Test Hyundai Kona Electric 64 kWh: Lepší auto do města neexistuje
Výrobci nás neustále bombardují novými a novými elektromobily, s tvrzením, že každý je bombastičtější než ten předešlý. Já osobně si ale myslím, že jeden z nejlepších byl představen již před několika lety.
Hyundai Kona Electric byla druhým čistě elektrickým vozem korejského výrobce, hned po první generaci IONIQU. Dnes žije ve stínu svých modernějších příbuzných IONIQU 5 a IONIQU 6, kteří přinesli na pole elektromobility něco jako revoluci. Na elektrickou Konu by se ale nemělo zapomínat ani čtyři roky po představení, protože dodnes jsou jisté disciplíny, kde s ní ani nejmodernější modely nedokážou držet krok. Díky několika klíčovým vlastnostem jde o jedno z nejlepších aut do města, a taky jeden z nejpříjemnějších elektromobilů.
Od počátku byla jako zjevení. Především díky designu s dělenými světlomety. Byla to taková první vlaštovka, která ukázala, že se Hyundai nebojí experimentovat. Dnes má dělená světla kdekdo od Škody až po BMW, takže Kona již není tak šokující Stále si ale dokázala udržet svěží vizáž. Omlazená verze je výrazně uhlazenější. Tu elektrickou poznáte podle úplné absence masky. Škoda, že celistvost předku narušují dvířka nabíjecího konektoru.
Jeden z důvodů, proč mám tohle auto rád, je interiér. Nikdo se tu nesnažil znovu vymyslet kolo, ani šokovat nějakým netradičním řešením, upozorňujícím na to, že sedíte ve voze budoucnosti – elektromobilu. Kona jde proti modernímu trendu a nebojí se tlačítek. Veškeré funkce, které budete denně ovládat mají svůj vlastní čudlík, dokonce je dotykový infotainment vybavený sadou fyzických tlačítek, která fungují jako zkratky do hlavních položek menu. Hned se tu cítím jako doma, a nejsem frustrován tím, že musím kvůli všemu prohrabovat desítky podmenu na dotykové obrazovce.
Zpracování je pak na vynikající úrovni, zvolené materiály ostudu taky nedělají. Prakticky všechny kontaktní plochy jsou měkčené, výplně dveří potaženy koženkou, a tvrdé plasty najdete až úplně dole. Zamrzí jen to, že středový „vznášející se“ tunel je jedním z mála povrchů, který měkčený není, a jelikož si o něj opíráte celou cestu nohu, začne po nějaké době tlačit. Jinak je vše v naprostém pořádku. Dokonce i světlé potahy s modrým prošíváním se mi líbí. Navozují takovou příjemnou domácí atmosféru, a vy si tak můžete uvnitř po hektickém dni hezky odpočinout. Útulnost interiéru u elektromobilu by se neměla podceňovat, protože až budete čekat na nabíječce, zenové prostředí vyloženě oceníte.
Prostoru je uvnitř taky dost, a sedačky poskytují vynikající komfort. Jen jsem nemohl najít ideální pozici za volantem. Ten má takový zvláštní sklon, že jsem měl neustále pocit, že ho nemůžu dostat dostatečně blízko – přitom možnosti nastavení jsou dostatečně široké. Vzadu to pak není zrovna na rozvalování, ale pokud měříte do 185 centimetrů, měli byste se sem vejít bez problému. Pořád musíte brát v potaz, že Kona měří pouze 416 centimetrů. Tomu odpovídá i kufr o objemu 322 litrů.
Elektrická Kona se nabízí ve dvou výkonových verzích, a dvou velikostech baterií – vždy jde pouze o předokolku. Testovaná verze měla větší ze dvou baterií – 64 kWh (využitelná kapacita), a tedy i vyšší výkon – 150 kW a 395 Nm. To jí stačí ke sprintu na stovku za 7.6 sekundy. Rozhodně tak nejde o lenocha. U podobného auta se ale hodnotou zrychlení nenechávám moc vzrušovat. Vlastně tu nejde ani tak o rychlost samotnou, jako o pohotovost a pružnost. A ta je samozřejmě už z principu pohonu vynikající. V reálném světě působí nejsilnější elektrická Kona skutečně rychle. Občas až moc, protože příval výkonu na přední kola je tak okamžitý, že například za deště velice rychle ztrácí trakci. Za zhoršených podmínek je tedy potřeba být na plynu opatrný. Ve městě ale bude král každé situace. Na světlech jste první pryč, do každé skuliny se vmáčknete, a předjíždění vám zabere chviličku. Auto je to ve svém živlu, a přiznám se, že je sním tady i sranda.
