Test Harley-Davidson Road Glide Limited
Tenhle stroj v nás všech v redakci zanechal tolik dojmů, za které by se nemusela stydět ani ta nejempatičtější předsedkyně feministek. Pocity byly naprosto úžasné a rozhodně se jednalo o jedno z nejobsazovanějších míst spolujezdce letošní sezóny.
Nový model Road Glide Limited v sezóně 2020 nahrazuje Road Glide Ultra a přichází s luxusními cestovními doplňky včetně barevné kombinace s pruhy, vnitřní kapotáže v lesklém provedení, vtipně vyřešeném vyhříváním rukojetí řídítek s ovládáním na levém konci řídítka, litých kol Slicer II Contrast Bright, nové nádrže a emblémy na blatnících.
Jak výrobce uvádí, model Road Glide Limited je dálkový specialista pro cestování ve dvou a vyznačuje se výraznou aerodynamikou přední kapotáže se žraločím výrazem a trojitými otvory zaručujícími rovnoměrné proudění vzduchu. Standardní motor Milwaukee-Eight 114 nabízí hladký chod a dostatek výkonu pro cestování. Ač se například v modelu Low Rider S chová jako nezkrotné zvíře, tady je naladěn na absolutní pohodlí, výkonu dává přesně tolik, kolik potřebujete a motorku strká neúnavně vpřed svým mamutím kroutícím momentem 164 Nm.
Po prvním usednutí za řídítka vás jako první ohromí šířka přední kapotáže. Motorka je vážně široká a vzbuzuje respekt. Provozní hmotnost 423 kg je při manipulaci na místě znát a je potřeba si na to trochu zvyknout. Počítat musíte s tím, že člověk nemůže zastavit úplně všude. Třeba byť i v mírném bočním svahu, kde máte pod spodní nohou štěrk nebo z mírného kopce, kde budete potřebovat vycouvat, protože námi testovaná Road Glida nebyla vybavena zpátečkou, popřípadě průjezdy ostře utaženými serpentinami s plně naloženou motorkou a s ještě těžším spolujezdcem než jste vy sami.
Další věcí, která vás zaručeně ohromí je neuvěřitelné pohodlí a luxus, kterým vás tohle HDčko zahrne. Ne sedlo, ale vyloženě křeslo, je krásně tvarované, měkoučké a s výraznou bederní opěrkou a krásným a příjemným povrchovým provedením. Tak a teď si představte, že si dáte nohy do té nejpohodlnější polohy, kde byste je zvládli mít po dalších 12 hodin jízdy. Přesně tam jsou plotny, které jsou připraveny přímo pro vás. No a ještě zbývají ruce. No prosím, dejte si je do té nejpřirozenější a nejpohodlnější polohy, ve které byste chtěli strávit zbytek života na motorce. Ano, správně, přesně i tam jsou řídítka. Naprosto neuvěřitelně zpracovaná cestovní ergonomie. Nemám, co bych vytkl.
Před vámi se pak rozprostírá hotové řídící centrum. V bocích široké kapotáže jsou dva reproduktory, které by se svým průměrem neztratily ani v autě a středu kapotáže dominuje systém infotainmentu Boom!™ Box GTS s barevným dotykovým displejem, který nabízí navigační, komunikační i zábavní funkce. Svými rozměry připomíná spíše menší tablet, naprosto přesně a pohodlně se ovládá i v klasických kožených rukavicích a jeho grafika je úžasná. Když jsem testoval navigaci a jel kolem velké vodní plochy, tak ,ě detailní zobrazení pohybujících se vlnek na hladině fakt dostalo. Pohodlně jej ale můžete ovládat i hardwarovými tlačítky na řídítkách.
Mimo navigaci vám nabídne i propojení s vaším smartphonem a ladění rádia. Kromě předních reproduktorů je audiosystém doplněn ještě o zadní repráky umístěné ve spodní části opěrky spolujezdce, které si spolujezdec může ovládat i tlačítky pod pravou područkou a v otevřené helmě se dá pohodlně poslouchat až do zhruba 100 kilometrové rychlosti, což vám při toulkách okreskami úplně stačí. Při jízdě po dálnici už samozřejmě aerodynamický hluk hodně znemožňuje pohodlný poslech. Stejně tak integrální přilba se k poslechu úplně nehodí a museli byste snížit rychlost až někam k 60 km/h. Na bocích displeje infotainmentu je vlevo stylově umístěný klasický budík stavu paliva a vpravo ukazatel dobíjení. V těchhle malých budících jsou umístěny blinkry, které aktivujete na každém řídítku zvlášť a dalším zmáčknutím se zase vypnou. Pokud na to zapomenete, vypnou se sami poté, co projedete zatáčku a náklonové čidlo vyhodnotí, že už jste odbočili. Praktické řešení pro ty, kdo na blinkry často zapomínají.
Další věcí pro opravdové hračičky je služba H-D Connect, která umožňuje se k motorce připojit dálkově pomocí Smartphonu a s použitím aplikace Harley-Davidson si zkontrolujete nejdůležitější údaje o motocyklu, jako například stav paliva v nádrži, tlak v pneumatikách, stav nabití baterie a různé jízdní statistiky. Pro klid v duši pak můžete hlídat polohu svého mazlíčka, dostat upozornění pokud by s ním někdo hýbal, narazil do něj a dokonce sdílet polohu s Policií, pokud by se již přemisťoval se zlodějem v sedle. Dále můžete dostávat různá upozornění na nadcházející servisní intervaly.
