Test Kia e-Soul 64 kWh: Dva kroky napřed
Jestli jsou elektromobily budoucnost nebo slepá ulička si v současné době netroufnu s jistotou tvrdit. Byť vše zatím nasvědčuje první možnosti, svět se v současnosti mění tak závratně rychle, že zítra může být vše jinak. Co ale lze s jistotou tvrdit je, že elektromobily překonaly počáteční fázi, kdy byly pouze zajímavou alternativou, a pomalu se přehupují do fáze, kdy dokáží fungovat jako „skutečné auto“. Dnes mě tedy omluvte, nebudu řešit enviromentální dopady jednoho či druhého řešení, a na novou Kie e-Soul s dojezdem přes 450 kilometrů se nebudu dívat jako na elektromobil – budu se na ní koukat prostě jako na auto.
Koukat na ní jen jako na auto je poměrně těžké od první chvíle, kdy na ní prvně spočine vaše oko. E-Soul se jako „normální“ auto moc netváří. Ale za to nemůže elektrický pohon. Soul byl už od první generace extrovert a v současné, třetí generaci, tomu není jinak. Jenže zatímco v té předchozí jste mohli koupit i verzi se spalovacím motorem, ta aktuální se prodává už pouze na baterky. Během testovacího týdne jsem se setkal se spoustou reakcí na design – musím přiznat, že většina jich nebyla zrovna pozitivních. Já osobně patřím do skupiny lidí, kteří mají – co se týče automobilového designu – opravdu zvláštní vkus, a e-Soul se mi vlastně svým způsobem líbí.
Přední partie sice lehce „Evoqují“ jistý britský crossover, ale co na plat, auto se tváří moderně a dost sebevědomě. Současná LED technologie umožňuje vytvářet stále tenčí světlomety a e-Soul už má jen takovou malou škvírku, což mu propůjčuje originální vzhled. Skvěle také vypadá lišta propojující oba světlomety. Jediná škoda je, že jde pouze o dekorativní prvek, který nesvítí – jako v případě EQC. Tím by auto získalo skvělý světelný podpis. Takže jestli tohle čte někdo z vývojového centra Kia – prosím, přidejte to alespoň do příplatků.
Profil vozu už je daleko umírněnější a v podstatě kopíruje dnešní trend. Přešlapuje někde na pomezí všeobjímající kategorie crossoverů. Jsem rád, že se Kia vzdala oplastování prahů: e-Soul stejně nemá žádné ambice brázdit cesty mimo asfaltový koberec, a tyto drsňácké příkrasy by působily zbytečně rušivě. Zužující se linka oken je zakončena velkým plastickým nápisem SOUL, což je poměrně pěkný detail. Na zdaní části už není nic moc zajímavého, snad bych jen uvítal, kdyby světla nezasahovala až do střechy.
Obecně o e-Soulu ale platí, že je velice důležitá barva. Běžte do konfigurátoru a zkuste změnit barvu (nic jiného si stejně vybrat nemůžete) a třeba červený e-Soul s bílou střechou vypadá celkem k světu ne? Ne? No, aspoň jsem to zkusil.
Interiér přináší velké zlepšení především ve zvolených materiálech a samotném zpracování. Celá vrchní část palubky je z měkčeného plastu, loketní opěrka ve dveřích je kožená a dobře polstrovaná, volant dobře padne do ruky a nikde nic nevrže. Vlastně působí interiér dostatečně robustně. Taky zde najdete dostatek skutečných tlačítek, která jsou na správných místech, takže se s autem nemusíte dlouze seznamovat. Ovládání je opravdu intuitivní.
Velice dobrý je také displej infotainmentu. Obrazovka má dobré rozlišení i barvy a je větší než v předešlé generaci. V klidu si tak můžete rozdělit obrazovku a mít spuštěné dvě aplikace najednou bez toho, aby trpěla přehlednost. Systém jako takový funguje tradičně výborně. Je jednoduchý a opravdu svižný. Novinkou je digitální přístrojový štít. Nenabízí sice takové možnosti individualizace jako některá konkurenční řešení, ale je přehledný a dobře čitelný.
Na předních místech si ani nemůžu stěžovat na místo. Nemám problém žádným směrem, sedačky jsou komfortní a dobře drží tělo. Co také musím pochválit je výhled z vozu. Nepamatuju si nové auto, ze kterého je tak dobře vidět do všech stran.
