TEST Hyundai i40 1.7 CRDI
Osobně mám současnou produkci korejské značky velmi rád a ve své podstatě ani neznám model, který by si zasloužil výraznější kritiku. Obrození značky Hyundai je prostě ideálním příkladem toho, co to slovo vyjadřuje. Model i40 byl strategicky představen a uveden na trh až dlouhé dva roky po ukončení výroby Sonaty, která zrovna nepatřila k etalonu segmentu. Díky tomu se Hyundai vyvaroval přímému srovnávání aktuálního modelu s předchůdcem a dal odborné veřejnosti pozapomenout na chyby minulosti. Jako první také přišla varianta kombi (jsme přeci národ chalupářů a jednotlivců, co potřebují v autě vozit ledničky, litry stlačeného vzduchu a stovky řízků) a nepochybuji o tom, že právě to bude nejprodávanější varianta – navíc s identickým motorem, co tluče pod kapotou i tohoto elegantního sedanu.
Čtyřdveřová varianta tedy nabízí elegantní pojetí karoserie s několika detaily, které ji ještě výrazněji odlišují od kombi. Třeba přední maska chladiče má dvě chromové linky oproti jedné a víko nádrže je kulaté namísto hranatého. Design sedanu je však apelován na luxus. Linie karoserie z profilu vypadá jako čtyřdveřové coupé a vedle takového Passatu CC se opravdu nemá zač stydět. Naprosto minimalistické zadní víko kufru a svažující se střecha působí opravdu dynamicky. Navíc přispívá dobré aerodynamice a činitel odporu vzduchu je tak pouhých 0,28 cx.
Jako celek se i40 nese ve fluidním designovém směru stejně jako celé současné portfolio značky a nutno říci, že to prostě funguje. Minimálně tak, že s davem nikdy nesplynete a i40 bude vždy středem pozornosti. Jestli té kladné, nebo záporné záleží na vkusu jednotlivce. Luxusní notu našeho kousku navíc podtrhuje černá barva, zatmavená okna a 18″ lesklá kola s nizkoprofilovým obutím. Výsledek však nepůsobí jako zoufalá snaha o hodnotně vyhlížející auto – ono totiž konkurenci opravdu válcuje.
Podobně je na tom i interiér. Pryč jsou tvrdé a nevzhledné plasty, pryč je chaotická asijská ergonomie a její zvláštnosti. Poevropštění nabídky je zcela evidentní a uvnitř i40 nabízí kvalitní použité materiály s výbornou povrchovou úpravou, skvělé dílenské zpracování a ideální rozložení ovládacích prvků. Palubní deska se drží ostřejšího tvarování stejně jako karoserie. V jejím středu je dotykový displej navigace, rádia a couvací kamery. Prostornost ve všech směrech je na výbornou. Vyhřívaný kožený volant s ideálním průměrem a možností nastavení ve 2 osách padne dobře do ruky. Najdeme na něm ovládání tempomatu, rádia, palubního počítače, telefonu a tlačítko pro hlasové ovládání. Pod volantem jsou pak pádla pro manuální ovládání automatické převodovky a tlačítko vyhřívání volantu.
Pokud se při jízdě chystáte používat volič automatické převodovky jako opěrku pravé ruky, tak vám bude jeho umístění vyhovovat. Na sedadle řidiče lze elektricky nastavit pojezd, výšku, úhel opěradla, vyboulení v oblasti zad a úhel podepření stehen spodního sedáku. Vůz je navíc vybaven perforovanou kůži a možností sedadla ventilovat nebo vyhřívat. Po tomhle výčtu jen symbolicky připomenu, že ideální pozice za volantem opravdu není žádný problém. Vyhřívaná sedadla sází spíše na pohodlí, a tak je potřeba počítat s horším bočním vedením. Interiér poskytuje bohaté odkládací prostory a středová schránka pod palubní deskou obsahuje 12V zásuvku, iPod/USB a AUX přípojku.
Potěšilo mě i místo na zadních sedadlech a možnost jejich vyhřívání. Svažující se střecha nijak nelimituje osoby sedící vzadu i přesto, že je střecha o 4 cm nižší než u kombi. Na oplátku však sedan těží z faktu, že kufr není priorita a tak nabídne opravdu nadstandardní místo pro nohy cestujících vzadu.
