Test legendy BMW 335d E90. Svého času se mu říkalo “dieselová M3″
Ano, legendy! Ne proto, že by E90 byl historický vůz, ale je to první malý sedan, který dostal ohromně silný naftový motor. Svého času si mezi motoristickými novináři vysloužil přezdívku M3d, která to vlastně vystihuje úplně nejlépe. V branži tehdy kolovaly euforické příběhy plné neskrývaného nadšení, neuvěřitelné zábavnosti a chvíle plné adrenalinu. O dekádu později už tento výkon není tak dramatický, pořád je to ale nadprůměrně silné auto a v dnešní downsizingové době nenajdete příliš výrobců, kteří dají do kompaktního sedanu šestiválec s výkonem 210 kW.
Daleko podstatnější ale je točivý moment, který činí brutálních 580 Nm. Díky této porci si auto totiž získalo přízeň novinářů především. Absurdní lokomotivový krouťák totiž znamenal jediné – auto jezdilo vždy a všude bokem, hrabalo ještě na čtyřku a na mokru vás děsilo k smrti. Ve své podstatě je to jeden velký nesmysl, k běžnému jezdění bohatě stačí už tak velmi silné 330d, které je navíc i perfektně sladěné. 335d je jednoduše neurvalý chuligán a je mu úplně jedno, jestli se za jeho volantem bojíte nebo smějete. A je mu taky jedno, že si k obědu dává naftu, kterou mi v redakci všeobecně neradi. Tady uděláme vyjímku, ale stejně musím připomenout, že i tomuto skvostu od BMW se nevyhnuly typické neduhy dieselových motorů, ohledně kterých koluje množství mýtů.
Třebaže táhnou odspodu. Nesmysl! Neplatí to ani v případě tohoto hitech motoru z nejvyššího konce nabídky, natož u obyčejných dvoulitrových čtyřválců. 335d tedy začne citelně táhnout až někde u 2500 otáček, pak je to ale masakr až někam k 4800 otáčkám. Nad nimi motor prudce zvadne a byť to umí, nemá žádný význam ho ve výletu směrem k červenému poli dál nutit. Twinturbo netwinturbo, i tady je prodleva a dost citelná. Značně to pak ztěžuje dávkování výkonu, kdy nevíte, jakou porci zrovna máte pod nohou. To je ale typické pro všechny diesely. Pak je tady samotný chod motoru, který je dost hrubiánský. Reakce na plyn je taky docela smutná. Je to prostě diesel, ač neskutečně silný, pořád jenom diesel.
Možná se tedy divíte, proč nezmiňuji benzinovou variantu 335i, která je ještě o fous silnější. Je to prosté, nemá krouťák a nechová se jako psychopat. 335i je sametově plynulá a bude vás bavit jiným způsobem. Vraťme se ale k naftové M3. Tato motorizace se pojí výhradně s šestistupňovou automatickou převodovkou ZF, která naštěstí řadí velmi hladce a docela rychle i na dnešní poměry. Obří krouťák však znamená, že ji musíte vyloženě nutit, aby si podřadila. Ve výsledku to tam raději nacvakáte ručně.
Jakákoli akcelerace a poslání plynového pedálu do podlahy znamená brutální nakopnutí ledvin, zaházení zadkem a zběsilý odlet vpřed. Je úplně jedno, jestli jedete 100 nebo 190, auto vždy neurvale zatáhne a vypálí vpřed. Dominuje především v pružném zrychlení. Z klidu na stovku to pak nafťáčku zabere slušných šest vteřin. Čas potřebný ke zrychlení z nuly na 200 pak 23 sekund. U 335d platí, že působí mnohem rychleji, než ve skutečnosti rychlá je. To je dojem společný pro všechny diesely a důvod, proč si většina “slaboduchých” majitelů myslí, že jedou více než benzínový ekvivalent. Není to pravda, obdobně silný benzín je vždy rychlejší. Důvodem je širší spektrum využitelných otáček a delší výkonová špička.
335d jednoduše staví svoji existenci na ohromném krouťáku, který ji proměnil v zákeřnou a všude “hrabající” bestii. Obzvláště výživné je to na mokré silnici, kde musíte přemýšlet nad každým pohybem pravé nohy. I menší sešlápnutí znamená okamžitý přechod do driftu a 335d tak může nezkušeným pilotům připravit pořádně horké chvilky.