Zadní místa už jsou malinko horší. Není to kvůli místu. Na kolena i nad hlavou je ho dost i pro mne. Problém je, jako u více elektromobilů, výška podlahy. Podlaha je vystlaná bateriemi, což chtě-nechtě mírně ukrojilo na výšce interiéru. Za následek to má, že vám kolena míří ke stropu trochu víc, než je obvyklé, a nemáte tak pořádně podepřená stehna, což je po delší cestě nepříjemné. Zadní místa tak budou vyhovovat spíše dětem. Inženýři se samozřejmě snažili tento jev maximálně potlačit a celé plato je spuštěno lehce pod auto, čímž se omezila světlá výška, ale pomohlo to s prostorem uvnitř. Pořád to ale není úplně stoprocentní.
O pohon se stará elektromotor o výkonu 150 kW a 395 Nm. Samozřejmě dostupný od nulových otáček. Z e-Soulu to tak dělá nenápadného sprintera, kterému stačí 7,6 sekundy na stovku. Nicméně zrychlení na sto kilometrů v hodině asi není u takového auta zrovna podstatný údaj. Daleko důležitější je skvělé pružné zrychlení, které usnadní předjíždění a odjezdy z křižovatek. Dynamicky je na tom e-Soul opravdu výborně, jen na mokrém asfaltu je příval výkonu pro přední kola už prostě moc. S plynem to chce tedy operovat jemně, jinak budete měnit gumy stejně často, jako majitelé ToyoBaru. Vím, že se to omílá v každém testu, ale rekce elektromotoru na povely plynu jsou prostě fenomenální.
Vlastně mi elektromotory vzdáleně připomínají ty atmosferické. Dodnes spousta lidí s láskou vzpomíná na okamžité reakce a na to, jak se dal s milimetrovou přesností dávkovat plyn u motorů prostých přeplňování. Responsivita elektromotoru je v tomto jakýsi návrat k těmto vlastnostem. Bez jakékoliv prodlevy dostanete vždy přesně tolik výkonu, kolik potřebujete. Dávkování je chirurgicky přesné a upřímně, pro mne, jako notorického zastánce atmosférického plnění, je tohle věc, kterou mám na elektromobilech nejradši. Ano, chybí tu zvuk, ale ruku na srdce – kdyby mělo takové auto motor, tak to bude tříválec…a to radši nebudu poslouchat nic, než chrčení tří válců. Tohle není sportovní auto, tady není potřeba žádné drama. U takového typu aut si víc cením klidu a komfortu. Absenci zvuku tak beru u běžných daily aut spíš jako plus.
Šťávu motoru dodává baterie nové generace, která má využitelnou kapacitu 64 kWh. Oproti předešlé generaci se podařilo zlepšit energetickou hustotu z 200 Wh/kg na 250 Wh/kg. Akumulátor je tak o 25% lehčí a menší při zachování stejné kapacity, než články předchozího modelu – a tomu se, dámy a pánové, říká pokrok. Nově je také možné dobíjet až 75 kW, což vám zaručí dobití na 80 % za 42 minut. Škoda je, že je zde stále jen 7,2 kW palubní nabíječka. Doma počítejte tedy s nějakými 10 hodinami na 100 %.
Automobilka slibuje dojezd 452 km (WLTP), a rovnou říkám, že to číslo není vycucané z prstu. Korejské automobilky mají svůj elektrický pohon a na vysoké úrovni a v mainstreamové třídě svým konkurentům zatím lehce unikají. Dojezd je samozřejmě závislý na situaci. Já auto testoval v době, kdy v Čechách řádila Sabina (extrémní nárazový vítr a déšť) což není pro elektromobil zrovna nejlepší situace. Také jsem celý týden jezdil v zimním režimu, který se v zimě stará o teplotní pohodu baterie. Zkrátí dojezd, ale z dlouhodobého hlediska prodlouží životnost akumulátoru. Teď tedy k číslům. Začneme na tom nejméně vhodném místě: na dálnici. Spotřeba se při 135 km/h na tempomat ustálila lehce pod 24 kWh/100 km (při výše zmíněných podmínkách). Při takovém tempu by vám tedy došla energie po nějakých 270 kilometrech.
