formy schizofrenie nebo smyslu pro ironii. Na jednu stranu investuje ohromné množství financí do rozvoje autonomních a hybridních vozů a na té druhé vezme malý Yaris a narve do něj motor z Lotusu. Ano, mluvím o verzi GRMN s benzínovou 1.8 a kompresorem, v dnešní době něco neuvěřitelného. Stejný scénář se opakuje v případě luxusního coupé LC, které přebírá design z konceptu bez viditelných změn a k tomu přijíždí s atmosféricky plněným osmiválcem o objemu pěti litrů a výkonem 468 koní (351 kW) a kroutícím momentem 540 Nm. Motor sice pochází z modelů GS F, případně RC F, ale že se objeví v úplně novém modelu, nečekal snad nikdo.
Testovaný Lexus LC není však úplně obyčejný LC500, ale tentokráte jde o limitovanou edici pod názvem Yellow Edition. Názvu plně odpovídá energický odstín karoserie Flare Yellow, díky němuž ještě více vynikne stylistické provedení auta. Ze speciálních vnějších prvků jmenujme 21″ kovaná kola z lehkých slitin a střechu i aktivní zadní spoiler vyrobený z lehkého, nicméně velmi pevného plastu vyztuženého uhlíkovými vlákny (CFRP). Spoiler hraje důležitou roli v zajišťování jízdní stability. Automaticky se aktivuje v okamžiku, kdy rychlost jízdy překročí 80 km/h.
Speciální barevný motiv se opakuje i v kabině, kde černé výplně dveří zkrášlují intarzie z materiálu Alcantara v odstínu teplé žluté. Tento odstín byl použit i pro kontrastní prošívání sedadel z bílé kůže, přístrojového panelu, volantu a loketní opěrky na středovém panelu, coby názorná ukázka řemeslného zpracování takumi, které je charakteristickým znakem u vozů této značky. Interiér si troufám nazvat uměleckým dílem s bezchybnou precizností zpracování. Lexus daleko předběhl současnou produkci německé konkurence a věřím, že v Mercedesu při pohledu na tento interiér pláčou. Začíná to už skvostnými výplněmi dveří s odhalenou retro hliníkovou klikou zasazenou do vlnové linie z broušené kůže táhnoucí se napříč. Celá palubní deska je kombinací klasické kůže a alcantary s dokonalým slícováním a prošíváním.
Ovladače jsou hliníkové a například kaplička budíků je evolucí revolučního posuvného displeje představeného v hypersportu LFA. I tady navíc zůstává na chvíli ručička otáčkoměru na místě po přeřazení. Tak rychle převodovka řadí, že ani digitální obrazovka nedokáže včas reagovat. Úchvatný je i panel ventilace v hliníkovém designu nebo mohutné madlo oddělující prostor řidiče od spolujezdce. Právě tady se nachází i jedno mínus, zřejmě jediné na celém autě. Tím je samotný infoteinment, který se Lexusu stále nedaří doladit. Ovládání pomocí touchpadu je strašlivé, odezva pomalá a celý systém vyloženě neintuitivní. Škoda, nebýt tohoto, nemá auto jedinou chybu.
Stačí nastartovat a vůz si vás podmaní ještě více. Osmiválec naskočí s mohutným zabručením do výfuků a ustálí se na hlasitém volnoběhu, lehké prošlápnutí plynu a výfuk vydá ohlušující baryton. Čistý, mechanický a hlavně ne umělý. Toto auto má jeden z nejlepších zvuků v automobilovém průmyslu a jeho osmiválec je jeden z nejlepších vůbec. Pokud čekáte klasický atmosférický projev typu dole vůbec nic a nahoře všechno, zklamu vás. Motor má krásný tah už od spodních otáček a během šplhání k výkonovému maximu v 7.100 otáčkách, lineárně narůstá a letí do otáček jako splašený. Stovka je tam opravdu rychle, konkrétně za 4,4 sekundy.