Zbytek auta je pak tradiční E90, v našem případě vybavena M Sport paketem. To znamená charakteristické vlastnosti v podobě geniálního podvozku, který je sice tuhý, ale fantasticky vyvážený a reagující na sebemenší podmět. To platí i pro tuhé, komunikativní a strmé řízení, které je ve srovnání se současnou produkcí naprosté porno. A co spotřeba? Za 5 pořad plná to fakt nejezdí! Předpisově až lehce svižnější jízdou se dá dostat pod 7 litrů. Ve městě počítejte s odběrem kolem 10 a při opravdu ostré jízdě s 18 a výše. Takže tak.
Tato konkrétní motorizace však nebyla vyhlášena svou spolehlivostí, BMW zde tento motor uvedlo teprve podruhé (první nasazená bylo v E60), a tak se několik dětských nemocí našlo. Často odcházely turba a vstřikovače. Testovaný kousek však v servisní historii poruchu neevidoval a motor běžel zcela v pořádku bez jakýchkoli známek avizujících blížící se problém. Klíčovým aspektem je samozřejmě péče původního majitele a tento kousek dostal vše, kdy měl. Díky tomu funguje a ještě dlouho fungovat bude. To ostatně platí i pro automatickou převodovku, která řadila hladce, necukala a nenechala výkon dlouze klouzat v měniči.
Na co si dát pozor u všech E90
Rezavější podvozek, kdy na korozi trpí hlavně šrouby, které pak nejdou povolit. Pozor si dejte i na přední ramena a různá uložení, protože auto bylo dodáváno s pneumatikami runflet, které hůře tlumily menší nerovnosti a dokázaly tak vymlátit i tak kvalitní podvozek a rozvrzat pevnou karoserii. S runflety tedy rychle pryč, protože opravy nejsou zrovna levnou záležitostí. Životnost dvouhmotového setrvačníku činí průměrně 200 000 kilometrů. U novějších zážehových agregátů s přímým vstřikováním častěji odcházely vstřikovače a vysokotlaká čerpadla. Předepsané oleje Long life doporučujeme měnit maximálně po 15 000 kilometrech a olej v automatické převodovce nejlépe po 100 000 kilometrech. U předfaceliftových aut odcházela elektroinstalace, to už by však měla mít většina aut vyřešeno.
Doporučujeme
Nejlepší volbou tak je první litinový motor 330d, ale ani s novějšími hliníkovým téměř žádné problémy nebyly. Geniální volbou je 330i, kde se budete muset smířit s vyšší spotřebou. Za to však dostanete skvělé řidičské potěšení. Pro někoho, kdo se nehoní za vysokými rychlostmi, je pak dokonalou volbou dvoulitr 320i. Vybírejte z méně ojetých kousků s jasnou historií a nejlépe koupené v České republice, dovozové vozy jsou často z velkých firemních flotil a ne zrovna v pěkném stavu.
Nedoporučujeme
Určitě se vyhněte základnímu benzínovému motoru 316i, který byl vhodný maximálně tak do města, chyběl mu výkon a byla s ním spousta problémů. Nejvýkonnější 335i kupovat jen po pečlivém majiteli a s nižším nájezdem. Nejlépe se vyhněte prvnímu roku výroby, kde odcházela turba bez vyjímek. Strašlivá jsou i základní sedadla, a tak pokukujte raději po těch sportovnějších, která poznáte podle prodlužovatelné části na přední straně a výrazných bočnic.
Závěr
335d je masakr, který vás bude chtít zabít nebo alespoň z vás vyklepat duši. Je absurdně rychlé, neurvalé a občas nahání strach. Rozhodně ho nemůžu doporučit lidem, kteří auto používají na normální jezdění z bodu A do bodu B a kupují si ho jen pro komfortní přepravu. Abyste si pořídili Trojku, musíte mít rádi auta – potom jí prominete tvrdší podvozek, těžké řízení a sklony k sadomasochismu.
« Test Lexus NX 300h AWD. Maximálně pohodlný a úsporný Zánovní vozy meziročně drží cenu. Nájezd je přitom znatelně nižší »
