Test BMW X7 xDrive40i: Něžný obr
Je obrovské, opulentní, topí se v luxusu… a nestydí se za to. Jeho představení spustilo obrovskou diskuzi o vkusu a tom, co už je moc. Řeč je o největším autě, které BMW vyrábí: X7. Z mnichovské automobilky se stává továrna na kontroverze, a téměř každá novinka vyvolává obrovské pozdvižení. Vrcholné SUV má být jakousi limuzínou pro rodiny. Dává takové auto vůbec smysl, nebo už překročilo pomyslnou hranici?
Na design si každý musí udělat názor sám. V případě X7 bych vám ale doporučil s finálním verdiktem počkat do doby, než si ho budete moci pořádně prohlédnout na vlastní oči. Také doporučuji pustit z hlavy mantru o nadrozměrných ledvinkách a pokusit se pojmout design tohoto giganta jako celek. Když jsem si totiž auto začal pořádně obcházet, vstřebávat jednotlivé detaily a zkoumat ho z různých úhlů, vynořil se na mě opravdu propracovaný design, kde všechno souvisí se vším. Ano, má velké ledvinky, ale auto je tak ohromné, že s menšími by bylo k smíchu. Ano, má velké prosklené plochy, ale u auta, které má 3 řady sedadel a hodně přes 5 metrů to jinak ani nejde – pokud nechcete, aby poslední řada působila jako za trest.
Na auto se zkrátka musíte podívat jako na celek, a ať jsem se tomu bránil, jak jsem chtěl, nakonec jsem musel uznat, že designéři odvedli zatraceně dobrou práci, protože tohle auto je při živém setkání prostě působivé. Teď asi nemyslím ve smyslu čisté estetické krásy, ale svým sebevědomým vystupováním. Tím, jak působí za každé situace dominantně, ale zároveň ne arogantně. Díky chytré práci s tvary ani auto nepůsobí nijak otekle – spíš vzpěrač, než sumo. Ani ohromná kola o rozměru 315/35/22 nepůsobí nepatřičně. Ani trochu se nestydí za to, kým je, nesnaží se zapadnout od davu Ať se ukáže kdekoliv, otáčí hlavy.
Interiér poté plně odpovídá aktuální firemní filozofii. Hlavní part tu tedy hraje velký dvoj displej. První část se nachází v kapličce přístrojů, a asi už jste o něm četli hodně a stihli si udělat vlastní názor. BMW za něj schytalo hodně kritiky, a údajně již pracuje na nápravě. Já osobně s ním problém nemám. Sice není tak konfigurovatelný jako konkurenční systémy, ale po chvilce klikání si asi každý dokáže najít své oblíbené zobrazení. Sekunduje mu druhý displej, který je vkusně zabudovaný do palubní desky, a promlouvá skrze něj nejnovější verze iDrivu. Platí zde opět to samé, jako u jiných vozů automobilky. Pokud jste tu poprvé, pravděpodobně se v něm budete ztrácet.
Po chvilce cviku ale přijdete na to, že jeho řazení je velice logické, a procházení jednotlivých menu a podmenu pro vás bude představovat něco zcela přirozeného. Každého určitě potěší bleskové reakce systému. Ten je navíc zcela prost jakéhokoliv zamrzávání. Pokud jde o ovládání, BMW vám nechává volnou ruku. Systém lze ovládat kompletně dotykově, gesty (které mimochodem skutečně fungují), nebo skrze hardwarová tlačítka na konzoli umístěné na středovém tunelu. Poslední jmenovaný způsob mi sedí nejvíc. Neodvádí pozornost od řízení, a jelikož má zkratku ke všem hlavním funkcím, nebudete nikdy potřebovat víc než dva kliky pro splnění vašeho přání. Jsem rád, že se BMW nenechává za každou cenu strhnout moderními trendy, a stále nechává tlačítka tam, kde dávají smysl. Celková ergonomie je tak naprosto špičková, a jako u všech „Géčkových“ BMW je až kouzelné, jak intuitivní je auto od prvního nastoupení.
Pokud jde o materiály a zpracování, tak tady je to za plný počet. Kvalita bez kompromisu. Každý milimetr interiéru je pošit jemnou kůží, tlačítka na volantu jsou hliníková, slícování je naprosto bez chybiček. Luxus v X7 je viditelný i hmatatelný. Pokud si potrpíte na kvalitu, budete se zde rozplývat. Malinkou třešničkou na dortu je křišťálový paket, kdy jsou vybrané části interiéru (volič řadící páky, kolečko iDrive, startovací tlačítko a tlačítko hlasitosti) vyrobeny z křišťálu. Na papíře nebo na fotkách to možná působí jako zbytečný rozmar, ale v reálu jde o prvek, který posouvá interiér o kus dál, pomáhá odlišit se od konkurence a pro X7 bych ho označil jako „must have“.