Vlastně mi kona přijde i jako docela dokonalé městské auto. Její rozměry jsou tak akorát. Jde o dobrý kompromis mezi tím, kdy s klidem najdete parkovací místo, a zároveň se dovnitř bez zbytečných kompromisů vejdu čtyři dospělí. Podvozek je dostatečně poddajný na to, aby vás netrápily retardéry, záplaty či ostré nerovnosti. Všechno zvládne Kona s přehledem. A taky se tu dostáváme k jednomu esu v rukávu, které nosí od svého představení. Tím je nedostižná efektivita. Na světě je skutečně minimum aut – jestli vůbec nějaké – které dokážou krájet městské kilometry tak levně. Dokud jsem se držel hranic našeho hlavního města, spotřeba jen lehce přelézala 10 kWh/100 km. Přesněji mezi 10,4-10,8. I při současných cenách elektřiny to znamená, že se u domácího nabíjení budete pohybovat maximálně kolem šedesáti haléřů na kilometr. Navíc když s sebou vozíte tak velkou baterii, znamená to pro vás dojezd kolem 600 kilometrů na jedno nabití.
Pozitivní zprávou ale je, že ani mimo město není bezradná. Při testu dálniční spotřeby (135 tempomat) jsem se vešel do 18 kWh/100 km. Testovací týden jsem uzavřel na 13.5 kWh/100 km. Tedy 474 kombinovaných kilometrů na nabití. To je skutečně vynikající výsledek. Tím víc, když si uvědomíte, že Kona Electric nemá ani dedikovanou elektromobilní platformu. Je pro mě skutečně záhadou, jak se za ty roky neobjevil nějaký jiný elektromobil, který by tohle dokázal podobně dobře.
Starší konstrukce má ale i své nevýhody. Především pomalejší nabíjení. Maximum je 100 kW, ale dobíjecí křivka není moc agresivní, a výkon poměrně rychle padá někam k 50-60 kW. Nabití 80 % baterie vám tak zabere asi 45 minut. Jistou výhodou ale je, že díky tomu je vám poměrně jedno, jestli najdete superrychlou nabíječku nebo nejrozšířenější 50 kW stojan. Výsledná doba nabíjení se liší minimálně. Díky pomalejšímu nabíjení není Kona zrovna roadtripový šampion. Jistě, zastavit na 45 minut po téměř 500 (350 na dálnici) kilometrech není žádná tragédie, ale v překonávání velkých vzdáleností v krátkém čase mají zkrátka její modernější sourozenci navrch. Jako auto, které většinu času tráví v městě, nebo jeho okolí hledá v mých očích Kona Elekctric sobě rovného stále těžko. Především pokud můžete nabíjet doma nebo v práci. V takovém případě je doba dobíjení zcela irelevantní, a vy tak získáte ideálně velké auto, jehož provoz stojí hubičku, a když budete jednou za čas potřebovat jet dál, pořád je použitelná.
Nechci tu působit jako advokát elektromobility. Vidina toho, že všichni budeme využívat pouze jeden druh pohonu, je podle mě trochu moc romantická. Každý druh (benzín/diesel/elektro) mají svoje ideální využití. Taháte přívěs? Diesel je pro vás ideál. Chcete auto plné emocí? Sporťák s výkonným benzínem je nepřekonatelný. Ale stejně tak existují situace, kdy je nepřekonatelný elektromobil. Jsou zkrátka jisté způsoby využití, kde spalovací motor už prohrál. A tím je především městské ježdění nebo středně dlouhé cesty (dejme tomu 100-200 km). Pohotové reakce elektromotoru jsou ve městě návykové, stejně tak ticho, absence vibrací a řazení.
Taky nemusíte řešit studené starty, krátké trasy, časté startování, nečeká vás tolik servisování. Je to zkrátka v mnoha ohledech pohodlnější. V takovém využití má spalovací motor výhodu už prakticky jen v pohotovosti – můžete jet kdykoliv, kamkoliv. Ale pokud se bavíme o takto kratším ježdění, v kombinaci s dojezdem 500 km, je to vůbec ještě parametr, který brát v úvahu? A Kona je pro takové použití díky všemu tady uvedenému dost možná to nejlepší auto na trhu. I po těch letech je stále relevantní. Stále je tu argument ceny, který je určitě potřeba brát v potaz, protože za Konu s velkou baterií dáte minimálně 1.049.990,-. Než se ceny srovnají, bude ještě muset uběhnout poměrně hodně času – ve světě baterií jde ale o parádní nabídku.
Plusy
– Dojezd a spotřeba
– Ergonomie
– Skvěle vyvážený balíček
Mínusy
– Pomalejší dobíjení
« Kdy volat k potížím na silnici policii? Špatný odhad se nevyplatí Test BMW M850i xDrive Cabrio »
