Autojournal.cz

TEST Citroën C4 Aircross 1.8 HDi Exclusive – Díky za ty dary

1. 4. 2013 • Citroen, Novinky, Testy •

Vždy, když slyším, že nějaké auto je čistokrevný ten či onen zástupce své značky, tak mám nutkání se zamyslet nad současnou situací v automobilovém světě. Existuje již jenom velmi málo automobilek, které své technologie nesdílí s někým jiným a na oplátku nedostanou zase něco jiného. Konkurence je opravdu tvrdá a toto je velmi dobrý způsob jak snižovat náklady. Zákazníci se o tom buď vůbec nedozvědí, nebo je jim to jedno. Tedy až do chvíle než se jim něco nezačně sypat pod rukama, to je ale námět na jiný článek. Donedávna nepředstavitelná spojení jsou dnes realitou. Vždyť kdo by si před pár lety dokázal představit spolupráci Renaultu s Mercedesem nebo BMW s Peugeotem? Proč o tom všem ale mluvím? Testovaný Citroën C4 Aircross je totiž učebnicovým příkladem toho, jak taková vzájemná výpomoc může fungovat. A v tomto konkrétním příkladě funguje velmi dobře!

Co je tedy na tomto autě výsledkem vzájemné hospodářské pomoci? Zaměřím se jenom na podstatné části vozu – C4 Aircross je v podstatě Mitsubishi ASX s jinou karoserií. Teď samozřejmě trochu přeháním, nejsem ale daleko od pravdy. Se svým japonským bratrem sdílí pohonnou jednotku, podvozek a interiér. Zato karoserie je čistě francouzská a v režii Citroënu.

Exteriér
Design exteriéru nese jasné známky řady DS. Například LED denní svícení významně připomíná model DS3, stejně tak přední a zadní světla. Pěkným prvkem je plovoucí zadní D sloupek s malým chromovaným logem Aircross. Spoustu práce co se týče vzhledu udělají velká 18 palcová litá kola a nízkoprofilové pneumatiky. I přes větší rozměry perfektně drží auto na silnici i za poměrně brutálních sněhových podmínek, o tom ale později. Na testovaném autě byl přimontován střešní nosič, který je uzamčen nějakým klíčem. Ten od zapalování to ale určitě není, to jsem zjistil při pokusu jej sundat. Žádným dalším mě ale importér nevybavil, takže nosič zůstal na autě po celou dobu testu. K dobru mu však musím připsat dobrou aerodynamiku, při jízdě jsem o něm vůbec nevěděl.

Celé auto působí zvenčí jako celek velmi moderně, ostatně stejně jako skoro celá současná modelová řada Citroënu. Na ulici se za něj rozhodně stydět nebudete a pár hlav se za vámi otočí. Spousta chromovaných lištiček působí esteticky, celkový vzhled auta pak doplňuje malý spoiler nad zadním oknem. Mlhové světlomety jsou na předním světlometu umístěny až úplně dole na velmi zranitelném místě. To ale není jejich největší slabina. Ony jsou totiž v podstatě zbytečné, při zapnutých potkávacích světlech nepoznáte skoro žádný rozdíl. Otázkou je ale jak tomu bude u aut nevybavených xenonovými světlomety, které testovaný vůz měl. Jejich výkon je velmi dobrý a svítí pěkně rovnoměrně, až na jeden malý detail. Nevím jestli šlo o chybu jenom u testovaného auta, ale u levého světlometu při zapnutých dálkových světlech jakoby část světla směrovala kolmo vzhůru k nebi. Je možné, že šlo pouze o špatně nasazenou výbojku, tohle by se ale stávat nemělo, zvláště u novinářkých aut.

Interiér
Jak už jsem psal výše, interiér je první věcí která nepochází čistě z Francie. Palubní deska je celá v podstatě převzatá z Mitsubishi ASX, jiné jsou jenom znáčky Citroënu. Není to úplně špatně, ergonomie není zlá a za chvíli si zvyknete, japonskou školu ale nepochybně poznáte, pokud jste již v nějakém autě ze země vycházejícícho slunce seděli. Například displej rádia v autě za bratru skoro 800 tisíc působí se svým oranžovým podsvícením trochu levně. Plasty jsou převážně tvrdé, jenom horní část je měkčená. Ovladače klimatizace utopené až dole před řadící pákou jsou úplně mimo zorné pole řidiče a při jejich ovládání musíte na hodně dlouho opustit dění před vámi. Za to tedy také rozhodně body dolů.

Volant je na tom mnohem lépe, má pěkně tlustý věnec zčásti potažený kůží a spoustu tlačítek. Vpravo je klasicky tempomat a vlevo rádio, ve spodní části potom ještě ovládání telefonu připojeného přes Bluetooth. Dolní okraj věnce stejně jako celý středový panel zdobí černě lakovaný plast s metalízovou úpravou. Na slunci se pěkně leskne a každý váš spolujezdec na něj bude mít jiný názor. Mě osobně se celkem líbil, je to pořád lepší než v současnosti moderní lesklé plasty na kterých je vidět každý otisk prstu. Tady sice taky, ale není to tak hrozné.

