TEST Honda HR-V 1.5 i-VTEC – Živý mrňous
Rádi byste něco ze segmentu malých SUV, ale Mazda CX3 Vám přijde moc načančaná, Renault Captur zbytečně vyzývavý a malý a Peugeot 2008 neuvěřitelně ošklivý? Už nemusíte zoufat a Honda si pro Vás připravila skvělého prcka s vyšším podvozkem, který vypadá decentně, je dostatečně prostorný a nadmíru skvěle jezdí, přivítejte mrňouse HR-V 1.5 i-VTEC!
Obcházím náš modrý testovací vůz a říkám si, že působí větším dojmem než na fotografiích. Dělám první kolečko, druhé, třetí a nějak nemůžu najít nic, co by se mi líbilo, ale vlastně ani nic, co by se mi nelíbilo. Auto je neutrální, možná až trochu odtažité. To ale není žádné mínus a Honda tak může oslovit mnohem širší spektrum zákazníků, než její konkurenti. Pokud však máte nějakou tu kačku navíc a připlatíte si LED světlomety , hezčí kola a zvolíte jinou barvu – nejlépe bílou, tak už se HR-V může i líbit. Podívejte se na minulý TEST, kde jsme měli plně vybavené auto 1.6 i-DTEC v bílé metalíze a porovnejte ho s tímto průměrně vybaveným kouskem.
Interiér je jednoduchý, kvalitní a hlavně praktický (co se prostornosti a rozmístění ovládacích prvků týče). Zaujmou jen zajímavé výdechy klimatizace u spolujezdce a vysoký středový panel s nevídaně malou řadící pákou. Ty ne-moc líbivé tvary zvenčí se projevují hlavně uvnitř a prostornost kabiny je bezkonkurenční. Mazda CX-3 i Renault Captur se můžou jít bodnout. Zavazadlový prostor je 470 litrů a po sklopení zadních sedadel – Magic Seats objem naroste až na 1533 litrů, a to se zcela rovnou podlahou! Na zadní sedadla se pohodlně vlezou i dvě osoby nad 180 centimetrů a vpředu je místa na rozdávání. Řadící páka je hezky vysoko po ruce, ovládací prvky taky a volant příjemně padne do rukou. Ačkoliv je posed vysoký, tak je velmi dobrý a nepřipadáte si tu jako na záchodě, to bohužel bývá u většiny SUV zvykem.
Zatím HR-V z rukávu tahalo samá esa, ale musí přece přijít i trochu té kritiky. Zpracování je sice výtečné, ale po kontaktu s plasty zjistíte, že jsou neměkčené a ne příliš příjemné na dotek. Co mi však vadilo nejvíce, je horší rozložení odkládacích prostorů a malé přihrádky ve dveřích. Telefon nikdy nebudete mít po ruce a budete si jej oťukávat buď ve dveřích nebo v hluboké středové přihrádce. Tím však zápory končí a dokonce ani dotykové ovládání klimatizace atd. mi vůbec nevadí, to pro srovnání v koncernových autech PSA (hlavně Peugeot a Citroen) nesnáším. Tady vše reaguje rychle a hlavně dobře, takže při zvyšování teploty nevymetete škarpu a nepolíbíte první švestku před sebou.
Pod kapotou sídlí nová atmosférická patnácti-stovka, která se chlubí solidním výkonem 96 kW, ale už ne tak oslnivým točivým momentem 155 Nm, který je navíc použitelný až v 4600 ot./min. Čtyřválec je spojen s šestistupňovou manuální převodovkou a výkon posílá na přední kola. Vpředu se o komfort a přilnavost stará zavěšení McPherson a vzadu klasická pevná náprava.
Usazuji se do pohodlných sedadel, řadím jedničku a hned za rohem vím, že toto auto bude útočit na nejvyšší příčky v kategorii. Jakmile si zvyknete na ostřeji laděnou spojku a v nižších otáčkách na línější projev atmosféry, tak do města nebudete chtít jiného společníka. Příjemně nízká spotřeba do 7 litrů, dokonalé sladění motoru a převodovky a komfortní podvozek. Z auta je slušný výhled a na denní ježdění do práce s ním nemůžete šlápnout vedle. Navíc při rostoucích otáčkách tak krásně vrčí. 
Na dálnici se při vyšších rychlostech projeví ne-moc aerodynamická karoserie a budete nuceni zesílit rádio kvůli aerodynamickému hluku a hučícímu čtyřválci, který ve 130 km/h točí přes 3500 ot./min. Zvyknout si musíte na nižší točivý moment a do prudších kopců při dálničních 130 km/h sem tam podřadit na pětku. Spotřeba je 6.5 litru, a to je u auta určeného do města přijatelné číslo.
Vyjeďte z města, sjeďte z dálnice a po pár kilometrech budete mít úsměv od ucha k uchu. Ačkoliv je motor odspodu mrtvý, tak s narůstajícími otáčkami sílí a jakmile se přečasují ventily, HR-V svižně prolétá krajinou. Podvozek drží a díky lehké benzinové jedna-pětce na přední nápravě přichází nedotáčivost až ve chvíli, kdy už se to opravdu přehání. Řazení je přesné, docela komunikativní a s dokonalou převodovkou je radost jej řídit. Zatáčky projíždí jako naspeedovaný zajíc se třemi broky v zadnici a naštve vás jen pomaleji spínající spojka a citlivé ABS. Rychlosti na klikatých silnicích jsou úctyhodné a vytrestáte nejeden slabší hatch-back.
Na hladkých silnicích funguje skvěle a menší nerovnosti mu nedělají žádný problém. Na rozbitých okreskách nižší třídy však kvůli tužšímu naladění podvozku odskakuje a díry v silnici už něžehlí tak dobře. Nemyslete si ale, že propouští nějaké rázy do karoserie, jen prostě cítíte, kde jedete a auto si občas malinko poodskočí. Takový Captur se mu ale pořád nemůže rovnat ani z poloviny.
No a na závěr se dostáváme k ceně, což je největší problém HR-V na našem trhu. S jediným možným zážehovým motorem stojí 469 900 Kč, a to je o více jak 60 000 Kč více, než zbytek konkurence. Tučnou částku si ale obhajuje bohatou základní výbavou, ve které najdeme vyhřívaná přední sedadla, USB, všechna okna v elektrice a spoustu dalších maličkostí.
Plus
Podvozek
Motor
Převodovka
Zpracování
Posed za volantem
Mínus
Cena
Tvrdé plasty v interiéru
Ne-příliš oslnivý vzhled
Motor: 1.5 i-VTEC (96 kW)
Typ motoru: zážehový
Válce/ventily: 4/4
Zdvihový objem (ccm): 1498
Nejvyšší výkon (kW/ot./min.): 96/6600
Nejvyšší toč. moment (Nm/ot./min.): 155/4600
Maximální rychlost (km/h): 192
Zrychlení 0 – 100 km/h (s): 10.2
Spotřeba-město/mimo/kombi (l/100 km): 7.1/4.9/5.6
Emise CO2: 130
Zavaz. prostor – sedadla/sklopena (l): 470/1533
Objem nádrže (l): 50
Pohotovostní hm./nosnost (kg): 1245/545
Rozměr pneu: 215/60 R 16
« „Kašlu na to, budu Ferrari,“ řeklo si Porsche Cayenne Barevným fóliím odzvonilo, přivítejte sloupávací lak »
