Test Hyundai Kona Hybrid. Český exhibicionista překvapuje
Nabídka značky Hyundai se rozrůstá o další model v hybridní verzi. Tím se stává v České republice vyráběný vůz Kona Hybrid a hned na první pohled je jasné, že zaujmout chce především odvážným vzhledem. Jde tak ve stopách Nissanu Juke nebo kontroverzního Jeepu Cherokee. Ten však od horizontálně dělených světlometů s posledním faceliftem ustupuje, naopak novinka Kamiq od Škody jde ve šlépějích Kony. Zhodnocení designu nechám na vás, názor si můžete udělat ve fotogalerii pod článkem. Za sebe můžu říct, že Hyundai to zvládl a tento designový jazyk na Koně funguje. I tak je ale jasné, že se nebude líbit každému, rozhodně však budí pozornost, což dokresluje i výrazný odstín karoserie.
Odvázaný design však není jedinou zbraní, Hyundai tradičně sází na bohatou výbavu a prvky, které u konkurence nejsou samozřejmostí. Interiér je tak poměrně kvalitní, má slušnou ergonomii a nabízí líbivý tablet (standardně s navigací a displejem o velikosti 7″, testovaný model má větší 10,2″ za příplatek) s výborným informačním systémem. Svým vzezřením nezapře původ v modelu i30, ale proti němu jde cítit, že se trochu šetřilo. Na pohled je vše v pořádku, dotek odhalí zbytečně moc tvrdých plastů.
Potěší vyhřívaný volant a všechna sedadla, odvětrávání předních sedadel, nejmodernější konektivita a asistenční systémy. Ve výbavě nechybí autonomní nouzové brzdění, chytrý adaptivní tempomat, asistent pro jízdu v jízdním pruhu, sledování pozornosti řidiče a slepého úhlu. Konektivitu zajišťují systémy Apple CarPlay a Android Auto. Kona nabízí také přihrádku pro bezdrátové indukční nabíjení mobilních telefonů.
Velký displej nabízí také specifické informace o hybridním systému v názorných grafických zobrazeních. Nabídku v oblasti konektivity završuje na přání dodávaný průhledový displej, který promítá důležité provozní informace přímo do zorného pole řidiče. To umožňuje ještě rychlejší zpracování informací, aniž by řidič musel odvracet pozornost od řízení. Hyundai se opravdu snaží, aby si vydobyl pozici “asijského” Volkswagenu a neustále balancuje na pomezí prémiové třídy.
Hybridní verze Kony je vybavena zážehovým atmosférickým čtyřválcem Kappa GDI o objemu 1,6 litru, který poskytuje nejvyšší výkon 77 kW (105 k) a maximální točivý moment 147 Nm. Elektromotor s permanentním magnetem dosahuje nejvyššího výkonu 32 kW (43,5 k). Celkový nejvyšší výkon hybridní soustavy činí 103,6 kW (141 k) a točivý moment 265 Nm. Standardně je pak výkon posílán na kola pomocí dvouspojkové šestistupňové převodovky.
Součástí hybridního pohonu je sada lithium-polymerových akumulátorů s kapacitou 1,56 kWh, která se vyznačuje vynikajícími vlastnostmi při nabíjení i vybíjení. Vysokonapěťové akumulátory poskytují optimalizovaný výkon a umožňují rychlou rekuperaci kinetické energie. To samozřejmě není mnoho a mnohým už je jasné, že tady hybridní pohon slouží k jinému efektu. Kona se totiž málokdy rozjede pouze na elektřinu a pokud ano, ujede tak pouhých pár metrů. Místo toho využívá elektrickou energii na to, aby pomáhala spalovacímu motoru ve všech ohledech. Auto je tak díky ihned dostupnému krouťáku velmi svižné a má vždy dostatek výkonu pro nutnou akceleraci. K odpojení spalovacího motoru dochází zejména při ustálených rychlostech ve městě nebo mimo něj a to až do nějakých 130 km/h.
S autem jsem jezdil především po městě a potěšilo mě, že se baterie nikdy nevybila. Tím, že motory většinu času spolupracují společně se totiž baterie stále dobíjí, kdežto v ostatních hybridech se baterie vybije po pár kilometrech, protože se auta snaží jezdit na elektriku co nejčastěji. Hyundai pochopil, že správnou cestou je vzájemná synergie!
V městském režimu jsem se po týdnu dostal na 5.1 litrů na sto kilometrů, což je skvělý údaj. Hyundai k mé radosti auto vybavil dvouspojkovou převodovkou a nenajdeme tady, pro hybridy tradiční, variátor. I díky tomu je jízda naprosto v pořádku.
Tomu nasvědčuje i velmi komfortní a schopný podvozek, který zvládá filtrovat i nejrozbitější české silnice. Komfort Kona nabízí opravdu ukázkový a v tomto ohledu konkurenci opravdu hodně potrápí. Dokonce se ani nezalekne okresní silnice plné zatáček. Sportovní samozřejmě není, ale silnice se drží velmi dobře a rychle reaguje na volant a ochotně mění směr. Řízení je sice stále velmi přeposilované, ale je mnohem lépe odladěno než ve starších vozech této značky. Trochu mě trápily jen brzdy, které mají ostrý nástup a chce to zvyk.
Zmínit musím i dobrý posed za volantem a slušný výhled do všech stran. Kona je docela malé auto (je menší než Juke), ale nabízí překvapivě slušný vnitřní prostor. Vzadu tak můžou cestovat i dospělí jedinci na delší vzdálenosti a rozhodně nebudou trpět.
Kona je vlastně dost příjemné auto. Crossover, nebo spíše malý stylový hatchback na chůdách, funguje až překvapivě dobře a budete ho mít rádi. Pokud se vám jeho ulítlý vzhled líbí, můžu vůz s klidným svědomím doporučit.
Plusy
– zajímavý design
– bohatá výbava
– ergonomie
– komfortní podvozek
– spotřeba
– odhlučnění
Mínusy
– místy horší materiály
– ostrý nástup brzd
« Kalendář Pirelli představili ve Veroně. Do Česka míří jediný kus Nový Rapid je realitou, ale zatím jen pro jeden trh »