Sedadla jsou potažená kombinací látkový střed / kožené boky. Sedí se v nich přijemně a díky podélně i výškově seřiditelnému volantu si pozici za volantem najde snad každý. Místa pro kolena i hlavu je vzadu na svou třídu dost. Jenom nižší postavy budou asi mít problémy dosáhnout nohama na zem, zadní sedáky jsou celkem vysoko. Loketní opěrka vpředu není nastavitelná, je ale rozumně nízko a nezavazí. V jejich útrobách se skrývá přípojka pro MP3 přehrávače i USB slot pro flash paměti.

Kufr svým objemem neuchvátí, 416 litrů je ale solidní hodnota a pod podlahou se krývá několik dalších drahocených litrů, stejně jako alespoň dojezdové kolo. Za to upřímně palec nahoru, nafukovací sady mě osobně lezou krkem. Zadní sedadla jsou samozřejmě sklopná, s lednicí i vidlemi tedy nakonec nebude problém.

Motor a jízda
Náš vůz poháněl nejsilnější motor v nabídce – dieselový čtyřválec o objemu 1,8 litru s výkonem 150 koní a kroutícím momentem 300 Nm. Jednotka opět pochází od Mitsubishi a jednoznačně jí nelze upřít charakter. Výkonu má dostatek a od nějakých 1700 až 1800 otáček táhne opravdu solidně. Pod plynem je ale hodně slyšet turbo i samotný motor. Po zahřátí se to sice trochu zlepší, víte o něm ale pořád a to může občas otravovat. Testovací kousek měl najeto pouze 4000 kilometrů, je tak možné že si ještě sedne. Jinak mu nelze vytknout téměř nic, spotřeba se dlouhodobě držela kolem 6 litrů na 100 km a síla mu opravdu nechyběla.
Další silnou stránkou vozu je jeho podvozek, stejný jako vozí Outlander a ASX. V zatáčkách se skoro nenaklání, přitom ale nelze říct že by byl přehnaně tvrdý. Na okreskách dovolí na poměry SUV i hodně svižnou jízdu. Pokud vás řízení baví a z nějakého důvodu potřebujete vyšší stavbu karoserie, bude pro vás Aircross dobrou volbou. Na prémiový segment sice stále nemá, mezi svou konkurencí se však neztratí.
Doteď jsem se nezmínil o pohonu všech kol přepínatelným kolečkem na středovém tunelu. Volby jsou k dispozici tři – 2WD pro pohon pouze přední nápravy – 4WD Auto pro automatické připojení zadní nápravy při prokluzu a nakonec 4WD Lock které zapne trvalý pohon všech kol. Při cestě domů od importéra první den testu jsme s kolegy jeli po D1, která skoro celá ležela pod sněhem. Kvůli sněžení bylo vidět na pár metrů před auto a na silnici byly vyjeté hluboké koleje ve sněhu. Auto se i v těchto podmínkách chovalo krásně čitelně a vůbec nemělo snahu plavat i přes nasazená velká kola. To že nemám zapnutý pohon všech kol si kolega všimnul asi až po 100 kilometrech jízdy. Jiný kolega který si zrovna vezl na test nový Hyundai Santa Fe měl se svým autem dle jeho slov mnohem více práce, tam jsou ale pneu ještě o něco větší. Hned druhý den sníh roztál a tak už nebyla možnost auto otestovat v pořádných podmínkách, ale i tak ve mě C4 Aircross zanechal pozitivní pocity z jízdy.
Poslední výtkou na závěr je aerodynamický hluk kolem zrcátka řidiče v rychlostech okolo 50 km/h, tedy hlavně při jízdě v obci, při zpomalení nebo zrychlení ale rychle zmizel.

Závěr
Citroën C4 Aircross je v jádru velmi dobrým vozem. Trochu se ale bojím toho jak by dopadl bez štědrých darů z Japonska, ty totiž vlastně tvoří vše dobré co v tomto autě je. Jedinou výhodou oproti Mitsubishi ASX je jeho vzhled, což je ovšem parametr podle kterého vybírá auto velké procento zákazníků. Především ženy, které budou dle mého tvořit většinu majitelů tohoto malého SUV, vnější vzhled velmi ocení. A s přihlédnutím k aktuální cenové akci přes 100 000 Kč na skoro všechny výbavy jde o velmi dobrou volbu ve svém segmentu.

Plusy

• Dobře naladěný podvozek
• Výkonný a úsporný motor
• Povedený design exteriéru

Minusy

• Špatně utlumený motor
• Ovladače klimatizace

Technické údaje

Motor:
Typ motoru:	přeplňovaný vznětový
Válce / ventily:	4 / 4
Zdvihový objem (ccm):	1798
Nejvyšší výkon (kW / ot/min):	110 / 4000
Nejvyšší toč. moment (Nm / ot/min):	300 / 2000-3000
Provozní vlastnosti:
Maximální rychlost (km/h):	198
Zrychlení 0 – 100 km/h (s):	11,5
Spotřeba-město/mimo/kombi (l/100 km):	6,8 / 4,9 / 5,6
Emise CO2:	146
Rozměry a hmotnosti:
Zavaz. prostor – sedadla/sklopena (l):	416/1193
Objem nádrže (l):	58
Pohotovostní hm. / nosnost (kg):	1495 / 565
Rozměr pneu:	225/55 R18

.

« Aprílový TEST ČZ 175/487 – Sen Jézéďákův TEST Dodge Charger SRT8 HEMI – Pekelný nabíječ »