Test BMW R1250 RS: Alpský Šinkansen
Myslím si, že valnou většinu z nás motorkářů, určitým způsobem a v určité době, ovlivnil nějakým způsobem seriál Moto GP. Dodnes si pamatuji na svoji plakáty polepenou garáž, kde v tu dobu dominovali dva největší rivalové Max Biaggi a Valentino Rossi. Supersportovní motorky polepené všemožnými reklamami chtěl mít v tu dobu v mém okolí asi každý. Začátky na dnes už směšně upravených Jawách 350 v nás náctiletých, vzbuzovaly pocit závodních jezdců, a ten kdo u motorek zůstal, a začal po škole konečně vydělávat, netrvalo dlouho a v garáži se mu nějaký ten supersport opravdu objevil.
V té době modely jako Fireblade, Ninja nebo GSX-R byly to nejlepší a nejrychlejší, a v kombinaci se závodní kombinézou, samozřejmě jak jinak než přesně v barvách motorky, stavěly jezdce před svými kamarády rovnou na stupně vítězů, ačkoliv majitel tohoto sladěného úboru ve skutečnosti kolikrát uměl úplný ho…. Našlo se samozřejmě pár jedinců, kteří v tomhle stylu pokračují dodnes, a jezdecké zkušenosti jim přibyly obrovsky, ale většině z nich přestalo stačit ježdění na okruhu, nebo dávat na čas nějakou okresku v okolí bydliště jak se říká kolem hnoje.
Začali jsme se proto vydávat dál, a zjišťovali, že po několika stech kilometrech za den, bychom rádi vyměnili trochu toho sportovního stylu za pohodlí, za místo na bagáž, a že prostě do Alp nebo k moři by jsme rádi dojeli relativně v pohodě, a ne hned po příjezdu klepat na dveře fyzioterapeutům. Samozřejmě pár ortodoxních kámošů dodnes nic jiného než supersporty neuznává, a výkon v kW jejich stroje by si nejraději nechali vytetovat na čelo, hned do druhé řádky pod nejlepší čas z Brna.
Většina z nás, ale už dnes jezdí na úplně jiných mašinách. Prostě jsme asi vyměkli a zpohodlněli. Proto se v našich řadách objevují různé ať už větší nebo menší cesťáky, cestovní mastodontní endura a jednostopé autobusy s 350ti USB zásuvkami, a kufry o objemech hektolitrů. Ve většině z nás ale pořád zůstal ten sportovní virus, a jakmile někde potkáme sportovní motorku, otáčíme se a slintáme.
S našimi stroji si v Alpách moc nezařádíme, ale zase oceníme pohodlí při přesunu. Kdyby tohle někdo dokázal tak zkombinovat. Líbal bych mu ruce. Tak a teď jsem si trošku zavařil, protože svůj slib budu nucen splnit, takže doufám, že si šéfkonstruktér BMW R1250RS umyl ruce když šel ze záchoda. Tím by vlastně mohl náš článek skončit, protože je shrnut do posledních dvou vět. Bavoráci vážně takovou mašinu udělali. Nevěříte? Věřte!
V kom z vás zůstal kousek sportovce, ale chce poznat kus světa, moc dál hledat nemusí. Ptáte se jak to jezdí? Super! Stačí? …nestačí já si to myslel. Pokusím se vám tedy moje jízdní dojmy trochu přiblížit. Už když si na mašinu sednete, zaujme vás naprosto vybroušená ergonomie a pohodlí. Jízdní pozice je lehce předkloněná ale pohodlná, a sedačka je radost posedět. Jednou z prvních věcí, se kterou jsem se tak trochu nechtěně blíže seznámil byly brzdy. Kochal jsem se totiž TFT displejem, s jehož grafikou a čitelností asi BMW v dnešní době nemá mnoho silných konkurentů, a trochu jsem přehlídnul červenou na semaforu. To že jsem zastavil skoro na fleku mě vážně dostalo, a ač mašina není z úplně nejhubenějšího vrhu, brzdy jsou perfektní, až řekl bych celkem předimenzované. O tom jsem se přesdvědčil i potom v některých pasážích, kdy jsem na vyjížďku nechával mozek doma na poličce a věnoval se silničním prasečím hodům. Na brzdy byl vždycky super spoleh, a stačilo jen pomyslet, a oči lezli z hlavy.
Již zmíněný posez vás moc dlouho vyklidněné nenechá. Museli by jste mít buď málo benzínu a nebo jet zrovna z lobotomie. Je to právě ta obrovská deviza tohoto modelu, že se můžete kochat s velkým sebezapřením okolní krajinou, a cestovat na kraj světa, a nebo jen lehce sklonit hlavu za plexi, a zasportovat si jak za mladých let. Svoji cestovní duši RSo samozřejmě rádo ukazuje. Zvýšená řídítka, celková pohodlnost, zadní decentní držáky kufrů, které celou siluetu moc neruší, vyhřívané hefty, tempomat, nastavitelné plexi, a jiné maličkosti dotváří cestovní potenciál. Ale pořád se nejedná o žádného slona v porcelánu.
RSo dokáže být pekelně rychlé, a podvozek je neuvěřitelně stabilní. Nejedná se samozřejmě o žádný hbitý a krátký rozvor, ale to už bychom se dostávali zase do supersportovních parametrů, což pro naše srovnání teď moc nedává smysl. V rychle se opakujících zatáčkách vám to dá trochu víc práce jet hodně svižnou jízdu, ale v rychlejších zatáčkách si připadáte, že jedete po kolejích. Navíc za asistence podvozku dynamic ESA, se necháte až nebezpečně hýčkat a lehce zapomenete na fyzikální zákony. Na vrcholu průsmyku vám proto nejspíš vystydne kafe, než dorazí kamarádi s ostatními cesťáky.
Velkou zásluhu na tom má ale samozřejmě i pohonná jednotka, v našem případě dvouválcový boxer o objemu 1250 ccm o výkonu 136 koní a krouťákem 143 Nm. To asi spoustě lidí moc neřekne, a kdybych to popisoval kámošovi, řekl bych mu to asi tak…. Hele jede to prostě jako….. napadaj mě samý sprostý slova od zvířat až po různé orgány, ale řekněme slušně, že to jede hodně.
Tenhle boxer je totiž myslím za posledních pár měsíců naprostou chloubou z dílen BMW, a inženýři, kteří se na jeho vývoji podíleli museli dostat velmi tučné odměny, protože i ohlas všech novinářů a zákazníků je naprosto bombastický. Žádné výkonnové díry, naprosto ohromující zátah v jakémkoliv spektru otáček, a dokonale kultivovaný zvuk, který dává tušit sílu motoru, ale neotráví vás ani po celodenním ježdění. Technologie shiftcam nás oslnila už i při testu velkého GSa, a od té doby tenhle motor vážně zbožňujeme. V podstatě dotváří celý charakter motorky, která umí být ten nejhodnější cesťáček, ale sportovat umí tak, až vám z toho bude špatně.
Po několika modelech se opět jedná o motorku, kterou by jsme rozhodně chtěli parkovat ve své redakčí garáži, a s klidným svědomím můžeme říct, že se v našem případě jednalo o jedno z nejlepších poježdění letošního roku. Rozhodovat se teď o koupi nějaké nové mašiny, asi bych už stál frontu na lístky, protože Alpský Šinkansen odjíždí s vteřinovou přesností, a bude to vážně rychlá jízda.
« Škoda Felicia slaví 25 let a stále patří mezi žádané vozy Toyota C-HR dostala výkonnější hybridní pohon a osvěžený vzhled »
