TEST Honda Civic 1.8 i-VTEC Sport
Devátá generace ikonické Hondy Civic jezdí už od roku 2011 a letos si konečně prošel faceliftem. Mění se zejména vzhled a decentně i technika, ale větší změny nečekejte. Civic si stále jde proti proudu a působí jako auto ze staré školy a řidičsky stále patří mezi to nejzajímavější na segmentu, ne-li vůbec. O tom ale později, první si řekneme, co se konkrétně změnilo.
Designerské oddělení Hondy zapracovalo zejména na přední partii vozu, nové jsou přední lampy se zabudovanými LED světly pro denní svícení, jakož i nárazník se sportovnějším lookem. To aby se Civic sjednotil s nastoleným směrem nového Type-R. Uvnitř změny nenajdete, týkají se totiž prvků bezpečnostní a technické výbavy. Civic dostal automatické přepínání dálkových světel, kontrolu mrtvých úhlů v zrcátkách a také obligátní systém Start-Stop.
Testovaný model byl vybaven paketem Sport, který po modernizaci posouvá vzhled opravdu radikálně k nejsilnějšímu modelu. Nárazník má obří otvory pro přívod vzduchu, na bocích jsou nádstavce prahů, zadní lampy jsou dokonce zatmavené a dělí je nyní velký spojler pod zadním oknem. Nechybí ani střešní křídlo a deflektory nad zadními blatníky. Spolu s úžasným modrým lakem a černými koly vypadá vůz opravdu fantasticky a otáčel hlavy kolemjdoucích jako nic v tomto segmentu. Pár lidí se mě dokonce na pumpě ptalo, jestli je to nový Type-R. Ve své podstatě Honda provedla s tímto balíčkem rozsáhlý tovární optický tuning, který musí potěšit všechny Honda pozitivní.
Uvnitř vozu je i u deváté generace cítit velký sci-fi nádech, i když předchozí generace působila ještě více kosmicky. Civic však vždy v minulosti sázel na jednoduchost a nová generace je uvnitř přesně něco mezi tím. Funkčností tu ale vše dokonale sedí a pokud si postupně prohlédnete všechny interiérové prvky, zjistíte, že řidič tu bude fungovat sebejistě při každé situaci. O všem bude mít dostatečný přehled a vše má ihned po ruce. Kvalita zpracování a použité materiály jsou velmi kvalitní a zamrzí jen použití některých tvrdých plastů. Honda však stále patří v interiérech svých vozů k japonské špičce a pokud nebudeme počítat prémiové výrobce (jako Lexus a Infiniti), staví se Honda na velkou kvalitativní úroveň.
Tříramenný volant s ideálně tlustým a prošívaným věncem už na pohled vypadá nádherně a například řadící páka je hned vedle něj. K ní to tedy rozhodně nebudete mít daleko. Ihned si také můžete všimnout otáčkoměru, který je ze všech budíků největší a je umístěn přímo uprostřed přístrojové desky. Na pravé straně je palivoměr a na levé ukazatel teploty motoru. Vše ostatní, jako rychlost, spotřeba, čas nebo najeté kilometry, jsou na dvou digitálních displejích na samotném vrchu přístrojovky.
Vlevo pod volantem se nachází tři tlačítka – jedno pro vypnutí systému ESP, druhé na zapnutí systému kontroly jízdy v pruzích a třetí pro aktivaci pomocného systému hlídání mrtvého úhlu. Poslední dvě tlačítka jsou součástí příplatkové výbavy ADAS-I, ten má navíc i další spoustu vymožeností. Například začne brzdit pokaždé, když vyhodnotí riziko srážky s automobilem před Vámi a do rychlosti 30 km/h dokonce dokáže zastavit a odvrátit nehodu ( bohužel je někdy až moc citlivý a zasahuje do řízení ). Dále systém umí číst dopravní značky a na displeji Vám je pak zobrazí. Stojí 19 000 korun a za tuto cenu je to jasná volba, za kterou bych se nebál utratit své peníze.
Nejdůležitější část celého vozu je ukryta pod relativně malou kapotou a pohled pod ní potěší nejednoho automobilového příznivce. Očekávané zakrytí motoru laciným plastem se nekoná a naopak se můžeme těšit z odhaleného motorového prostoru. Honda si tedy stále drží svou poctivost, a to nejen díky motorovému prostoru, ale především díky motoru samotnému.
