Autojournal.cz

TEST BMW Z4 sDrive28i – Mínus 2

18. 8. 2012 • BMW, Novinky, Testy

Současná generace BMW Z4 patří mezi ty nejlepší roadstery na trhu, ale downsizing se nevyhnul ani tomuto modelu a tak před námi stojí verze, která nahrazuje famózní třílitrovou šestiválcovou motorizaci. Pod označením sDrive28i se pod kapotou Z4 objevuje čtyřválcový dvoulitr přeplňovaný dvoukomorovým turbem TwinScroll. A rovnou říkám, že mám strach! Nahradit tak neuvěřitelně dobrou atmosféru něčím, co má o dva válce míň, turbo a stále mu chybí 10 Kw… Je čas se posadit za volant a zjistit, co je co!

Z4 je na trhu už tři roky a stále patří k tomu nejhezčímu mezi otevřenými vozy. Oproti svému předchůdci nabízí pouze jednu karosářskou verzi s pevnou skládací střechou. Výrazně přibrala, vyrostla, ale se svými 1450 Kg stále není až tak těžká. Váží dokonce méně než třeba E46 M3. Náš model je vyveden v křiklavé rudé barvě, která Z4 neuvěřitelně sluší. Na smysly dále apeluje M paket, který umí roadster proměnit v agresivní bestii. Co je ale nejdůležitější, motor je zde spjat s manuální převodovkou.

Startuji a Z4 drze a hlasitě vyštěkne. Motor se ustaluje na volnoběhu s výrazným hlubokým tónem. Obcházím však auto zvenku a čtyřválcový klapot ne nepodobný dieselu je zde stále přítomný. BMW však zapracovalo na výfukovém systému (oproti této motorizaci v X1 nebo řadě 3 je to ohromný zvukový rozdíl) a Z4 vydává naštvaný baryton. Opouštím podzemní garáže, střecha je již dole a Z4 si při každém ubrání plynu, i v nízkých rychlostech, střílí do výfuku. Projíždím městem, čekám než se vůz zahřeje do provozní teploty a posílám plyn k podlaze. Zrychlení je okamžité, reakce na plyn dobrá a turbo díra citelná jen minimálně (právě díky manuální převodovce). Opět mě však překvapuje zvuk. Jel jsem snad se všemi BMW, ale tato Z4 prostě zní nepatřičně. Ano, je hlasitá, naštvaná… jenže zní jako Subaru! Navíc zvuk motoru je zcela umělý díky výfuku. Samotná jednotka je naprosto bezcharakterní a zcela beze zvuku.

Nechápejte to však tak, že by motor byl špatný, on je totiž velmi dobrý na svém segmentu, jenom ve srovnání se svým předchůdcem neposkytuje gradaci výkonu, sametový chod a typický zvuk šestiválce. BMW sice slibuje úsporu až 30 procent paliva, ale během testovacího týdne se 28i pohybovala na úplně stejné hranici a při dynamické jízdě šestiválec dokonce spotřebou převýšila. V řeči čísel si ve městě řekne o nějakých 12 litrů na sto kilometrů, kombinovaně kolem 8 a při sportovní jízdě kolem 20 litrů. Mezi stejnými motory je však tato jednotka od BMW na úplné špičce. Díky dvoukomorovému turbu má minimální prodlevu, výbornou reakci na plyn a také se nechá točit až k hranici 7.000 otáček za minutu. Motor má oproti atmosferickému problémy s otáčkami – při ubrání padají pomalu. Nejde tak řadit rychle nahoru a postrádá schopnost brzdit motorem. To jsou kompromisy, které si přeplňovaný motor vyžádal. Výhody jsou pak zejména v dostupnějším výkonu, vždyť točivý moment 353 Nm je dostupný už od 1.250 otáček. Při předjíždění se tak nemusí nutně podřazovat o několik kvaltů dolů a točit motor k omezovači. Pohonná jednotka s typovým označením N20B20 má hliníkový blok, časování ventilů Double-VANOS, variabilní zdvih ventilů Valvetronic a přímé vstřikování HPI se solenoidovými vstřikovači. Systém pracující s tlakem 200 bar za studena používá více vstřiků během pracovního cyklu, obvyklým stavem je ale dopravení paliva do spalovacích komor jedním vstříknutím. Technický pokrok je tak zcela neoddiskutovatelný.

Manuální převodovka je s motorem spjata a má výbornou kulisu řazení – dráhy jsou krátké, tuhé a je chirurgicky přesná. Její tuhost mi dala zavzpomínat na starší BMW zejména typu E46. jednotka by si sice asi více rozuměla s automatickou převodovkou, která by zcela eliminovala prodlevu přeplňovaného motoru, ale do sportovního roadsteru prostě manuál sedí daleko lépe, hlavně když je tak dobrý. I Z4 však nabízí nastavení své osobnosti pomocí předdefinovaných programů Normal, Sport, Sport+ a nově také Eco Pro. Poslední jmenovaný vyžijete zejména ve městě, kde významně ovlivňuje spotřebu směrem dolů. Sport+ naopak Z4 dovolí využít veškerý svůj potenciál.

