Test Honda CR-V 2.0 e:PHEV: Nejlepší plugin hybrid na trhu a navíc v praktickém balení
Honda CR-V má v životopisu 25 let zkušeností, pověst spolehlivosti a schopnost vyjít s každým. Zdá se tak jako ideální kandidát na rodinnou vlajkovou loď, přesto na našem trhu stále tak trochu hledá místo. Dokáže to změnit šestá generace, která přináší některá „poprvé“?
Pojďme rovnou začít tím největším „poprvé“. CR-V je totiž první Honda, která se u nás nabízí v provedení plug-in hybridu, a právě tu jsem dostal do testu. Ten je k dostání pouze s pohonem předních kol, u klasického hybridu můžete volit i čtyřkolku. Ať už ale sáhnete po čemkoliv, základem pohonného ústrojí bude vždy přímo-vstřikovaný atmosférický čtyřválec pracující v Atkinsonově cyklu. Jde o nově vyvinutý motor, který si odbyl premiéru v desátém Civicu,¨¨ a chlubí se rekordní účinností 40 %. Sám o sobě dává 109 kW a 189 Nm, což možná nezní zrovna slibně, ale dvoulitr tu není primárně kvůli pohonu auta, ale kvůli výrobě elektřiny pro dvojici elektromotorů. Jeden z nich funguje jako generátor, druhý se stará o samotný pohyb vozu.
Výkon soustavy tak je 135 kW a 335 Nm, což už rozhodně zní lépe. Především, když vezmeme v potaz, že výkon máte dostupný vždy a bez čekání – výhoda elektromotoru. CR-V tak poskytuje sympatickou porci dynamiky, především ale boduje velmi dobrou pružností, reakcemi na povely plynu a ukázkovou kultivovaností. Hybridní systém ale není stejný jako v Civicu. V CR-V nejsou elektrické členy v jedné ose, čímž se podařilo ušetřit místo a taky dosáhnout větší efektivity. Zvýšil se tak jeho výkon i maximální rychlost. Novinkou je taky převodovka (ve skutečnosti úplně o převodovku nejde, ale pro zjednodušení ji tak říkat můžeme). Spalovací motor totiž nemusí sloužit pouze k výrobě elektřiny, umí i přidat ruku k dílu a pomáhat elektromotoru (především ve vysokých rychlostech). Stále se připojuje napřímo ke kolům, ale nyní má k dispozici dva převodové poměry. Dokáže tak s výkonem pracovat efektivněji.
Teď už ale k té plug-in části ústrojí. V podlaze auta je ukryta baterie s kapacitou 17,7 kWh, což by mělo stačit na 82 kilometrů. Z mé zkušenosti to přibližně odpovídá realitě a to i přesto, že během testu se teploty pohybovaly jen kolem deseti stupňů. Přesný dojezd se ale odhaduje trochu špatně, protože po startu vám auto nedovolí využít čistě elektrický režim a zahřívá motor. V prvních 2-3 kilometrech tedy motor vždy běží. Zrovna pro poskakování ve městě mi přijdou plug-iny nejlepší, Honda tady ale zvolila jinou cestu. Svým způsobem to smysl dává. Když se ráno proplížíte městem na elektřinu a na nájezdu na dálnici otevřete studenému motoru kohouty, zrovna dobře mu neděláte. Ale stále bych dal přednost tomu, abych si mohl režim pohonu volit sám.
Co se chování systému týče, je tohle plug-in jako žádný jiný. Dokud máte energii v baterii, snaží se CR-V maximum času jezdit na elektřinu – asi jako všichni ostatní, že. Největší změna nastává po vybití. Kdy u ostatních výrobců klesne výkon a auta – jakmile přijdou o asistenci elektřiny – najednou působí tak nějak ztraceně. Jenže Honda si vozí vlastní elektrárnu pod kapotou a dynamika ani kultivovanost se po vybití nijak nemění. Auto jezdí stále stejně, jen se tu a tam ozve motor, když vyrábí elektřinu. Je to tak jediný plug-in, co znám, který dokáže celý rok jezdit za všech situací stejně. V závislosti na tom, jak poctiví jste s dobíjením, se mění jen spotřeba. Když dobíjíte pravidelně, dá se jezdit mezi 2-3 litry – plus elektřina, samozřejmě. I bez dobíjení jsem se ale bez problému držel pod šesti. Tenhle nový hybrid od Hondy je zkrátka neuvěřitelně efektivní a nastavuje měřítka celé technologie. Žádný jiný hybrid nedokáže tak dobře kombinovat výhody z obou světů.