Dole uprostřed se u mohutných chromových řídítek dále nachází i dva klasické a krásně zpracované budíky, které i ve svém multifunkčním displeji zobrazují mnoho praktických funkcí jako zařazený rychlostí stupeň, stav tlaku v pneumatikách, denní počítadlo ujetých kilometrů, dojezd na zbývající palivo v nádrži a mnohem více.
Ačkoliv se přední kapotáž svým designem žraločího čumáku nemusí líbit všem a jedná se o opravdu dost neotřelý styl, svojí aerodynamikou týkající se ochrany jezdce opravdu exceluje. Svými třemi průduchy Split-stream zajišťuje hladké proudění vzduchu a omezuje nápor poryvů na hlavu. Zároveň si podle potřeby můžete i speciální páčkou pod větrným štítkem nastavovat jeden z průduchů do otevřeného nebo zavřeného stavu a tím si regulovat vznikající turbulence podle rychlosti jízdy a nastavovat si maximální pohodlí. Celkově je šířka přední kapotáže tak velká, že jsem z vyjížděk jezdil domů absolutně čistý – všechen hmyz pochytá bezpečně. Přední duální světla Daymaker vrhají krásně bílé LED světlo, a ačkoliv jsou hodně dobré, s jejich plochou si myslím, že by se z nich dalo vytřískat ještě o trochu víc.
Co se týká samotné jízdy, tak ačkoliv jsem zmínil, že manipulace na místě je v některých případech trošku složitější záležitost a je nutné u toho trochu přemýšlet, při jízdě už vládne absolutní pohoda. Převodovka řadí přesně, pouze s občasným výraznějším zvukovým projevem. Motor je jedno z nejlepších, co můžete z Milwaukee dostat a 114ka si jen přede. Zvuk je utlumený tak akorát a k motorce krásně pasuje. Přední brzda zvládá rozjetou lokomotivu s přehledem. Propojené brzy Reflex Brembo se systémem ABS se starají o pocit sucha a bezpečí a jediné, co se mi nelíbilo, byl pedál zadní brzdy, který byl nepřirozeně vysoko a pro jeho použití musíte skoro zvedat celou nohu z plotny.
Podvozek je naladěn na komfort a přiznávám, že je absolutně excelentní. Road Glide dostává dokonale svému jménu a jedná se o skutečný silniční kluzák. Přes nerovnosti se skoro jen vznáší a žehlí vše, co by vám mohlo vaši jízdu znepříjemnit. Připadal jsem si jako za dob starých dobrých Citroenů a co se týká pohodlnosti, nevyrovná se mu v absorpci výmolů ani většina současným moderních automobilů. Prostě opravdová lahůdka. To, že se chcete svézt po rozbitější okresce, vůbec řešit nemusíte a necháte se jen hýčkat tahavým motorem. Ostatní vás vážně nezajímá.
Samotnou kapitolou jsou úložné prostory a sedlo spolujezdce. Obrovské boční kufry jsou pohodlné na ovládání jednou páčkou a já najednou zjistil, že na motorce vozím s sebou takových hovadin, kdy se nemusím spoléhat jen na své kapsy, že jí začínám používat skoro jako auto. Do jednoho bočního kufru jsem narval vcelku i svůj velký batoh, který bych normálně tahal na zádech. Odklopením opěrky spolujezdce se před vámi otevře naprosto monstrózní kufr, kam v pohodě naložíte dvě helmy a ještě jídlo na celý týden. A kdyby vám snad ani tohle nestačilo, máte nad zadním kufrem ještě jakousi zahrádku, kam můžete přidělat ještě další opravdu velké zavazadlo. Motorka ani při totálním zatížení a naložení zavazadly netrpí a řízení je pořád stejné.
Co se týká zadního sedla, tak se jednalo o první motorku, kde mě mrzelo, že jsem se nesvezl taky jako spolujezdec. Křeslo hýří luxusem a je doplněné taktéž plotnovými stupačkami s vysokou opěrkou skoro na celá záda spolujezdce a loketními opěrkami. Poprvé v životě se mi stalo, že jsem musel vozit i jinak zapřísáhlé odpůrce motorek, které jsem s radostí oslňoval majestátní jízdou a mačkal jim zádovou opěrku kroutícím momentem motoru hluboko do zad. Absolutně všichni z Road Glidy zesedali s úsměvem od ucha k uchu,a s lítostí, že jízda netrvala o trochu déle.
Ze svých zkušeností se mi osvědčilo, že pokud se vydávám na nějakou delší jízdu, tak průměrně končím den zhruba po 500 kilometrech a pokračuju až den následující, abych si jízdu užil a netrpěl jen s vidinou, že dnes musím být v cíli. To ale u Road Glidy úplně neplatí. Kilometry zde vůbec nehrají roli a jediné, co vás může zastavit je to, že byste se potřebovali trochu vyspat. Se zapnutým tempomatem a ideálním spolujezdcem se vaše denní nájezdy můžou rovnat čtyřmístným číslům a vy se jen necháte hýčkat luxusem tohoto silničního kluzáku.
« Suzuki Ignis dostalo facelift a hybridní pohon Trh s ojetými vozy se zásadně změnil »