V době, kdy dokonce i ikona atmosférickým motorů, BMW, přešla na přeplňování, před sebou v Hondě Civic můžete mít poctivou, točivou, atmosférickou osmnáctistovku, která z objemu 1798 ccm dokáže vydolovat výkon 104 kW (142 koní) při krásných 6500 ot./min. Točivý moment umí motor vyprodukovat 174 Nm, a to při 4300 otáčkách. Civic, vážící něco kolem 1270 kilogramů, už tedy při pohledu na papír slibuje slušné řidičské zážitky. Dynamická čísla jako stovka za 9,4 sekundy a maximální rychlost 215 km/h, Vás v tomto autě přestanou zajímat. V Civicu 1.8 VTEC totiž poznáte, že tato čísla mohou být zavádějící a nic neříkající. Výkon si musíte zasloužit, vytočit a pak budete naprosto nadšení.
Při klidné jízdě je motor klidný jako beránek a řadit vyšší stupně můžete bez problémů v 1700 otáčkách a odmění se Vám pak i ve městě spotřebou do 7 litrů na 100 km. Navíc už při překročení 50 km/h můžete zařadit šestý převodový stupeň a motoru to absolutně nebude vadit. Žádně přidušování nebo byť jen sebemenší uškytnutí se nedostaví. Pokud ale chcete dostat z motoru výkon, musíte jej prostě chytit pod krkem a pořádně nakopnout. Potřebujete například razantně zrychlit ze 70 km/h? Podkvaltujte to rovnou na dvojku a vyždímejte z motoru, co umí. Auto potom zatáhne jako závodní kůň kopnutý do zadku a s dalším převodovým stupněm začíná ta samá zábava znova. Točit, točit, točit – to je, oč tu běží!
Motor se k životu probírá až ve 4000 ot./min., ovšem teprve ve 4300 otáčkách dojde k přečasování ventilů systémem i-VTEC a se skvělým točivým zvukem Vás bude hnát vpřed. Maximální výkon je zde položen těsně před omezovač, a to naprosto nejlepší ze sebe vydá až u červeného pole otáčkoměru. Věřte, že jak jednou tento motor pořádně roztočíte, sundávat pak nohu z plynu budete opravdu těžce. “Tohle, že je 1,8?” – Ptali se nevěřícně pasažéři, kteří si do Hondy sedli za mnou. Upřímně musím říct, že mě dlouho tak nebavilo jezdit a ždímat z auta naprosté maximum. V dnešní době je to prostě něco nevídaného a je jasné, že to nebude vyhovovat všem, protože v nízkých otáčkách je motor opravdu ležérní a nechce se mu nic. Navíc je důležité a nezbytně nutné stále a správně pracovat s převodovkou a to se mnoho lidem chtít nebude. Ti však můžou sáhnout po skvělé dieselové 1.6 a budou spokojení. My řidiči, budeme vzhlížet právě k této benzínové a atmosferické motorizaci, která nostalgicky ukazuje, jak to dřív bylo skvělé… Už jen ta okamžitá a naléhavá odezva na plyn! Krása!
V Hondě vědí, že pokud máte točivý motor, je potřeba hodně optimalizovat otáčky řazením, a to někdy velmi rychle. Aby byla změna převodového stupně usnadněna i při naprosto bláznivé jízdě, je řadící páka umístěna prakticky ihned vedle volantu. Kromě toho se díky svému tvaru perfektně drží a řadit s ní je opravdu zábava. Samotné řazení má ideálně poskládané dráhy, které jsou relativně krátké a encyklopedicky přesné. Pedály jsou navíc umístěny také ideálně od sebe a meziplyny už budete tím pádem brát jako nutnost. A zase ten zvuk!
Ano, jako většina moderních aut, má i tato Honda k dispozici režim ECON, který přiškrtí otěže motoru, zpomalí reakci na plyn a dle zbarvujícího se ukazatele kolem digitálního rychloměru Vám řekne, jestli jedete ekologicky nebo to chce ještě víc odlehčit pravou nohu. Tímto stylem se dá mimo město bez problému jezdit za 5,5 litru. Takže v tomto Civicu máte také na výběr. Jak motor reaguje v závislosti na režimu, je opravdu markantní rozdíl. Já však jezdil stále mimo tento režim a spotřeba nebyla vůbec zlá i tak. Na oblíbených okreskách jsem jezdil asi za 13, což je pěkné a hlavně to byla radost! Týdenní průměr se zastavil na 8 litrech při nadprůměrných dynamických nárocích.
