Autojournal.cz

TEST Ford Focus ST – Drahý, dražší, nejdražší

7. 2. 2013 • FORD, Novinky, Testy

Na nový Focus ST se třásli všichni milovníci hothatchů. Aby ne, 250 koní, slušná standardní výbava a skvělá technika. Jenže pak Ford oznámil cenu – 856.000 Kč v základu! Ehm, cože? Vedení značky se asi kompletně zbláznilo, uletělo na nějaké kvalitní droze a nebo si jen hodně věří. Nicméně musím zmínit, že Golf GTI stojí o 150 tisíc méně, podobně je na tom silnější Megane RS a nebo zběsilá Astra OPC. Ta se dá koupit za 630 tisíc korun. A taky je tu Mazda 3 MPS, která je perfektní a také výrazně levnější. Vybavený Focus ST vás příjde na nějaký milión a tady musím napsat, že o 50 tisíc výše začíná neohrožená ikona Subaru WRX STI… Proč tedy utratit takovou sumu za Ford? Stojí vůbec za to? Dočtěte se!

Pod kapotou se v nové generaci usídlil čtyřválcový dvoulitr, dopovaný turbem s výkonem 184 Kw a točivým momentem 360 Nm. To u poměrně lehkého Focusu (necelých 1300 Kg) slibuje slušnou dynamiku. Jenže pryč je charakter famózního pětiválce a říká se, že i jízdní vlastnosti jsou nyní jeden velký kompromis. Přední náprava používá obyčejnou techniku McPherson a nečekejte mechanický samosvorný diferenciál. Ford model Focus ST vybavil elektronickou náhražkou VC (Torque Vectoring Control), která přibržďuje kola podle prokluzu. Trochu sofistikovanější řešení má řízení, které disponuje variabilním převodem a hlavně systémem TSC (Torque Steer Compensation), který eliminuje přenos hnací síly do volantu a Focus ST by tedy neměl tahat za volant. Nejviditelnější je pochopitelně vnější optický paket – celá příď má novou masku a nárazník, jsou tu jiné boční prahy, zadní střešní křídlo, sportovní nárazník a centrální zdvojená koncovka výfuků. Kola jsou v klasickém designu, který ST používá od prvopočátku a vozu prospělo opticky i snížení. Ve výsledku je tak zvenčí vůz opravdu agresivní, naštvaný a tak trochu kýčovitý. Uvnitř je vše decentnější a prim hrají famózní sedadla Recaro. Je tu i sportovní čtyřramenný (!) volant, kovové pedály, sportovní hliníková řadící páka a kaplička navíc, která ukazuje teplotu oleje, plnící tlak turba a tlak oleje. A taky ostře svítící dekory prahů s nápisem ST. Hmmmm! Zajímavostí je pak samotné výfukové potrubí, které je uměle nastaveno, aby simulovalo zvuk, jenž je podobný pětiválcovému chrapťáku po vzoru minulé generace. Navíc díky aktivním klapkám zní pořádně až v otáčkách.

Sedám za volant a nastavuji si sedáky. Pozice za volantem se hledá rychle a snadno a musím Ford pochválit za nízké uložení sedadel a Recaro za jejich skvělý tvar. Drží opravdu parádně a jsou pohodlná. Interiér je lehce ztísněný, ale řidiče příjemně obklopí a vše je na dosah. U hothatche to je plus. Startuji a motor se jen tak probudí bez jakéhokoli zvukového projevu – žádné emoce. Připadám si tak, jako bych nastartoval klasický Ecoboost. A žádné vzrušení se nedostavuje ani po rozjezdu. Zvuk je tichoučký, vše jde zlehka, no prostě normální Focus. Čekání na zahřátí motoru a oleje je tak docela otravnou záležitostí.

Jenže pak se plynový pedál důvěrně seznámí s podlahou a Focus ST mě nekompromisně zamáčkne do sedadla a zuřivě vystřelí vpřed. Akcelerace je opravdu brutální a navíc, nová generace turbodmychadla nabízí nulovou prodlevu. Motor tak jde do otáček a neumírá ani úplně nahoře. Potěšující je i odezva na plyn, která je okamžitá a dá se tak dobře pracovat s výkonem. Zklamáním však stále zůstává zvukový projev, který do interiéru proniká velmi omezeně, přitom zvenčí ST zní dobře.

