Test JEEP Renegade 1.4 T MultiAir2. Američan z Itálie umí překvapit
Americká značka JEEP proslula stavbou legendárních offroadů jako je Willys, Wrangler nebo Grand Cherokee. Dnes patří do italského koncernu FCA a v nabídce má i vyloženě městské crossovery, i když slibuje, že i takové auto se v terénu neztratí.
Jmenuje se Renegade a přestože se na pohled tváří docela drsně, můžete si ho koupit i s malým benzinovým motorem, nižším podvozkem a pohonem předních kol. Renegade má však další překvapení – sdílí techniku s italským Fiatem 500X, pro evropské trhy se produkuje v Itálii a jako první Jeep dokonce není vyráběn v USA ani pro tamní trh. Je tedy jasné, že od pravověrných fanoušků značky sklízí pořádný hate.
Renegade se ale ke svému rodokmenu hrdě hlásí a dává jej pořádně na obdiv. Design je přísně hranatý a hned několik prvků jasně odkazuje na minulost značky, především na legendární armádní Willys. Nechybí klasická maska chladiče se sedmi otvory a velké kulaté světlomety. Designeři si pohráli a připravili i pár vyloženě vtipných detailů – například zadní svítilny připomínající kanystry na benzín nebo malý Willys “šplhající” po čelním skle.
Podobně nápaditě Jeep zpracoval také interiér. Na palubní desce našel místo velký nápis “since 1941″, který připomíná vznik automobilky. Před spolujezdcem zase zaujme madlo, typický to prvek terénních aut. Řidiči zase původ Renegadu upomíná otáčkoměr, který místo červeného pole dostal malůvku bahenního cákance. Vnitřek tedy vážně není nudný či obyčejný. Líbil se mi také multimediální systém s velkou obrazovkou a hezkou grafikou. Poměrně svižně i reagoval.
Italské geny poznáte právě zejména uvnitř. Zmíním třeba ovládání audia tlačítky ze zadní strany volantu. S kvalitou zpracování to asi také slavné nebude, v testovaném exempláři se totiž občas během jízdy ozývalo zřetelné plastové vrzání vycházející z palubní desky – jeho přesný původ se mi ale nepovedlo identifikovat. Na pohled a dotyk je interiér naprosto v pořádku a skvělá je i samotná ergonomie ovládacích prvků.
Na fotografiích Renegade vypadá jako docela malé auto, trochu ale klame tělem. Na délku totiž měří 4236 milimetrů, široký je 1805 mm, vysoký 1697 mm a rozvor dosahuje 2570 mm. Zatímco vpředu není s místem nejmenší problém, vzadu mohou cestující s výškou nad 180 centimetrů bojovat s “uskladněním” nohou. za volantem vás překvapí vzdušnost, příjemný posed a zejména výhled na velkou hranatou karoserii přes málo skosené čelní okno. Připomíná to Wrangler.
Vysoká a hranatá karoserie s poměrně štědrým prosklením dává řidiči jednu významnou výhodu. Je z ní skvělý výhled a šofér má dokonalý přehled o tom, kde končí a začíná. Díky tomu se s autem skvěle parkuje. Renegade navíc nabízí výtečný rejd, takže se s ním dobře manévruje i ve stísněných prostorech.
Zavazadlový prostor nabízí základní objem 351 litrů, po sklopení zadních opěradel přepravní možnosti narostou na 1297 litrů. Sklopením sedadel ale vznikne schod, který lze “srovnat” příplatkovou polohovatelnou mezipodlahou.
Velkou zbraní malého Jeepu je široká nabídka variant, na podobný crossover neobvykle rozsáhlá. Od benzínového tříválce po dvoulitrový diesel. Manuální převodovka nebo devítistupňový automat ZF a pohon pouze předních nebo všech čtyř kol. Jednotlivá auta se však od sebe nemusí lišit jen výbavou, motorem či převodovkou, ale i dobrodružnou stránkou “osobnosti”. Všechny čtyřkolky totiž mají standardně větší světlou výšku, takže se nemusí bát výletů do krajin mimo hladkou silnici. Zdvih kol je u nich 200 milimetrů, zatímco předokolky mají světlou výšku 175 mm. Pak je tu ale ještě verze Trailhawk, u níž světlá výška dosahuje 210 milimetrů, ale především dostala do výbavy odlišné nárazníky s většími nájezdovými úhly, ochranné kryty podvozku, terénní pneumatiky, redukční převodovku a další drobnosti užitečné pro jízdu v terénu.
Testovaný Renegade od AAA Auto s pohonem předních kol však měl k dobrodruhovi docela daleko. Pod kapotou totiž pracoval prostřední z trojice nabízených benzinových motorů, tedy slabší varianta přeplňované čtrnáctistovky s výkonem 140 koní (103 kW) a nejvyšším točivým momentem 230 Nm. I dnes tento motor působí moderně a inovativně. MultiAir totiž supluje roli škrticí klapky a je to znát z rychlé reakce motoru na přidání plynu a hbitého padání z otáček při řazení. Navíc se ukazuje, že systém s elektrohydraulickým ovládáním sacích ventilů funguje i s rostoucím počtem najetých kilometrů, neboť ani mechanici specializující se na italská auta s ním nemají výraznější potíže.
Motor je opravdu parádní, má dost síly, hezký zvuk a opravdu příjemné reakce. Mezi přeplňovanými motory rozhodně patří mezi to nejlepší a nedivím se, že už dnes má kultovní status. Renegade je s ním dost svižná a to i přes delší převody. Špatně na tom není ani spotřeba, svižnou jízdou po okrskách jsem se pohyboval do 7 litrů. Pokud zklidníte, není problém jezdit pod 6. Tento motor mě vážně nadchl a to o malých turbomotorech často neříkám.
Zajímavý je i podvozek. Základ s předním pomocným rámem, asymetricky uloženými rameny upraveného systému McPherson a víceprvkovou zadní nápravou. A to i v případě, že máte pouze předních kol. Renegade tak má obrovský trumf oproti konkurenci, která si musí vystačit s jednoduchým podvozkem s vlečnými rameny.
Použitá konstrukce v praxi znamená jediné – auto je nečekaně komfortní, jisté a vrhá se s chutí do zatáček. Marně si vybavuji jiný crossover, který by takto přesvědčivě fungoval na točité silnici, ve městě i na dálnici. V kombinaci se strmým a přesným řízením se tak jedná o překvapivě zábavné svezení.
Plusy
Vzhled
Nízká spotřeba
Prostorný interiér
Kvalitní materiály a zpracování
Jízdní vlastnosti
Bohatá základní výbava
Minusy
Krátké a ploché zadní sedáky
Prostor vzadu nad hlavou
Aerodynamický hluk ve vyšších rychlostech
.
« Vybrali jsme nejšerednější auta všech dob. Občas zůstává rozum stát Test Toyota RAV4 2.0 AWD Multidrive S. Srdeční potíže »