Pozice za volantem je příjemná, a i přesto, že sedím podobně vysoko jako v dodávce, nepřipadám si, že bych z auta nějak trčel. Volant má skvělý tvar, dobře padne do ruky, a mám skvělý přehled o dění kolem vozu. Sedadla jsou kategorie sama pro sebe. Výtečně drží tělo, jsou komfortní a jsou nastavitelná v tolika polohách, že by vás to ani nenapadlo. Dokonce můžete nastavit i jejich šířku nebo sklon ramenní části. Pokud si v těchto sedadlech nebudete připadat komfortně, tak si neumíte sednout. Samozřejmě jsou vyhřívaná i odvětrávaná a mají řadu masážních funkcí, které při dlouhé cestě oceníte.
BMW X7 je možné pořídit v sedmimístné konfiguraci, kde máte ve třetí a druhé řadě tradiční lavici, nebo můžete mít (jako v případě testovaného kousku) šestimístnou variantu. Ve druhé řadě jsou pak dvě samostatná sedadla, což pomáhá zvýšit pocit luxusu. Místa je zde samozřejmě na rozdávání. Také se mi líbí velká okna, díky kterým je parádně vidět ven, a s obří panoramatickou střechou si můžete užívat nebe nad hlavou. Jen bych uvítal, kdyby zadní sedadla mohla být odvětrávaná – vystačit si musíte s výhřevem. Nicméně tato místa budou milovat především vaše děti, a to z toho důvodu, že se zde nachází multimediální systém. Velká dotyková obrazovka umí zobrazovat v podstatě stejné údaje, jako ta přední, dokonce je možno zezadu zadávat navigaci nebo měnit hudbu (pouze, pokud je to zepředu povoleno). Také má ale každá strana vlastní USB zdířku a konektor na sluchátka, a dokonce je zde i HDMI přípojka – na dlouhé cesty dětem připravte sadu filmů, a nebudete o nich vědět.
No, a nakonec je tu řada třetí. Vstup k ní se objeví po odsunutí druhé řady, ale žádný strach. Dveře jsou tak dlouhé, že ani já jsem neměl s nástupem nejmenší problém. Když si sednu „za sebe za sebe“ tak se na „lavici hanby“ vejdu i se svými 190 centimetry vcelku bez problému. Jediný problém je vyšší podlaha, takže mi nohy trčí trochu pod bradu. Skvělé ale je, že i poslední řada je vyhřívaná, každá sedačka má vlastní USB, a dokonce i vlastní klimatizaci a malé panoramatické okno. Nenamlouvám si, že někdo bude tato sedadla využívat nějak frekventovaně. Přeci jen když máte v autě šest lidí, tak někam musíte dát zavazadla, a takto zbývá pouze 320 litrů… ale jako taková nouzovka, když potřebujete rychle a komfortně přepravit hodně lidí, poslouží skvěle. Jinak věřím, že většina lidí bude využívat řady dvě a tu třetí složí do podlahy (samozřejmě elektricky). V takové konfiguraci má kufr skvělých 750 litrů a dost velkou plochu na to, aby se s rezervou vešla EURO paleta. Po sklopení všech sedadel (opět elektricky pomocí jednoho tlačítka) můžete získat až 2120 litrů! Jako rodinné auto je tedy X7 skvělá, a v jistém směru dává i větší smysl než tradiční sedmička.
Pod kapotou testovaného kousku se objevil základní benzín. Jenže v případě X7 není ani „základ“ žádné ořezávátko. Pod rozložitou kapotou najdete dobře známý řadový šestiválec o objemu tří litrů s označením B58. Tato jednotka se objevila snad v každém BMW (krom Active Toureru), a je již prověřena lety provozu. Maximální výkon je 250 kW a 450 Nm, což stačí na to, aby 2,3 tuny vážící drobek poskočil na stovku za 6,1 sekundy a zarazil se až na dvojnásobku naší maximální povolené rychlosti. Podle mého jde o jeden z nejlepších motorů posledních let. Je spolehlivý, úsporný a má charisma. V podstatě ani nepůsobí přeplňovaně. Jeho výkon nádherně graduje s otáčkami, reakce na plyn nejsou doprovázeny prakticky žádnou prodlevou, a nakonec je tu nádherně melodický zvukový doprovod. Tenhle motor už mi zkřížil cestu několikrát, a pokaždé mě ohromí. Společnost mu dělá (jak jinak) osmi stupňové ZF, které je naprosto fantastické. Řadí rychle, logicky, nikdy neváhá, jakou rychlost zvolit – zkrátka nejlepší skříň na trhu. Tahle dvojka je tak dobře sehraná, že se dá spotřeba držet dlouhodobě kolem 10 litrů, a dynamika vám v žádném případě chybět nebude. Na základní provedení opravdu působivé.