Motor má ten správný charakter, výbušnost a zvuk pod plynem je přímo neskutečný. Každé přeřazení je otázkou pár milisekund, ozve se rána do výfuku a vše začíná nanovo. Nejvíce jsem si zamiloval podřazování, převodovka sama dává meziplyny a z útrob se line naprosto skvostná symfonie. Můžete si toho užívat donekonečna, převodovka má totiž deset stupňů. Ano, deset! Řadí extrémně rychle, hladce a pustí vás do omezovače, aniž by sama odřadila! V automatickém režimu zase o její práci ani nevíte. Pro ty, které zajímá spotřeba uvedu, že je prudce závislá na jízdním stylu. Cestovní tempo po dálnici udrží odběr kolem 8 litrů, okrsky si řeknou o nějakých 11. Ve městě počítejte se 14 litry. Jízda na plný plyn znamená odběr kolem 30 litrů.
Většina lidí Lexus LC staví na úroveň S Coupé nebo třeba Maserati Granturismo, ale pravda je úplně jiná. Není to coupé odvozeno od luxusní limuzíny LS a ani nespadá do kategorie velkých cestovních coupé. Oproti Mercedesu, ale i Maserati, totiž nabízí daleko agilnější a sportovnější jízdní vlastnosti při zachování vynikajícího komfortu. Zadní sedadla jsou navíc vyloženě nouzová a čtyři lidi do auta jednoduše nedostanete. Více než GT je tedy Lexus sportovním turismem a pocítíte to v první zatáčce.
Agilita a ochota s jakou se do nich LC vrhá bere dech. Od Lexusu byste to rozhodně nečekali, ale i řízení je strmé, komunikativní a nesmírně přesné. V kombinaci s řízenou zadní nápravou je pak změna směru a průjezd zatáčkami fenomenální. Je tu však ještě jedna věc, která činí tohle auto jedním z nejlepších, jaké si můžete dnes pořídit – hravost! Stačí vypnout (plně vypínatelnou) stabilizaci a LC se promění ve zběsilý driftovací stroj, který vám vykouzlí úsměv na tváři.
Stačí zatočit, přidat a auto ihned přejde do pozice dveřmi napřed. Překvapilo mě, jak poslušné v této fázi je. Podvozek je totiž dokonale vyvážený a auto opravdu poslouchá na slovo. Na konci driftu dokonce chybí klasické zavlnění, kdy se kola chytnou a energie se vrátí na svou pozici, tak dobře odladěné je. Za volantem jsem si připadal jako král driftu. Připojte si k tomu ten fantastický řev, absolutní reakce motoru a najednou láska přerůstá v závislost.
Můžete jet napříč kontinentem a užívat si nádherného luxusu, dokonalého odhlučnění a zpracování. Podvozek i na obřích kolech filtruje spolehlivě nerovnosti a cítíte se jako v luxusní limuzíně. Poté stačí odbočit na váš oblíbený alpský průsmyk a zažijete jízdu života. Ani jednou nebudete chtít sedět v něčem jiném.
Přesně toto je bod, kde se Lexus LC vzdaluje konkurenci. Pokud zabloudíte na okresku v S Coupé, zjistíte, že to není úplně ono a auto se snaží, ale marně. To samé vám způsobí i zmíněné Maserati, které je dokonalé na svižný pohyb po riviérách a dálnicích. Jaguar F-Type? Ten umí být sportovní, ale jízdní komfort má velmi slabý a napříč Evropou v něm jet rozhodně nechcete. Lexus umí, to ostatně ukázal už s modelem LFA. Až tady se mu ale podařilo spojit dva rozdílné světy v dokonalé synergii.
Plusy
Zvuk
Motor
Podvozek a jízdní vlastnosti
Design
Interiér a jeho zpracování
Komfort na delších cestách
Přijatelná cena
Minusy
Ovládání infotainmentu
Nemám jej v garáži
« Ženský test Suzuki Swift Sport O elektrické Porsche Taycan je velký zájem. Dosáhlo už 30000 rezervací »
