Test Ford Kuga 2.5 Hybrid ST-Line: Všeho s mírou
Ford Kuga dvstupuje o nové fáze své existence. Oblíbené kompaktní SUV zařadilo do své nabídky několik úrovní elektrifikace a my se dnes podíváme na tu největší klasiku – full hybrid. Ten pod kapotou ukrývá na dnešní dobu nečekaně velký motor, ale výkon určitě není jeho hlavní doména.
Kuga je pro Ford zlomový model. Automobilka s ním naskočila do rozjíždějícího se vlaku popularity SUV a hned od svého představení zaznamenal velký úspěch. Ford to vzal jako znamení a od té doby se stále více orientuje na tento segment. Však si to vezměte – dovezl nám sem Explorer, z Pumy udělal crossover, Mondeo bude v příští generaci pravděpodobně taky na chůdách a ani Focus nemá svůj osud jistý. Ale nemůžeme z toho vinit automobilku. Současný automobilový trh je zkrátka takový a jít proti všeobecnému trendu by byl nesmysl.
Kuga se aktuálně prodává již ve třetí generaci a po designové stránce je to takové roztomilé, neurážlivé, okaté autíčko. Jeho světla jsou v poměru ke zbytku auta snad ta největší, jaká jsem kdy viděl. Společně se širokou maskou mu to propůjčuje trochu vyplašený vzhled. Nějak se ale nemohu ubránit a vidím v něm jistou podobu s Aston Martinem DBX – což jistě žádného majitele Kugy neurazí. Testovaná verze ST-line se ještě od běžných provedení liší lakovanými ochrannými prvky do barvy karoserie a unikátně tvarovanými blatníky. Ve finále tak mám pocit, že přede mnou stojí spíš o něco masivnější hatchback, než klasické SUV – což beru jako plus. Osobně bych jen sáhl po jiné barvě. Bílá obecně oblým linkám moc nelichotí a Kuga z jistých úhlů vypadá zavalitě. Smím-li vám radit, tak v tmavě červené vypadá opravdu o poznání lépe.
Kabina Kugy je na dnešní poměry až nečekaně tradiční. Namísto digitální dotykové šikany tu na vás čeká logicky rozmístěná sada tlačítek pro ovládání nejdůležitějších funkcí, které dělají z používání auta příjemně ergonomickou záležitost – díky za to, že taková ještě existují. Dotyková obrazovka tu samozřejmě taky je, ale má až nečekaně malou úhlopříčku a nijak neruší. Infotainment, který na ní běhá, už vypadá trochu letitě, ale je logický a vcelku svižný. Další displej našel uplatnění v kapličce přístrojů. U Fordu se sice nedočkáte takových možností konfigurace, jako například u vozů koncernu Volkswagen, ale podávané informace jsou jasné a máte vše na očích.
Zpracování interiéru je na slušné úrovni. Jediné, co mi vadilo, byla skladba materiálů. Jako by se někdo ve vývoji nemohl rozhodnout, který použít. Uvnitř tak najdete asi čtyři různé druhy plastů, které se střídají jeden přes druhý, až to vytváří jakýsi pocit disharmonie. Nicméně to může být jen můj pocit. Na funkci auta to vliv nemá a ne každý je takový šťoura, jako jsem já.
Kde naopak Kuga válí, je vnitřní prostor a množství odkládacích přihrádek – zkrátka takové ty důležité body při výběru rodinného auta. Vepředu mám místa na rozdávání i se svými 190 centimetry a skvěle vidím ven. Posaz je sice o trochu vyšší, než by se mi líbilo a u sedaček bych ocenil delší sedák, ale to může být způsobeno mojí dlouhou postavou.
Vzadu je situace stejná. Místa je zde dostatek i pro dospělého. Potěší i fakt, že Kuga prakticky nemá středový tunel, takže i místo „za trest“ uprostřed poskytuje solidní pohodlí. Sedačky jsou komfortní, dokonce se dají i posouvat a polohovat, prosklení dostatečné a nachází se zde i USB porty. Do kufru dáte v základu 581 litrů – prostě ideální auto na výlety.
