Test Lexus LC 500. Nejlepší auto dekády dokonale spojuje dva různé světy
Během své kariéry jsem jel už ledačím a upřímně říkám, že už mě máloco nadchne nebo překvapí v pozitivním smyslu slova. Na Lexus LC jsem se tedy těšil, zejména kvůli skvostnému designu, ale chválu kolegů novinářů jsem bral s rezervou a byl skeptický. Jednoduše jsem si nedokázal představit, že značka, která hlásá konec tradičním pohonům a silně protlačuje hybridní technologie, postaví auto pro řidiče.
Toyotu však nyní, více než dříve, podezírám z lehčí formy schizofrenie nebo smyslu pro ironii. Na jednu stranu investuje ohromné množství financí do rozvoje autonomních a hybridních vozů a na té druhé vezme malý Yaris a narve do něj motor z Lotusu. Ano, mluvím o verzi GRMN s benzínovou 1.8 a kompresorem, v dnešní době něco neuvěřitelného. Stejný scénář se opakuje v případě luxusního coupé LC, které přebírá design z konceptu bez viditelných změn a k tomu přijíždí s atmosféricky plněným osmiválcem o objemu pěti litrů a výkonem 468 koní (351 kW) a kroutícím momentem 540 Nm. Motor sice pochází z modelů GS F, případně RC F, ale že se objeví v úplně novém modelu, nečekal snad nikdo.
Má bezmezná láska k tomuto vozu vzplanula téměř okamžitě. Stačil letmý pohled na křivky karoserie, doširoka vystouplé boky a zužující se zadní linie střechy, aby ještě více vynikla šířka pozadí. Klínovitý tvar s nízkým střešním pontonem a dlouhou kapotou je neuvěřitelně sexy. Přední světlomety se nepodobají ničemu na trhu a vůz strhává daleko větší pozornost než jakýkoli italský supersport.
Tolik vykroucených krků, mobilů fotících z okolních aut a zvednutých palců jsem ještě nezažil. Vzhled se tedy povedl, auto je originální a působivé. Je to vlastně studie, koncept chcete-li, který unikl na běžné silnice. V záplavě standardní automobilové šedi působí jako zjevení. Pokud něco o Lexusu víte, asi tušíte, že celkový tvar vozidla je jasným odkazem na model LFA a LC je tak jeho soudobým pokračovatelem. Jsem zamilován!
Náklonnost pokračuje i uvnitř. Troufám si interiér nazvat uměleckým dílem s bezchybnou precizností zpracování. Lexus daleko předběhl současnou produkci německé konkurence a věřím, že v Mercedesu při pohledu na tento interiér pláčou. Začíná to už skvostnými výplněmi dveří s odhalenou retro hliníkovou klikou zasazenou do vlnové linie z broušené kůže táhnoucí se napříč. Celá palubní deska je kombinací klasické kůže a alcantary s dokonalým slícováním a prošíváním.
Ovladače jsou hliníkové a například kaplička budíků je evolucí revolučního posuvného displeje představeného v hypersportu LFA. I tady navíc zůstává na chvíli ručička otáčkoměru na místě po přeřazení. Tak rychle převodovka řadí, že ani digitální obrazovka nedokáže včas reagovat. Úchvatný je i panel ventilace v hliníkovém designu nebo mohutné madlo oddělující prostor řidiče od spolujezdce. Interiér, navíc v testované béžové variantě, je nesmírně luxusní.
Právě tady se nachází i jedno mínus, zřejmě jediné na celém autě. Tím je samotný infoteinment, který se Lexusu stále nedaří doladit. Ovládání pomocí touchpadu je strašlivé, odezva pomalá a celý systém vyloženě neintuitivní. Škoda, nebýt tohoto, nemá auto jedinou chybu.
Stačí nastartovat a vůz si vás podmaní ještě více. Osmiválec naskočí s mohutným zabručením do výfuků a ustálí se na hlasitém volnoběhu, lehké prošlápnutí plynu a výfuk vydá ohlušující baryton. Čistý, mechanický a hlavně ne umělý. Toto auto má jeden z nejlepších zvuků v automobilovém průmyslu a jeho osmiválec je jeden z nejlepších vůbec. Pokud čekáte klasický atmosférický projev typu dole vůbec nic a nahoře všechno, zklamu vás. Motor má krásný tah už od spodních otáček a během šplhání k výkonovému maximu v 7.100 otáčkách, lineárně narůstá a letí do otáček jako splašený. To ostatně můžete vidět na přiloženém videu, stovka je tam opravdu rychle, konkrétně za 4,4 sekundy. Takto pružný atmosférický motor si snad ani nevybavuji.
