Test Citroën C4 1.5 BlueHDi EAT8: Extravagance a pohodlí
Z venku působí jak z jiné planety. Ve skutečnosti jde ale o úplně normální auto, které je připravené zpříjemnit vám každou jízdu. Jeho extravagantní design je až nečekaně dobře stravitelný a rozhodně ho beru jako jednu z jeho nejsilnějších stránek.
Označení C4 je se značkou Citröen spjato již přes 90 let. Kompaktní hatchback prožil úspěšná i méně úspěšná období. Na čas se dokonce ztratil. Na čas se změnil na SUV, ze kterého se po čase zase změnil na hatchback. Nyní je čas, aby přisel jako (podle slov automobilky) „zcela nové pojetí kompaktního hatchbacku“. Škatulkování je v případě novinky asi zcela zbytečné. Excentrický knedlík si dělá vše po svém. Pravdou ale je, že za nevšední fasádou se ukrývá až nečekaně všední auto a po dlouhé době Citröen, který má opravdu šanci zaujmout.
No, kde u exteriéru začít…. Asi bude nejlepší, když chvíli přestanete číst a podíváte se do galerie, protože já nějak nemůžu najít správná slova. Rozhodně si Citröen C4 s ničím nespletete. Extravagantní karoserie doslova přetéká tvary. Na první pohled jsou rozlišitelné poznávací prvky moderních Citröenů, jako ochranné plasty AirBumps na spodku dveří nebo rozdělené přední světlomety. Přesto si to ale dělá C4 po svém a z řady svých sourozenců vyčnívá. Díky svažující se střeše ve stylu SUV Coupé auto působí dynamicky. Nenechte se ale mýlit. Se světlou výškou jen lehce přesahující 15 centimetrů rozhodně nejde o SUV. Ale to bychom se do toho zamotali… Tohle auto nejde založit do určité škatulky. Nicméně změť tvarů a linek není jen nějakým samoúčelným designovým cvičením. Nová C4 se hrdě hlásí k odkazu Citröenu GS ze sedmdesátých let. Rozhodně jde o zajímavé auto, které má jistou dávku charisma.
Interiér působí po tom šoku, který způsobí zevnějšek, až nečekaně obyčejně. Čekal bych tlačítka na stropě, popisky vzhůru nohama nebo knipl místo volantu. Kabina C4 ale působí tak tradičně, že by klidně mohlo jít o interiér Škody. Jestli je to dobře nebo špatně, nechám na vás. Já si potají přál trochu toho francouzského chaosu. Rozhodně ale potěší „user friendly“ architektura kabiny. V době, kdy je ergonomie sprosté slovo a všemu vládnou umaštěné dotykové displeje, působí vnitřek C4 opravdu příjemně. Nejdůležitější funkce mají své tlačítko a jsou na místech, kde je čekáte: Teda až na tlačítko vyhřívání volantu, které je utopené vlevo pod volantem a není možné ho nahmátnout poslepu. Dotykový displej tu samozřejmě také je, v Citröenu nejsou barbaři.
Na něm běží tradiční infotainment od PSA, který se dočkal jen decentní změny grafiky. Psal jsem to vícekrát, napíšu to znova. Nejsem zrovna fanda tohoto systému. Je poměrně prostý funkčně, ale intuitivní moc není a ani nepatří k nejrychlejším. Naštěstí podporuje Apple CarPlay i Android Auto, takže se tím nebudu dlouho zabývat. Druhý displej se nastěhoval do kapličky přístrojů. Ten razí filozofii „méně je více“ a nezahlcuje vás tak zbytečně moc barvičkami a informacemi. V podstatě máte jen hrubá data na černém pozadí. Možná to nevypadá nejlépe, ale funguje to skvěle a neodvádí pozornost.
Pokud jde o zpracování a materiály, musíte mít na mysli, že sedíte v autě se základní cenou 369,900,- (1,2 PureTech 74 kW) a jde tak o jedno z nejlevnějších aut segmentu. Nemělo by vás tedy překvapit poměrně hojné zastoupení tvrdých plastů. Autu se to naštěstí daří poměrně dobře maskovat, protože všechny kontaktní plochy jsou měkčené a zpracování je na velice dobré úrovni. Interiér tak na mně zanechal opravdu dobrý dojem. Citröen se snaží bodovat také praktičností. Odkládací plochy mají prý objem 39 litrů, což vlastně ani nevím, jestli je hodně. Nicméně přihrádek je v autě plno. Tradičně ve dveřích, mezi sedadly, pod bezdrátovou nabíječkou telefonu je dokonce dvoupatrová, obrovský kastlík a integrovaný držák na tablet v palubní desce… Ano, taky jste nevěděli, že ho potřebujete? Pro rodinného parťáka je ale důležité mít spoustu prostoru na odkládání věcí, takže chválím.