Podvozek je tvrdší, než byste mohli znát například z koncernových konkurentů, avšak není to žádná naklepávačka a při přejíždění menších výmolů a děr dokáže Civic i vcelku příjemně filtrovat tyto zákeřnosti českých silnic. Pravdou je, že se při těchto situacích do kabiny sem tam dostanou akustické rázy od kol, ale při poslechu médií (z audiosystému s šesti reproduktory) si toho vlastně ani nevšimnete. Dále funguje jedno pravidlo… čím rychleji jedete, tím lépe se Civic přenese přes spáry a díry. I ve vyšších rychlostech funguje japonský podvozek skvěle a rozhodit z rovnováhy jej dokáží jen příčné nerovnosti. Řidičovu zvolenou stopu drží ochotně a s chutí, a i když vzadu postrádá víceprvkovou nápravu, má přilnavosti na rozdávání. Civic je obratný, mrštný a na povely od lehkého řízení reaguje rychle a hbitě. Podvozek vždy rád změní směr jízdy a budete se i divit, jaké nájezdové rychlosti tento relativně obyčejný hatchback zvládne. Navíc s ním lze hezky utahovat stopu odstavením plynu, záď jde okamžitě mírně do strany. Hravost autu tedy také nechybí a stabilizaci lze vypnout jediným a letmým dotykem tlačítka! Zmínil jsem řízení, to je další věc, která je zde naprosto nadprůměrná – je strmé, rychlé a auto na něj reaguje bez nejmenší prodlevy. Práce s volantem, převodovkou, motorem a podvozkem je naprostá fantazie!
A víte, co je na tom nejlepší? Že Civic je jasný důkaz toho, že sportovní auto může být praktické a nemusí být plné omezení a kompromisů. Asi by Vás to ani nenapadlo, ale pod kompaktní karoserii se skrývá spousta prostoru a praktických vychytávek a to nemluvím o obřím kufru. Například zadní nejsou upevněna do podlahy a díky tomu dali Japonci možnost vzniku velkého prostoru pod sedačkami. Tento prostor se táhne po celé šířce podlahy a nerozděluje jej dokonce ani středový tunel. A vsadím boty na to, že by se pod zadní sedadla bez problémů vlezl nějaký mexický přistěhovalec. V relativním pohodlí se tam ale sveze i kdejaký pes střední velikosti nebo několik batohů a tašek. To kdyby se vám podařilo na výletě zaplnit celý zavazadlový prostor. Zadní sedačky se mimochodem dají také sklopit, a to dokonce i směrem nahoru!
Ano, dozadu ve vnitřním zpětném zrcátku, díky rozdvojenému zadnímu oknu, uvidíte méně, než jste zvyklí a většina plastů v interiéru je tvrdá, ale pokud chcete skutečně výjimečný motor, schopný podvozek a nekonvenční odvázaný interiér, umí přesně toto Honda nabídnout. Je zcela jiná než ostatní, ale její potencionální kupující být nemusí. Dokáže vtáhnout do děje každého, kdo ji okusí, a přesně to japonská auta vždy uměla nejlépe. Ve verzi 1.8 i-VTEC se navíc jedná o naprosté řidičské potěšení!
Plusy
– Vynikající točivý motor
– Spotřeba paliva
– Jízdní vlastnosti
– Zvuk motoru
– Design
– Originální interiér
– Zpřevodování
– Přesné a krátké řazení
– Praktičnost
– Zábava za volantem
Mínusy
– Výhled vzad
– Méně prostoru na zadních sedadlech
– Chování podvozku na rozbité silnici
– Ovládání palubního počítače
Cena v základní výbavě: 399 900 Kč
Cena v testované výbavě: 477 900 Kč
Základní výbava:VSA (ESP), šest airbagů, protikolizní systém City Break Active (zastaví vozidlo až z 30 km/h), dálkové centrální zamykání, vyhřívaná přední sedadla, Magic Seats, systém Start/stop, dvouzónová klimatizace, tempomat, hliníkové pedály, zadní parkovací kamera, denní svícení diodami, litá 17” kola atd.
Výbava testovaného vozu:Pokročilý systém podpory řízení – bezpečnostní paket (ADAS I) (+ 19.000,-), dotyková 7” obrazovka Honda Connect s navigací (+ 16.000,-), metalický lak (+ 12.900,-).
Technické údaje |
|
---|---|
Motor | Honda Civic 1.8 i-VTEC Sport |
Typ motoru: | zážehový |
Válce / ventily: | 4 / 4 |
Zdvihový objem (ccm): | 1798 |
Nejvyšší výkon (kW / ot/min): | 104 / 6500 |
Nejvyšší toč. moment (Nm / ot/min): | 174 / 4300 |
Provozní vlastnosti | |
Maximální rychlost (km/h): | 215 |
Zrychlení 0 – 100 km/h (s): | 9.4 |
Spotřeba-město/mimo/kombi (l/100 km): | 7.6 / 5.2 / 6.1 |
Emise CO2: | 145 |
Rozměry a hmotnosti | |
Zavaz. prostor – sedadla/sklopena (l): | 477 / 1378 |
Objem nádrže (l): | 50 |
Pohotovostní hm. / nosnost (kg): | 1341 / 409 |
Rozměr pneu: | 225/45 R17 |
« BMW Z4 facelift pro rok 2016 – Dostalo hmm, novou barvu Modernizovaný Opel Astra – První oficiální fotografie »