Což sice nezní zrovna růžové, ale pokud si dáte po dvou hodinách jízdy pauzu, můžete pokračovat dál. Při kombinované jízdě dálnice/silnice první třídy/město (nakombinováno 40:40:20) se spotřeba ustálila na 18,3 kWh/100 km, to vám zaručí dojezd přibližně z Karlových Varů do Brna. Nejlépe samozřejmě vyšel městský provoz, kde se mi dařilo jezdit i pod 13 kWh, který vám zaručí dojezd přes 500 kilometrů. Kolem a kolem při kombinaci všech situací se můžete spolehnout na nějakých 390 kilometrů. V teplých měsících můžete počítat se zlepšením o nějakých 10-15 %. Jestli je to hodně nebo málo si už každý musí nasadit na svoji životní situaci, já věřím, že takový dojezd pokryje potřebu naprosté většiny lidí, a dennímu použití tak nic výrazně nebrání.
Jízdně o e-Soulu moc není o čem mluvit. Není to auto, které ve vás probudí nadšení, nebo vzrušení – ani nemá takové ambice. Je to zkrátka velice komfortní parťák na cesty, který nabídne přebytek výkonu, velice dobré odhlučnění a skvělý vnitřní prostor. Jako auto na každý den slouží zkrátka výborně. S většinou výmolů si poradí, má skvělou manévrovatelnost a díky nízkému těžišti vám na okreskách nezpůsobí mořskou nemoc. Řízení je přeposilované a odtažité, ale nemůžu to brát jako mínus. Smysl e-Soulu je v klidném cestovaní, má vás odříznout od světa a pohodlně vás přemístit z A do B, což zvládá na jedničku. Jako bonus můžete brát nášup výbavy, za kterou není potřeba připlácet – vše je v základní ceně. Kdybych měl vyjmenovat vše, budeme tu dlouho, vypíchnout ale musím skvěle odladěné asistenty pro krátkou „samostatnou“ jízdu. Skvěle fungující adaptivní tempomat (který funguje až do úplného zastavení) doplňuje vyladěný asistent jízdy v pruzích, který drží auto krásně uprostřed pruhu a sám zvládne ostřejší zatáčky, než jsem čekal. Na jízdu centrem města to není, ale na dálnicích a městských okruzích budete překvapeni, co všechno auto samo zvládne.
Pokud se podíváme na Kiu e-Soul jako obyčejné auto, ne čistě elektromobil, tak splňuje v podstatě vše, co od daily čekáte. Je komfortní, skvěle vybavená a dostatečně výkonná. Její dojezd v reálném světě stačí na přejezd z jednoho koutu republiky na druhý. Jako bonus můžete brát snazší obsluhu, odpadnuvší servisní úkony a (zatím) levnější kilometrový provoz. Všechno má samozřejmě dvě stránky. Pokud bydlíte v desátém patře na sídlišti, nebo jezdíte denně 400 kilometrů, asi pro vás nebude. Ale nikdo netvrdí, že elektromobil je univerzální řešení na všechny problémy světa. Větší problém může být cena. Automobilka si e-Soul s 64 kWh baterií cení na 1,199,980 korun českých s tím, že v základní ceně jsou zahrnuty všechny příplatky.
I přesto je to na kompaktní crossover poměrně hodně peněz. Nalejme si ale čistého vína. Elektromobily jsou stále ještě nová technologie, a každá nová technologie je nejdřív pro bohaté. Stačí se podívat na počátky mobilních telefonů. Ceny sice mají sestupnou tendenci, ale do masového rozšíření ještě něco schází. Pokud ale zrovna procházíte procesem výběru nového auta a koketujete s myšlenou alternativních pohonů, nová Kia e-Soul je jeden z nejlepších zástupců této kategorie.
Kia e-Soul je velice povedený elektromobil. Nabízí skvělý dojezd, vysoký výkon a dobrou výbavu. Její design asi nesedne každému, ale na poli elektromobilů se rozhodně jedná o jeden z nejlepších kousků, které se u nás dají koupit.
Plusy
– Reálný dojezd
– Výkon
– Vnitřní prostor’
– Výbava
Mínusy
– Vysoká podlaha vzadu
– Průměrný zavazadelník
« Test ojetiny Mercedes-Benz C 350 Coupé (W204) I při teplotách kolem bodu mrazu hrozí na silnicích ledovka či rozbředlý sníh »