Test Hyundai Santa Fe 2,2 CRDi: Rodina na prvním místě
Velká rodinná SUV se dnes těší obrovské oblibě, a nejspíš není výrobce, který by do toho segmentu něčím nepřispěl. Také je v tomto segmentu opravdu těžké se prosadit, protože výběr je obrovský. Automobilka Hyundai jej pochopila výborně, to ale automaticky neznamená úspěch. Nová generace Santa Fe to opravdu nemá snadné.
Hyundai Santa Fe si věří. To je vidět na první pohled. Vlajková loď pro Evropu jasně ukazuje, že Korejci jdou velice rychle kupředu a chtějí se zbavit nálepky výrobce laciných nudných aut. Otázkou je, jestli je na to už připraven náš trh. Tradiční český zákazník dá hodně na značku, a pokud jde o takovou, která zatím nemá prestiž, tak na to radši moc nechce strhávat pozornost. Proto od Korejských automobilek očekává levná, spolehlivá auta, která co nejsnáze zapadnou do davu a nebudou na sebe přitahovat pohledy druhých. A přesně taková Santa Fe není. Tohle auto je nápadné, je hrdé na svůj původ – a nebojí se ukázat. Což je možná příčina toho, že se mu na našem trhu nedaří. To je rozhodně škoda, protože Santa Fe svým odvážným designem rozhýbává zatuchlé vody SUV, kde se neustále recykluje jeden design a jednotlivá auta od sebe začínají být k nerozeznání. Tvary největšího evropského SUV od Korejců jsou sebevědomé, vyzařuje z nich síla, a mně se jednoduše líbí. Dokonce se díky mnoha prolisům a zužující se linii oken podařilo zamaskovat rozměry auta, takže vypadá spíše dynamicky než otekle.
Ani v interiéru se designéři nedrželi u zdi. Odvážná architektura společně s velice dobře volenými materiály vytváří příjemnou atmosféru. Vlastně se Santa Fe podařilo něco, v čem konkurenční auta jako Škoda Kodiaq nebo Renault Koleos selhávají: uvnitř si totiž opravdu připadáte jako v luxusním autě. Celá palubní deska je pošita kůží s kontrastním prošíváním a doplňuje ji dřevěný dekor. Zpracování působí skutečně poctivě, nikde nic nevrže, a celý interiér je na pohled i omak velice kvalitní. K ergonomii nemám výtky. V podstatě jde o korejskou klasiku, kdy má každá důležitá funkce svoje velké tlačítko, které je na místech, kde byste ho čekali. Ovládání auta je tedy od prvních chvíle intuitivní a příjemné. Tlačítka mají navíc takový poctivý hutný chod, který jen posiluje pocit kvality. Tady se kluci a holky z vývoje opravdu vytáhly.
Pozice za volantem je hodně vysoká, a vy si tak můžete naplno vychutnat masivní kapotu, která zabírá velkou část zorného pole. Jen bych uvítal, kdyby šla sedačka dát o něco níže. Vzhledem k rozměrům auta mi přijde, že nad hlavou už toho moc nezbývá. Sedačky samotné ale zaslouží pochvalu. Dobře podpírají tělo a jsou kouzelně komfortní. Zajímavě je řešené prodlužování sedáku, který se jaksi roluje z pod sedačky, takže vám nikdy nevznikne taková ta škvírka, do které padá nepořádek. Abych nezapomněl, sedačky jsou vyhřívané i odvětrávané. O pohodu vašeho pozadí je tak postaráno za každého počasí. Potěší taky velká zrcátka a dobrý výhled z vozu do všech stran. Nemusíte se bát, že bude pohyb po městě problém, protože pořád tak nějak tušíte, kde vám to auto končí. Odkládacích ploch je dostatek, nabíjet můžete kde co díky dostatku zdířek na USB nebo 12V, jen přihrádka ve dveřích je téměř nepoužitelná. Přistup do ní blokuje reproduktor, který má sice stylový design pláství, ale prakticky znemožňuje z přihrádky cokoliv za jízdy vyndat. Holt někde vítězí forma nad obsahem.