Motor má výkonu dostatek, ale pokud zvolíte opravdu sportovní jízdu tak zjistíte, že Z4 není řidičsky dokonalá. Sportovní jízdu umí pokazit přeposilované řízení bez špetky zpětné vazby a také příliš tvrdý podvozek, který na nekvalitním povrchu odskakuje do všech stran a odskakuje především předek vozu. Pokud si chcete Z4 užít pořádně, kupte si ji bez M paketu. I tak však podvozek nedosahuje kvalit například trojkového coupé. Problém odkryje otevření kapoty – motor je uložený přímo nad přední nápravou a ne za ní, jak by mohl klamat pohled zvenčí. Díky této koncepci je pak Z4 těžká na předek a s tím i výrazně nedotáčivá. Přivést ji do přetáčivého smyku chce velkou dávku odvahy a i potom se jí prostě nechce. Zadní kola díky své šířce a váze, kterou nesou (sedací část interiéru a pevná střecha) prostě drží jako zběsilá. Roadsteru tak spíše svědčí rychlá jízda absolutně čistou stopou a na dobrém povrchu. Brzdám nelze vytknout nic, jejich nástup a účinek je zcela progresivní a jdou dobře dávkovat.

Uvnitř Z4 je dostatek místa pro dvě průměrně vzrostlé osoby a zoufale málo odkládacích prostor. Nečekejte zbytečně praktické auto – Z4 je roadster a ne cestovní GT. Interiér je kvalitně zpracovaný s vytříbenou ergonomii a v současné nabídce značky zcela originální díky designovým ovladačům na středním panelu. Jako celek je Z4 uvnitř opravdu působivá. Interiér ale také není perfektní – první věcí je foukání. Do Z4 prostě fouká zbytečně moc. Na vině je nízké čelní sklo. A problémy neskončí ani po natažení střechy – to se pak ze Z4 stane taková ulita, do které rezonují všechny zvuky. Slyšíte tak práci posilovače, diferenciálu a třeba i spojky. Opravdu nepříjemné. BMW také citelně schází systém, který používá třeba Mercedes-Benz a to ofuk krku teplým vzduchem. A tím se dostávám k přímému srovnáni s konkurenčním roadsterem SLK od právě zmíněné značky. Přesně v den, kdy jsem Z4 vrátil jsem si přebral SLK a to mi nedá jinak, než tyto vozy srovnat.

Z4 versus SLK

Pravidlo, že Mercedes-Benz dělá měkké a nudné auta pro pány středního věku už dávno neplatí a tak doporučuji příznivcům BMW následující odstavce přeskočit. Design je zcela subjektivní záležitostí a tak nechám každého z Vás posoudit, která roadster je hezčí na pohled. Za sebe volím SLK, který kombinuje nový korporátní design s nastolenou vizáži supersportu SLS. Už na první pohled je SLK mnohem kompaktnější než Z4 a působí mnohem menším dojmem. Po usednutí dovnitř však nabídne více vnitřního prostoru a odkládacích ploch. SLK je vybaveno AMG paketem (což je ekvivalent M paketu u naší Z4), což znamená agresivní styling celého auta. Interiér je u Mercedesu už na první pohled sportovnější a hodnotnější. Překvapily mě třeba sedadla – jsou sportovnější, pohlednější a nabízí lepší boční vedení než BMW. Vlastně celý interiér SLK vypadá sportovněji a za vzor si opět bere větší SLS. Volant je menší a silnější než v BMW a lépe padne do ruky a tak je to uvnitř se vším.

Největší překvapení, ale způsobí samotná jízda. SLK je díky kompaktnějším rozměrům a ideální tuhosti daleko agilnější a příjemnější. Řízení je tužší a poskytuje adekvátní zpětnou vazbu. Navíc má i strmější převod a SLK jde přesně tam, kam jej pošlete. AMG podvozek není tak přehnaně tvrdý a vůz neodskakuje. Drží výborně a díky motoru až za přední nápravou nezná nedotáčivost. Mercedes-Benz si navíc vyhrál s rozložením hmotnosti a SLK je daleko hravější. Driftuje na požádání a nemusíte jej vůbec nutit. A pak je tu samotná jízda bez střechy – SLK nabízí skvělý komfort díky systému AirScarf (ofuk krku) a hlavně do něj fouká velmi decentně. Ano, čelní sklo je vyšší. Ve výsledku je nový roadster od Mercedesu daleko lepším autem ve všech ohledech. Bude záležet tedy jen na Vás, kterému dáte přednost.

TEST MERCEDES-BENZ SLK 200

Plusy

• Dynamický motor
• Dobré jízdní vlastnosti a ovladatelnost
• Vzhled
• Manuální převodovka

Mínusy

• Vyšší hmotnost
• Tvrdý podvozek
• Spotřeba
• Detaily ve zpracování
• Odskakování a nedotáčivost při rychlé jízdě

Technické údaje

.

« Jedinečný koncept McLaren X-1 Shelbyho pocta v podobě GT500 Cobra »