Test Kia Sportage 2.0 CRDi SCR MHEV 4×4 8AT GT Line
Venku svítí sluníčko a jaro je konečně tady. Já se chystám přebrat modrou Šmoulinku, která mě na první pohled absolutně uchvátí. Mám ráda auta, která nejsou jednolitá, tzv. budí pozornost kolemjdoucích a jsou něčím zvláštní. Tahle Kia mou potřebu splňuje na tisíc procent. Aby také ne, když se na jejím vzhledu podílela tři designéřská studia. Už při prvním kontaktu je znát, že třetí generace se výrazně svým vzhledem neliší, avšak co se týče jízdních vlastností a výbavy, je auto jiné.
Do týdenního testu se mi tak dostává auto v nejvyšší výbavě GT Line s automatickou převodovkou. V této výbavě se můžete kochat dvojicí koncovek výfuku, černými lemy blatníků a samozřejmě hezkými koly, která jsou 19 palcová a litá. Na auto perfektně sedí. Měla jsem možnost na silnicích potkat různé barevné Sportage jako je bílá, černá i tmavě červená, ale musím říct, že tahle modrá, kterou má právě mnou testované auto, je trefa do černého. Sami uvidíte na fotkách.
Ale dost kecání, pojďme se podívat dovnitř. Pro mě jako ženu je interiér auta prostě famózní, i když při první nasednutí, jsem si přišla trošku jako v tanku. Zdálo se mi, že je auto ohromné a budu si muset na silnici, nebo obzvláště při parkování, hlídat každý centimetr. Jsou to ale jen prvotní pocity, když přesednete z jiného auta, které není SUV. Se Sportage se rychle sžijete a po pár hodinách vám optická velikost vozu bude připadat úplně normální. Někdo si možná bude myslet, že přeháním, ale posuďte sami.
Kombinace černé eco kůže s kombinací bíle tkaniny je prostě super. Dokonale podtrhuje celý design interiéru, který tak působí honosněji snad i luxusněji. Bílé látkové plochy jsou i na bočních dveřích. Jakmile nasednete do vozu, zmocní se vás pocit, že ty sedačky byly ušité na míru vám. S autem jsem absolvovala delší trasu a velmi mě potěšilo, že ze sezení nebolela záda. Hned potom, co se dostanete z euforie sedaček vás popadne další a zákonitě si řeknete „páni, tady je prostoru“ a je to fakt. Kolem sebe máte spoustu místa a platí to i pro prostor na nohy. Ani vzadu nikdo trpět nebude. To je obrovské plus. Jediné, co by někomu možná nemuselo vyhovovat, je středová opěrka, se kterou nejde hýbat.
Středový panel je natočen k řidiči. Stejně tak obrazovka je v téměř v příjemném úhlu zorného pole. To v praxi znamená, že nemusíte zbytečně dlouho odvádět svou pozornost od silnice, neboť se obrazovka nachází výš, než to mnohdy mívá konkurence. Celkovou modernizací prošla i grafika infotainmantu. Ovládání je jednoduché a systém na vás reaguje rychle. Stejně tak pokud nemáte zrovna volné ruce, můžete systém ovládat hlasem. To se mi hodilo třeba v případě, že jsem potřebovala rychle nalézt určitě místo v mapě na navigaci, ale vyhledáváním písmen by mi to trvalo věčnost, obzvlášť když řídím. Další velmi užitečnou věcí pro mě byl prostor za řadící pákou téčkovitého tvaru, na kterou si pohodlně můžete odložit dlaň. Zde se nachází prostor pro bezdrátovou nabíječku. Záleží na vašem telefonu, ale mně se za zhruba 30 minut aktivní jízdy dobil telefon z 27% na 80%, což je paráda, už žádné zbytečné kabely navíc, i přes to se tu samozřejmě nachází hned vedle USB port.
Co doplnit k výbavě? Samozřejmostí je dvouzónová klimatizace. Vyhřívané sedačky a také vyhřívaný volant. Tuto funkci uvítá každý, kdo má například problémy s klouby a to hlavně v zimě. Vyhřívání se spustí do pár desítek sekund, pak už si můžete hovět v teple. Další nespornou výhodou Kii je, že většina středových tlačítek, jsou prostě klasická tlačítka a ne ta dotyková. Dotyková tlačítka jsou zde spíše eliminována a to jistě ocení mnoho zákazníků, kterým taková tlačítka moc nevyhovují a nebo jsou zastánci staré dobré klasiky. Nemusíte se ale bát, že by tlačítka některak nezapadala do celkového vzhledu auta, ba naopak. Vše perfektní, přesně tak, jak má být.