Komunikaci s autem zajišťuje centrálně umístěný tablet, který je dle mého až trochu moc dominantní a krade pozornost od zbytku interiéru. Běží na něm tradiční infotainment, který známe z vozů Korejského výrobce už z let předešlých. Jeho hlavní výsady jsou logičnost a výtečná optimalizace. Takhle rychlým systémem bez bugů se každá automobilka chlubit nemůže. V dnešní době už působí grafika zastarale, ale po funkční stránce si není na co stěžovat. Ještě jeden displej najdete v kapličce přístrojů. Ten se o ní dělí se třemi analogovými ukazateli, a celé to řešení mi přijde tak nějak polovičaté. Raději bych viděl kompletní digitál. Funkčně není moc co vytknout, jen to prostě vypadá divně. Výborný je také plnohodnotný head-up displej, který si zpracováním nic nezadá s řešením od prémiovek – jen to nastavování je porod. Každopádně, těch pár přešlapů Hyundaii rád odpustím, protože na mě interiér působí lepším dojmem, něž umí nabídnout konkurence. Ve svojí kategorii vám totiž nikdo jiný nedá pocit, že sedíte v pořádném luxusním korábu.
Santa Fe má ambice cílit především na rodiny. Proto se nabízí v sedmimístném provedení. Třetí řada sedaček je samozřejmě v kufru. Vyklápění je řešeno opravdu elegantně jednoduše – prostě zatáhnete za šňůru a ony vyskočí z podlahy – rychlé, jednoduché. Někteří výrobci používají elektrické vyklápění. To je ale zoufale pomalé, a často nespolehlivé. Při vyklopení sedaček se samozřejmě musíte rozloučit s kufrem, který má v základním stavu opravdu pěkných 625 litrů, po složení druhé řady dokonce 1695. Díky chytrému systému, kdy se při sklápění posune sedák dopředu a uvolní místo opěrce, vznikne navíc zcela rovná ložná plocha. Nicméně při aktivování plné přepravní kapacity zredukujete kufr na nějakých 200 litrů – rakev na střechu je tedy povinnost. Sedačky samotné jsou opravdu nouzové a delší cestu na nich přežijí jen děti. Když posunete druhou řadu o pár čísel dopředu, vejde se sem i dospělý, ale pořád máte kolena pod bradou. Líbí se mi ale, že poslední řada má svoje vlastní ovládání klimatizace.
V druhé řadě sedadel je to daleko lepší. Zaprvé se sem skvěle nastupuje, protože kvůli usnadnění přístupu do třetí řady jsou dveře dlouhé snad přes půl auta. Zadruhé je zde královsky místa, díky skleněné střeše je interiér příjemně světlý a sedačky jsou velice komfortní. S klidem se sem vejdou tři dospělí. Právě v konfiguraci 5 + velký kufr se ukazuje Santa Fe jako úžasný rodinný společník. Prostor, komfort, luxus. Pokud vám taková auta imponují, Santa Fe vás určitě nezklame.
O pohon se stará dieselový čtyřválec o objemu 2,2 litru, který produkuje 147 kW a 440 Nm vrcholících v 1750 otáčkách. Výkonu je dost i přes to, že auto váží poctivých 1950 kilo. Nečekejte ale žádného sprintera. Sprint na stovku se odehraje za nějakých 9,5 sekundy. K tomu tohle auto nemá sloužit. Daleko víc oceníte skvělou pružnost motoru, který se s odhodláním sbírá už od nejnižších otáček a s minimální prodlevou vám odpoví na každé sešlápnutí plynu medvědí silou. Dvě deci navíc oproti konkurenci jako by motoru dodaly takovou správnou plnotučnost. Hutným zátahem připomíná spíš šestiválce. Jeho projev navíc není zvukově nijak extra výrazný, po zahřátí o něm budete sotva vědět. Společnost mu dělá osmistupňový automat vlastní konstrukce. Jsem rád, že Hyundai sáhl po hydroměniči, protože u takových aut víc ocením jemné rozjezdy, naprosto plynulé změny rychlostí a celkovou vyklidněnost, která ještě přidá na pocitu komfortu. Převodovka nenechá padat motor pod nějakých 1400 otáček, takže se nemusíte bát moderního trendu výrobců – podtáčení. To se lehce projevilo na spotřebě, která ve městě přeleze 10 litrů, mimo něj se horko těžko podíváte pod 7, ale z dlouhodobého hlediska je motor méně namáhán a teoreticky i chráněn před drahými servisy způsobenými zbytečně nízkými pracovními otáčkami.
