TEST CITROËN C5 2.0 HDi – Mistr žehlitel
Je to kombík, má diesel, má velký kufr a nulové sportovní ambice. Přesto ale dokáže vykouzlit úsměv na tváři i těm, kdo mají auta rádi a ocení opravdu parádní svezení. Možná se to zdá zvláštní, ale C5 ve verzi tourer to opravdu umí, jde na to prostě ze zcela opačného konce. Navazuje na slavnou tradici velkých Citroenů na plavných podvozcích, používá v dnešní unifikované době až obdivuhodně odvážná řešení a co je důležité, dokazuje, že kombík s naftovým čtyřválcem a manuální převodovkou může mít duši.
Bílá barva, kterou v současnosti oplývá nespočet testovacích aut, už opravdu začíná nudit, i přesto ale koukám na C5 se zájmem. Dlouhé a nízké siluetě kombíku dominuje až nezvykle dlouhá příď. Koukám-li na ní nízko posazen v interiéru, evokuje daleko silnější vozy zcela jiných kategorií, než do kterých C5 spadá. Doplňky karoserie v podobě chromovaných lišt působí nerušivě a kola, která by snesla být i o dva palce větší, napovídají komfortní zaměření.
Interiéru jednoznačně dominují příplatková sedadla, která se nebojím označit jako vynikající. Ani měkká ani tvrdá disponují obrovskými rozsahy nastavení a to včetně lámacího opěradla, které je normálně vidět až v o hodně vyšších cenových relacích. Řidič může navíc ulevit svojí tělesné schránce masážní funkcí bederní opěrky. C5 lze bez problému doporučit i řidičům hodně nadprůměrného vzrůstu. Ač jsem již mluvil o nízké siluetě vozu zvenku, za volant bych se se svými 185 centimetry posadil i s cylindrem.
Volant je jednou z největších zvláštností, které zaujmou hned při otevření dveří. Jeho již skoro zapomenutý pevný střed je doslova obsypán tlačítky, nicméně po lehkém zmatení a notné chvíli zvykání, co k čemu slouží, jejich širokou nabídku oceňuji. Infotaiment systém i s navigací z něj lze obsloužit v takřka plné míře a není třeba se za jízdy uchylovat k typicky francouzskému ovládání přes panel rádia, které je sice prostorově úsporné, ale poněkud těžkopádné. Celý systém je poměrně dobře a logicky poskládaný. Škoda je jen dosti malého displeje, kterým disponuje. Na palubní desce kolem něj je prostoru pro zlepšení dostatek.
Interiér netradiční konstrukce rozhodně nestrádá na kvalitě, v čele s příjemným koženým věncem volantu je vše dobře slícováno a zhotoveno z kvalitních materiálů. Chvályhodný je i displej palubního počítače nacházející se uvnitř prostředního ze tří budíků, svůj displej mají všechny a své místo tak našel i ukazatel teploty oleje.
Slušnou porci prostoru uvnitř vozu pobraly všechny zóny interiéru. Na zadních sedadlech se stejně jako na těch předních bez problému usadí i vyšší pasažéři a kufr s objemem 505 litrů pojme mnoho zavazadel. Pokud by základní objem nestačil, je k dispozici ještě sklopení zadních sedadel. Tím se prostor pro zavazadla zvětší na výsledných 1462 litrů, jejichž ložná plocha docela dobře vystačí i na přespání.
Přes jen lehce nevšední exteriér a velmi nevšední interiér se dostáváme k tomu podstatnému a tím je podvozek a pohonné ústrojí. V první řadě je zde poměrně obyčejná kombinace motoru a převodovky. Dvoulitrový, turbem dopovaný diesel má solidní výkon 160 koní a manuální převodovka 6 stupňů. Na tom by nebylo nic zvláštního, kdyby celý tento přes 1700 kg hmotný komplet nepodepíral hydropneumatický podvozek Hydractiv III+. Systém, který je standardem u vyšších výbav, pracuje na bázi vysokotlakého okruhu a umí udržet světlou výšku nezávisle na zatížení. Výšku lze navíc podle potřeby přizpůsobit a zvýšit tak například průchodnost terénem nebo snížit již tak dost nízkou hranu nákladového prostoru.