Motor má ten správný charakter, výbušnost a zvuk pod plynem je přímo neskutečný. Každé přeřazení je otázkou pár milisekund, ozve se rána do výfuku a vše začíná nanovo. Nejvíce jsem si zamiloval podřazování, převodovka sama dává meziplyny a z útrob se line naprosto skvostná symfonie. Můžete si toho užívat donekonečna, převodovka má totiž deset stupňů. Ano, deset! Řadí extrémně rychle, hladce a pustí vás do omezovače, aniž by sama odřadila! V automatickém režimu zase o její práci ani nevíte. Pro ty, které zajímá spotřeba uvedu, že je prudce závislá na jízdním stylu. Cestovní tempo po dálnici udrží odběr kolem 9 litrů, okrsky si řeknou o nějakých 11. Ve městě počítejte se 14 litry. Jízda na plný plyn znamená odběr kolem 30 litrů.
Gran turismo? Sport turismo!
Většina lidí Lexus LC staví na úroveň S Coupé nebo třeba Maserati Granturismo, ale pravda je úplně jiná. Není to coupé odvozeno od luxusní limuzíny LS a ani nespadá do kategorie velkých cestovních coupé. Oproti Mercedesu, ale i Maserati, totiž nabízí daleko agilnější a sportovnější jízdní vlastnosti při zachování vynikajícího komfortu. Zadní sedadla jsou navíc vyloženě nouzová a čtyři lidi do auta jednoduše nedostanete. Více než GT je tedy Lexus sportovním turismem a pocítíte to v první zatáčce.
Agilita a ochota s jakou se do nich LC vrhá bere dech. Od Lexusu byste to rozhodně nečekali, ale i řízení je strmé, komunikativní a nesmírně přesné. V kombinaci s řízenou zadní nápravou je pak změna směru a průjezd zatáčkami fenomenální. Je tu však ještě jedna věc, která činí tohle auto jedním z nejlepších, jaké si můžete dnes pořídit – hravost! Stačí vypnout (plně vypínatelnou) stabilizaci a LC se promění ve zběsilý driftovací stroj, který vám vykouzlí úsměv na tváři jako šleh čerstvé lajny…
Stačí zatočit, přidat a auto ihned přejde do pozice dveřmi napřed. Překvapilo mě, jak poslušné v této fázi je. Podvozek je totiž dokonale vyvážený a auto opravdu poslouchá na slovo. Na konci driftu dokonce chybí klasické zavlnění, kdy se kola chytnou a energie se vrátí na svou pozici, tak dobře odladěné je. Za volantem jsem si připadal jako král driftu. Připojte si k tomu ten fantastický řev, absolutní reakce motoru a najednou láska přerůstá v závislost.
Sport turismo je tedy to, co tento vůz vystihuje nejlépe. Můžete jet napříč kontinentem a užívat si nádherného luxusu, dokonalého odhlučnění a zpracování. Podvozek i na obřích kolech filtruje spolehlivě nerovnosti a cítíte se jako v luxusní limuzíně. Poté stačí odbočit na váš oblíbený alpský průsmyk a zažijete jízdu života. Ani jednou nebudete chtít sedět v něčem jiném.
Přesně toto je bod, kde se Lexus LC vzdaluje konkurenci. Pokud zabloudíte na okresku v S Coupé, zjistíte, že to není úplně ono a auto se snaží, ale marně. To samé vám způsobí i zmíněné Maserati, které je dokonalé na svižný pohyb po riviérách a dálnicích. Jaguar F-Type? Ten umí být sportovní, ale jízdní komfort má velmi slabý a napříč Evropou v něm jet rozhodně nechcete. Lexus umí, to ostatně ukázal už s modelem LFA. Až tady se mu ale podařilo spojit dva rozdílné světy v dokonalé synergii. Ať žije LC, nejlepší auto poslední dekády!
Plusy
Zvuk
Motor
Podvozek a jízdní vlastnosti
Design
Interiér a jeho zpracování
Komfort na delších cestách
Přijatelná cena
Minusy
Ovládání infotainmentu
Nemám jej v garáži
« Sporťák od Renaultu má problém. Alpine A110 shořel při testu Top Gearu Test ojetiny Škoda Superb Combi 2.0 TDI. Má starší evergreen stále co nabídnout? »