Pokud jde o jízdu, tak vám X7 rozhodně připraví zážitek, na který nezapomenete. Samozřejmě bych vám tu teď mohl začít odříkávat klišé o tom, že je auto agilní, že umí v zatáčkách maskovat svou hmotnost, a zvládne věci, které byste nečekali. Ale já to neudělám. Zaprvé byste mi to nevěřili, a zadruhé – s dopravním letadlem také jde udělat looping, ale k čemu to je. Tohle auto bylo postavené s ohledem na maximální komfort a pohodlí. A upřímně, v živé paměti nedokážu vylovit auto, které by tak dokonale žehlilo cestu. I tradiční limuzína BMW 7 musí sklonit hlavu. Trochu jsem jej podezříval z toho, že si každé ráno šlo prohlédnout cestu, a připravilo se na ni. Snad u žádného jiného auta se nehodí lépe přirovnání ke vznášedlu. Každá cesta s obrovskou X7 je zkrátka absolutní balzám na duši. Ve chvíli, kdy za sebou zavřete dveře, přestane vnější svět existovat.
Nedostávají se k vám žádné zvuky ani otřesy. Jen vy a váš vnitřní vesmír. Najednou si připadáte, že vás nic na světě nemůže ohrozit. Že jste pod neustálým pohledem anděla strážného. Suverenita, s jakou se auto přesouvá, mě prostě ohromila. Pneumatický podvozek s adaptivními tlumiči vykonává neskutečnou práci. Nicméně se nemusíte bát vjíždět ani do města. Díky řízené zadní nápravě není proplétání městem o nic složitější než se středně velkým hatchbackem, a také je velice snadné vnímat rozměry auta. Až mě překvapilo, jak intuitivní je pohyb úzkými uličkami a podzemními parkovišti. Samozřejmě se nejlépe cítí na dlouhých cestách. Čím je cesta delší, tím lépe. Hodiny vám budou utíkat jako minuty, kilometry přiskakovat po stovkách, a stále vám bude připadat, že ještě není potřeba zastavit. Komfort a luxus jízdy v X7 je tak absolutní, že se začínám bát o budoucnost tradičních velkých sedanů. BMW X7 je totiž pravděpodobně budoucností luxusní přepravy. Dominance a jistota s jakou brázdí silnice je opravdu návyková, a i když jsem se mu na začátku týdne hodně bránil a snažil se ho nemít rád, tak musím říct, že o více než tisíc kilometrů dál už jsem to nedokázal: tohle auto je opravdu impozantní.
BMW X7 na papíře nedává smysl. Jenže skutečný svět je trochu složitější, není černobílý. A i když se to zdá sebeabsurdnější, tak X7 naopak dává velký smysl (samozřejmě pokud patříte do okruhu lidí, kteří si ji mohou dovolit). Jde v podstatě o kombíkovou sedmičku. Nemusíte se nijak omezovat na luxusu, v některých ohledech je dokonce i vyspělejší jízdně, a zároveň je v ní dostatek prostoru pro pořádnou rodinu. Díky vyspělým off-roadovým asistentům se ani nemusíte omezovat na zpevněné cesty. Teď už není třeba mít jedno auto pro rodinu, jedno na tahání lodě a jedno na pracovní cesty napříč Evropou. X7 zvládne všechno s přehledem. Po delší době je to zase jedno SUV, které není jako dalších 90 modelů na trhu. Tohle jde vlastní cestou, nestydí se za to, co je, a ať na něj hodíte jakýkoliv úkol, zvládne ho na 100 %. Byť to přiznávám nerad, tak BMW X7 mi vyrazilo dech, jde opravdu o působivý kus auta. A u BMW to vědí: v základu za něj chtějí 2,2 milionu, s příplatky není problém dostat se na dvojnásobek. Chápu, že je hrozně jednoduché ho odsuzovat, ale je to přesně jedno z těch aut, o kterých platí, že dokud ho nezkusíte… nemůžete ho pochopit.
BMW X7 je jedna velká kontroverze. Není těžké pochopit, proč má tolik odpůrců. Ale tak to asi má být. Dokud ho ale nevyzkoušíte, je opravdu těžké pochopit, jak působivé auto se v něm ukrývá.
Plusy
– Odhlučnění
– Komfort jízdy
– Výtečný motor
– Suverénní jízdní projev
Mínusy
– Ceny příplatků
– Kratší sedáky v druhé řadě
« Kradené vozy z Čech míří hlavně na východ Nepodceňujte přípravu před cestou ani při dovolené v tuzemsku »