Nechme však stranou technická data a přejděme k praxi. Podvozek funguje naprosto skvěle. Po městě rozdíl oproti konvenčnímu tlumení příliš nepoznáte a kromě vynikajícího odhlučnění vás nic nepřekvapí, ovšem mimo zástavbu se z C5 stává naprosto perfektní žehlička na nerovnosti. Rozbité české dálnice proplouvá vůz s lehkostí a míra komfortu, ať již co do odpružení nebo odhlučnění, je vynikající. Svou daň si vybírá hydropneumatický podvozek až při pokusech o ostřejší jízdu. C5 je nadmíru houpavá a do zatáček hodně zaklekává. Tento efekt je navíc doprovázen nepříjemným vitím pneumatik již při prvním náznaku nedotáčivosti. Situaci trochu vylepší sportovní režim podvozku, který zvýší stabilitu, ale rozhodně nepřemůže deficit v podobě velmi přeposilovaného řízení. To nejen, že postrádá sebemenší náznak odezvy, ale postrádá i potřebnou přesnost. Všechny tyto fakty posouvají C5 zaměřením ještě dále do kategorie cesťáků na dlouhé vzdálenosti. Měkký podvozek a odtažité řízení tak nelze považovat za mínusy. Spolu dohromady zvyšují komfort cestování a to je přesně to, o co u C5 jde.
Jak jsem již řekl o odstavec dříve, je dvoulitrový turbodiesel v C5 spárován s šestistupňovou manuální převodovkou. Ta sice nepatří k nejpřesnějším na trhu, dáva však velice dobrý průchod výkonu, kterého má motor dostatek. Po překonání lehké turbodíry motor sympaticky ožije a i přes vyšší hmotnost rozhýbe C5 více než dostatečnou silou. Ani předjíždění se s velkým Citroenem nezdá zdaleka nemožné, a i když už jsem napsal, že k žádné ostřejší jízdě C5 rozhodně nevybízí, je příjemné mít alespoň nějakou výkonovou rezervu. K dobru motoru lze přičíst i velice solidní odhlučnění. Jen při prudší akceleraci o sobě dá čtyřválec vědět, ale jinak je jeho chod vesměs klidný a uhlazený. Nic jiného bychom vzhledem k charakteru auta ani neočekávali.
Kromě síly v klidném obalu se motor vyznačuje i skromností. Během celého testu přesáhla spotřeba jen docela výjimečně hodnotu sedmi litrů a při opravdu klidném jízdním stylu se lze dostat do okolí litrů šesti. Normovaná hodnota podle výrobce činí 5,1. Tento cíl sice není nemožný, ale jeho dosažení by znamenalo opravdu velké sebezapření a jízdu spíše po silnicích první třídy, než v kombinovaném cyklu.
C5 je svým způsobem unikátní auto. Spojení toho správného množství francouzské extravagance s báječně pohodlným interiérem, jehož dominantou jsou bezesporu pozadí rozmazlující přední sedadla a s hydropneumatickým podvozkem Hydractive III+, je ten správný recept na pohodlnou a plavnou jízdu. Do této skládanky bezesporu zapadá i klidný dvoulitrový diesel. Jeho výkon je přiměřeně dostatečný a spotřeba příjemně nízká. Posledním určujícím faktorem je cena. Ta je podle očekávání vyšší a podle ceníku si Citroen za C5 Tourer v nejvyšší výbavě Exclusive s motorem 2.0 HDi 160 řekne 896 tisíc. To je sice ne zcela malé množství peněz, ovšem za rodinné kombi, které především v jízdním komfortu hledá v rámci třídy těžko konkurenci.
Plusy:
- poměr výkonu a spotřeby
- vynikající hydropneumatický podvozek
- přední sedadla
- prostorný interiér
Mínusy:
- méně přesná převodovka
- místy příliš houpavý podvozek
- cena
| Motor: | |
|---|---|
| Typ motoru: | přeplňovaný, vznětový |
| Válce / ventily: | 4 / 4 |
| Zdvihový objem (ccm): | 1997 |
| Nejvyšší výkon (kW / ot/min): | 120 / 3750 |
| Nejvyšší toč. moment (Nm / ot/min): | 340 / 2000 |
| Provozní vlastnosti: | |
| Maximální rychlost (km/h): | 210 |
| Zrychlení 0 – 100 km/h (s): | 9.3 |
| Spotřeba-město/mimo/kombi (l/100 km): | 7.0 / 6.0 / 6.5 |
| Rozměry a hmotnosti: | |
| Zavaz. prostor | 505 |
| Objem nádrže (l): | 71 |
| Pohotovostní hmotnost (kg): | 1729 |