Teď se tedy pojďme podívat, co za divy se ukrývá pod kapotou. Tam najdete nečekaně objemný dvou a půl litrový atmosférický čtyřválec (112 kW/200 Nm) pracující v Atkinsonově cyklu, kterému dělá společnost malá baterie (1.1 kWh), elektromotor (92 kW/230 Nm) a eCVT převodovka. Systémový výkon je 140 kW, což vzhledem k hmotnosti přes 1.7 tuny není žádná hitparáda, ale asi nikdo se nepořizuje full-hybridy kvůli jejich oslnivé dynamice. Jejich hlavní smyslem existence je efektivita. Výkonem tedy poslouží spíš klidnějším řidičům, kteří budou umět ocenit kultivovaný chod motoru, jemné reakce systému a velice plynulou jízdu. Auto si s elektřinou hospodaří zcela samo a jde mu to na jedničku.
Při nízkém zatížení se vozíte na vlnách kroutícího momentu elektromotoru, křižovatky opouštíte naprosto tiše a bez cukání. O připojení čtyřválce víte jen díky indikaci na budících a naprostou většinu času nemusíte řešit, co se pod vámi děje. Hybridní systém je tak dobře vyladěný, že bych se ho nebál srovnat s tím od Toyoty. Převodovka eCVT má nasimulované virtuální rychlostní stupně a většinu času se tak chová jako obyčejný automat. Pokud jde o spotřebu, tak nejlépe je na tom tradičně ve městě. Tam mu stačí něco kolem 4 litrů. V průměru se dá držet někde do šesti i v případě, že do svých cest zamotáte i dálnice. V kombinaci s velkou nádrží není problém ujet téměř 1000 kilometrů na jedno natankování.
Pohonné ústrojí laděné k pohodové jízdě dobře doplňuje podvozek, který taky primárně myslí na komfort. Kuga bez mrknutí oka zvládá filtrovat většinu „laskomin“ našich silnic, k posádce toho moc nepouští a jen tak se pohupuje. Podvozek je taky velice dobře odhlučněný, takže se nemusíte bát dunění na kostkách nebo hučení od hrubého asfaltu. Odhlučnění obecně mě potěšilo. I na dálnici je auto velice tiché a akustický komfort nedosahuje nepříjemných úrovní ani v nadlimitních rychlostech. I tady se mi Kuga jeví jako auto, které je navržené s maximálním zaměřím na příjemné rodinné cestování.
Jenže modrý ovál na kapotě byl vždy zárukou skvělých podvozků. Při cestě na oblíbené okresky jsem si ale říkal, jestli toho po Kuze už nechci moc. On je to vážně takový sympatický plyšáček, který by mouše neublížil. O to milejší překvapení byla ochota, s jakou tenhle bílý koblížek polykal zatáčky. Nebudu vám mazat med kolem pusy. Jestli se chcete za volantem bavit, čtete špatný článek, ale ve svojí kategorii patří Kuga určitě k tomu zajímavějšímu. S radostí mění směr, nejeví při tom známky nervozity. Ani horší povrch v zatáčkách ji nerozhodí a krásně se stáčí po předku.
Sekunduje velice dobře nastavené řízení, které je pohotové, tak akorát rychlé a přirozené. Vynikající jsou také brzdy. Skvěle se dávkují a mají rychlý nástup. Byť vám možná Ford Kuga na obličeji zrovna banán nevykouzlí, rozhodně je to jedno z těch SUV, které umí i z toho mezi bodem A a B na vaší cestě udělat něco, co si zapamatujete. Navíc k tomu přidá spoustu vnitřního prostoru a úsporný motor. Kdo se ptá na možnost pohonu všech kol, tak ta tu taky je – takže všechny kolonky odškrtnuty. Vlastně je jen málo věcí, které se jí dají vytknout a já se její oblibě vůbec nedivím. Full hybridní verze začíná na 759,900, auto v testu vychází se všemi příplatky o necelých 200.000 víc.
Plusy
– Prostorný interiér
– Skvělý podvozek
– Spotřeba
– Dojezd
Mínusy
– Průměrný výkon
– Materiály uvnitř
« Test ojetiny Hyundai i30 N Performance: Předsudky sem nepatří Zánovní vozy na českém trhu za rok zdražily o 6,3 %, některé i víc než o pětinu »