Ještě než se pustím do popisu jízdy s vozem, dovolte mi zamyslet se nad smyslem části příplatkové výbavy. Jak jsem již podotknul, Hyundai i40, který se nám dostal do rukou, měl ve svých útrobách takřka všechnu dostupnou výbavu, což vyhnalo cenu vozu do závratných výšin, podle mých propočtů až někam k 900 tisícům. Ve voze se objevily i mnohé perličky, jako například asistent jízdy v pruzích. Rovněž kupříkladu zmiňované vyhřívané zadní sedačky či veliký dotykový display mnoho lidí nepotřebuje, zejména když se obraz z užitečné couvací kamery může promítat kromě onoho displaye i na plochu vnitřního zpětného zrcátka (u levnějších modelů). Bylo to však automatické parkování, které mne mírně zklamalo, jelikož při většině pokusů vůz najel až na obrubník, takže hrozilo poškrábání disku. Také udržování se v pruzích nefunguje nejspolehlivěji, protože k činnosti potřebuje jasně viditelné čáry a rozhodně se na něj nejde spoléhat. Poučení je v tomto případě jasné – někdy méně znamená více. Doporučujeme tyto položky vynechat a ušetřit tak cenné desetitisíce. Autu to rozhodně neuškodí, ba naopak.
Pojďme ale nastartovat a poznat, jak Hyundai i40 jezdí. Pod kapotou tluče naftové čtyřválcové srdce o objemu 1.7 litru s výkonem rovných 100 Kw a 330 Nm. Na stokilometrovou rychlost auto dostane za 11.6 sekundy. Ano, není to žádný dravec, ale k běžné jízdě je motor zcela dostačující. Modelu i40 jde totiž především o pohodu a pohodlí na palubě a tomu je přizpůsobeno úplně vše. Výkon je na přední kola navíc přenášen pomocí automatické šestistupňové převodovky. Ta neurazí, ani neoslní – řadí prostě dobře a navíc eliminuje nedostatky naftového motoru.
Ty vidím především v použitelném spektru otáček, kdy auto táhne jen mezi 2 a 3 tisíci. Dole je citelná turbodíra a nahoře není výkon. Automat však turbodíru odstraňuje a celkově s touto motorizací tvoří lepší harmonii, než by nabídla převodovka manuální. i40 však nabízí možnost manuálního řazení pádly pod volantem, ale reakce převodovky na pádla jsou relativně pomalé a navíc má častou potřebu vám do zvoleného stupně zasahovat. Ve srovnání s konkurencí je motor výkonově podprůměrný, ale odvděčí se dobrou spotřebou. Normální jízdou s občasnou dynamikou budete jezdit kolem 6 litrů. Pokud budete motor ždímat do maxima tak si řekne o 8. Výš se mi i40 se spotřebou dostat nepodařilo.
Motor však v sedanu funguje o poznání lépe – může za to nižší hmotnost stavby karoserie a lepší součinitel odporu vzduchu. Čtyřdveřová verze je tak dynamičtější a říká si o méně nafty, než kombi. S tím souvisí i naladění podvozku – menší váha na zadku značí menší setrvační hmotnost a zmírňuje přetáčivé chování kombi. Sedan je tak čitelnější a hodnější ke svému řidiči. Nastavení podvozku také upřednostňuje komfort, ale vůz se zbytečně nenaklání. Dobré tlumení nerovností je samozřejmostí. S i40 asi nikdo sportovat nebude, ale pokud se do pedálů opřete, tak váz podvozek podrží. Grip je velmi solidní, auto jde za volantem a na limitu se projeví mírnou nedotáčivostí. Řízení je přesné, ale bez citu a příliš přeposilované. Dělá to, co má a nechce u toho rušit řidiče. K celkovému naladěni vozidla to prostě sedí. Podobně jsou na tom brzdy, které nemusí krotit velké stádo koní. Fungují prostě dobře.
Pokud můžeme za podvozek i40 poplácat techniky po zádech, palec dolů si naopak vysloužilo řízení, které je sice přesné, avšak přeposilované a volant nepůsobí nijak spojen s předními koly. Na místě však je otázka, jestli je tohle relevantní připomínka u rodinného dieselu. Osobně se domnívám, že ano – vědět, co se děje s předními koly rozhodně je důležité a pomáhá to jak dojmu z jízdy, tak bezpečnému řízení auta na kluzkém povrchu. Nepochybuji však, že mnoho klidných řidičů to bude vidět jinak.
Již na začátku jsem prozradil, že Hyundai i40 je povedené auto a to nejen na poměry této korejské automobilky. Vyniká příjemným a prostorným interiérem, je nadán na dlouhé cestování, při kterém se projeví i přednosti motoru a dokáže okouzlit docela pohodlným, ale pro zatáčky nadšeným podvozkem. Jakožto rodinný vůz je těžko mu něco vytýkat, protože tuhle úlohu splňuje když ne na jedničku, tak na jedna minus. Svými ucelenými schopnostmi vysílá úhlavním konkurentům jasnou zprávu, že s i40 musejí počítat. Slušel by mu silnější diesel či modernější automatická převodovka, ale to vše může přinést některá z modernizací. Pokud se zamyslíte, jestli potřebujete všechnu dostupnou výbavu, máte od nás posvěcení ke koupi. Hyundai i40 totiž plní svou funkci perfektně. Crossovery by mohly závidět.