Kabina poskytuje i dostatek prostoru. Na předních sedadlech si není na co stěžovat. Nesedí se zbytečně vysoko, z auta je dobře vidět (jen dozadu je to kvůli dělenému oknu horší) a sedačky poskytují vynikající komfort. Vzadu to vlastně taky vůbec není zlé. Citröenu se do kompaktní karoserie podařilo dostat v podstatě stejný rozvor, jako má aktuální Octavia. Na kolena je tak prostoru kupa. Nad hlavou už je to horší. Ta prokletá svažující se střecha. Ale pokud máte do 185 centimetrů, nebudete si mít nač stěžovat. Potěší také dvě USB pro druhou řadu. Kufr pojme v základu pěkných 380 litrů a potěší dvojitým dnem.
Pod kapotou testovaného kousku najdeme drobný čtyřválcový diesel o objemu petky od minerálky. Přeplňovaná patnáctistovka produkuje výkon sympatických 130 koní a 300 Nm. Což vlastně bohatě stačí. Tenhle motorek mám obecně rád. Už jsem ho vyzkoušel v celé plejádě modelů a vždy mi dělal jen radost. Je velice kultivovaný, není hlučný a působí příjemně živým dojmem. Pravděpodobně jde o nejlepší (a skoro poslední) malý diesel na trhu. Samozřejmě od něj nečekejte žádné divočiny.
Předjížděcí manévry kolem stovky už to chce poměrně dobře plánovat a s plným autem se budete muset smířit s častější jízdou v pravém pruhu, ale pokud jezdíte klidně, vystačí vám. A pokud jezdíte většinu času v jednom, nebo ve dvou, vystačí vám dvojnásob. Jestliže ale často jezdíte s plně obsazeným autem, nebo rádi vyrážíte několikrát ročně na rodinné dovolené, doporučím vám sáhnout po silnější variantě. Společnost mu dělá klasický osmistupňový automat, k jehož práci nemám výtky. Řadí jemně, logicky, dostatečně rychle a obecně si s motorem velice dobře rozumí. Pokud vám to finance jen trochu dovolí, tak určitě doporučuji volit právě jej, protože manuální převodovka v C4 se ani trochu nepovedla. Pokud jde o spotřebu, dařilo se mi držet kombinovaně někde kolem 6 litrů.
Nečekejte žádné sportování. Citröeny se od pradávna pořizují kvůli komfortu. Nová C4 nabízí hydraulické dorazy tlumičů a opravdu měkoučké uložení. Dokáže tak vykouzlit pohádkové pohodlí. Ve městě tak ukázkově žehlí všechny nerovnosti, že si budete připadat, jako v peřince. Velice dobré je také odhlučnění podvozku. Dovnitř se prakticky nedostává hluk od pneumatik nebo rázy od podvozku. Musím říct, že denní soužití je nečekaně příjemný. Měkčí nastavení se samozřejmě projeví na okreskách, kde se auto nebojí trochu víc naklonit a celkově působí dost gumově, ale nějak to nemůžu brát jako nevýhodu. Neslibuje žádné sportovní zážitky, nehraje si na dobrodruha. Chce být především příjemný a prakticky parťák pro rodinu a to splňuje na 100 %. Jako kompaktní denní auto pro menší rodinu je opravdu vynikající.
Při jízdě v C4 vás ani jednou nenapadne myšlenka na to, v kolika asi budete schopni říznout tu a tu zatáčku. Vlastně vás ani nenapadne přemýšlet nad tím, o kolik dokážete trumfnout odhadovaný příjezd do cílové destinace oproti odhadu navigace. Tohle auto chce jet klidně a vy s ním klidně i pojedete. Je to takové nenucené uklidňující kochání. Měkké ladění tlumičů má i svoje stinné stránky. Především na sérii nerovností, kdy tlumiče nestíhají dostatečně rychle reagovat, kolo se rozeskáče a vám se do kabiny dostávají nepříjemné rázy, ale to je opravdu v minimu případů. Jinak vás bude auto neustále kolíbat, skrze dlouhé a přeposilované řízení se k vám nebudou dostávat žádné ruchy z okolního světa a vy si tak v klidu budete ukrajovat kilometry ze své cesty. Důležitější ale je, že je to po čertech povedené auto, které přesně ví, kde je jeho místo.
Plusy
– Odvážný design
– Prostorný interiér
– Bohatá výbava
– Skvělý komfort
– Motor a spotřeba
– Převodovka
Minusy
– Horší výhled dozadu
– Volič převodovky občas nereagoval
– Pomalý infotainment
« Vybíráme výbavu na motorku: Hlavní roli hraje bezpečnost Test BMW M2 na okruhu: Přesně akorát »