Na silnici se auto chová tak, jak vypadá – majestátně. Santa Fe vám dá ochutnat pocit z jízdy v opravdovém plnotučném full size SUV. Je měkoučké, žehlí všechny nerovnosti, na cestě působí tím správně neohrabaným dojmem. Vůbec se nesnaží prodat jako nějako sportovně užitkové auto. Ostatně i z automobilky zaznívá, že je zaměřené čistě na komfort. A to splňuje do puntíků. To, jak podvozek žehlí naše cesty, je totiž úžasné. Je v podstatě jedno, jak vypadá povrch pod koly. Do kabiny se nic z toho nedostane. Stále jedete ve výborně odhlučněné kabině, které se jen tak uvolněně pohupuje a kolébá posádku. Sebejistota, s jakou se Seanta Fe pohybuje, mě opravdu překvapila. Řízení je navíc příjemně tuhé, což ještě umocňuje pocit z toho, že řídíte pořádný koráb. Auto může fungovat v několika režimech od EKO až po Sport. Já jsem si ale nejvíc oblíbil režim SMART, který přizpůsobuje vůz aktuálním podmínkám.
V prvních kilometrech jsem k němu přistupoval opatrně, ale ukázalo se, že je schopný situaci odhadnout opravdu dobře, a mně tak odpadlo přepínání režimů. Všechny Santa Fe jsou taky standardně vybaveny pohonem všech kol s uzávěrkou. Díky rozvoru 277 cm a pouze průměrné světlé výšce 18 cm, rozhodně nečekejte nějaké offroadové dovádění. Systém je navržen především s ohledem na fungování za všech situací na silnici, nebo polních cestách. Především tak, aby vás na cestách s rodinou nic nepřekvapilo. Velice dobrá je také bezpečnostní výbava. Například systém, který zamkne dveře, když vezmete za kliku v případě, že zaregistruje přijíždějící auto, je skvělý. Nestane se tak, že by vám vyběhlo dítě z auta pří pod kola projíždějícího vozidla. Výborně funguje také adaptivní tempomat s asistentem jízdy v pruzích. Dost mě překvapilo, jaké poloměry zatáček dokáže vykroutit bez vaší pomoci. V každém kousku toho auta je zkrátka cítit, že bylo navrženo s jasným cílem – poskytnout co nejpříjemnějšího rodinného společníka. A to se povedlo.
Nakonec je Santa Fe veliké překvapení. Interiérem i dospělým jízdním projevem překonává konkurenci. Nabídne výtečný komfort a silný motor. Vše korunuje bezpečnostní výbavou a bohatým prostorem. Ve své třídě tohle auto patří rozhodně na špičku. Pokud jste ve fázi výběru nového auta, určitě jej zařaďte do výběru. Na silnicích jich moc nepotkáte, tak se vám neokouká. Ceny startují na 1.174.900,- a připlácíte už v podstatě jen za třetí řadu sedadel (20.000) a metalízu (19.000). Pro někoho je to na Hyundai dost, ale auto si cenu s přehledem obhájí. U podobně specifikovaného Kodiaqu si musíte připravit o nějakých 200.000 víc, a nejsem si jistý, že by český méďa v přímém srovnání obstál.
Hyundai Santa Fe je auto ušité rodině na míru. Je prostorné, bezpečné a zahrne vás pocitem luxusu, který nemá v dané třídě obdoby. Na silnici se pohybuje s velkým sebevědomým a vždy myslí na vaše pohodlí. Navíc jich na silnici moc nepotkáte, takže se neokouká.
Plusy
– Atraktivní design
– Prostornost
– Podvozek
– Výbava
– Interiér
Mínusy
– Malé odkládací prostory
– Složité menu head-up displeje
« Test Subaru XV e-Boxer Řidiči pozor: Děti se vracejí do škol po půlroční pauze »
