Test Hyundai i30 N-Line 1,5 T-GDi: Ještě dravější oblíbenec
Facelift patří k vývoji nových modelů napříč všemi značkami už neodmyslitelně. Nikdo samozřejmě nechce dělat úplně nový model každým rokem. Bylo by to obrovsky finančně náročné a automobilky by pak nedělali nic jiného, než chrlili nové a nové a neměly čas na to, vylepšit ty současné.
Jenže není facelift jako facelift. Jedna věc je ta nabídnout zákazníkům zase něco o trochu víc atraktivnějšího a přinutit je sáhnout do šrajtofle, ale druhou věcí je, si faceliftem nepokazit úspěšný model a nebo to, aby si modernizace vůbec někdo všimnul.
Nejinak je tomu i u ohromně úspěšného modelu Hyundai i30. Minimálně v České republice a na Slovensku jsou jeho prodejní úspěchy takové, že za několik desítek let bude mít jistě čestné místo v muzeu značky. Mě osobně by vůbec nepřekvapilo, kdyby na zlatém podstavci stál právě model i30 v provedení kombi a ve sportovním kabátku N-line. Celkově je facelift více než výrazný a velmi povedený. Změn se dočkala kompletně přepracovaná užší světla s krásnými LED pruhy ve tvaru V, rozšířila se maska chladiče, přední nárazník dostal dokonce jakýsi náznak lízátka a vzadu se i30 snaží zaujmout nárazníkem s prvky difuzoru. Celé to vypadá hodně dobře.
V interiéru je pak verze N-Line dalším příjemným pohlazením pro oko. Kompletně mě obklopují příjemné materiály. Nádherné jsou sedačky potažené kvalitními materiály. Disponují velmi výrazným bočním vedením, krásně drží tělo, ale na druhou stranu mě nijak nepříjemně nesvírají. Dalšími znaky N-Line verze je pak červené prošívání sedadel, sportovní verze řadící páky a sportovní tříramenný volant. Ten jsem si obzvláště zamiloval, protože nejen že se skvěle drží a dobře vypadá, ale ještě jsem se nechal v chladných prosincových dnech rozmazlovat jeho vyhříváním.
Po zapnutí funguje okamžitě a teplotu pak udržuje tak akorát, aby to bylo příjemné a nepálilo do rukou. Všechny přepínače jsou velmi logicky upořádané a zorientovat se v kabině i30 je otázkou několika málo okamžiků. V kapličce za volantem řidiče o nejdůležitějších údajích informuje 7“ displej, který sice není přes celý panel, ale zapadá skvěle a umí zaujmout jemnou grafikou. Stejně tak se tváří i velký více než 10“ displej infotainmentu na středovém panelu. Na můj vkus je sice už dost velký, ale je to prostě trend dnešní doby, zákazníci to chtějí, tak to mají mít. Celý je samozřejmě dotykový a jeho reakce Hyundai odladil na jedničku. Je rychlý, přehledný a nijak jsem se v něm neztrácel.
Jízdně je i30 N-Line podobně pohodová jako její interiér. Nedokážu to úplně popsat, ale i30 na mě působí prostě dost zvláštně. Celá je postavená tak, že mi prostě neskutečně sedí. Na každém autě asi člověk najde něco co mu po chvíli začne lézt tak trochu na nervy, ale mě tady nevadí nic. V interiéru je vše na svém místě, do kabiny nedoléhají žádné strašidelné zvuky podvozku a dokonce i aerodynamická hlučnost je minimální. Celé to pak doplňuje zážitek z jízdy.
Sedmistupňový automat řadí bez škubání jedna báseň a někdo ho naučil doopravdy řadit tak, jako by o tom skutečně přemýšlel. Ani jednou jsem neměl pocit toho, že bych mu chtěl do zvoleného stupně nějak kecat. Podvozek je sice z trochu tužší rodiny a určitě nečekejte nějakou pohupující se loď velkých limuzín, ale rázy tlumí příkladně, je příjemně přesný a o jeho tvrdé práci, když jste zrovna přehlédli pořádnou díru se dozvíte jen tlumeným zaduněním.
Benzínový motor 1,5 o výkonu 117kW pak s i30kou umí cvičit pěkně svižně. Zejména ve sportovním módu je rozdíl oproti normálu velmi výrazný. Jeho zvuk se stane krásně jadrným a začíná kousat. Hyundai začne tlačit do sedaček s překvapivou vervou a když necháte plyn na podlaze o pár vteřin navíc, jste zralí na pořádný průvan na vašem bodovém kontu. Hyundai prostě dělá přesně to co od auta chci a na co ho potřebuji. Nechybí mu nic, co bych chtěl a zase mu nepřebývá nic co nepotřebuju. Mám tuhle značku prostě spjatou s pocitem pohody.
Není tajemstvím, že Hyundai ví o tom, kolik škodovkářů už přetáhl na svoji stranu. Hodně lidí ví i o tom, že Hyundai si vzal minimálně u nás Škodu do hledáčku jako největšího konkurenta a na začátku se celá motoristická obec smála tomu, jak chce tento Asiat přežvýkat toto obrovské sousto.
Stačilo ale pár let, několik špičkových evropských konstruktérů, inženýrů a designérů z tak slavných značek jako je BMW a takzvaným Hyundai vysmívačům poněkud tuhnou rysy v jejich úsměvu. Dalším frontálním útokem nejspíš bude nový Tucson a s takovými bratry ve zbrani bude mít i30 ještě snazší práci nalákat další zákazníky do svojí naleštěné základny. S každým nově prodaným i30 N-Line bude nejspíše do ostatních salónů odcházet jedno balení prášku na spaní.
Plusy
– Dravý design
– Příjemný interiér
– Pohodlné sedačky
– Živý motor
– Příjemné řízení
Mínusy
– Nutná větší síla k zavření dveří
