Test BMW X1 25i xDrive: Převlečený rychlík
BMW X1 je v současné řadě automobilky pravděpodobně nejstarším vozem. Navíc jde taky o jeden z těch se „špatnou“ koncepcí – tedy s motorem napříč a preferencí přední nápravy. Na papíře to tedy nevypadá moc zajímavě. Co když ale přidáte pohon všech kol, nejsilnější motor v nabídce a dynamiku hothatche?
BMW X1 je trochu zavádějící označení. S jedničkou na začátku čekáte něco malého, ale ono je větší než BMW X2 a v podstatě stejně velké jako první generace BMW X3. Dost ale hledání logiky v označování modelů, ono už ani to 25 neznamená dvou a půl litr…ale k tomu později. Testovaný kousek v nenápadné (ale slušivé) šedé barvě byl vyzdobený M-paketem, který mu přidal charisma, a z nevýrazného rodinného společníka udělal ostříleného borce.
Po designové stránce auto přešlapuje někde na pomezí SUV a menšího MPV – zkrátka dokonale sedí do kolonky crossover. Není to vyloženě auto z plakátů, ale jistý sportovní šmrnc se mu upřít nedá. Vítám především absenci černého oplastování kolem vozu. Auto nemá žádné terénní ambice, tak proč si na ně zbytečně hrát. Zato dvě skutečné koncovky výfuku a obří náfuky na příplatkové zvětšené brzdy v předním nárazníku dávají tušit, že na silnici chce rozhodně bodovat.
Uvnitř vás čeká tradiční interiér „Fkové“ generace BMW. Na současná „Géčka“ mu trochu schází z pohledu elegance a čistoty, ale stále jde o velice příjemné místo, kde trávit čas. Především ergonomie je zcela bez výtky. Dotykové ovládání je pouze možnost, ne povinnost, a vy tak můžete auto ovládat pomocí logicky rozmístěných tlačítek. Displej infotainmentu má z dnešního pohledu skromnou úhlopříčku, ale ani jednou za týden jsem se nepřistihl při tom, že bych si posteskl po větší „televizi“.
Na obrazovce běhá iDrive předchozí generace. Což je stále velice svižný a logický systém, který je radost ovládat pomocí klasické konzole mezi sedadly. Stáří modelu taky prozradí budíky. Nenajdete tady žádný obří displej, ale jen klasické ukazatele. A mně to vůbec nevadí. Ano, nejde na nich nastavit osmdesát parametrů, ani si na něj nepromítnete navigaci, ale skvěle se čtou, jsou přehledné, a vůbec neodvádí vaši pozornost.
Skvěle je na tom auto s prostorem. Vepředu se sedí malinko výš, ale je tu skvělý výhled ven. Řidičská poloha je příjemná, a sportovní sedačky poskytují dobrou oporu – dokonce mají nastavitelné bočnice. Vzadu nemám se svými 190 centimetry ani nejmenší problém sedět za sebou, auto je dobře prosklené, a sedačky jsou mírně výš než ty přední: je tak dobře vidět na cestu, a jízda zde není za trest ani pro dospělého. Kufr nabídne vynikajících 505 litrů, po sklopení sedaček dokonce 1550.
Pod kapotou se nacházel aktuální vrchol nabídky, což je přeplňovaný dvoulitrový čtyřválec o výkonu 170 kW a a 350 Nm. To je dost na to, aby se 1.5 tuny vážící crossover rozhýbal na stovku za 6.5 sekundy a zarazil se až na 235 kilometrech v hodině. Díky pohonu všech kol xDrive není problém přenést všechen ten výkon na silnici. Rozhodně to tedy není žádná líná krabička na vození dětí do školky. Dynamika vozu je působívá prakticky v jakékoliv rychlosti. A to především tím, že to od takového auta ani v nejmenším nečekáte. I naladění pohonné jednotky je překvapivě agresivní, a na povely plynového pedálu reaguje X1 s pořádnou vervou. Vše je navíc podbarveno příjemně nakřáplým zvukem výfuku.
Motor samotný je vynikající. Rád se nechá vytáčet, má dobré reakce na povely plynu, a nad třemi tisíci otáček prakticky vymaže jakýkoliv náznak na prodlevu turbodmychadla. Spojen je výhradně s automatem, a ke spárování téhle dvojky nemám výhrady. Rozjezdy jsou plynulé, změny rychlostí nepostřehnutelné, a když to na vás přijde, můžete řadit pádly pod volantem. Spotřeba se po týdnu ustálila těsně pod deseti litry. Vzhledem k dynamice mi to přijde jako slušný výsledek.