Na dálnici se z Focusu ST stává příjemný společník, který umí jet za spotřebu kolem 8 litrů a neobtěžuje svou tvrdostí ani hlukem. Cesta mezi Prahou a Zlínem mě tak vůbec neunavila a ani neodepsala mé záda. Jako kompromis tedy ST funguje výborně.

Na Moravě na něj však čeká pořádný test na tamních okresních silnicích, plných krásných technických úseků. Cesty tady nejsou moc rozbité, a tak Focus ST může ukázat co v něm je. Podvozek je na opravdu dobré úrovni a za každé situace drží všechna kola pevně na cestě. Karoserie se přitom naklání jen minimálně, a tak Focus ST řeže zatáčky jakoby nic. Jenže jsou tu dvě ale. Tím prvním je chování při ubrání plynu v zatáčce – ST se okamžitě začne nepředvidatelně přetáčet. Prostě jedete, pustíte plyn a auto hodí zadkem jako zadokolka pod plynem. Je to zábavné, ale jen když o této vlastnosti víte. Jinak to může být velmi nebezpečné. Druhým problémem je pak tvrdší akcelerace, kdy ST začne zběsile protáčet kola a tahat za volant. A také hrabat. Zoufale mu chybí trakce! Nějak ten elektronický diferenciál a systém pro omezení přenosu momentu do řízení úplně nefungují. Jízda s tímto vozem tak vyžaduje hodně korekcí a zejména promyšlenou manipulaci s plynovým pedálem. To hovořím o dobrém povrchu, protože na horší silnici se vše výrazně násobí a přidává se k tomu odskakování do stran. Možná je to adrenalin a zábava, ale s Focusem ST člověk nemůže být plynulý. Auto si prostě žije svým vlastním životem a zejména ta přetáčivost je dle mého názoru za hranicí zdravé zábavy a svědčí o fatální chybě v naladění zadní nápravy.

Nemyslete si, že jsem na Focus ST zbytečně tvrdý, to ne, jsem jen upřímný k vám, našim čtenářům. Nemůžu vychválit jízdní vlastnosti auta, které se mě snaží zabít a ještě mi před smrtí chce urvat ruce! Na druhé straně si pochvalu zaslouží řízení s krátkým převodem, kdy vám do jakékoli zatáčky stačí půlka otáčky na každou stranu. Navíc je i příjemně tuhé a nabízí relativně sympatickou porci zpětné vazby. Když už tak lítá po cestě, je dobré, že alespoň víte, kde a co dělají přední kola. Stejně dobré je i řazení – dráhy kulisy jsou příjemně krátké a přesné.

Divoký je nový Focus ST i na brzdách. Při ostrém brzdění znervózní a začne poskakovat. To je u hothatchů normální, ale v celé kombinaci vlastností to už tento fakt jen korunuje. Občas jsem ho nachytal i na menších zhupech, kdy neměl problém odcestovat do protisměru… Spotřeba při ostré jízdě nejde pod dvacet litrů. Dynamicky budete jezdit za 14 a ve městě kolem 15.

Fámy o tom, že současné ST vyměklo jsou nesmyslem. Naopak, z vyváženého sportovního auta se stal takový americký vidlák, který neumí nic pořádně. Plusem zůstává povedený motor, spotřeba a sportovní výbava. Mínusem, a to při ceně necelý milión korun neodpustitelným, jsou rozpolčené jízdní vlastnosti. Všechny konkurenční produkty zmíněné v úvodu jezdí lépe a jsou výrazně levnější.

Plusy

• Silný motor
• Precizní převodovka
• Tuhá karoserie
• Dobře čitelné displeje
• Spotřeba
• Sportovní výbava

Minusy

• Zákeřné jízdní vlastnosti
• Zvuk motoru
• Torque steer

« BMW 3 GT na prvních obrázcích Limitovaná edice VW Beetle GSR »