Dramaticky se taky změnil design. Honda CR-V vždy vsázela na extravagantní design a nepadla tak do oka každému. Novinka přijíždí v daleko konzervativnějším kabátku. Pořád z ní jde ale daleko větší respekt. Mračí se, je to samá hrana a působí masivně. Musím říct, že vypadá skvěle! Líbí se mi taky, že Honda nenásleduje trend obřích ráfků, na kterých je guma jen natřena. V nabídce jsou maximálně 18“ a upřímně – pořádné balonové gumy k ražení SUV sedí daleko víc, než moderní „loukoťáky“.
S každým novým autem dostává ergonomie víc a víc na frak a často se zdá, že moderní interiéry navrhují lidé, kteří auto nikdy neřídili. Honda se rozhodla tento trend zastavit a pro CR-V připravila dost možná nejlepší interiér na současném trhu. Ten našel ideální balanc mezi technologiemi a klasikou a namísto slepého následování trendů dává přednost zdravému rozumu. Přitom je to naprosto jednoduché. Stačí ve správném poměru namíchat tlačítka a dotykové ovládání. Jsou funkce, které využíváte denně několikrát a ty si zaslouží čudlík, ať je můžete ovládat i poslepu. Naopak jsou funkce, které snáz obsloužíte skrze dotykovou obrazovku – například zadávání navigace. Honda by mohla ostatním automobilkám dávat lekce ergonomie. Stejnou logikou se řídí i infotainment, který je jednoduchý a přehledný. Přistrojový štít se pak tváří vlastně jako obyčejné budíky, možnostmi individualizace ale nezaostává za těmi nejlepšími virtuálními cockpity na trhu. Třešničkou na dortu je krásně ostrý head-up displej.
Prostoru je uvnitř pro všechny cestující na rozdávání, sedačky jsou jak křesílka a ve všech řadách nabízí výhřev (vepředu i ventilaci), kufr pobere pěkných 617 litrů a Honda nediskriminuje ani z pohledu dobíjení všemožných hraček. Uvnitř najdete klasické USB, USB-C i 12V zásuvku. Tady vám zkrátka nic chybět nebude.
Plug-in hybridní verze je od základu vybavená adaptivními tlumiči, jejichž charakteristiku lze měnit v několika režimech, mám-li k vám být ale upřímný, rozdíly mezi nimi jsou sotva znatelné. Ne, že by to nějak vadilo. Ať už si totiž zvolíte cokoliv, CR-V kouzlí komfortem. Za celý týden se mi jedinkrát nestalo, že by se do kabiny propasíroval nějaký nežádoucí zvuk nebo vibrace. Auto dokáže se silnicí doslova splynout a je tak úžasně kultivované. Podvozek je poddajný, doslova vláčný, přesto ale nepůsobí rozbředle. Náklony karoserie sice vnímáte, ale můžete se do nich krásně opřít a CR-V prohnat zatáčkami pěkně svižně. Na limitu je sice cítit lehká těžkopádnost, ale dokud pojedete na nějaký osm až devět z deseti, je tenhle macek až nečekaně poslušný a dodá vám sebevědomí a jistotu.
Velkou zásluhu na tom má řízení, které je vynikající. Honda v tomto ohledu dnes patří k těm nejlepším. Není nijak přeposilované a je velmi přesné. Ve středové poloze je trochu netečné, to ale beru jako výhodu. V přímém směru tak CR-V působí klidně a nereaguje zbytečně přebuzeně na každý váš povel. Jakmile ale středovou polohu opustíte, začne hezky progresivně nabírat na hmotnosti a v zatáčkách přirozeně tuhne s tím, jak se gumy nabíjí odporem a dokáže vám ke konečkům prstů dokonce dostat i nějaké informace od kol. Nechci tvrdit, že je CR-V SUV pro sportovně založené řidiče, ale dává vám dostatečnou zpětnou vazbu, a tak nějak po staru dává najevo, že řidič je stále nejdůležitějším prvkem v autě. V prvé řadě je to hlavně rodinný parťák, který vás bude rozmazlovat komfortem a nabídne kupu místa pro všechny vaše dobrodružství. Základní cena novinky je 1.119.900, na plug-in si připravte minimálně 1.394.900.
Nové CR-V si dalo na čas, ale čekání se vyplatilo. Design má říz, interiér je snad to nejlepší, co na dnešním trhu najdete, a hybridní systém kombinuje to nejlepší ze dvou světů. Honda ukazuje, že danému segmentu dobře rozumí, a CR-V představuje v životní formě.
Plusy
– Komfortní podvozek
– Interiér
– Spotřeba
Mínusy
– Cena
– Vynucené zahřívání motoru
« Opotřebený podvozek vyjde řidiče draho. Nejlepší prevencí je pravidelná kontrola Test Subaru BRZ: Dokonalý sporťák ze staré školy s moderní technikou »
