Autojournal.cz

TEST BMW X1 sDrive18i – Poslední mohykán

7. 2. 2014 • BMW, Novinky, Testy •

Ne, X1 není poslední mohykán z důvodu toho, že se jedná o opravdu dobře jezdící crossover. Je poslední svého druhu u BMW díky tomu, že stále nabízí, a ještě nějakou chvilku bude, atmosferický motor. Pod kapotou tak tedy pracuje zážehový řadový čtyřválec N46B20 s dvoulitrovým obsahem, který se poprvé objevil před necelými deseti lety v 318i (E46). Poslední verze tohoto motoru je podladěna na 150 koní při 6400 otáčkách za minutu a točivý moment 200 Nm dostupných při 3600 ot./min.

X1 je v této verzi dostupná pouze se zadním pohonem a volit lze pouze mezi typem převodovky. Testovaný model byl vybaven šestistupňovým manuálem. Tak trochu mě přepadá nostalgie, tak puristicky specifikované BMW jsem již dlouho netestoval. Jen mi to trochu nesedí k vetší X1. Jak tedy toto 1.5 tuny těžké auto jezdí? No, upřímně, pokud jste zvyklý na turbo motory, budete zklamáni. Není vyloženě pomalé, na stovku se dostane za 9,7 sekundy a pružné zrychlení také není nejhorší. Jde jen o to, že výkon a dynamiku si musíte zasloužit, lépe řečeno vytočit. Někde nad čtyřmi tisíci auto výrazně ožije a zrychlí. Dynamika je pak docela slušná a hlavně je tady ta oldschool linearita a gradace výkonu. Také zvuk nabírá příjemnou tóninu. Nechci tady konzervativně žvatlat o tom, jak jsou atmosferické motory skvělé, ale ono to prostě má své kouzlo. Hlavně v dnešní době, kdy je jich poskromnu. Jasně, chybí výkon, a není to radost jako točit atmosferickou V8 v M3 E92, ale je to příjemná vzpomínka na staré časy.

Výhodou je především naprostá kultivovanost chodu, absence vibrací a ticho na palubě. Pro lidi s averzí na kadlakadla a na bezpohlavní turbomotory je to ideální věc. Líbivá je i odezva plynu, která je okamžitá. S tím se pojí i pocit ze šestitupňové převodovky. Ta funguje jedním slovem skvěle. Chod má správný odpor, dráhy jsou příjemně krátké a padá to tam jedna radost. Spojka jde také příjemně ztuha. Hmmm, tolik řidičské správnosti a nostalgie v crossoveru? Kdo by to byl čekal. Spotřeba je také ze staré školy. V tom negativním smyslu. Většinou se pohybuje mezi 9 a 10 litry, ve městě kolem 12. Při hledání limitů auta na okresce dosahovala skoro 20. Pokud se člověk umírní a jezdí mimo aglomerace, není problém jet kolem 7,5 litrů.

Interiér je “bavorácká” klasika. Účelný, nepřeplácaný a funkční, vše je na svém místě. Není ničím výrazný, přesto dokáže nabídnout dostatečně příjemný pocit, abyste věděli, že sedíte v BMW a ne v základním koncernovém autě. I tak jde už na interiéru vidět zub času a konstrukční zastaralost. Materiály jsou daleko slabší, než u novějších modelů a to samé se týká i multimediálních zařízení. Zakázal bych však standardní sedadla, která jsou nepohodlná a nemají žádnou boční oporu ve vedení. Volant má příjemnou velikost i tloušťku věnce. Drží se výborně a ideální pozice není žádný problém.

Přístrojová deska má klasické uspořádání vlevo rychlost, vpravo otáčkoměr a displej palubního počítače uprostřed. Ukazatel aktuální spotřeby by nejeden majitel BMW nejradši přelepil páskou, ale na druhou stranu lidem s těžkou nohou může částečně pomoct získat lepší návyky. Vyšší a především objemnější postavy by mohli mít problém vepředu v oblasti kolen, jelikož vzhledem k třídě X1 bohužel v prostornosti neobsazuje ty nejlepší pozice, ale spíše naopak. Běžný člověk s postavou okolo 180 cm však nebude strádat vepředu, ani vzadu a osobně mi přišel interiér dostatečně pohodlný a útulný. Zavazadlový prostor nabízí objem 420 litrů, což je hodnota, která by měla 4 cestují bez znatelného uskromňování uspokojit. Po sklopení zadních sedáků se pak dosáhne prostoru až 1350 litrů.

X1 se zatáček rozhodně nebojí! Těžiště je pochopitelně výš, ale díky rozumné světlosti se auto nijak zvlášť nenaklání a podvozkově je skutečně schopné. Ochotu zatáčet a grip mu může závidět nejeden kompaktní hatchback. Při správném zacházení je hranice nedotáčivosti posunuta opravdu daleko. Nastavení podvozku je tedy dostatečně tuhé, aby zvládalo rychlou jízdu v zatáčkách, ale pořád dokáže nabídnou dobrý komfort požadovaný od této třídy vozů a nějakého poskakování na nerovnostech se rozhodně bát nemusíte.

Tlumení některých příčných nerovností není úplně ukázkové, ale celkově je chování podvozku opravdu dobře nastaveno pro široké možnosti využití vozu. Řízení je sice občas trochu gumové, ale za to velmi příjemně tuhé a dostatečně komunikativní. Nastavení posilovače je další věc, ze které by si některé jiné automobilky měli vzít příklad. Zmíněné schopnosti brzd na tom také nejsou vůbec špatně. Hmotnost X1 krotí naprosto bez váhání a jejich účinek i dávkovatelnost je na výbornou. Malým zklamáním byla nemožnost úplného vypnutí DSC, s čímž jsem se u BMW setkal poprvé, a tak bude elektronika občas kazit zábavu například v zimních měsících. Někomu to vadit může, někomu naopak vůbec, ale zmínit se to musí.

Pokud je vám z pochopitelných důvodů klasická jednička malá, ale máte pochybnosti, zda X1 dokáže uspokojit vaše „závodnické“ choutky, pak buďte v klidu, tohle auto vám i vzdor svému pojetí dokáže nabídnout skutečně působivé svezení. Navíc v něm panují rozměrově příjemnější podmínky. Nedostatků je opravdu málo a X1 tak dává větší smysl, než byste čekali.

Plusy

• Nejlepší jízdní vlastnosti ve třídě
• Přímé řízení s výbornou zpětnou vazbou
• Výkonné brzdy se snadno dávkovatelným účinkem
• Tuhá karoserie
• Dobré tlumení nerovností, navzdory sportovnímu odpružení
• Kultivovanost motoru

Minusy

• Jeden z nejmenších interiérů v nižší střední třídě
• Vysoká cena
• Vysoká spotřeba

Měření a technické údaje

« Dubai přidala Bugatti Veyron do policejní flotily [video] Video závodního BMW M235i na trati »