Pojďme už ale na silnici. Zatímco klasické BMW X1 je taková tradiční volba rozumu – nekřičí do světa, je solidní, tak akorát velké, tak akorát prostorné…prostě to auto, které si člověk koupí, když už chce jen jezdit – tak verze 25i xDrive je přesně to auto, které se za klasickou volbu rozumu především maskuje. Ono je totiž v reálném světě tak rychlé, že jsem si občas říkal, jestli je to vůbec potřeba. Ale hezky popořadě.
Když jsem viděl, že je auto obuté do nízkoprofilových devatenáctek, a je vybaveno sníženým sportovním podvozkem, už jsem se připravoval na týden s naklepanými půlkami. Když se nějaká automobilka rozhodne přiostřit jedno ze svých SUV, povětšinou to nedopadne moc dobře. Výsledek bývá takový, že finální auto není ani sportovní, ani SUV. BMW ale u X1 našlo slušný balanc mezi komfortem a sportovní tuhostí podvozku. Při pomalé jízdě po městě je cítit tužší naladění, ale není to nic otravného. Nedočkáte se ran do kabiny ani naklepávání. A jakmile se dá auto trochu do pohybu, jakoby se celé uklidní. Stále poměrně pečlivě kopíruje vozovku, ale je to spíš kvůli tomu, aby měl řidič dobrou představu o tom, co se děje pod koly. Při denním používání nešlo o žádný kompromis. Pokud se ale rádi vozíte jako na obláčku, doporučuji běžnou komfortní verzi podvozku.
Sportovní podvozek rozhodně ale oceníte ve chvílích, kdy se před vámi začne cesta kroutit. X1 oplývá neobyčejnou dávkou stability a jistoty. Karoserie se prakticky nenaklání, a auto s radostí mění směr. Dávka přilnavosti je obrovská, a vy se můžete naprosto spolehnout na přední nápravu, která z oblouku neuhne ani o píď. Podvozek je navíc příjemně poddajný, a ani zhoršení povrchu mu nedělá problém. Z BMW X1 se tak stává velice efektivní dopravní prostředek, který s chutí požírá dlouhé lány dálnic a klikaté okresky. Potěší i přesné řízení, které je po baworácku malinko tužší, ale k charakteru auta se perfektně hodí. Velkou pochvalu zaslouží brzdy. Auto zpomalují působivě efektivně, ale přesto nejsou kousavé, a dobře se dávkují.
Největším překvapením je ale samozřejmost, s jakou auto buduje rychlost za každé situace. Několikrát jsem se přistihl při tom, že výrazně překračuji povolené limity, ani o tom nevím. X1 je totiž výborně odhlučněna, a chová se dospěleji, než bych čekal. Subjektivní vnímání rychlosti je tak jiné, než bývá realita, a člověk se musí dost hlídat. Taky jsem měl z auta pořád pocit, jako by mě neustále pošťuchovalo. V podstatě by se dalo říct, že čím více na něj člověk tlačil, tím lépe fungovalo, čímž jsem se párkrát dohnal k otázce, jestli je tohle u takového auta vůbec potřeba. BMW X1 jsem nikdy nevnímal jako rychlé auto, ale ono nám trochu zdivočelo. Kam tedy s ním?
BMW X1 25i xDrive má opravdu zvláštní mix vlastností. Na první pohled jde o poměrně nenápadné auto, které nijak nekřičí do světa. Vypadá důstojně, ale nevzbuzuje takovou závist, jako jeho větší bratři. Taky nabízí vynikající vnitřní prostor a velký kufr. Na každodenní ježdění jde o klidného, dospělého společníka. Je to prostě velice rozumné auto pro aktivní pár nebo menší rodinu. Zároveň ale nabízí peprný motor, velice schopný podvozek, a umí se pěkně rozparádit. Kategorie „hot“ kompaktních SUV pravděpodobně ani neexistuje, ale pokud nějaké takové hledáte, může pro vás tohle být řešení. Jestli už je rychlejší, než ve skutečnosti potřebuje být, nechám na vás. Vaše může být od 1.2 milionu, testovaný kousek vyšel přibližně na 1.34 milionu.
Plusy
– Brzdy
– Jízdní dynamika
– Schopný podvozek
– Vnitřní prostor
Mínusy
– Vysoká základní cena
« Hyundai KONA N zná českou cenu Test ojetiny Toyota Corolla: Nejprodávanější vůz planety je sázkou na jistotu »