Co se týče volantu, ten také prošel modernizací. Na SUV může působit spíše sportovnějším dojmem, což určitě není na škodu. Nicméně se v rukou drží skvěle a žádné výtky bych k němu neměla. Odkládacího prostoru je v autě také hromada. Až tedy na zavazadlovou část automobilu, k té se ale vrátíme později. Častý problém u otvírání kufru nastává a mně se to stalo nespočetněkrát, že kufr prostě neotevřete, pokud nemáte klíče v rukou. Je to celkem nepohodlný detail, protože stále musíte myslet na to, že i když půjdete do kufru z předního sedadla, musíte vzít klíč sebou, jinak se budete pro něj vracet, tak jako já.
Inu, interiér jsme si shrnuli, přesto nám chybí ještě něco doplnit, než se vydáme otestovat Kiu na silnici. Určitě už se nemůžete dočkat. Mnou testovaná Kia Sportage se řadí k mild hybridům. Co to ale znamená? Korejská automobilka byla totiž tak prozíravá, že se ji elegantním způsobem povedlo včas připravit na příchod nové emisní normy a díky tomu ji nemusel postihnout výpadek některých motorizací. Někdy se vyplatí být o krok dopředu, že? Vznětový mild hybrid totiž plní normy Euro 6d, a tak se modely vozů mohou zvesela prodávat bez jakýchkoli omezení. I když nějaká omezení to přineslo, ty se ale týkají samotného vozu. Například, jak už jsem zmiňovala prostor, o ten jste v kufru trochu ochuzeni kvůli bateriím, které se holt někam namontovat musely. Celkově máte k dispozici jen 439 litrů, to sebou také nese riziko, že jakmile píchnete a to blbě, tak si pneumatiku prostě nevyměníte, protože v kufru žádná není, čeká tam na vás pouze lepicí sada. Stejný problém můžete spatřovat i v objemu nádrže, která je u tohoto typu auta pouhých 55 litrů, opět se snižovalo kvůli bateriím.
Mild hybrid by vám také měl pomáhat na hospodárnosti spotřeby paliva. Tomu tak ale úplně není. Výrobce udává ve svých prospektech, že kombinovaná spotřeba se pohybuje kolo 5,8 litrů na 100 kilometrů. No, za pět osm opravdu jezdit nebudete ani v nejdivočejších snech. Snažila jsem se automobil testovat nejen rychlejší a svižnější jízdou, ale také schválně, co nejvíce ekonomičtěji a nikdy jsem se pod 7 litrů nedostala. S tímto artiklem je tedy třeba počítat. Na delší vzdálenosti bude spotřeba tíhnout spíše k těm sedmi litrům, avšak jakmile zavítáte do města a dostanete se do kolon, vašemu šetření je rázem ámen a můžete jezdit klidně i za devět litrů.
Jízdní vlastnosti nelze popsat nikterak jinak, než slovem vynikající. Někdo by se mohl ušklíbnout, že se přeci jedná o hybrid, ale přátelé, nejlepší na tomhle autě je to, že vlastně ani nepoznáte, že řídíte hybrid. To je prostě pecka. Auto je dobře odhlučněno, a tak v kabině vozu neslyšíte zvuky nárazů výmolů, kterými jste projeli. Vozidlo v zatáčkách sedí a karoserie se nikterak zbytečně nenaklání. Je pravda, že se auto cítí lépe na silnici, než mimo ni, ale bude-li to nutné, zvládne i horší cestu, například tu lesní. Zajímavostí také je, jakým způsobem Sportage maskuje rychlost. Je až neuvěřitelné, že i když jedete 130 kilometrů za hodinu, přijde vám jako byste se plazili rychlostí šneka, ale pozor na to. Člověk má pak tendenci sešlapovat plyn a pak už byste opravdu zřejmě měli velký problém s dálniční policií. Tohle skvělé maskování má na vině perfektní odhlučnění a také skvěle laděný podvozek.
Na voze by se našlo pár výtek, avšak celkově převažují ty pozitivní vlastnosti, což je dobře. Auto je spolehlivé a bude vás bavit nejen svým ojedinělým vzhledem, ale také prostorem a jízdními vlastnostmi. Sportage je po své modernizaci hezčí a interiér lahodí nejednomu oku. Korejská automobilka se zaručeně vydala správným směrem, a tak je tento model skvělou volbou nejen pro ženy, ale i muže všech věkových kategorií.
Základ s testovaným motorem: 784.980 Kč (2.0 CRDi SCR MHEV 4×4/136 kW Premium)
Testovaný vůz s výbavou: 920.980 Kč (2.0 CRDi SCR MHEV 4×4 8AT/136 kW GT Line)
Plusy
– Kvalitní interiér
– Ergonomie a výbava
– Pohodlná sedadla
– prostornost kabiny
– Kultivovaný pohon
– Jízdní vlastnosti
– Záruka 7 let
Minusy
– Vyšší spotřeba
– Menší objem kufru
– Menší palivová nádrž
– Vyšší cena
« První jízda: Hyundai i30 N FastBack je posel lepších zítřků Většina řidičů neví, jak správně sedět za volantem. Patříte mezi ně? »