Plusy
- Design exteriéru a interiéru
- Výbava a kvalita interiéru
- Spotřeba paliva
- Pětiletá komplexní záruka
- Cena / výbava
Minusy
- Jízdní dynamika a projev motoru
- Pomalý automat v manuálním režimu
Základní výbava:
Integrované rádio, CD přehrávač, MP3, vstupy USB+AUX, ovládání audiosystému tlačítky na volantu, 6 reproduktorů, airbag řidiče a spolujezdce, aktivní přední opěrky hlavy, antiblokovací brzdový systém ABS + elektronický rozdělovač brzdné síly EBD, asistent pro rozjíždění do kopce HAC, asistent pro vedení vozu v jízdních pruzích (Lane Keeping Assistant System), boční přední airbagy, brzdový asistent HBA, elektronická parkovací brzda s funkcí automatického brzdění, funkce varovných světel při nouzovém brzdění, kolenní airbag řidiče, okenní airbagy pro všechny řady sedadel, stabilizační systém VSM (Vehicle Stability Management) vč. protiprokluzového systému TCS, úchyty pro dětskou sedačku (Isofix), zadní boční airbagy, chromované kliky dveří, přední i zadní zástěrky, LED denní světla, přední adaptivní světlomety, přední mlhové světlomety, přístupová světla v zrcátkách, střešní ližiny, vnější zrcátka v barvě vozu se směrovkami, xenonové světlomety s ostřikovači, zadní spojler, disky kol z lehkých slitin, asymetricky dělená, sklopná zadní sedadla, automatické světlomety (světelný senzor), bederní opěrka v sedadle řidiče, bederní opěrka v sedadle spolujezdce, paměť nastavení sedadla řidiče, bluetooth handsfree, dvouzónová automatická klimatizace s funkcí automatického odmlžování, chlazení přihrádky před spolujezdcem, fixační posuvný systém v zavazadlovém prostoru, fixační síť zavazadlového prostoru a vnitřní ochranná síť za zadními sedadly, inteligentní parkovací poloautomatický systém, inteligentní klíč a startování tlačítkem, přední i zadní parkovací čidla, tempomat s omezovačem rychlosti, solární přední skla, tmavá zadní skla, kožené čalounění sedadel s ventilačním systémem předních sedadel, vyhřívání volantu, kůží potažený volant a hlavice řadící páky, přístrojová deska “Supervision”, regulace osvětlení palubních přístrojů, vyhřívání zadních sedadel, vyhřívání předních sedadel, automatické uzamčení vozu při rozjezdu (aut. odemčení v případě nárazu), dálkově ovládané centrální zamykaní a alarm systém, dešťový senzor, el. nastavitelné sedadlo řidiče, el. nastavitelné sedadlo spolujezdce, el. ovládaná a vyhřívaná vnější zpětná zrcátka, el. ovládaní oken vpředu i vzadu, el. sklopná vnější zpětná zrcátka, funkce komfortního blikání – trojblik, středová opěrka rukou pro přední a zadní sedadla, kapsy na opěradlech předních sedadel, monitorování tlaku v pneumatikách, palubní počítač a ukazatel venkovní teploty, samostmívací vnitřní zrcátko, vyhřívání předního skla pod stěrači, výškově a podélně nastavitelný volant, výškově nastavitelné sedadlo spolujezdce, výškově nastavitelné sedadlo řidiče, zadní parkovací kamera s displejem ve vnitřním zrcátku a další.
Výbava testovaného vozu:
Metalický lak (+16.000,-), integrovaná navigace, včetně parkovací kamery, subwooferu a audiosoustavy JBL (+35.000,-), automatická převodovka (+40.000,-).
Technické údaje
| Motor: | |
|---|---|
| Typ motoru: | přeplňovaný vznětový |
| Válce / ventily: | 4 / 4 |
| Zdvihový objem (ccm): | 1685 |
| Nejvyšší výkon (kW / ot/min): | 100 / 4000 |
| Nejvyšší toč. moment (Nm / ot/min): | 330 / 2000 – 2500 |
| Provozní vlastnosti: | |
| Maximální rychlost (km/h): | 197 |
| Zrychlení 0 – 100 km/h (s): | 11.6 |
| Spotřeba-město/mimo/kombi (l/100 km): | 7.2 / 4.8 / 5.6 |
| Emise CO2: | 149 |
| Rozměry a hmotnosti: | |
| Zavaz. prostor – sedadla/sklopena (l): | 525 / - |
| Objem nádrže (l): | 70 |
| Pohotovostní hm. / nosnost (kg): | 1576 / 524 |
| Rozměr pneu: | 225/40 R18 |
« Půjčte si auto snů levně! Jaguar plánuje lehčí F-Type s názvem Club Sport »
